4.6.19

Laďka Ortová: Hřbitov místo školy

Zapomeneme na „rodinné záležitosti“, zapomeneme na výchovu svých dětí svým vlastním způsobem? Jak velkou část výchovy svých vlastních děti jsme ochotni přenechat škole? A máme ještě volbu?


Ve škole slavili Halloween: děti se 2 hodiny učí, některé již v maskách, jiné se převlečou až o velké přestávce a shromáždí se v tělocvičně. Vedle sebe se strká čarodějnice se zombie, kostlivec a spiderman, bezhlavý rytíř s netopýrem. Hraje strašidelná hudba, všude hoří svíčky, uprostřed leží rakev s umrlcem. Kdo si dodá odvahy a přiblíží se, mrtvola na něj vybafne a hrdina může z rakve sebrat pár sladkostí. Roztomilé, že? Ne všechny paní učitelky jsou nadšené z bezhlavého běsnění, ze slavení cizího svátku, jemuž nerozumějí. Vnímají jeho oslavy ve škole jako nepatřičné a nejsou si jisté, co jiného než rej masek s sebou svátek Všech svatých nese. A tak chtějí dětem ukázat české tradice, to, co my uznáváme. Popovídají si o Dušičkách a vyrazí v době vyučování na městský hřbitov, kde si rozdají svíčky, zapálí je u centrálního náhrobku a vracejí se do školy. Když se ptáme, proč to dělají, odpovídají, že dětem chtějí přiblížit obsah našich svátků a vést je k uvědomění toho, co je tady tradiční.

Asi bychom jako rodiče mohli být vděční, že je o naše děti tak pěkně postaráno. Že se jim škola snaží přiblížit a kromě nekonečné nudné dřiny, odříkání a trápení při výuce dá dětem pocítit i něco něhy, zprostředkuje jim zážitky, umožní jim do školy se těšit. Zároveň z nás sedřených a uhoněných rodičů sejme tíživé břímě výchovy vlastních dětí. Také nesmíme zapomínat na chudé nebo vyloučené děti, které by v rámci Halloweenu neobdržely ani lentilku. Škola se přeci maximálně snaží srovnat všem dětem startovní čáru – zajistí, aby všechny děti dostaly ovoce a sladkosti a mohly se podílet na halloweenském reji.

Ale vděční nejsme. Nemáme venkoncem na učitele jiné požadavky, než aby naučili naše děti to, co přísluší danému ročníku, chovali se slušně a dbali na rozumné vztahy mezi dětmi i mezi dětmi a dospělými ve škole.

Je otázka, proč učitelé Halloween organizují. Proč věnují 2-4 hodiny z vyučování na celkem nesmyslnou „oslavu“, která dětem vůbec neozřejmila, co je to za svátek, proč se slaví tímto způsobem, jestli se k němu kromě masek a koledování váže i něco jiného, jaký má duchovní přesah takto pojatý svátek, má-li co společného s našimi Dušičkami a kde se tam bere ta dýně. Proč se učitelé takhle namáhají, nedají rodinám prostor k tomu, aby se samy rozhodly, zda a jakým způsobem budou slavit Halloween? Proč nemají dost sebevědomí, aby přes všeobecný tlak obchodníků a dobrařů, popř. médií, zůstali v klidu a dál se věnovali vyučování? Rádi bychom zaznamenali takovýto postoj: „Ano, víme, že v některých zemích na konci října slaví Halloween, ale v naší škole taková tradice není a nehodláme ji tu zavádět. V rámci hodin angličtiny se děti seznamují i se zvyky v anglicky mluvících zemích, a tak se o tomto svátku dozvědí to základní. Dušičky samozřejmě s dětmi prožívat nebudeme, neboť to je výsostné území každé rodiny, do něhož my zasahovat nechceme. Četli jsme s dětmi článek na to téma, krátce si povídali, a to je tak všechno.“

Představuji si, jak bychom před Listopadem prskali, kdyby nám škola podstrkovala oslavu svátků, jaké slaví v Sovětském svazu. Oblékli bychom bílé košile s obrovským rudým šátkem a dychtivě napodobovali náš velký vzor. Absurdní, že? I při lampionových oslavách VŘSR mnozí studem klopili oči a modlili se za brzký konec. A teď sami od sebe přejímáme, co je zde cizí, skotačíme u toho a necháváme svým vlastním dětem vymývat mozky.

A pak se začali všichni předhánět, kdo pro děti připraví lepšího Mikuláše. Naši školáci dostávají 3 (sic!) balíčky: ve třídě – přijde Mikuláš s čertem a andělem, děti zpívají, recitují, paní učitelky žalují, kdo nejvíc zlobí a tomu čert pohrozí, Mikuláš nakonec rozdá všem dětem balíčky. Další balíček dostanou ve školní jídelně a ten třetí vzápětí v družině. Inflace sladkostí, banánů a překvapení.

Vánoce ve školce: Nejprve jeli do skanzenu na vánoční výstavu a trhy. Komu rodiče nedali peníze na nákupy (roztomilých blbůstek), tomu paní učitelky ochotně zapůjčily požadovanou částku a rodiče jim to odpoledne chtě nechtě vraceli. 15. prosince paní učitelky požádaly maminky o donesení cukroví a vybraly peníze na dárky. Ozdobily s dětmi živý stromeček, zpívaly koledy. Za soumraku přišli do školky i rodiče, všechny děti seběhly ze třídy do přízemí a čekaly na Ježíška. Za malou chvilku slyšely cinkání zvonečku, hnaly se o zlomkrk do třídy, kde svítily jen svíčky na stromku, paní učitelky zavíraly okno a volaly: „Děkujeme, Ježíšku.“ Pak rozdávaly dětem dárky, ty se radovaly, trhaly obaly, těšily se z hraček, popř. tahaly kamarádům z rukou ty jejich, rodiče na to dojatě koukali a fotili a natáčeli si to na telefony. Roztomilé také, že?

Děti se od první třídy každé pondělí moderně sesednou na koberci a vyprávějí, co zažily o víkendu. Co kdo dělal, kdo kde byl na návštěvě, kdo se s kým pohádal, kdo celý víkend prospal, kdo koho pomlouval. Kdo se čemu smál, kdo co slavil, kdo co zpíval, jakou četl knížku.

Proč, proč, proč? Proč se učitelé namáhají a dělají tolik věcí navíc? Proč si raději neodpočinou? Chceme jet do skanzenu na vánoční výstavu s dětmi sami, chceme si sami rozhodnout, zda k nám Mikuláš přijde, anebo dětem nadělí do ponožky. Chceme, aby se děti těšily na balíčky od nás a chceme se těšit jejich těšením. Chceme s nimi prožívat jedinečné chvíle u stromečku, které jsou plné trémy a rozechvění právě tím, že Ježíšek chodí jen jednou v roce, 24. prosince. Anebo chceme, aby odmala věděly, že Ježíšek dárky nenosí a nadělují si je lidé. Chceme se sami rozhodnout, zda letos na naše zemřelé budeme vzpomínat na hřbitově, kde jsou pochováni, anebo doma u svíčky. A nechceme, aby se z toho stala veřejná záležitost.

Nebo barevný týden: děti každý den chodí do školy v předepsané barvě oblečení. Propánajána! K čemu to celé je? Prý projekt Hrdá škola a učitelé se „zase více přiblíží žákům“. Nechápeme, proč by škola v černém oblečení měla být hrdější než škola v civilním oblečení. A proč by paní učitelka měla být dětem díky barvě šály blíž nebo dál. Jak to pomůže kvalitě výuky?

Za tento školní rok (kromě již výše zmíněného): oslava valentýnského svátku, návštěva geoparku, návštěva IQ parku, Muzeum hygieny, Veletrh knihy, Den se záchranným systémem, MDD (proč aprobovaní učitelé připravují pro druhostupňové žáky „zábavné“ dopoledne se stanovišti s úkoly a sbíráním razítek? Jsou snad na letním táboře?), Den s handicapovanými, Den přespolního běhu, Koncert proti šikaně, Ukliďme Česko, karneval, olympidády znalostní ( „Milí žáci, kdo chce na vysvědčení jedničku z matematiky, účast na olympiádě má povinnou.“), sportovní a umělecké soutěže, školní výlet, škola v přírodě. Ve výsledku pak žáci v 5. třídě mají na zvládnutí Power Pointu v informatice 2 (sic!) vyučovací hodiny, při 3. následuje písemka. Děti nesoustředěné, učitelé nestíhající a nervózní, práce překotná, málo času na procvičování. To potom dohánějí doma s dětmi rodiče a role rodiny a školy je převrácená.

Prosíme učitele, aby respektovali svou úlohu a neznárodňovali privátní rodinný prostor. Dáváme děti do veřejných škol, ale nezplnomocňujeme školy k tomu, aby umenšovaly naše rodičovské kompetence. Jakkoli to zní dnes nemoderně, rádi bychom uzavřeli se školami dohodu: vzdělávejte naše děti a v minimální míře též vychovávejte. My je budeme vychovávat a v přiměřené míře též vzdělávat.


PS: A to ani nemluvím o „Týdnech zdravé svačinky“, při kterých dětská komise projede každému z dětí svačinový box a chybí-li ovoce, zelenina, mléčný výrobek, tmavé pečivo či pití, zapíšou mínus bod. Další týden se všem rodičům rozešle jmenný seznam všech dětí s příslušným počtem získaných bodů. Ať v tom máme všichni pěkně jasno!

9 komentářů:

Hela řekl(a)...

Učitélé,vykašleme se tedy všichni na tyto akce,nezavděčíme se nikomu,že?Jen učme a učme,zkoušejme atd.

Nicka Pytlik řekl(a)...

vykašleme se tedy všichni na tyto akce

Pytliků řeč!
Jako simulace 'Štědrého večera' před Štědrým večerem je nahlavu padlina všech na hlavu padlin nejpadlinovatější. Zvláště pak v případě malých dětiček. To může vymyslet a zrealizovat doopravdy jen naprostý pitomec. Pi-to-mec!!!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen učme a učme

Když už, tak zkompetentňujme a zkompetentňujme.
Pytlici pamatují doby, kdy do školky nebylo přijato dítko, které nebylo soběstačné, včetně zavázání si tkaniček u bot. V té dnešní překotně měnící se době si kolikrát předškolák neumí nazout boty se sucháčem.
Zvládají děti ve školce běžné provozní činnosti? Orientují se v prostoru a čase? Dokáží vyjádřit myšlenku? Komunikovat s okolím? Jsou schopny se soustředit alespoň nějakou dobu na danou činnost? Co koordinace pohybu, co slovní zásoba?
Mraky pitominek a nic od ničeho pojde. Což úspěšně pokračuje na základní a už i na střední škole. Ze soustavné a smysluplné školní práce zůstaly jen nahodilé konzultace v době mezi projektovými dny, exkurzemi, výměnnými pobyta, vědomostními soutěžemi a ověřovacími testy.
Pytlici by se velmi přimlouvali, aby měsíce září, prosinec, leden, únor, květen a červen byly vyhrazeny na všechny ty ale naprosto nezbytné aktivity. A alespoň v měsících říjen, listopad, březen a duben se nerušeně zkompetentňovalo.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

kdy do školky nebylo přijato dítko

To ovšem ještě nežil homo sapines táta parťák.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Myslím, že autorka měla na mysli přehršel akcí. Dnes to vypadá, že škola, která nenacvičí divadlo nebo nemá deset projektových dní v roce je špatná škola. Takže asi by měla být nějaká míra v tom, kolik exkurzí přednášek apod. bude škola pořádat. Ona třeba beseda s pamětníkem Terezína je velice přínosná. Ale dokola opakující se beseda o třídění plastů ne nesmysl, to se dá vyřešit v rámci vyučování. A do škol bych asi netahala cizí svátky, jen bych se zmínila, že v jiných zemích slaví vánoce jinak, mají haloween a my dušičky a tak. Proti vánocům a velikonocům ve škole nejsem, děti se těší a není to pojato jako štědrý den, ale jako oddechový den, kdy si děti můžou dát vzájemně dárky. Povídá se o tradicích atd.

Ygrain řekl(a)...

Aneb podle úsloví všeho s mírou a čeho je moc, toho je příliš. Občasné zpestření výuky, stmelování kolektivu a rozvíjení obzorů je fajn, ale učitel má skutečně především učit. Cizí svátky patří do hodin cizího jazyka jako kulturní reálie, do ostatních hodin nemají co zasahovat.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Je mnoho škol, které jsou pod silným tlakem zřizovatelů, aby pořádaly co nejvíce akcí, které obce spoluorganizují nebo na kterých se místní politici a úředníci mohou zviditelňovat. Čelit tomuto tlaku není snadné.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A některé "akce" vyvěrají z účasti v projektech (za pár kaček povinný projektový den), jiné jsou zase na čárku za prevenci (kořist pro potulné lektory), jindy jde o ředitelskou hru "já na bráchu" (když nepošlu žáky dnes, nepošle on zítra).

Robert Čapek řekl(a)...

Je to s podivem, při té konkurenci, ale p. Ortové se to v těžké konkurenci povedlo: tohle je nejhloupější text první poloviny roku 2019. Překonala dokonce i to své lkaní konzervativního rodiče. Je vidět, že jde nejen o konzervativní (ovšem text vypovídal spíše o názorech totalitního rodiče), ale i mimořádně stupidní osobu. Začínám si myslet, že je to hraná provokace, tohle nemůže nikdo myslet vážné....

Okomentovat