21.5.19

Tomáš Feřtek: Jak sklízet data a oklamat přijímačky

Strategická hra distribuující žáky mezi jednotlivými typy středních škol probíhá právě teď. Zavolal mi otec čtyř dcer. Dvě z nich už jsou na gymnáziu, jedna na čtyřletém, druhá na osmiletém, třetí tam směřuje. Tatínek je matematik analytik, takže se jeho profese logicky promítá i do způsobu, jakým se rozhodl dostat své děti na střední školu.


Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Zvlášť mě pobavila ještě další zmínka otce analytika: když se jiná z jeho dcer, matematicky mimořádně talentovaná, chystala na přijímačky, musela odstínit vliv svých matematických zájmů na výsledek v přijímacím testu. To je obvyklý problém: matematicky nadaní často uvažují o testu z Cermatu složitěji, než autor úloh zamýšlel, takže zvažují i řešení, která nepředpokládal, a to je připravuje o čas i body. „Z češtiny měla čtyřicet šest bodů, z matiky čtyřicet. Když začala trénovat, měla dokonce jen dvacet bodů. Hlavně proto, že se zasekla na jedné úloze, kterou se snažila vymyslet.“

Opravdu si někdo myslí, že takhle vypadá objektivní přijímací řízení a spravedlivý přístup ke vzdělání? Tahle historka je trochu krajní, ale přesně popisuje, co se myslí tím, že děti vzdělanějších rodičů jsou prostě ve výhodě. Mimochodem už dvacet let nám tenhle systém předčasné selekce vytýkají mezinárodní organizace i odborné studie. A my… no dospěli jsme do fáze strategické hry o vzdělání našich dětí. Asi opravdu děláme něco špatně. Ale chyba zjevně není na straně matematicky graduovaných otců a matek.

22 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

děti vzdělanějších rodičů jsou prostě ve výhodě

V nějaké výhodě jsou i děti bohatých rodičů, funkčně postavených rodičů, dále pak hudebních rodičů, sportovních rodičů, arogantních rodičů, vychytralých rodičů a především pak milujících rodičů.

zasekla na jedné úloze, kterou se snažila vymyslet

S tím mají pytlici určité zkušenosti. Když před lety absolvovali jakýsi test inteligence, zaškrtávali zásadně a jenom ty odpovědi, které přesně korespondovali s jejich vlastní vygenerovanou odpovědí. Pozdější úpravu svého výstupu podle předložených variant ospovědi už pytlici nepovažovali za možnou. Sice se na ničem nijak zvlášť nezasekli, ale vynaložili na tento způsob řešení poměrně dost času, takže dosáhli pouze sto třiceti íkvé.
Z mensy sice pytlikům poslali jakousi přihlášku, ale pytlici zahořkli, a svoje mindráky si radši hojí na spratkovitých žácích.

V každém případě je feřtekovský závěr, že 'děti vzdělanějších rodičů jsou prostě ve výhodě' feřtekovsky ujetý. V takové výhodě jsou pouze ty děti, jejichž přemíra inteligence jim brání v tom, aby jednoduché úlohy řešily jednoduše. Přiměřeně běžné děti to zvládnou bez ohledu na rodičovské tituly.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak pouziju svou logiku a inteligenci a vychazi mne pouze dve Fertekovska reseni:
1/ rodice inteligentni a vzdelani musi sve deti navest do prumeru nebo podprumeru, aby nevycnivaly. A schvalne je nechavat na zakladnich skolach a potom...
2/ rodice mene inteligentni a vzdelani dostanou nejake vochery na lepsi znamky pro deti a automatickou zaruku postupu na jakoukoli stredni skolu....

Myslim, ze Nejedly by se radoval.

mirek vaněk řekl(a)...

Opět jeden o voze, druhý o koze.
Pan Feřtek rozpitvává něco, co je snadno řešitelné. Jen by se musel použít správný nástroj na správnou věc.
Státní test má ověřit, zda je dítě způsobilé postoupit do náročnějšího stupně studia. Bez časového presu ověřit to, co má žák umět. A pokud neumí, pak může stát řešit, zda to je proto, že učitel pouští žákům videa místo výuky nebo žák navštěvuje školu jen virtuálně či žák výuku bojkotuje. Stát to platí a měl by se o své peníze starat.
Pokud to bude platit rodič, pak to bude jeho starost.
Přijímací zkoušky si má dělat škola sama. Pokud chce nejrychlejšího nebo hloubavého, tak si podle toho nastaví přijímačky.
Takže stačí, aby politik přemýšlel, občas se zeptal lidí, co tomu rozumí a dal pokyn. Jak jednoduché. V našich zemích sci-fi.
Tomu odpovídají současné narychlo spíchnuté státní přijímačky. Nutnost zkoušek je, tak se návrh překope a politik vymyslí zmršeninu. Státní soutěž o nejrychlejšího, která nemá žádnou váhu, protože školy si mohou nastavit dolní hranici jak chtějí.

Simona CARCY řekl(a)...

sběr úspěšnosti žáků na příjmačkách je pěkný nápad pro provoz nějaké placené aplikace na mobilu ve stylu: nacpi sem údaje o svých dosavadních výsledcích, my ti nasypeme údaje o školách a ty poznáš, kde to bude buď nejjistější nebo kde to bude nejvíce zkompetentňující či (pro slabé) kde to půjde easy.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A schvalne je nechavat na zakladnich skolach a potom...

Můžete mi to dopovědět, paní kolegyně?

Laďka Ortová řekl(a)...

Opravdu si někdo myslí, že takhle vypadá objektivní přijímací řízení a spravedlivý přístup ke vzdělání?

Ano, pane Feřteku. Jsem přesvědčená, že tento systém je nejobjektivnější ze všech dosud navrhovaných. Pokud víte o jiném, objektivnějším, neskrývejte ho a sdílejte, prosím.
To samé se spravedlností: není to 100% spravedlivý systém, ale ukažte mi jiný, spravedlivější.

To jsou neustále ty samé řeči o spravedlnosti a objektivitě, ale pořád mi uniká smysl těchhle poznámek. Chci se seznámit s jiným způsobem přijímaček na střední školy, ale kde je? Kdo ho kdy viděl? VŠECHNY děti mohou jít dnes studovat maturitní obor, protože míst je víc než zájemců. V čem je pořád problém?

Čeho chcete podobnými články dosáhnout? Jestli zrušení přijímaček, řekněte to napřímo. A zároveň prosím navrhněte, jak chcete rozdistribuovat děti na střední školy.

A na okraj: kdo nás za co kritizuje, studie i organizace, je mi tedy úplně lhostejné. Chtěla bych vidět toho britského či německého poplašence, který si kouše nehty zoufalstvím z kritiky odborných studií. Máte informace, zda jsou nějací Češi jako součást mezinárodní organice podepsaní pod kritikou vzdělávacího systému cizího státu?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kdo nebo co komu brání v tom, aby byl úspěšný, vzdělaný, bohatý...
Jen vlastní neschonost nebo lenost.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Čeho chcete podobnými články dosáhnout?"

Dobrá otázka.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ceho chteji dosahnout je snad snadne: kdyz vytvorite problem ( a ze jich vytvareji hafo), mohou potom nabizet mesiasske spaseni. A pritom cerpat doatce nebo si nechat platit na prkno. Zkuste si treba vyhledat organizaci Forum, ti ted “ zachranuji” inkluzi a to co nabizeji a za kolik, je silene. Jenze oni vi, ze se par nadsencu najde a koupi. Holt trzni hospodarstvi.

Tajný Učitel řekl(a)...

"Chci se seznámit s jiným způsobem přijímaček na střední školy, ale kde je? Kdo ho kdy viděl?"

Viděli ho všichni, před zavedením centrálního paskvilu. Byl funkční. Koneckonců i vy jste byla přijata. Nebo v tom byla korupce?

Josef Soukal řekl(a)...

Samozřejmě že nebyl úplně nefunkční. Jen byl mnohem nekvalitnější a chybovější než centrální testy.
A poskytoval mnohem širší pole pro korupci, mj. proto, že pokud zůstala skryta mezi korumpujícího a korumpovaného, nebylo možné ji odhalit. Takže je pokrytecké se na ni ptát. Potenciálním tazatelům bych ovšem doporučoval, aby se pokusili vysvětlit ta data Cermatu, jež ukazují výraznou disproporci mezi hodnocením centrálním a hodnocením školním.

Laďka Ortová řekl(a)...

Pane Tajný Učiteli, nejsem si zcela jistá, zda byly v 80. letech, kdy jsem nastupovala na střední, přijímačky jednotné. Absolvovala jsem písemné testy z matematiky a češtiny, stejně jako všichni moji spolužáci ze základky. Ale tenkrát to všichni brali jako fakt a kdo se chtěl dostat na střední, ten se na přijímačky připravil. Samozřejmě, že někdo už tenkrát měl známého, který se s ním učil a jiný se makal doma sám ve společnosti Bělouna. Chci, tedy dokážu. Kdo přijímačky neudělal, anebo je neudělal dobře, ten na maturitní obor nenastoupil, protože míst byl omezený počet. Šel na učňák a maturitu si mohl dodělat po ukončení SOU. Což všechno jistě dobře víte.

Nevidím rozdíl, jakým se tehdejší (dle Vás jiný) způsob přijímaček lišil od toho dnešního "paskvilu", jak Vy říkáte. Jenom v tom, že každý měl jedinou šanci se na maturitní obor dostat a fungovalo cut-off skóre.

Nějaký další konkrétní návrh?

Laďka Ortová řekl(a)...

Paní Karvaiová, souhlasím s Vámi. Bohužel nutno říct, že to Eduin dělá moc dobře: jsou schopní, aktivní, jsou vidět a slyšet, jsou miláčky médií. Bohužel na straně těch, kteří s nimi nesouhlasí, není žádný podobně aktivní subjekt (Radek Sárközy promine) v podobném postavení, který by vytvářel protiváhu a komu by mohli novináři zavolat, když potřebují názor. Není to dobré, ale to je prostě fakt. Jsou to profesionální markeťáci, lobbisti a bohužel i kormidelníci, a dokud se názorová opozice nevzchopí, není šance prosadit jiné názory.

Vím, že tohle prostě není cílem učitelů, a je strašně důležité, že své názory vyjadřují alespoň v článcích a diskusích. Ovšem proti eduínskému tanku zatím nemá nikdo šanci. Bohužel!

Nicka Pytlik řekl(a)...

není žádný podobně aktivní subjekt

Kupříkladu pytlici nemají potřebu se živit provoláváním, jak by se co mělo dělat. Pytlici to dělají. Dělají to, co považují za nutné, způsobem, který považují za vhodný.
Žijí v naději, že lidé tak nějak obecně prozřou, a k nápravě toho současného neštěstí dojde. Bude to ale ještě nějakou dobu trvat a bude to bolet. Čím delé to bude trvat, tím více to bude bolet.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

disproporci mezi hodnocením centrálním a hodnocením školním.

Protože centrální hodnocení hodnotí jen testovatelné položky!!!! Co je na tom tak těžkého k pochopení????

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

není to 100% spravedlivý systém, ale ukažte mi jiný, spravedlivější.

Velká část Evropy centrální test nepotřebuje. Je tedy nespravedlivá?

Laďka Ortová řekl(a)...

Dobře, pane Sotoláři, vidíte jako spravedlivější třeba německý systém, kdy dítě po 4. třídě nastoupí na gymnázium jen s doporučením třídního učitele (už jen tohle vidím jako potenciálně problematický moment) a některá gymnázia po prvním ročníku až 50% žáků vyhodí? Pro někoho je přijatelnější, aby se dítě rok stresovalo před každou písemkou, před každým zkoušením, rok žilo v nejistotě. Pokud musí po roce z gymnázia odejít, nepřechází na jiné gymnázium, ale na školu nižšího typu. Mluvím o přímé zkušenosti se systémem v Porýnské Falci. Mnozí tamější rodiče se s uznáním vyjadřují o našem systému devítiletých základních škol a přestupu na střední školy po přijímacích zkouškách. Ano, za hranicemi je tráva vždycky zelenější.

A pro někoho je přijatelnější JPZ s možností pro ty, komu se to nadvakrát nepovedlo, přece jenom nastoupit na gymnázium nebo SOŠ, o které není takový zájem.

A prosím konkrétně: jaký systém, popř. systém jaké země Vám připadá spravedlivý?

Josef Soukal řekl(a)...

Mezi centrálním školním hodnocením téhož - písemných prací. Dále disproporci mezi výsledky žáků z různých typů škol - zatímco na osmiletých gymnáziích neuspěje u ústní zkoušky více žáků než v textu, na opačném pólu je to opačně. S testovatelnými/netestovatelnými položkami to nemá nic společného.

Ivo Mádr řekl(a)...

"Ovšem proti eduínskému tanku zatím nemá nikdo šanci. Bohužel!"

Otázka zní jinak. Kdo a jak financuje onu obecně prospěšnou společnost? A kdo a jak financuje nějakou protiváhu z řad učitelů? Asi tady bude jistý nepoměr. Zatímco učitelé učí a pracují se žáky, tak aktivisté tvoří v masmédiích. Ještě dík pedagogické komoře za její činnost, protože odbory jsou v této oblasti naprosto bezzubé. Ač nečlen, vnímám tuto činnost PK pozitivně.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici tu nejsou od toho, aby se v těsných košilích s krátkými rukávy producírovali před televizními kamerami a trousili nabiflované floskule.
Kdyby práce pytliků, těch zavilých herbartovců, nebyla drobena všelijakými projektovými dny a dalšími zkompetentňovacími zpestřovačkami, byli by na tom jejich žáci ještě lépe, než jsou teď.
A to je asi tak všechno, co k tomu lze říci.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

nepřechází na jiné gymnázium, ale na školu nižšího typu. x přece jenom nastoupit na gymnázium nebo SOŠ, o které není takový zájem.

Paní Ortová, pokud vám připadá srovnatelný neúspěch v ročním studiu a neúspěch v jedné dvou zkouškách, pak se nedivím ničemu.


Ano, za hranicemi je tráva vždycky zelenější.

Jistě. Zvláště když se hodí k obhajobě státní maturity. Už si zvykám na to, že co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému. A že Němci obdivují naši devítiletku, to prosím řekněte zastáncům VG.

Nejvíc mě ovšem fascinuje, jaký korupční potenciál na středních školách vlastně připouštíte (vy obhájci centrálních testů a maturit). Poněkud z toho mrazí. Musím ale respektovat vaši zkušenost.

P.S. Já přece nemluvil o spravedlnosti, ale o smysluplnosti výběru. A jde-li o prostý výřad přebytečných, pak je test opravdu nejefektivnější. To přece uznávám.

Nicka Pytlik řekl(a)...

jde-li o prostý výřad přebytečných

Jde.
Jinak by se v každém okresním městě každý rok otevíralo odhadem takových deset až dvanáct plně inkluzivních prim. A ve zbytku okresu dalších dvacet.
Až na tak dvě, možná tři by všechny střední školy byly gymnázia. A kartousové by šli žebrotou.

Okomentovat