20.5.19

Jak experti k fake news přišli aneb Nevěřte ani agenturním zprávám

Na Svátek práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Statistickou ročenku školství – Výkonové ukazatele do roku 2018/19, jejíž tabulky za regionální školství jsou k dispozici v podobě generovaných HTML tabulek i ke stažení. O týden později proběhla informace o publikaci i v RSS ministerského webu a 10. května 2019 vydala Česká tisková kancelář agenturní zprávu s titulkem "MŠMT: Základní vzdělání nezíská ročně kolem šesti procent dětí". Tu vzápětí převzala další média, včetně Aktuálně.cz. V agenturní zprávě ale došlo k záměně ukončení povinné školní docházky a ukončení základního vzdělávání.

Citujme nejdříve z agenturní zprávy ČTK:

V současnosti musí děti do základní školy chodit alespoň devět let. Základní vzdělání získá žák, který úspěšně ukončí 9. ročník ZŠ. "Tedy pokud žák opakoval a ze ZŠ odešel například v 8. ročníku, základní vzdělání nezískal, stejně tak pokud propadl v 9. ročníku a již nepokračoval v ZŠ ve vzdělávání," uvedlo ministerstvo. Ti, kdo základního vzdělání nedosáhli, si ho mohou doplnit ve speciálních kurzech, dodal úřad.

Podle dat, která ministerstvu předaly základní školy, ukončilo v loňském školním roce povinnou školní docházku 82.091 žáků. Základního vzdělání v běžných školách nedosáhlo 4797 z nich, což je 5,9 procenta. Pokud se k nim připočtou žáci speciálních škol, kteří i v případě úspěšného absolvování mají jen takzvané základy vzdělání, tak školy bez základního vzdělání ukončilo 5460 žáků. To je 6,7 procenta žáků, kteří ZŠ opustili.

Z údajů ve statistických ročenkách úřadu vyplývá, že velká část neúspěšných končí v osmé třídě. Loni to bylo 3241 dětí, předloni 3192 a ještě o rok dříve 3113 žáků.


Ve statistické ročence nalezneme jen tabulku C1.17.1 Základní vzdělávání – žáci/dívky, kteří ukončili povinnou školní docházku v ZŠ ve školním roce 2017/18 – podle ročníků a území:



V agenturní zprávě uvedený údaj o žácích, kteří údajně loni skončili v osmé třídě (3241 dětí), je ale z tabulky o rok starší a nejde o žáky, kteří končí bez základního vzdělání, ale o děti končící povinnou školní docházku v 8. třídě:



Jako relevantní statistiky se v diskusi na sociálních sítích objevily dvě. První je z publikace Konkurenční schopnost České republiky – Kvalita lidských zdrojů s názvem Podíl osob ve věku 18–24 let s maximálně ukončeným základním vzděláním, které se dále nevzdělávají (v % z dané věkové skupiny). Podle ní byl tento podíl v roce 2014 v ČR poloviční oproti podílu v zemích Evropské unie a je v EU třetí nejmenší:


Druhý novější a detailnější z Eurostatu použil v diskusi Lukáš Seifert:


Z této tabulky vyplývá, že podíl osob ve věku 18–24 let s maximálně ukončeným základním vzděláním, které se dále nevzdělávají, v posledních čtyřech letech mírně vzrostl, a zároveň jde o regionální problém týkající se výhradně NUTS Severozápad, jehož území je tvořeno Karlovarským krajem a Ústeckým krajem.

Je ale třeba zdůraznit, že tato mezinárodní statistika zahrnuje podíl těch, kteří mají nejvyšší stupeň získaného vzdělání nebo odborné přípravy je ISCED 2011 úrovně 0, 1 nebo 2 (tedy ukončili nejvýše 2. stupeň základní školy, 1.–4. ročník osmiletých, resp. 1.–2. ročník šestiletých středních škol) a neúčastnili se vzdělávání v období čtyř týdnů předcházejících průzkumu. Evidentně tedy podíl s neukončeným základním vzděláním nemůže být tak vysoký, jak uvádí agenturní zpráva ČTK.

Dezinterpretace se dostala i do vysílání Českého rozhlasu, kde se naštěstí objevila pochybnost:

„Číslo mě překvapilo, pokoušel jsem se to dohledat a všechny statistiky hovoří, že číslo by mělo být menší. Já se obávám, že tam bude nějaká interpretace metodiky, že započítáváme děti, které potom dělají reparát. Že to počítáme třeba ke konci školního roku, ne k 31. srpnu,“ popisuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Korunu všemu pak nasadil Bohumil Kartous z EDUin v komentáři V Česku roste faktická negramotnost. A politická ignorance trvá, kde uvedl:

Nedávný článek v Aktuálně.cz upozornil na to, že v meziročním srovnání neustále roste počet dětí, které odejdou ze základní školy, aniž by dosáhly základního vzdělání. Takové děti pak nepokračují na školu střední, což znamená, že ve společnosti vyžadující stále vyšší vzdělanostní a kvalifikační standard se pravděpodobnost jejich šance na slušnou společenskou existenci blíží nule. A nejenom jejich. V posledních letech se nezvyšuje pouze počet dětí bez bazálního vzdělání, ale i těch, které nedokončí střední školu. Tito studenti se sice mohou pyšnit tím, že základní vzdělání získali, ale v dané společenské konstelaci, kdy už se za standard často považuje vysokoškolské vzdělání, je jim to platné zhruba jako certifikát o absolvování kurzu jódlování. Mezi dokončeným a nedokončeným základním vzděláním je z hlediska možného praktického uplatnění rozdíl relativně bezvýznamný.

Kartous přehlédl u textu v Aktuálně.cz, že jde o agenturní zprávu ČTK, a jen prokázal, že nepracuje s primárními zdroji a nemá ani základní znalost o této problematice (na rozdíl od svého kolegy). Jeho tvrzení, že "takové děti pak nepokračují na školu střední" je rovněž nesmyslné, i bez ukončeného základního vzdělávání může žák pokračovat na řadě učebních oborů.

Pikantní v této souvislosti je jeho závěr:

Bez meziresortního programu zaměřeného na identifikaci ohrožených dětí a na péči ve školách, rodinách i volném čase se nic zásadního nezlepší a faktická negramotnost v populaci dál poroste. Ačkoliv na tento problém opakovaně upozorňujeme v Auditu vzdělávacího systému v ČR a v dalších výstupech, neděje se v této věci nic zásadního. Česká politická scéna má totiž plné ruce práce s vytvářením pseudoproblémů a hledáním jejich pseudořešení.

Jeden problém v konkrétním regionu ale sám právě přetvořil v pseudoproblém v celé populaci. O daní rovnítka mezi tzv. faktickou negramotnost a nepokračováním ve vzdělávání po ukončení základního nemluvě.

Ptejme se ale také v této souvislosti s přihlédnutím v NUTS Severozápad, jak můžeme hodnotit výsledky více než desetileté práce Agentury pro sociální začleňování, která je jedním z odborů Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády ČR?

3 komentáře:

Radek Sárközi řekl(a)...

Je dobré si zveřejněné informace ověřovat, obzvláště, když je autorem Bohumil Kartous... A bohužel už i v případě ČTK.

Nicka Pytlik řekl(a)...

má totiž plné ruce práce s vytvářením pseudoproblémů a hledáním jejich pseudořešení.

Pytlici věří, že obdobné formulace nejsou způsobeny nějakým vědomým a cíleným zlým úmyslem něco nebo někoho poškodit či znevážit, ale spíše že jsou výsledkem momentální mentální indispozice. Ostatně jako vždycky.

Babo Buby řekl(a)...

Také je dobré si trochu zapřemýšlet, než něco publikuji veřejně. Čímž nehájím a neomlouvám pana Kartouse, neboť to je neuvěřitelný neumětel.
Ovšem kolegové z Pedagogické komory mu občas zdatně sekundují.

Zde jsou publikovány také některé nepřesnosti.

1. Pokud žák skončí povinnou školní docházku v 8. nebo nižší třídě, pak automaticky opouští ZŠ bez získání základního vzdělání. V tabulce MŠMT chybí ti žáci, kteří zmizí ze ZŠ bez ukončení ročníku, tzn. bez základního vzdělání jich asi bude ještě o něco víc.

2. Tvrzení "Evidentně tedy podíl s neukončeným základním vzděláním nemůže být tak vysoký, jak uvádí agenturní zpráva ČTK." není správně podloženo a nelze ho obhájit.
Správně je uvedeno, že na SŠ lze nastoupit i bez ukončeného základního vzdělání, podmínkou je splnění povinné školní docházky (§ 59 odst. 1 školského zákona). A nastoupit tak lze nejen do "učebních", ale i do "maturitních" oborů SŠ.
Pan Hřebecký se obává zbytečně, metodická chyba tam není.
Nelze ale validně srovnat data o povětšinou 15letých, kteří opouštějí ZŠ bez získání zíkladního vzdělání, s daty o 18-24letých, kteří (ne-)dosáhli nějaké úrovně vzdělání.
Mnoho z těch, kteří opouští ZŠ bez získání základního vzdělání, nastoupí na SŠ a kupodivu nějaký ten obor i dokončí - a tím získá vzdělání úrovně ISCED 3 (do ISCED 2 z oborů SŠ spadá pouze obor Praktická škola).
Je tedy jasné, že mezi podílem žáků ukončivších ZŠ bez získání základního vzdělání a podílem populace ve věku 18-24 let s nejvyšším dosaženým vzděláním ISCED 2 je podstatný rozdíl a výše uvedené tvrzení z těchto dvou podílů nelze vyvozovat, pokud neznáte podíl žáků bez získaného základního vzdělání, kteří získali alespoň střední vzdělání.

Okomentovat