21.5.19

MŠMT: Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ

Tento materiál je zpracován za účelem seznámení se se základními výstupy vycházejícími z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, které charakterizují učitele regionálního školství a další problematiku v této oblasti. Nejedná se tedy o kompletní prezentaci všech sdružených údajů a souvislostí, které budou součástí následných analýz.

Základní informace o mimořádném šetření

Realizátorem šetření bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), které je tak třeba při využití údajů uvádět jako zdroj dat. Účast v šetření byla povinná pro všechny mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Řádný sběr dat probíhal v období od 7. 1. 2019 do 28. 2. 2019. Následně bylo šetření prodlužováno a byly urgovány subjekty, které v řádném termínu údaje neposkytly. K úplnému ukončení sběru dat tak došlo 26. 3. 2019. Z celkového počtu 8 557 subjektů předalo údaje celkem 8 549 z nich. Účast škol v mimořádném šetření činila 99,9 %.

Šetření se skládalo ze tří samostatných oddílů. V prvním oddíle školy vyplňovaly údaje o učitelkách a učitelích (dále jen „učitelé“), kteří ve škole k 1. 1. 2019 působili. Ve druhém oddíle byly předávány údaje o rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti (dále rovněž „PPČ“), které škola potřebuje aktuálně, resp. v blízkém časovém horizontu, obsadit kvalifikovanými učiteli (tzv. „chybějící učitelé“). Třetí oddíl se věnoval doplňujícím otázkám. Podrobnou skladbu zjišťovaných údajů a přípustných hodnot je možné nalézt v příloze č. 1 – Metodika k mimořádnému dotazníkovému šetření ke stavu učitelů v regionálním školství.

Hovoříme-li v následujícím textu o učitelích v regionálním školství, jsou jimi myšleni pouze učitelé v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Učitelé v přípravném stupni ZŠ speciální a v přípravných třídách ZŠ byli zahrnuti do údajů o 1. stupni ZŠ.

Hovoříme-li o (začínajících) učitelkách a učitelích, asistentkách a asistentech pedagoga, speciálních pedagožkách a pedagozích, školních psycholožkách a psycholozích anebo (pomocných) kuchařkách a kuchařích, uvádíme, pro jednoduchost textu jednotně pouze mužský rod (tj. učitel, asistent, pedagog, psycholog a kuchař), a to bez ohledu na skutečnost, jaké pohlaví v dané profesi převládá.

Vyhodnocení údajů může probíhat podle počtu fyzických osob učitelů, kteří jsou těmito údaji charakterizováni, nebo podle součtu výše jejich úvazků. Vyhodnocení z pohledu výše úvazků však více vypovídá o skutečnosti (každý učitel je započítáván pouze vahou odpovídající svému úvazku), a proto je v následujícím textu tento pohled preferován. V případě, kdy učitel vyučuje na více druzích škol, resp. vyučuje více předmětů, je výše jeho úvazku přepočítána podle podílu PPČ věnované výuce na příslušném druhu školy, resp. věnované výuce příslušného předmětu, a to vždy na celkovém počtu hodin jeho PPČ.



Stručné shrnutí

Mimořádné šetření potvrdilo domněnku, že situace ve školství není z hlediska personální obsazenosti pedagogů ideální. Učitelé důchodového věku ze školství postupně odchází a absolventů s pedagogickým vzděláním, zejména v učitelských oborech, je v současné době ve vzdělávací soustavě nedostatek. Mnohé školy si tak v dnešní době nejspíše nemohou učitele vybírat a snaží se alespoň o to, aby zájemce o místo učitele splňoval zákonem stanovenou kvalifikaci a byl ochoten toto zaměstnání vykonávat. Ani takoví učitelé však nejsou vždy na trhu práce k dispozici, o čemž vypovídají, zejména pak v některých krajích, vyšší podíly učitelů bez kvalifikace.

V regionálním školství (v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ) pracovalo k okamžiku šetření bez ohledu na druh pracovního poměru zhruba 150,6 tis. učitelů, kterým odpovídalo více než 135,3 tis. úvazků. Z pohledu úvazků nejvíce ve středních školách (28,3 %), dále na 1. stupni základních škol (25,2 %), 2. stupni základních škol (22,9 %), v mateřských školách (22,7 %) a nejméně přirozeně ve vyšších odborných školách (0,9 %).

Učitele regionálního školství charakterizuje velmi vysoký průměrný věk 47,2 let (při pomyslném rovnoměrném rozložení učitelů do věků 25–65 let by měl činit jejich průměrný věk optimálně 45,0 let, resp. méně, neboť „produktivní“ věk učitelů v mateřských školách začíná dříve). U žen je tento věk 47,0 let, u mužů 48,0 let. Pokud odhlédneme od vyšších odborných škol, je nejvyšší průměrný věk učitelů na středních školách (49,4 let), nejnižší u mateřských škol (45,4 let). Velké rozdíly jsou pak mezi průměrnými věky učitelů podle vyučovaných předmětů, resp. podle oblastí výuky.

Pro regionální školství současně platí genderová nevyváženost (pouze 19,2 % úvazků mužů), která se naprosto dominantním způsobem projevuje u mateřských škol (0,7 % úvazků mužů) a na 1. stupni základních škol (6,5 % úvazků mužů). S vyššími úrovněmi vzdělávacího systému postupně zastoupení mužů narůstá, na 2. stupni základních škol činí 25,8 %, na vyšších odborných školách 34,0 % a maxima dosahuje na středních školách 39,7 %. Nelze však opomenout, že někde muži mírně převládají (např. informatika na 2. stupni základních škol nebo fyzika na středních školách).

Vysokoškolské magisterské nebo vyšší vzdělání dominuje mezi učiteli jako nejvyšší dosažené vzdělání (70,9 %), u mateřských škol je však přirozeně nejvyšší podíl středoškolského vzdělání s maturitou (65,8 %). Zajímavější je pohled na pedagogické vzdělání, kdy jen 77,7 % učitelů regionálního školství jsou absolventy učitelských oborů. Na doplňující pedagogické studium připadá 12,6 % a 5,0 % je absolventy ostatních pedagogických oborů, dále 4,7 % jsou bez pedagogického vzdělání, přičemž u mateřských škol je to 4,1 %, u 1. stupně základních škol 4,3 %, u 2. stupně základních škol 4,4 %, u středních škol 5,2 % a u vyšších odborných škol 24,0 %. Situace se ale významně liší u jednotlivých krajů, např. u 2. stupně základní školy v Karlovarském kraji se jedná o 12,9 % učitelů bez pedagogického vzdělání, zatímco Olomoucký kraj „jen“ 0,9 %.

Podíl učitelů bez kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících činí 6,6 % (tj. zhruba 8,9 tis. úvazků). Opět jsou zde významné mezikrajové rozdíly (nejvíce Karlovarský kraj s 12,5 %, nejméně Zlínský kraji s 2,8 %). Nad průměrem regionálního školství jsou učitelé bez kvalifikace u základních škol (8,9 % u prvního stupně a 7,0 % u 2. stupně). U Karlovarského kraje tyto hodnoty činí dokonce 18,4 %, resp. 19,0 %.

Školní rok 2018/2019 charakterizovalo pouze zhruba 3,7 % začínajících učitelů, tj. 2,25 % absolventů pedagogických oborů a 1,45 % absolventů doplňujícího studia. Takové počty jsou pro přirozenou obnovu nedostačující. Nejvyšší podíl začínajících učitelů vykazuje Jihomoravský kraj (4,5 %), nejnižší Karlovarský kraj (2,1 %). V případě mateřských škol je podíl začínajících učitelů 6,0 %, na 1. stupni základních škol 3,4 %, na 2. stupni základních škol 3,6 %, u středních škol 2,2 %.

U více než 8,6 tis. úvazků učitelů (6,4 %) byl školami avizován jejich odchod od školního roku 2019/2020 (nejvíce u mateřských škol – 6,8 %, nejméně u vyšších odborných škol – 5,5 %). V případě krajů jsou opět významné odlišnosti, například u 2. stupně základních škol v Karlovarském kraji činí tento podíl 10,2 %.

Zhruba 1,5 % (45,7 tis.) z celkové výše vykázaných hodin přímé pedagogické činnosti (téměř 3,1 mil. hodin) připadá na přespočetné hodiny. Nejvíce v Praze a u Karlovarského kraje (1,9 %, nejméně u Olomouckého kraje 0,9 %).

U předmětů, resp. oblastí výuky, které lze analyzovat z pohledu aprobovanosti, lze konstatovat, že aprobovaně probíhá výuka v 82,2 % případů, nejvíce ve Zlínském kraji (87,2 %) a nejméně v Karlovarském kraji (72,1 %).

Z údajů předávaných školami vyplynula velká poptávka po nových učitelích. Ta se týká především velkých oblastí výuky (učitelé v mateřské škole, učitelé na 1. stupni základní školy), a současně matematiky, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, fyziky, předmětů v oblasti skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Celkem byl vykázán v součtu požadavek na pokrytí téměř 277,0 tis. hodin přímé pedagogické činnosti (9,0 % z celkové výše PPČ zajišťované aktuálními učiteli). Problémem však zůstává dostupnost (vhodných) kandidátů na trhu práce, kdy 66,4 % škol hodnotilo situaci jako významný až kritický problém.

2 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

Jedna věc je data získat a druhá věc je data v souvislostech vyodnotit. Např. při vyhodnocení vysokého průměrného věku kantorů v regionálním školství se trošku zapomíná na to, že v 90. letech značně poklesla porodnost, a tudíž se učitelé odcházející do důchodu mladými kantory po dost dlouhou dobu nenahrazovali a pedagogické sbory logicky stárly. Potřeba mladých kantorů vyvstala až v posledních cca pěti letech na 1. stupních a v současné době na 2.stupních základních škol. Za řtyři roky se to přelije na SŠ.

Alarmující by tedy spíše měla být neaprobovanost výuky. Češtináře, biology apod. odcházející do důchodu pravděpodobně bude kým nahradit, u předmětů, které jsou už dnes z podstatné části vyučovány neaprobovaně (nejhorší situace je u fyziky, kde se jedná o skoro 30 %), nastane odchodem kantorů, kteří mají v současnosti kolem 55 let (ti na nastupovali na VŠ v letech, kdy se na M-F bralo dvojnásobně víc uchzečů než na ostatní kombinace a poskytovalo se preferenční stipendium), katastrofa. Mladých nět. V Brně na přírodovědě nás na M-F v roce 1986 absolvovalo 37, dnes tam najdete sotva pět absolventů. No nevím, jestli nejsem moc optimistická, v Olomouci ve druhém ročníku Bc. studia je jeden student s aprobací fyzika.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nastane... katastrofa

Ve zdejším školství katastrofy nenastávají. Nikdy a v ničem!

Okomentovat