23.6.19

Finsko: Vzdělávání rovností

O finském školství se říká, že si poradí i bez domácích úkolů, zkoušek a dokonce i bez předmětů. Co doopravdy stojí za úspěchem finských žáku v mezinárodních srovnávacích testech? Je to kvalita učitelů, důraz na spokojenost žáka nebo propracované procesy stanovení cílů a jejich naplňování? A existuje souvislost mezi rovným přístupem a úspěchem v matematice? Vše se dozvíte v nové reportáži Ondřeje Kluse na Voxpotu!




Odborné konzultace a organizaci exkurze zajistil Učitel naživo.

Všimněte si následujících výroků:

Když dáme všechny děti do jedné školy, musíme udělat dvě věci: potřebujeme dostatek speciálních pedagogů v každé škole. Potřebujeme však také klasické učitele, jako je odborný pedagog nebo třídní učitel, musíme zlepšit jejich dovednosti, protože je to velice těžká práce.

Ve Finsku máme jako učitelé celkem dost svobody a necítíme tlak ze strany kraje nebo národní agentury pro vzdělávání. Samozřejmě musíme vzít v úvahu co je stanoveno v národním vzdělávacím plánu. Nicméně, jakmile víte, co obsahují, existuje mnoho způsobů, jak zadání splnit. Často se říká, že síla finského vzdělávacího systému spočívá ve svobodě, kterou učitelé mají. Máme své cíle a je to na učitelích, jak těch cílů dosáhnou.

Když připravujeme národní vzdělávací plán, snažíme se zapojit co možná největší skupinu učitelů, ředitelů a poskytovatelů vzdělávání, takže jsou to vlastně oni, kdo rozhodují, co bude vzdělávací plán obsahovat, a o to je jednodušší jej potom implementovat, protože jsou zapojeni již v samotné fázi přípravy.

Myslím si, že když se učitelé potkávají a přemítají o tom, co se děje nebo bude dít, jak jste udělali to nebo to, tak to je ta nejdůležitější část dne a to zajišťuje, že probíhá pedagogický rozvoj. Nové myšlenky se rodí tehdy, když spolu lidé interagují.

Snažíme se také dát studentům na výběr, ne každý je totiž povinen dělat to samé, přebírají zodpovědnost za své vlastní učení, takže pracují na spoustě projektů, musí si sami hledat a shromažďovat informace a nebo se i učí navzájem.

Takže máme speciální pedagogy, kteří mi pomáhají, máme ředitele, máme psychologa, máme zdravotní sestru, takže je zde mnoho dospělých, kteří mi mohou s mými problémy pomoci.

Nestačí dát žákům jen znalosti a schopnosti, musíme jim umožnit přijít na to, co mohou dělat s tím, co umějí a znají.

Chtěla bych vám vzkázat dvě věci: Finsko začalo jako chudá země a udělala tuto investici, a to vedlo k našemu ekonomickému růstu.

A na učitelích doopravdy záleží, takže pokud chcete rozvinout váš vzdělávací systém, nestačí se zaměřit pouze na vzdělávací programy nebo učebnice. Pokud neinvestujete do svých učitelů, pravděpodobně neuspějete. A máme na to mnoho výzkumných dat.

7 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytliky vždycky zajímalo, jestli je pro školní práci lepší jedna skupina třiceti dětí a tří dospělých, a nebo jsou-li lepší tři skupiny po deseti dětech a jednom dospělém.

E.Kocourek řekl(a)...

Záleží na postoji těch dospělých (a možná i těch dětí). Budou-li to kolektivisté, bude se jim možná lépe pracovat ve větší skupině. Pokud mezi nimi bude vlk samotář, bude otrávený a společnému úsilí příliš nepřispěje. ////

Zažil jsem onehdy (v obrovské nadnárodní firmě) takovou "team-building" situaci, kdy skupina dospělých měla společně cosi udělat. Jako vlku-samotáři mi hrozilo, že se budu pár hodin otravovat. I nabídl jsem skupině, že jim tu požadovanou činnost rozdělím na jednotlivce. Všichni nadšeně souhlasili. ////

E.Kocourek řekl(a)...

V sedmdesátých se vědecky zkoumala efektivnost různě strukturovaných programátorských týmů. Pokud si vzpomínám, nejefektivnější byly ty hierarchicky uspořádané - šéf a pomocníci, šéf a specialisti. ////

I domnívám se, že pro efektivně pracující trojici byste potřeboval hierarchickou organizační strukturu a jednoho šéfa. Nejsem si jistý, jak snadno se mezi učiteli někdo takový hledá a nachází. Trojčlenný chaos by asi nefungoval. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nejde ani tak o pracovní podmínky dospělých, ale dětí především.
Například v oblasti soustředění se na tu práci a její efektivity.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Nechcete nám s tím Finskem už konečně vlézt na hrb?

Ivo Mádr řekl(a)...

Ono slavné RVP-ŠVP mělo svůj vzor ve Finsku. Jisté věci jsou nepřenositelné.

Eva Adamová řekl(a)...

Všimli jste si? V jednom okamžiku tam přiznali, že v současnosti začínají mít s financováním školství problémy. Ono také živit na stejný počet dětí dvakrát tolik pedagogických pracovníků než u nás cosi stojí a teprve budoucnost ukáže, zda je to celé dlouhodobě udržitelné.

Okomentovat