6.5.19

Bořivoj Brdička: Relevance jako základ digitální školy

První ze dvou článků informujících o výstupech amerického International Center for Leadership in Education. Tento se věnuje Rámci relevance výuky.

Americké International Center for Leadership in Education (ICLE) založil dr. Willard R. Daggett v roce 1991 s cílem napomoci technologické inovaci škol primárně ve státě New York. Od počátku se ústav věnoval více didaktickým aspektům než přístrojům. Tím je nám velmi sympatický, protože o totéž se snaží i náš Spomocník.

Jedním z nosných témat je relevance výuky pro žáky. ICLE staví do kontrastu to, co se děje ve škole, s tím, co žáci žijí mimo školu. Neexistuje-li průnik, pak se asi nelze divit tomu, že žáci nemají školu rádi. A to je téma našemu školství hodně blízké! [1]




ICLE problematiku relevance detailně teoreticky rozpracovalo. Výsledkem je Rámec mapující relevanci ve vztahu k výukovým aktivitám. Má podobu plochy rozdělené dvěma osami na čtyři kvadranty [2]:



Na svislé ose jsou kognitivní výukové cíle v podobě Bloomovy taxonomie, na vodorovné pak formy aplikace výukových aktivit – od prostého zapamatování si obsahem výuky daných fakt po řešení nečekaných mezioborových problémů. Čím více se problematika prolíná s mimoškolním životem žáků, tím vyšší je i relevance a zájem z jejich strany. Bližší popis činností žáků pro jednotlivé kvadranty vypadá takto [2]:


Kvadrant A Žák přijímá a pamatuje si kvanta informací. Očekává se od něj, že bude takto získanému obsahu rozumět.
Kvadrant B Žák je schopen aplikovat získané poznatky při řešení problémů. Na nejvyšší úrovni dokáže použít příslušný poznatek v nové neočekávané situaci.
Kvadrant C Žák dokáže využít získané poznatky k automatické rutinní analýze problémů a realizaci doporučených řešení.
Kvadrant D Žák dokáže myslet komplexně. Je-li konfrontován s překvapivým matoucím problémem, rozhodne se jednat a situaci řešit jeho zkoumáním. Tím dochází k umocnění jeho schopností.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Žádné komentáře:

Okomentovat