12.5.19

Zdeněk Sotolář: Přijímačky aneb Zavádět další plošná testování přináší pro vzdělávání rizika

Po státní maturitě byly zavedeny plošné přijímačky na střední školy. Stejně jako o maturitě rozvířily se i o přijímačkách pochybnosti. V jedné diskusi padla zajímavá otázka. Co je lepší než jednotné přijímačky? Záleží na cíli.


Pokud školám jde o prosté odstranění přebývajících, jsou plošné zaškrtávací testy jistě nejefektivnější. Šup, šup, hotovo. (Samy o sobě přijímačky Cermatu nejsou blbé. Nechtějí ani doplněk, ani příslovečné určení původce.) Pokud by ale středním (stejně jako vysokým) školám šlo opravdu o smysluplný výběr, pak jsou takové přijímačky nedostačující (jen něco málo říkající). Můžeme snad věřit tomu, že zaškrtávací testy samy o sobě opravdu osvědčují žákovy studijní předpoklady?

Ideální by asi bylo přijímačky úplně zrušit. Ať rozhodně průběh studia, nezvládne-li žák první ročník (ne jednu zkoušku), ať odejde. Jako optimální kompromis bych ale viděl mix testu, pohovoru, známek ze ZŠ a portfolia (jako souhrnu dokladů o činnosti žáka – olympiády, kurzy apod.). Ovšem jako povinný mix, jednotný a jednoznačně bodovaný na všech školách stejně, ne jako nějaká libovolba pana ředitele (paní ředitelky). Nebyl by obraz žáka z takového přijímacího mixu úplnější?

Navíc plošné zaškrtávací testy přinášejí rizika. Jsou totiž součástí zavádění dalších a dalších nesmyslných testování. Z diskusí je zjevné, že titíž lidé volají po státní maturitě, plošných přijímačkách, cut of score a dalších testování v průběhu základního vzdělávání. Někteří mohou vidět rizika při hodnocení pohovoru, někteří při hodnocení portfolia. Ale není největší riziko v tom, že se další vzdělávání bude stále více a více zaměřovat (jak formou, tak obsahem) na nácvik testování?

Převzato z blogu autora na iDNES.cz.

14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Přijímačky aneb Zavádět další plošná testování

Přijímačky nejsou plošné. Týkají se jen těch, kteří chtějí být přijati na střední školu, kde je zájem většího počtu uchazečů, než je počet míst v lavicích.

Ovšem jako povinný mix, jednotný a jednoznačně bodovaný na všech školách stejně

Pytliky napadla docela zajímavá úloha do botlíkovic kocourkovských maturit:
"Předpovědte pravděpodobnost, s jakou se státní správě ve školství podaří zabezpečit onen na všech školách povinně jednotný a jednoznačně bodovaný mix.'
Plný počet bodů za tuto úlohu bude započten každému, kdo uvede, že to bude více než pět procent škol.

Eva Adamová řekl(a)...

"Můžeme snad věřit tomu, že zaškrtávací testy samy o sobě opravdu osvědčují žákovy studijní předpoklady?"

Pane Sotoláři, sakra, nerozčilujte mne. Na to, že novináři píšící o školství o něm ví naprosté houby, už jsem si zvykla, ale že o některých věcech ví houby i praktikující učitel, si tedy zvyknout nehodlám. Prohlédněte si laskavě Cermat testy do matematiky, dvě třetiny testu jsou otevřené úlohy. A ano, tyto testy dostatečně ověřují i studijní předpoklady. Znalostní základ totiž k vyřešní většiny úloh nepostačuje, u většiny úloh musí projevit student i logický úsudek.


"Navíc plošné zaškrtávací testy přinášejí rizika. Jsou totiž součástí zavádění dalších a dalších nesmyslných testování."

Nemyslná testování typu NIQES spolu s testováním SCIO tady byla dlouho před státními přijímačkami, a pokud by se tyto zrušily budou tady dlouho i po nich.

Ygrain řekl(a)...

Pane Sotoláři, mně už s tím taky lezete na nervy. Nevím, kde to vlastně učíte, ale chtělo by to vyhlédnout za okraj té své mísy. My jsme technická škola s 9 třídami v ročníku, to je přes 200 přijatých. Většinou jsou to fajn děcka, ale pohovor s nimi nám neukáže, jestli budou zvládat matematiku a odborné předměty, jejich účast na olympiádách taky ne, a známky ze základky jsou jako indikátor velmi nespolehlivé (a to ani nemluvím o tom, jak v těchto počtech zorganizovat pohovory). Přijímačky ukazují přesně to, co potřebujeme vědět - jestli jsou schopni a ochotni se naučit, jestli dokážou zabrat.

Krom toho, nechat patnácti-šestnáctileté proplýtvat rok někde, kde nezvládají,je bezohledné a nezodpovědné. U vysokoškoláka to není problém - výška nejde, no nic, tak si najde práci, je to, aspoň papírově, dospělý člověk. Ale tyhle poloděti? Jaký to bude mít vliv na ty neúspěšné i na jejich spolužáky? Co uděláte s třídou, kde jich odejde třeba čtvrtina? A co ti, jejichž místa neúspěšní uchazeči vlastně zbytečně zabrali?

Centrální přijímačky mají obrovskou výhodu v tom, že jsou všude stejné, výběrové školy nemohou požadovat šílenosti, jen aby uchazeče odrovnaly. Poskytují navíc jasnou zpětnou vazbu - pokud uchazeči získají v přijímačkách nízký počet bodů, mají zřetelný ukazatel, jak na tom jsou. Pokud jsou úlohy nad jejich rozumové schopnosti, vědí, že si mají vybrat jednodušší obor. Pokud nejsou dostatečně připraveni, vědí, že musí více zabrat, a pak to příští rok mohou zkusit znovu nebo se pokusit o přestup na začátku září, a totéž platí pro těch pár, kterým vypověděly nervy.

Petr řekl(a)...

Dobrý večer všem. Dovolil bych si také pár postřehů do diskuse. Přijímacího řízení jsem se účastnil v letech 2000 až 2006 na jedné sš (750 žáků). V té době byl celkem převis na maturitní obory. Škola používala vlastní přijímací "testy" - matematika, diktát z češtiny a nějaký překlad z cizího jazyka. Dál se bodově zohledňovaly výsledky z olympiád - od krajského kola výš. Známky ze zš byly zohledněny pouze asi 5%. Když jsem se ptal ředitele, proč tak málo procent stanovil v kriteriích na výsledky ze zš, bylo mi vysvětleno, že vyznamenání na některých zš odpovídá s bídou dvojkám na mnašich městských školách. Takže jsem ihned pochopil, proč nejsou přijímáni žáci do určitého průměru bez přijímací zkoušky. Logicky z toho vyplývá i hodnocení žáků dle portfolia. Když to odlehčím: žáci z malé zš někde na dědině jsou hodnoceni podstatně mírněji, než ve městě, kde pan řídící nechodí s rodiči žáků do hospody na pivo :-)
No a ještě dodatek. Podle výsledků jednotných přijímaček se celkem dobře dá zjistit, jak jsou na tom ty zš s výukou. Samozřejmě za několik let. A tak jak navštěvuje čši ty sš, kde jejich žáci jsou dlouhodobě neúspěšní u mz, to samé pak můžou aplikovat u zš.
Jestli je to dobře nebo špatně, to ukáže čas.
Hezký zbytek neděle všem přeje
PetrK
PS.
Nebuďte zlí na pana Sotoláře, učí na zš, tudíž přijímacího řízení na sš se logicky neúčastní a možná si je vědom toho, co jsem napsal v dodatku, proto brojí proti státním testíkům :-)

Eva Adamová řekl(a)...

"žáci z malé zš někde na dědině jsou hodnoceni podstatně mírněji, než ve městě, kde pan řídící nechodí s rodiči žáků do hospody na pivo"

Toto už dávno není pravda, přísněji se hodnotí spíše na vesnických školách, odkud neodchází tolik dětí na osmiletá gymnázia (ve městech už na ZŠ nemají žáky, kterým by při přísném hodnocení mohli dát jedničky) a kde není tolik podnikatelských papínků, kteří ovlivňují školy sponzorskými dary.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No, pani Adamova, pokud vim, razi vesnicke skoly heslo- do skoly si to chodim hlavne uzit. A podle toho vypada znamkovani i celkove znalosti. To ted pisu o mem okoli. Jedne z takovych skol se u nas rika “zvlastni skola”. Asi tusite proc.

Jirka řekl(a)...

Takže jako vždycky. Nepytlujeme! Pěkně případ od případu. Já ani nevím, co to znamená vesnická škola. Je to odvozeno od počtu žáků, nebo je měřítkem status sídla? Je důležitá vzdálenost od nejbližšího města? Záleží na řediteli a sboru? Záleží na školské radě? Záleží na naladění obyvatel v obci?
Pokud někde funguje škola jak má, pak bych strůjce úspěchu hledal co nejblíže školní budovy. Tam se koná hrdinný odboj proti státní byrokracii a občanskému aktivismu. Kdyby nebylo inkluze po česku a stát vytvořil smysluplné podmínky pro střední a vysoké školy, pak bychom nemuseli hledat problém v těch základních. Musely by se přizpůsobit požadavkům vyšších stupňů a většina rodičů by to pochopila.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Moje otazka na pana Sotolare: takze resenim je vzit vsechny kam chteji? Bez prijimacek?

Petr řekl(a)...

Ať trochu zvednu emoce :-)
Pokud bych na to šel čistě ekonomicky:

1) zrušil bych část nenaplněných škol (ZRUŠIL ne sloučil)
2) zrušil bych většinu víceletých gymnázií a maturitních oborů typu "holič s maturitou"
3) zpolatnil bych nástavbové studium
4) zrušil bych státní MZ a přijímačky => zrušení CERMATu
Co by se stalo?
1) ušetřil bych peníze na školy
2) vznikl by přirozený přetlak žáků na maturitní obory => snaha žáků učit se už na zš
3) zpolatněním nástaveb by se vyloučili ti, kteří se na nástavbu jdou jen "zašít na dva roky"
4) zrušením Cermatu by vznikla úspora státních peněz

No a konečně ti pracovníci, kteří by přišli o práci by mohli posílit ne státní aparát, ale tolik potřebné dělníky v montovnách. Čili zase úspora pro stát. Jo a zrušením části nenaplněných škol by se rázem vyřešil nedostatek učitelů.
Toto řešení by nebylo příliš sociální, ale vedlo by jistě k finančním úsporám.
PetrK

Eva Adamová řekl(a)...

Paní Karvaiová, s úplně nejmírnějším známkováním na 2. stupni jsem se setkala u školy v sousedním městě (cca 5000 obyvatel), která tímto způsobem, nutno podotknout že nepříliš úspěšně, soupeří s místním osmiletým gymnáziem o žáky. Na prvních stupních se známkuje dnes už všude takovým způsobem, že se známkování stává v podstatě zbytečným.

mirek vaněk řekl(a)...

Co by se stalo pro pana Petra.

1) Narostl by počet soukromých středních škol typu management či sektretářka s maturitou. Poptávka by byla, proč ji neuspkojit. Zrušit soukromou školu ministerstvem bezdůvodně nelze.
2) Ti co se jdou zašít na nástavbu by nemuseli, dostali by maturitu za docházku, protože Cermat a státní maturita by byla zrušena.
3) Problém by se posunul na VŠ. Vzrostl by počet vysokoškoláků, což by politická reprezentace uvítala - lepší statistiky, spokojení voliči. Jen kdo to zaplatí. No nějakou dobu by to stát utáhl. Zatnul sekeru. A po volbách po nás potopa.
4) Na kvalitě učitelů by vlastně nezáleželo. Takže by odpadl problém s ped. vzděláním.
5) Žáci i rodiče by byli spokojeni. Každý by měl svůj VŠ diplom a někteří by dokonce uměli nejen číst, ale i psát delší text než sms. Kdo by vypočítal obsah obdélníka byl byl král(úředník). A většina by žila z podpory od humanitárních organizací a toužila emigrovat za lepším životem tam, kde sociální dávky stačí na pohodlný život.

Neděsí vás to?

Petr řekl(a)...

Ale no tak pane Vaňku :-)
1) Soukromé školy by musel někdo povolit a doplnil bych, že by je stát přestal financovat. Žádných 90% nebo 60%, prostě ani "ň", Jsou soukromé, ať platí všechno rodiče.
2) Tolik bohatých tu zase není, takže ve státních by se museli žáci jinak ohánět.
3) Samozřejmě by následovalo zpoplatnění vysokých škol, jak jinak :-)
4) Tomu nerozumím? Zrušením části škol by byla spousta učitelů bez práce, takže => konkurence a samozřejmě by si stát ohlídal plnou kvalifikovanost.
5) no comment :-)

Já vím, že to není tak jednoduché, zesouladit ekonomiku a ještě kvalitu vzdělání, ale v úvodu jsem psal, že z "čistě ekonomického hlediska".

A konečně když je něco ve škole nenaučíte, stane se něco? Když si vzpomenu na jednoho svého učitele, který mě na zš učil dějepis - nenaučil skoro nic, ale krásně vykládal jak bojoval za druhé světové. Písemky jsme si opravovali sami a co se stalo? Nic. :-) A to byly sedmdesátá léta, kdy ještě učitelé měli úctu žáků i rodičů.
Já vím, nám důchodcům se to kecá :-) :-) ale sranda musí byt, i kdyby na chleba nebylo.
PetrK

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

a možná si je vědom toho, co jsem napsal v dodatku, proto brojí proti státním testíkům :-)

Byl jsem odhalen. Bojuji proti testům, aby se neodhalilo, jak blbě učím.

P. Vršecký řekl(a)...

A konečně když je něco ve škole nenaučíte, stane se něco?

Nestane se vůbec nic. Jenom se možná budou vydávat za liberální demokraty, ačkoliv z obsahu jejich příspěvků bude evidentní, že v pravém slova smyslu nejsou liberálové ani demokrati a budou tvrdit, že jsou už starobní důchodci a současně, že na základku chodili v sedmdesátkách. Budou taková trdla, že si ani nespočítají, že tady něco nehraje. Ale jak už jsem napsal, reálně se nestane vůbec nic.

Okomentovat