23.6.19

Luděk Šnirch: Zamýšlení o formě státní maturity z matematiky

Nejdříve fakta o maturitním testu z matematiky, který maturanti psali 2. května 2019. Letošní test se v ničem podstatném neliší od těch předchozích. TestKlíč správných řešení naleznete na stránce www.novamaturita.cz. Test je rozčleněn do 26 úloh, ale některé úlohy mají více samostatných otázek, takže je lépe mluvit o počtu hodnocených otázek. Otázek je celkem 37.

Jak maturitní test vypadá?

Test je složen
  • z 18 uzavřených otázek, kde pouze zatrhnete křížkem jednu z možnosti ABCDE. Nic jiného se nehodnotí, jen správnost zatržené volby – nelze vůbec soudit, jak student přemýšlel a postupoval. Lze i tipovat. Za tyto otázky můžete dostat 50 % bodů testu.
  • z 15 otázek, kde se hodnotí jen výsledek. Třeba úloha 11 – stačí napsat 248. Nic jiného se nehodnotí a z čísla 248 nelze soudit, jak student přemýšlel a jak by řešení obhájil. Za tyto otázky lze získat 32 % bodů.
  • z pouhých 4 otázek, kdy se hodnotí celý postup (úlohy 4,5,14,15) a lze tedy sledovat způsob přemýšlení. Za tyto otázky můžete získat 18 % bodů.
Test je celkem na 16 stránkách A4 včetně volného místa na řešení, je tam obrovské množství textu, který student musí zvládnout v daném čase přečíst, pochopit, analyzovat způsob řešení, vyřešit, odpovědět na otázky a zapsat výsledky (u 4 otázek celý postup) do záznamového archu.

Na test bylo do letošního roku 105 minut, od letoška navýšili čas na 120 minut. 

Tedy na jednu otázku má student přibližně 3 minuty.

Devět správných křížků a máte maturitu – nic víc není potřeba

K úspěšnému složení testu je potřeba získat 34 %. 

K složení maturity stačí například udělat devět správných křížků u úloh 17-25. Nic víc není potřeba.

Forma testu umožňuje snadno uspět pomocí opisování, které je díky jednotnému formuláři lehce proveditelné a neodhalitelné (z křížků se nedá nic dokázat). To se týká ale i testů z ČJL a cizích jazyků, je to společná vlastnost všech maturitních testů. ČŠI i Cermat dobře vědí, že podvodné jednání u testů státní maturity existuje, jeho skutečný rozsah ovšem nemohou znát. 

Co je matematika a k čemu forma testů často ve výuce vede

Matematika je způsob přemýšlení a obhájení postupu řešení. Součástí jejího zvládnutí je schopnost aplikovat teoretické poznatky do řešení praktických úloh. Právě praktickou užitečností se často argumentuje ve prospěch zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky. Zcela neopominutelnou součástí matematiky je též svobodná diskuse nad možnými řešeními a nad správností provedených důkazy.

Nic z toho však současná podoba maturitního testu nežádá a ani žádat nemůže – forma je zvolená tak, aby Cermat mohl rychle centrálně vyhodnotit odpovědi studentů částečně pomocí počítače, částečně pomocí centrálních hodnotitelů. Úplně se vytratila slovní komunikace řešitele a hodnotitele a tedy i obhajoba řešení. U 33 otázek z celkových 37 se hodnotí jen výsledek, či dokonce jen zaškrtnutá volba.

Na mnoha školách se výuka matematiky pod vlivem jednotné maturity (a jednotných přijímaček) redukuje jen na učivo, které je v testu. Logicky, na výsledku testu má zájem škola, žák či student, jeho rodiče. Vše ostatní je vlastně navíc.

Výuka se často přizpůsobuje i formě testu. Jde zejména o rychlost, tedy algoritmy se často biflují bez velkého pochopení. Vzniká množství kurzů, které žáky a studenty na maturity a přijímačky připravují.

Takto ve věku 11 let a 13 let nyní testujeme děti u přijímaček na víceletá gymnázia, ve věku 15 a 19 let většinu populace u jednotných přijímaček a maturit. Tedy během 8 let výuky školy 4x směřují k uvedené formě testu z matematiky.

Žáci a studenti s matematickým nadáním pochopitelně při pohledu na test argumentují demotivační lehkosti.

A mají pravdu, nemůže je rozvíjet, je pro ně snadný.

Žáci a studenti, kteří matematické nadání nemají (je jich velká většina), se daným způsobem výuky a formou testu k smyslu matematiky nejenže nepřibližují, ale velmi často narůstá nepochopení a nechuť k matematice

Stačí si přečíst závěry ČŠI.

Otázky na závěr:

1.    O co nám povinnou jednotnou maturitou z matematiky aplikovanou od roku 2022 na 70 % populačního ročníku jde? Ujasnili jsme si to, než byl přijatý zákon a než vstoupí v platnost?
2.    Zvýší se uvedenou formou maturity kvalita výuky matematiky anebo spíše tato forma testování bude pro matematiku představovat další hrozbu?
3.    Jak se zvýšila vzdělanost maturantů v matematice po 9 ročnících jednotné státní maturity (2011-2019) – existují nějaké analýzy? Pokud vyjdeme ze statistik maturit, vidíme jen prudký propad počtu maturantů z matematiky (viz obrázek z uvedené analýzy) během 6 let z 30 tisíc na 13 tisíc, přitom mimo gymnázia je ten propad počtu velmi dramatický (z 22 tisíc na 7 tisíc). Zásadně se nezvyšuje úspěšnost (letos pomohlo navýšení času o 15 minut), neustále rostoucí podíl gymnazistů mezi maturanty z matematiky tuto statistiku opticky vylepšuje (podíl gymnazistů vzrostl 27,6% v roce 2013 na 47,6 % v roce 2019).
4.    Je jednotná forma testu pro učiliště, odborné školy (s mnohem menším počtem hodin výuky matematiky) i gymnázia pro všechny motivační a spravedlivá a opravdu povede k vzdělané společnosti? Nebo je spíše demotivační?
5.     Učitelé, kteří 4 roky připravují maturanty, přišli zcela o možnost hodnotit studenty z maturitní zkoušky z matematiky, nemají ani zpětnou vazbu, co studenti zvládli a co nezvládli a proč. Znají jen dosažené procento z testu. Vede neexistence zpětné vazby ke zlepšení výuky matematiky? 



 
Autor je absolventem MFF UK Praha, analytik-informatik, nyní středoškolský učitel

13 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Výuka se často přizpůsobuje i formě testu.

Fakt jo?
To možná někde u blbejch. Se budou muset pytlici pozeptat kolegů.

při pohledu na test argumentují demotivační lehkosti

Fakt jo?
Pytlici tedy nikdy neměli pocit, že by v kterékoli oblasti nadaní žáci nechali sebou cloumat jakýmikoli demotivátory, především pak jednoduchostí opominutelných aktů.

To by pytliky zajímalo, jestli to tak měl a především má i autor, analyticko-informatický absolvent MFF UK Praha. Přizpůsobuje výuku formě státní maturity?
Fakt jo?

Jiří Kostečka řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jiří Kostečka řekl(a)...

"Na mnoha školách se výuka matematiky pod vlivem jednotné maturity (a jednotných přijímaček) redukuje jen na učivo, které je v testu."

Od absolventa MFF UK bych očekával trochu více přesnosti, než poskytuje mazácký obrat "na mnoha". Na kolika a na kterých přesně, pane Šnirchu? Provedl jste relevantní vědecký výzkum který tohle tvrzení opodstatňuje?

Máme zde další mantru: státní maturita prý nutí učitele k výuce "teaching to test".
Budu se opakovat pokaždé, když tenhle idiotský výrok uvidím či uslyším: Pokud nutí, pak ŠPATNÉ učitele. Nebo učitele mající tu smůlu, že na jejich školu jsou přijímáni žáci, kterým nestačí na středoškolské učivo ani na složení maturity jejich intelektuální či morálně-volní kapacita (nejčastěji ta ani ta).

Za to ale nemůže státní maturita.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Učitelé, kteří 4 roky připravují maturanty, přišli zcela o možnost hodnotit studenty z maturitní zkoušky z matematiky, nemají ani zpětnou vazbu, co studenti zvládli a co nezvládli a proč."
A nejde tu zpětnou vazbu získat nějak jinak během těch 4 let?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Jak se zvýšila vzdělanost maturantů v matematice po 9 ročnících jednotné státní maturity (2011-2019) – existují nějaké analýzy? A ona tady je maturitní zkouška proto, aby sloužila ke zvyšování vzdělanosti? Tento nesmysl donekonečna recyklují lidé napojení na EDUin, kteří nejsou s to dohledat důvody zavedení státní maturity a nerozumějí/nechtějí rozumět samotnému smyslu certifikačních zkoušek. Když nastává argumentační nouze, hodí se zkrátka cokoliv.

V. řekl(a)...

povinnou jednotnou maturitou z matematiky aplikovanou od roku 2022 na 70 % populačního ročníku
Ano, to je chyba. 70 % populačního ročníku na maturitu opravdu nemá.

Je lepší mít miň kvalitních maturantů nebo více Kartousů?

V. řekl(a)...

Devět správných křížků a máte maturitu – nic víc není potřeba

Proč se tedy tolik odborníků na vzdělání maturity z matematiky tak bojí?

Pavel PEŠAT řekl(a)...

Je třeba poznametat, že výše uvedená metodika hodnocení, cit. ... z 15 otázek, kde se hodnotí jen výsledek. Třeba úloha 11 – stačí napsat 248. Nic jiného se nehodnotí a z čísla 248 nelze soudit, jak student přemýšlel a jak by řešení obhájil. Za tyto otázky lze získat 32 % bodů... je v rozporu s metodikou vyžadovanou v přírodovědných predmetech. Vyskedek má totiž ciselnou hodnotu a jednotku veliciny, ve které je uveden. Pokud o úhlu stačí uvést, ze je 248, je to špatně. Správně je to 248 stupňů!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A ona tady je maturitní zkouška proto, aby sloužila ke zvyšování vzdělanosti?

Ne. Maturita žije vlastním životem, a proto ji oddělme od středoškolského studia. Kdo se na tuto certifikační zkoušku cítí, nechť ji složí.

Tajný Učitel řekl(a)...

Zbytku jste se elegantně vyhnuli. Podvádění. Nebyla smz zavedena kvůli údajnému masovému podvádění učitelů u maturit? Jejda, ono se ukazuje, že to jde i teď a možná o dost snáz. To je ta objektivita?

Tajný Učitel řekl(a)...

Mimochodem, teaching to test, je, nebo není? "Špatní učitelé" plus učitelé, kteří považují za svou povinnost své svěřence na DTMa připravit, byť talentované lumeny slízly VG a G; kolik jich je?

Josef Soukal řekl(a)...

Namátkou:

"O co nám povinnou jednotnou maturitou z matematiky aplikovanou od roku 2022 na 70 % populačního ročníku jde? Ujasnili jsme si to, než byl přijatý zákon a než vstoupí v platnost?"
A ujasnili jsme si, co způsobí takový počet maturantů?

"Na mnoha školách se výuka matematiky pod vlivem jednotné maturity (a jednotných přijímaček) redukuje jen na učivo, které je v testu. Logicky, na výsledku testu má zájem škola, žák či student, jeho rodiče. Vše ostatní je vlastně navíc."
Jak už se píše výše, autor se cudně vyhýbá tomu, o které školy a žáky se jedná.

"Žáci a studenti, kteří matematické nadání nemají (je jich velká většina), se daným způsobem výuky a formou testu k smyslu matematiky nejenže nepřibližují, ale velmi často narůstá nepochopení a nechuť k matematice."
No pochopitelně. Někdo jim nalhal cosi o tom, že maturitu zvládnou třeba i se čtyřkou ze základky, přičemž o důsledky se nestaral.

"Forma testu umožňuje snadno uspět pomocí opisování, které je díky jednotnému formuláři lehce proveditelné a neodhalitelné (z křížků se nedá nic dokázat). To se týká ale i testů z ČJL a cizích jazyků, je to společná vlastnost všech maturitních testů. ČŠI i Cermat dobře vědí, že podvodné jednání u testů státní maturity existuje, jeho skutečný rozsah ovšem nemohou znát."
Ono se leccos zjistit dá a leccos se zjistilo; a podle výsledků maturit to vypadá, že se přijatými opatřeními možnost podvádění při testech výrazně eliminovala. Na rozdíl od těch částí zkoušek, kde má hodnocení v rukou škola.

V souhrnu: Typická ukázka neschopnosti ujasnit si příčiny a důsledky, pro tohoto autora typická.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Tajnej školníku,

podvádění u maturit, ke kterému prokazatelně docházelo před zavedením státní maturity, je něco zcela jiného než omyl centrálního hodnotitele. Ten totiž nemá potuchy, čí práci posuzuje a z které školy vzešla, takže tam jde opravdu o omyl, ne o úmysl.

Odpoví mně konečně někdo z odpůrců SM - nejlépe nějaký matematik duchovně svázaný s EDUinem - jak lze jinak než nepřípustným přidáváním bodů školními hodnotiteli vysvětlit ten příšerný zub přímo na rozhraní cut-off score poté, co ministr Fiala zbaběle zrušil centrální hodnocení?

Okomentovat