21.6.19

Irena Válová: Inkluze nesnížila počty mentálně postižených Romů, ČR musí kvůli rozsudku ESPL revidovat diagnostiku

Zákonem nařízené společné vzdělávání mentálně postižených dětí s dětmi zdravými nikterak výrazně nesnížilo počty mentálně postižených Romů vzdělávaných ve zvláštních programech. Proto dohled Výboru ministrů Rady Evropy nad Českou republikou pokračuje. Jde o jediný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti České republice s následky trvajícími dvanáct let let. ČR musí dále přijímat nápravná opatření, mimo dohled a revizi diagnostiky.


Z článku na webu Česká justice vybíráme:

Poté Zpráva shrnuje, co bylo učiněno v roce 2018: „V únoru 2018 předložila Česká republika aktualizovaný akční plán výkonu rozsudku. Výbor ministrů v něm byl zejména informován o novelizacích vyhlášky č. 27/2016 Sb., jejichž cílem bylo odstranění nedostatků, které byly zjištěny během prvního roku uplatňování podpůrných opatření v praxi (vyhlášky č. 270/2017 a 416/2017 Sb.), reformě financování společného vzdělávání a reformě regionálního financování, vzdělávání pedagogických a poradenských pracovníků a prvotních poznatcích z fungování revizního pracoviště v oblasti diagnostiky.“

Jenže v roce inkluze se počty mentálně postižených Romů vzdělávaných mimo běžné školy snížily o desetiny procentních bodů: „Výbor ministrů byl zároveň zpraven o výsledcích statistických zjištění za školní rok 2017/2018, které mj. ukázaly, že 85,4 % romských žáků bylo vzděláváno podle běžného vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 85 %), 12,7 % romských žáků bylo vzděláváno ve vzdělávacích programech upravených pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 13,1 %) a že romští žáci tvořili 29,5 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 30,9 %),“ uvádí se ve Zprávě doslova.

„Podíl počtu romských žáků vzdělávaných podle nového rámcového vzdělávacího programu s upravenými výstupy činil 24,7 % ze všech žáků vzdělávaných podle tohoto vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 26,2 %); u bývalé přílohy k rámcovému vzdělávacímu programu pro žáky s lehkým mentálním postižením tento podíl činil 39,0 % (v předchozím školním roce 34,8 %). Bylo konstatováno, že 17,3 % z celkového počtu žáků, kteří se v prvních třídách vzdělávali podle upraveného vzdělávacího plánu, je romských. Podle tohoto upraveného rámcového vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením se vzdělávalo 3,5 % všech romských žáků, kteří nastoupili do prvních ročníků základních škol,“ stojí ve Zprávě.


Celá Zpráva za rok 2018 o stavu vyřizování stížností podaných proti České republice k mezinárodním orgánům ochrany lidských práv (causa D.H. na str. 16)





6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Inkluze nesnížila počty mentálně postižených

Pokud velký počet speciálních škol způsobil, že tu je velký počet žáků s nějakým postižením, je v pytlickém pojetí světa logické, že menší počet takových škol musí vést k menšímu počtu postižených žáků. Proč se do toho až tak svérázným způsobem tahají romčata, pytlikům uniká.
Pokud byla inkluze zaváděna pro snížení počtu mentálně postižených dětí, mohlo by to znamenat, že mentálním postižením trpí především její zavaděči. Asi jako v případě protlační povinného roku předškolní docházky.
Ta diagnostika se musí revidovat neprodlěně, jinak se provalí divné věci na nemalý počet zaměstnanců státní správy nejen ve školství a politiků pak především. Takže ony se neevidují jen počty dětí podle jakýchsi nejasně uchopitelných etnických znaků a dojmů posuzovatelů, ale dokonce i počty dětí klasifikovaných a sortýrovaných podle ani trošinku nerevidované metodiky? To je ale nejbujnější fantazii se vymykající erc prasárna!!!
A jak je to s metodikou ádéhádé? Není čistě náhodou oštemplované každé dítě, které si povyskočí a zavýskne, že budou záhy prázdniny?

Eva Adamová řekl(a)...

1. Jeden rok je velmi krátká doba na to, aby se nějak výrazně projevilo nezařazování Romů do škol jiných než běžných.

2. Mezi Romy je bohužel z různých důvodů dětí nevzdělavatelných v běžných školách skutečně vyšší procento než v běžné populaci, s tím prostě žádný zákon ani rozsudek nic nenadělá.

Jana Karvaiová řekl(a)...

1/příští rok bude po problému, nebo končí poslední žáci, kteří se učí podle rvp zv s přílohou.Jak potom budou zjišťovat ony počty, je mi záhadou. Asi si soudruzi nějak poradí, možná zase budou lézt do škol.
2/asi by možná bylo dobré, kdyby si někteří dobrodinci a dobrodějové přečetli znovu pár kapitol psychologie. Stašil by snad jen náš dětský psycholog Matějček, co se intenzivně zabýval žáky z něpodnětného prostředí. Tehdy byl oficiálním názvem určitého stavu v učebnicích psychologie - sociální debilita.Nic na tom nezměnilo pár desítek let posunu k dnešku. Jen už se neužívá ona terminologie. Stav zůstává.
3/v naší republice se to hezky počítá a statistikuje. Zajímaly by mě podobné průzkumy z jiných zemí. Což třeba z Francie či GB? Aha, jo voni tam do školy vlastně skoro moc nechodí. Hm, to se pak blbě ukazuje prstem a žaluje.

Jana Karvaiová řekl(a)...

…..Snížení intelektových schopností může zapříčinit i senzorická, citová a sociokulturní deprivace dětí
vyrůstajících v nepřátelském, odcizeném, nepodnětném rodinném prostředí či dětí v institucionální péči.
Pokud ovšem dojde včas k saturaci (nasycení) těchto potřeb, intelektový deficit se může upravit (proto
nelze definovat mentální retardaci jako trvalou poruchu) – odborná literatura uvádí, že citově a výchovně
stimulující prostředí se může projevit zvýšením IQ až o 24 bodů (Dolejší, 1978). Problém je v tom,
že sociokulturní deprivací trpí především děti rodičů s nižším intelektovým potenciálem, takže dochází
ke kumulaci patologických faktorů způsobujících především lehkou mentální retardaci...

Toliko citace z odborné literatury. Bohužel,snaha o časnou saturaci (je otázkou, zda poslední rok školky je časná saturace. Asi těžko, spíš bych to viděla na péči už kolem třetího roku) formou povinné předškolní docházky, totálně selhala. a to především díky její nevymahatelnosti. Těm, na které byla mířena nepomohla, ostatním spíš uškodila.
Proto nechápu, že sami Romové nedonutí své spoluobčany k nápravě, pokud v kdejaké diskusi uvádějí, že jim na vzdělání záleží.
A znovu se opakuji, ale rozsudek DH nenařídil naší republice nic, kromě finančního odškodnění těch 18 lidí, kteří se soudili.
Věčné žalování kohosi kamsi nám škodí. Velmi ráda bych se konečně seznámila s relevantní studií evropských zemí a jejich přístupu ke vzdělávání stejného etnika se všemi problémy, které určitě mají. Takto to vypadá, že jsme ostrůvek ubohosti mezi ostatními borci.

Nicka Pytlik řekl(a)...

to vypadá, že jsme ostrůvek ubohosti mezi ostatními borci

Kdyby se nedejbože ukázalo, že tomu tak není, přišli by všelijací vládní i nevládní lehkoživkové poměrně dost lehce o přijatelný zdroj svého lehkožití.
A že jich zase až tak málo není. Proto musejí na česko kydat hnůj. Čím víc hnoje, tím víc prašulí do volátka. No fůůůj!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A o které Romy vastně jde? O ty, kteří se za Romy považují, nebo o ty, kteří jsou za Romy považováni?

Okomentovat