25.6.19

Eva Kolovrátková: Proti výsledku maturitního slohu se odvolalo přes dva tisíce žáků, více než minulý rok

Proti průběhu a výsledku slohových prací se odvolalo přes dva tisíce žáků. To je přibližně o pět set víc než minulý rok. ČT to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat, která zkoušky připravuje. Sloh z češtiny letos nezvládlo téměř o dvě procenta žáků více než minulý rok. Proti výsledkům a průběhu didaktické části maturity a slohovým pracím tak dohromady přišlo ministerstvu školství a krajským úřadům 4656 odvolání.

Z článku na webu České televize vybíráme:

„K dnešnímu dni evidujeme 2078 žádostí o přezkoumání průběhu a výsledku písemných prací z českého jazyka a literatury a 471 žádostí týkajících se písemných prací z cizích jazyků,“ informoval Marek Lehečka z vnějších vztahů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Podle Lehečky v porovnání s maturanty, kteří zpochybňují výsledky didaktického testu, mají s odvoláním větší šanci na úspěch právě ti žáci, kteří se odvolávají ze slohu. Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se podle údajů ministerstva školství odvolalo 2107 žáků.




17 komentářů:

Jiří Kostečka řekl(a)...

No jasně, proč by se neodvolali, když je to nic nestojí a nic horšího se nestane, než že přijde zamítnutí.
V IB maturitě se každé odvolání platí, a zároveň může dojít i k ponížení původního skóre. Za 9 let, co jsem na IB žáky připravoval, se nestalo, že by jedna jediná esej byla centrem podhodnocená oproti mému bodovému odhadu.

V. řekl(a)...

Právě teď jsem dostal zprávu, že náš maturant po odvolání získal z PP ČJ místo původních 15 bodů 22 bodů.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Podívejme se na stranu 3 oficiálního dokumentu Cermatu Maturitní zkouška 2013–2019 – jarní zkušební období, Signální výsledky písemných prací. Na jaře 2017 propadlo z písemné práce v češtině 1,8 tis. prvomaturantů, letos už 3,3 tis., ačkoli přibylo jen 1,6 tis. prvomaturantů. V relativním vyjádření to znamená nárůst propadovosti z 3,0 % na 5,3 %. V letech 2017–2019 proběhlo hodnocení písemných prací v Cermatu, tedy nezávisle na poměrech v jednotlivých školách.

Je naprosto vyloučené, že by jedinou příčinou tak velké změny mohlo být prudké zhoršení znalostí žáků z češtiny. Průměrná vzdělanost maturantů je stabilní veličina a v čase se mění jen velmi pomalu. Daleko větší roli proto musejí hrát jiné faktory. Nabízí se mimo jiné, že někdo potají vyvíjel politický tlak na vedení Cermatu, že ministerstvo školství nemá dostatečnou kapacitu Cermat kontrolovat a ten si dělá, co chce, že mohlo dojít k nenápadnému ovlivňování centrálních hodnotitelů a že kvalita zadání úkolů pro žáky či pokynů pro hodnocení jejich výkonů nebyla dostatečná. Došlo také ke snížení počtu zadání z deseti na šest, ale tento ani žádný z výše uvedených faktorů by propadovost u spravedlivé a objektivní zkoušky neměl ovlivnit.

Výše nároků na úspěšné složení písemné maturitní práce z češtiny je výsledkem politického rozhodnutí, které se – pokud vím – od roku 2017 nezměnilo. Kde tedy tyto oficiální nároky ve skutečnosti leží?

Leží pod laťkou nasazenou centrálními hodnotiteli v roce 2017?
Leží někde mezi laťkami nasazenými centrálními hodnotiteli v letech 2017 a 2019?
Anebo leží nad laťkou nasazenou centrálními hodnotiteli v roce 2019?

Ať je odpověď jakákoli, je jasné, že v letech 2017, 2018 a 2019 propadlo v důsledku nevyrovnaných nároků centrálního hodnocení několik stovek žáků, kteří propadnout neměli, protože svou práci napsali lépe, než jak požadují konstantní oficiální nároky. A nepropadlo několik stovek žáků, kteří propadnout měli, protože svou práci napsali hůře.

O spravedlivosti a objektivitě centrálního hodnocení tedy nemůže být řeči.

Josef Soukal řekl(a)...

Není pochyb o tom, že centrální hodnocení písemných prací z češtiny je daleko spravedlivější než hodnocení ve školách. Stačí nahlédnout do statistik Cermatu - zejména nepoměr mezi čistou neúspěšností v didaktickém testu a v centrálně hodnocené písemné práci na straně jedné a čistou neúspěšností ve školami hodnocené písemné práci a ústní zkoušce je zcela evidentní, ve prospěch žáků. Ohledně maturity z češtiny jsou tedy nasnadě úplně jiné otázky, např. proč novela školského zákona ruší ty prvky zkoušky, které fungují spolehlivěji a jež přinášejí spolehlivější data. Doporučuji např. grafy na s. 13 a s. 14 zde: https://dokumenty.cermat.cz/Sdilene%20dokumenty/MATURITA/Maturita%202018/MZ13-18_DILCI_ZKOUSKY_vysledky.pdf

Josef Soukal řekl(a)...

Upravuji začátek předchozího komentáře: Není pochyb, že centrální hodnocení zkoušek z češtiny je daleko spravedlivější než hodnocení ve školách.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Na grafech je především vdět obrovský rozdíl mezi žáky gymnázií a žáky odborných škol. Je potřeba především udělat něc s nabídkou maturitních oborů a s požadavkem na maturitu v profesní dráze.

Josef Soukal řekl(a)...

Je třeba udělat něco s pojetím středoškolského vzdělávání - zjevně není možné podle jednoho mustru vzdělávat jedničkáře a čtyřkaře ze ZŠ (to neznamená automatické nahánění žáků do stávajících učebních oborů). Teprve pak je možné řešit podobu ukončení studia na určitých typech škol.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Teprve pak je možné řešit podobu ukončení studia na určitých typech škol.

Bingo. Jenomže státní maturita je přesný opak. Ale možná je tím prstem, který na problém jasněji ukázal.

Josef Soukal řekl(a)...

Ale to "bingo" kupodivu platí hlavně pro zastánce státní maturity. EDUinci a spol. jsou zabetonovaní v poloze "masovost a nic jiného".

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Na všech vysokých školách zaveďme centrálně hodnocenou státnici z češtiny. Náklady řádově stovky milionů, nejméně deset let přípravy. Můžeme se těšit na neutuchající udivenou diskusi o jakýchsi rozdílech mezi bohemisty a lesními inženýry, na hledání existence společného minima, na obhajobu i kritiku centrálního hodnocení... Taky můžeme jít opačným směrem a zavést MINICERMAT pro mateřské školy, už vidím to centrální hodnocení zavazovaných tkaniček. A ty titulky: 13% dětí propadlo v posledním roce školky! Z tkaniček!

Oldřich Botlík řekl(a)...

Chyba, pane Bělecký!

Správné mateřskoškolkové názvosloví popsané v Katalogu používá výhradně termín "šněrovadlo".

Pepa řekl(a)...

Ovšem předškolní dítka neintaktní v suchých zipech měla úspěšnost celých 88,76%, což je oproti loňskému roku nárůst o celých 0,58%. Svědčí to o správnosti centrálně nastavené hranice, i když někteří experti namítají, že tento výsledek neprošel dostatečným oponentním řízením.

Unknown řekl(a)...

13% dětí propadlo v posledním roce školky! Z tkaniček!

Ale 10 % se proti výsledku odvolalo. MINICERMAT navrhuje zkoušku nahrávat na video.

Nicka Pytlik řekl(a)...

propadlo v posledním roce školky! Z tkaniček!

S těmi zde probíranými tkaničkami je to v té mateřské škole asi tak, jako kdyby na střední školu nepřijali nikoho, kdo nemá maturitu. Bývaly doby totiž, kdy byly do školky přijímány jen děti, které si mimo jiné dokázaly zavázat botky bez cizí pomoci. Nebo tak nějak.
Dneska jsou předškoláci, kteří ani nevědí, která ponožka patří na kterou nohu!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...

No, červená na levou, modrá na pravou.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jestli červená na levou, pak na pravou zelená.

Okomentovat