21.5.19

Veronika Bačová: Finské školství jako cesta k zaručenému úspěchu?

Kvalitní a efektivní vzdělávací systém je předpokladem úspěchu rozvinutých zemí a odborníci v těchto zemích hledají nové cesty ke zkvalitňování svých vzdělávacích systémů. Jednou z cest je komparace vlastního vzdělávacího systému s těmi nejúspěšnějšími, ke kterým patří podle testování PISA zcela oprávněně i finské školství. Co však skutečně stojí za kvalitou finského školství a jaké jsou současné tendence ve finském vzdělávání? Tento příspěvek obsahuje základní odpovědi na tuto otázku a popisuje finské školství na základě analýzy nejnovějších finských vzdělávacích dokumentů a zkušeností s finským školstvím získaných během studijního pobytu. Obsáhlost tématu nedovoluje zabývat se podrobně primárním finským školstvím v celé jeho šíři, a proto jsou v příspěvku popsány nejaktuálnější témata, kterými jsou nejnovější vzdělávací dokumenty, podpora žáků ve vzdělávání a vzdělávání pedagogů.

Z článku v časopisu Komenský vybíráme:

Národní vzdělávací program

V roce 2016 vstoupil v platnost zcela nový Národní vzdělávací program pro základní vzdělávání. Reforma tohoto dokumentu reaguje na aktuální potřeby žáků a snaží se činit vzdělávání smysluplné. Důraz je kladen na jedinečnost a individualitu žáků, kterou nesmíme opomíjet. V tomto ohledu si reforma klade za cíl připravit pro žáky prostředí, které jim pomůže k co nejlepším výsledkům v rámci osobních možností každého z nich.

Součástí dokumentu je i hodnocení, které hraje podstatnou roli právě v podpoře žáků ve vzdělávání. Hodnocení tvoří nezbytnou součást procesu učení. K posouzení plnění osnov slouží testování na konci šestého a devátého ročníku. Primárním úkolem hodnocení ve Finsku je vést a podporovat žáka, nejde tedy o srovnávání jednotlivců. Žáci jsou vedeni k zamyšlení se nad vlastním učením ve vztahu ke svým cílům. Pedagogové pomáhají žákům dojít k cílům a rozpoznat jejich vlastní silné stránky. Poskytují žákům takové příležitosti pro rozvíjení dovednosti sebehodnocení a hodnocení druhých tak, aby oba aktéři hodnocení mohli přijímat a dávat konstruktivní zpětnou vazbu (New national core curriculum for basic education: focus on school culture and integrative approach, 2016). Při svém studijním pobytu jsem měla možnost pozorovat využití sebehodnocení ve školní praxi. Plně se využívá již od prvního ročníku, kde je pojímáno zábavnou formou a doprovází žáky po celou dobu primárního studia. Nehodnotí se jen výsledky ve vzdělávání, ale také jak žák přispěl k atmosféře při vzdělávacím procesu či osobní přispění ke zlepšení životního prostředí aj.

Nejdůležitější částí nového programu, která naznačuje tendenci vývoje finského školství, je pojednání o integrované výuce. Cílem integrované výuky je vidět souvislosti a pochopit vztahy mezi učebním obsahem. Následně umět kombinovat znalosti s dovednostmi, které vedou k tzv. příčným kompetencím (The Transversal competences). Tyto kompetence symbolizují cíle vzdělávání a vycházejí z kompetencí potřebných ve všech sférách lidského života, jsou tedy tvořeny vědomostmi, dovednostmi a hodnotami žáka (New national core curriculum for basic education: focus on school culture and integrative approach, 2016). S integrovanou výukou se lze setkat na každém kroku. Finští pedagogové se nevážou na předepsaný rozvrh, který je jen čistě orientační, a tak můžeme pozorovat propojení informačních technologií s dějepisem, fyziky s přírodopisem aj.

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Obsáhlost tématu nedovoluje zabývat se podrobně primárním finským školstvím v celé jeho šíři, a proto jsou v příspěvku popsány nejaktuálnější témata

Ne nejaktuálnější, ale právě ta témata, jejich implementaci do zdejšího systému zkompetentňování hodlají zdejší vizionáři ospravedlnit bez ohledu na podmínky českého školství. Nic jiného v tom není.
A kdoví do jaké míry se popis toho Laputského vzdělávacího ráje zakládá na pravdě.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Aha, takze testy jo. Ale zaci se nad nimi a jejich vysledky musi zamyslet. Hmmmmm.
A mezipredmetove vztahy- kdepak, to u nas jsme o nich nikdy neslyseli a vuuuubec se nedelaji.
Jeste dalsi pripominka??????

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Hnusní testokrati, třídiči a nastavovači latěk jsou v tom Finsku!!!

Tajný Učitel řekl(a)...

Předpojatost vám čouhá z bot. Než se začnete příliš vzrušovat a opět rvát testy všem a všude, tentokráte s mlaskavým uváděním Finska jako příkladu testokracie, počkejte si na formát ověřování vědomostí a přečtěte si ještě jednou níže uvedené.

Primárním úkolem hodnocení ve Finsku je vést a podporovat žáka, nejde tedy o srovnávání jednotlivců. Žáci jsou vedeni k zamyšlení se nad vlastním učením ve vztahu ke svým cílům. Pedagogové pomáhají žákům dojít k cílům a rozpoznat jejich vlastní silné stránky. Poskytují žákům takové příležitosti pro rozvíjení dovednosti sebehodnocení a hodnocení druhých tak, aby oba aktéři hodnocení mohli přijímat a dávat konstruktivní zpětnou vazbu..

Josef Soukal řekl(a)...

"Předpojatost vám čouhá z bot."
Trefná sebecharakteristika. Kdo se zde neustále ohání angloamerickými poměry, které ovšem těm tuzemským vůbec neodpovídají?
Jinak slouží-li testy "posouzení plnění osnov" - možná měla autorka spíš na myslí, zda žáci zvládají předepsané učivo - nastavují laťky.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Žáci jsou vedeni k zamyšlení se nad vlastním učením ve vztahu ke svým cílům.

Pytlici netušili ani trochu, že jsou na tom v tom Finsku až tak špatně.
Snad se k takové míře trumberovitosti Česko ani nepřiblíží.

Pedagogové pomáhají žákům dojít k cílům

Pytlici nevidí snad jediný důvod, proč by někomu měli pomáhat k dosažení vrcholu lemplovitosti.

rozvíjení dovednosti sebehodnocení a hodnocení druhých

Jak se při takových hodnotících orgiích dítě vyvaruje onoho 'srovnávání jednotlivců'?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Kdepak, Antoníne, mě vzruší leda tak vaše mlaskavé posty, testy zcela jistě ne.

Radek Sárközi řekl(a)...

Celý článek: https://www.ped.muni.cz/komensky/do-vyuky/278-finske-skolstvi-jako-cesta-k-zarucenemu-uspechu

Okomentovat