24.6.19

Radana Večeřová: Škola a... ADHD

Hyperaktivní dítě jde spát, nemůže usnout, tak počítá ovečky: "Jedna ovečka, druhá ovečka, třetí slepice, koza, kráva, kůň, strýček Donald farmu měl, héééééj makaréna!"


Ale teď naprosto vážně. Dostal se ke mně článek o ADHD.

V kostce se v něm psalo o nalezení viníka současné epidemie ADHD u dětí. Kdo může za hyperaktivitu, nesoustředěnost, množství diagnóz, když dříve nic moc takového nebylo? Škola! Učitelé nerozumí obyčejné dětské zvídavosti, impulzivitě, hravosti, touze po pohybu. Nutí děti sedět, pracovat. Rádi posílají "živé" děti k psychiatrům. Diagnózy ADHD se množí a množí. Chudáci děti, nebozí rodiče, fuj škola. Závěr článku, s dovolením, doslova cituji: "osvobodíme-li mladé lidi od restriktivního školského systému a umožníme-li jim, aby se učili a rostli vedeni svou sebeřízenou zvědavostí, podpoříme tím štěstí a zdraví dětí i celých rodin."

Takže škola. Škola za to může! Ne geny, výchova ani kombinace dalších nešťastných faktorů. Porucha možná ani neexistuje, celé je to jen o neschopnosti pedagogů. To je úleva! Nechejme děti projevovat se přirozeně, a budou šťastné! A my s nimi. Všichni, celý svět. Tak. Pojďme se na tu růžovou bublinu podívat blíže:

Procházka lesem, obří mraveniště. Dítě je sebeřízeně zvědavé (přirozeně). Chce zjistit, co je uvnitř. Jste restriktivním rodičem, když mu bráníte v poničení?

Jedete autobusem. Dítě zaujme (zcela přirozeně) kabina u řidiče. Chce se tam jít podívat. Zatočit si volantem. Jste špatný rodič, když ho tam nepustíte a trváte na tom, aby si sedlo nebo se něčeho drželo?

Obědváte v restauraci. Vaše mládě je hravé a bezprostřední (zcela přirozeně). Chce polívku srkat a chlemtat jazykem. Jste direktivní rodič, když trváte na lžíci?

Supermarket, velký nákup. Vaše dítě je živé (zcela přirozeně). Chce běhat mezi regály. Jste necitlivý rodič, pokud mu v tom bráníte?

Večerní chvilka v koupelně. Dítě odmítá (zcela přirozeně) čistit si zuby, chce další čokoládu. Jste nezdravě náročný rodič, když po něm ústní hygienu i spánek vyžadujete?

Jste opravdu tak špatní rodiče, pokud dopustíte, aby vaše dítě zažívalo občas nepohodlí a vnímalo i potřeby okolního světa?

Obdobné situace totiž zažívají i učitelé ve škole. Ovšem s tím rozdílem, že je jim nálepka "ti špatní" přiřazena a to dokonce veřejně (viz článek).

Existují děti, které se ve výše zmíněných situacích jen tak nevzdávají. Jsou jaksi urputnější. Nevadí jim překračovat už nastavené hranice. Když nemůžu polívku srkat, budu ji lžící do pusy alespoň z výšky nalívat! Héééj makaréna! Trpí takové dítě poruchou ADHD, je nevychované nebo má jen kreativnější, temperamentnější osobnost? Víte co vám řeknu? Je to ve své podstatě jedno. Protože ať už "papír" takové dítě mít bude či nikoli, důležité spíš je, co s tím? Jak začlenit slané, makové či sezamové dítě mezi ostatní? Jak docílit, aby bylo šťastné, spokojené a zdravé?

Právě a jedině tak, že mu umožníme mezi ostatními být. "Živé" děti nepotřebují vytrhávat ze systému. Potřebují v dennodenních školních i mimoškolních situacích naopak samy přijít na to, kudy cesta s druhými vede a kudy nikoli. Zkoušet, osahat, pochopit. Potřebují zjistit, že v něm fungovat vlastně (časem) umí. Co ale potřebují především jsou dospělí, kteří se nedohadují jako malé děti, kdo za co může, proč a v jaké míře. Děti potřebují vnímat, že všichni Bozi kolem něj táhnou za jeden provaz. Ač je občas dlouhý, těžký a nekonečný. A pak teprve jsou opravdu šťastné.

Převzato z blogu autorky na iDNES.cz.

1 komentář:

E.Kocourek řekl(a)...

Ti spratci na to SAMI nepřijdou. Od toho jsou rodiče, aby jim dali SROZUMITELNĚ najevo, kde je nepřekročitelná hranice. A že to (ti rodiče) myslí smrtelně vážně. ////

Příslušné vysvětlování může mít za následek, že si spratek týden nesedne. Ale to vysvětlování musí nastat. ////

Okomentovat