31.5.19

Veronika Valíková: Nadaný žák potřebuje především nadaného učitele

Sokrates a Platon, Platon a Aristoteles, Kristus a apoštol Petr, Merlin a král Artuš. Co spojuje zmíněné dvojice? Výjimečný vztah učitele a žáka, který je od nejstarších dob jedním z pilířů lidského vývoje, výchovy a vzdělávání.

Roman Neruda: Umělá inteligence 2019 – Hluboké učení do každé rodiny

S praktickými aplikacemi umělé inteligence se dnes potkáváme na každém kroku, chytré fotoaparáty rozpoznávají obličeje, autonomní vozidla jezdí bezpečněji než člověk, zprávy z internetu lze automaticky překládat do jiných jazyků. Za boomem těchto technologií stojí algoritmy hlubokého učení, které jsou inspirované přírodními jevy a procesy. V prezentaci si ukážeme přístupy založené na hlubokých neuronových sítích a jejich použití pro řešení praktických problémů. Budeme mluvit o kladech a záporech i možných nebezpečích spojených s pronikáním umělé inteligence do našeho života. Přednáška na konferenci GEGfest 2019, která se konala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v sobotu 11. května 2019.

Mezinárodní konference Finský vzdělávací systém

Finský vzdělávací systém je často spojován s dobrými výsledky v PISA testech, ale ví veřejnost, jak systém funguje? Chápe česká společnost, jak je vzdělávání vnímáno společností finskou? Jaké jsou cíle Finského vzdělávacího systému? Mají učitelé ve Finsku nějaké speciální schopnosti, které jinde nemají? Jak náročné je stát se učitelem, jak probíhají studia na pedagogických fakultách a co obnáší práce finského učitele? Na tyto a mnohé další otázky přijedou z Finska odpovědět odborníci a učitelé s několikaletou praxí. Záznam konference „Finský vzdělávací systém“, která se konala v úterý 28. května 2019 v Senátu PČR.

30.5.19

Kateřina Valachová: Na našich školách je nedostatek učitelů. Učitelský sbor stárne

Z komentáře Kateřina Valachová na sociální síti Facebook vybíráme: "Až nyní, když už je situace skoro tragická a "čelíme" odchodu celé generace učitelů do důchodu, přichází usilovná snaha řešit alespoň dílčím způsobem situaci. Jenže o generačním problému víme dlouho. A zatím všechny návrhy na řešení padly kvůli politické nedohodě. Doufejme, že nyní to nebude stejné."


Michael Šebek: Vzdělání pro budoucnost

Děti zřejmě potřebují vzdělání pro budoucnost, protože tam budou žít. Jenže my nevíme o budoucnosti nic. Tak jaké to vzdělání má vlastně být? Přednáška na konferenci GEGfest 2019, která se konala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v sobotu 11. května 2019.

Michal Komárek: Výchova učitelů v Čechách

Kdo je dobrý učitel? A jak se pozná? Co musí umět? Jakou školu má studovat? Důležitá diskuse se točí kolem novely zákona, kterou schválila vláda.


Vadim Petrov: Fake news a mediální gramotnost jsou jen prázdné nádoby a módní nálepky

Léta se věnoval komunikaci s veřejností, dnes zasedá ve vysílací radě za vládní hnutí ANO. V rozhovoru hodnotí mediální zákony, Českou televizi, podporu domácí tvorby, ale také image celého úřadu. Chybí mu odborná debata, která by rozvíjela mediální sektor.

Zuzana Burešová, Alžběta Švarcová: Na cestu dostanou jen hotovost. Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opustí dětský domov?

Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opouštějí dětské domovy? „Dětské domovy ročně opouští kolem 300 dětí. Na cestu dostávají nějakou hotovost, nemají nic a nikoho, na koho se mohou obrátit,“ říkají Klára Chábová, předsedkyně spolku Mimo domov, a Olga Mistrová, která má s přechodem z ústavní péče do skutečného života vlastní zkušenosti, v pořadu Českého rozhlasu Večerní Host Radiožurnálu.


29.5.19

MŠMT: Analýza implementace společného vzdělávání 2.

Závěry analýzy implementace společného vzdělávání, které byly představeny ve středu 29. května 2019 na kulatém stolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k novele vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.


MŠMT: Ministr Plaga představil novinky ve společném vzdělávání

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga ve středu 29. května 2019 představil na dalším kulatém stole novinky v oblasti společného vzdělávání. Kromě výstupů z další analýzy společného vzdělávání seznámil účastníky z řad odborných organizací také se změnami ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Její účinnost je navržena k 1. říjnu letošního roku.

Tiskový briefing „Finský vzdělávací systém“

Na tiskovém briefingu po konferenci „Finský vzdělávací systém“ v Senátu PČR vystoupili předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Drahoš, Jari Lavonen, ředitel sekce Vzdělávání učitelů z Univerzity Helsinki, a Anneli Rautiainen, ředitelka Inovačního oddělení Finské národní agentury pro vzdělávání.

Petr Král, Daniela Brodcová: Požádala jsem o terapii, takovou vulgaritu jsem nečekala, říká hrdinka Klusákova filmu o obtěžování

Režisér Vít Klusák tvoří filmy, které hýbají společností. Jeho nový dokument V síti vzbudil velký zájem, přestože ještě není v kinech. Míra zneužívání mladých dívek na sociálních sítích tvůrce překvapila. Hostem Petra Krále je režisér Vít Klusák a jedna z aktérek dokumentu Anežka Pithartová.


Michal Skořepa: Na nízký veřejný dluh nemůžeme být pyšní aneb Temelín nám koupili čeští učitelé

Česko se rádo pyšní nízkým a dále klesajícím veřejným dluhem. Odvrácenou stranou nízkého českého dluhu je podinvestovanost českého veřejného sektoru. Důsledkem je snížený růstový potenciál české ekonomiky. Křiklavým příkladem tohoto nemístného šetření jsou dlouhodobě velmi nízké platy českých učitelů. Orientační propočet ukazuje, že skrytý dluh českého státu v podobě dlouhodobě nedostatečných učitelských platů se od roku 1994 nakumuloval na více než 500 miliard korun. Je to, jako by učitelé skrze své nízké platy nám všem nepřímo financovali stavbu jaderné elektrárny Temelín.

Michaela Těšínská: Protest za lepší klima místo školy: žáci absenci omlouvají jako rodinné důvody

Studenti pražského Malostranského gymnázia to mají na páteční středoškolské stávky za lepší klima doslova pár metrů. Právě na Malostranském náměstí se tak někteří přidávají do davu středoškoláků, kteří s transparenty jako „Nemáme planetu B“ nebo „Až budu velká, chci být naživu“ upozorňují na změny ve složení atmosféry.

7.-8. 6.: Konference Prim@ informatika ve škole

Katedra informačních technologií a technické výchovy PedF UK pořádá konferenci PRIM@ INFORMATIKA VE ŠKOLE pro ředitele a učitele MŠ, ZŠ a SŠ o zavádění informatiky do vzdělávání. Konference se bude konat ve dnech 7. – 8. června 2019 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Tato akce se koná v rámci projektu OP VVV Podpora rozvíjení informatického myšlení.

Kateřina Perknerová: Finsko je nejlepší nejen v hokeji. Učitelem tam chce být skoro každý

Tři věci potřebovala princezna Zubejda, aby zahnala nemoc – slunce, vzduch a lásku. K uzdravení českého vzdělávacího systému by také stačily tři docela obyčejné podmínky – důvěra, spolupráce a podpora. Vyplynulo to z vystoupení zástupců finského i českého školství na semináři, který se v úterý konal v Senátu.

Lucie Výborná, Alžběta Švarcová: Pozor, IQ dětí se snižuje. A mohou za to sociální sítě, varuje odborník na lidský mozek

Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku na sociální síti. „Jsme mnohem zmapovatelnější, než si myslíme,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou neurolog a odborník na lidský mozek Martin Jan Stránský.


Ladislav Šustr: Schillerová nás podvedla, stěžují si učitelé. Slibované platy jsou v ohrožení

Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Kritika se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.

Ondřej Staněk: Programování ušetří čas a dává možnost spoustu věcí zjednodušit

Ondřej Staněk je jedním ze spolutvůrců Ozobota a členem malé české pobočky Ozobot s.r.o., která zajišťuje vývoj robota a vytváří jeho nové verze. Jak se Ondra dostal k programování a k robotice? Proč jej právě programování tolik naplňuje?

Martin Roman: Efektivita vzdělávání - Současné světové trendy

Představení na výzkumu založených nových výukových metod a cest k jejich osvojení si učiteli. Přednáška na konferenci GEGfest 2019, která se konala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v sobotu 11. května 2019.

ČEZ: Ideální tahák nejen do školy: poznejte cestu elektřiny od výroby až k zákazníkovi. Nový 3D model odhaluje tajemství distribuční soustavy

Českou republiku křižuje téměř čtvrt milionu kilometrů elektrického vedení – celou Zeměkouli by obmotalo kolem rovníku šestkrát. Přestože elektřinu denně využíváme, málokdy přemýšlíme nad tím, odkud a jak k nám přišla. Tajuplnou cestu voltů z elektrárny až ke spotřebitelům představuje nejnovější 3D model z dílny vzdělávacího portálu Svět energie. Zvídavé uživatele provede aplikace celým systémem distribuční soustavy. Rodinu 3D energetických modelů tak doplní již šestý člen.

28.5.19

Jitka Wichová: Posílat tablety do škol je jako nosit dříví do lesa

V Česku jsou již prakticky všechny školy vybaveny počítači a připojeny k internetu. Také svoji agendu zpracovávají školy z velké části v elektronické podobě. Mnoho škol provozuje vlastní bezdrátovou síť či informační systém. Současná generace žáků a studentů běžně používá informační technologie ve svém volném čase. Pod vlivem nových technologií se však mění i proces vzdělávání. Počty počítačů, jejich typy, stejně jako přístup k dalším informačním technologiím ve školách každoročně sleduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

Přinášíme znění novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných v podobě předložené 27. května 2019 vládě. která ji schválila. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2019.

6.-8.6.: Horizon Grand Prix - Světové finále vodíkových modelů poprvé v Praze!

Finále celosvětové středoškolské soutěže Horizon Grand Prix proběhne letos v rámci Veletrhu vědy pořádaném 6. - 8. června Akademií věd ČR v PVA EXPO Praha. Závodů autíček na vodík se po celém světe účastní přes 200 středoškolských týmů. Dvě desítky těch nejlepších z nich se utkají o titul světového šampióna v náročném závodu. Českou republiku reprezentují studenti SPŠD Motol a SOŠ Třineckých železáren. Vstup na akci je volný a návštěvníky čeká zábavný program po celé tři dny veletrhu.

Alžběta Vejvodová, Jana Rosůlková: Rok s GDPR. Místo jména dítěte zvířátko, marketingové nabídky ale frčí dál

Je to rok, co začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů. V Česku se ale ukazuje, že s nimi lidé stále neumí pracovat. Strach z nařízení, pro nějž se vžila zkratka GDPR, je často žene k absurditám. Z některých muzeí tak s odvoláním na ochranu osobních údajů zmizely návštěvní knihy. V jedné pražské mateřské škole dostali rodiče pokyn, aby do omluvného listu nezapisovali děti jménem, ale vyplňovali jen značku dítěte. Místo Jana Nováka se tak omlouvá prasátko nebo chobotnička. Jinde z nástěnek sundali obrázky dětí.

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl

Každý člověk, každé dítě, každý žák je jiný. Pokud chce škola stát pevně na lidských vztazích, je třeba s vývojem společnosti přehodnotit přístupy k jednotlivým žákům, jejich zákonným zástupcům. Velkou měrou k nastavení vztahů v kolektivu a pomoci v práci se žáky, kteří mají specifické potřeby, přispívají asistenti pedagoga. Když jsme začínali s podporou AP ve třídách, učitelé se jí bránili (nebyli jsme zvyklí na jiného dospělého, natož nějakého „pomocníka“ do hodin). Nyní je pro nás přítomnost a pomoc asistenta pedagoga v hodinách, v  době přestávek i na akcích tříd a školy velkým přínosem.

27.5.19

Jana Kunšteková: Proč pořád ještě učím?

České školství žije z podstaty a spotřebovává své poslední rezervy. Dokládají to i výsledky testů Programu pro mezinárodní srovnávání studentů (PISA). Výsledky našich studentů se od roku 2006 výrazně zhoršily. Zatím se stále držíme nad průměrem.

Kateřina Perknerová: Plaga podepsal inkluzivní vyhlášku. Sníží počet asistentů

Šéf resortu školství Robert Plaga (ANO) podepsal dlouho očekávanou inkluzivní vyhlášku. Její znění má Deník k dispozici. „Nijak se nemění hlavní principy, cíle a parametry zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů. Jedná se pouze o úpravy směřující k efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu a další modifikace směřující ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání,“ uvádí se v materiálu.

Lukáš Masopust: Česko – země pseudovzdělání IV

Učím na střední škole a zajímám se o to, aby naši absolventi a žáci bylo v životě úspěšní – spokojení. S tím souvisí i dotaz, jak si představují život po maturitě, zda chtějí studovat i pracovat. Zažil jsem i situaci, kdy se žák podivil nad tím, kolik stojí lednička. Do teď to nemuseli řešit, já jim to i přeji, ale mou snahou a nejen mou je, aby chápali, že mají něco umět, dodělat, co slíbili atd. Někteří mladí nevěří, že pokud něco dokonči jen z polovičky, že nedostanou zaplacenou polovičku. A jsou tu i další důvody. Kdysi dávno jsem o tom psal v příspěvku Praxe versus škola.

Zdeněk Sotolář: Maturita aneb Věnujme se průběhu studia a ne způsobu ukončení studia

Čas maturitní je časem diskusí o maturitě. V posledním desetiletí samozřejmě o maturitě státní. Nemělo by však jít jen o snahu vyšťourat v maturitních testech chybičku. Mělo by jít spíše o hledání smyslu maturity.

Jan Palička: Odmítáš stávkovat s Gretou? Čeká tě šikana!

Z šestnáctileté Grety Thurnbergové je už nějakou dobu globální celebrita. Švédská školačka objíždí kongresy a mluví k vlivným politikům, přitom pokračuje v aktivitě, která ji proslavila – v tzv. studentské stávce za klima. Ke stávkování inspirovala statisíce vrstevníků po celém světě. Ale co s těmi, kteří se přidat nechtějí? V Gretině rodném Švédsku můžou mít problém.

Bořivoj Brdička: Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?

Článek seznamuje s názory Amy Webb, profesorky New York University a zakladatelky Future Today Institute. Je další z řady akademiků, kteří varují před katastrofickým vývojem společnosti vyvolaným technologiemi. K nápravě jsou nutné základní digitální kompetence většiny občanů.

26.5.19

Jiří Karen: Proč chybí učitelé matematiky, ale ne dějepisáři

Nová zpráva ministerstva školství konstatuje nedostatek učitelů v České republice, zejména u určitých předmětů. Problém je však daleko hlubší a týká se především rozporuplného systému kvalifikace zdejších pedagogů.

Helena Vlachová: Zoufalý stav školství

Agresivita žáků, agresivita rodičů, organizovaná lenost, nesmyslné projekty, skleníkové prostředí, inkluze. Tak by se dal charakterizovat stav vzdělávání u nás.

Dagmar Helšusová: Vraťme děti od počítačů zase zpátky k pohádkám

Knížky, kam se podíváš. A k tomu autogramiády, soutěže nebo výtvarné dílny. To vše přinese červnový Festival dětského čtenářství v Liberci s podtitulem Pohádka – vrátka do světa fantazie. „Základem dobré knížky je dobrý příběh. A v pohádkách je navíc jasně definováno dobro a zlo, což je v dnešním světě, kde děti napadají dětské bandy, zásadní,“ říká Dagmar Helšusová, jež stála u zrodu akce. Na festivalu se můžete setkat nejen s knihami, ale i jejich autory – Petrem Stančíkem, ilustrátorkou Galinou Miklínovou či básníky Jiřím Dědečkem a Jiřím Žáčkem.

Štefan Švec: Trampoty pana Facebooka

Facebook mě tuhle na tři dny zablokoval za obrázek, který si dělal srandu z nacismu. Byl na něm totiž Hitler. Jistě to není zpráva hodná novin, jen střípek do širšího obrazu zoufalství, s nímž se potýká největší sociální síť světa.

Vladimír Dlouhý: Na nové absolventy technických oborů nelze čekat se založenýma rukama. V sázce je budoucnost našich dětí i celé ekonomiky

Pokud v České republice nezměníme postoj k odbornému vzdělávání, čekají naši ekonomiku těžké časy. České učňovské školství je časovanou bombou, kterou dosud politici přehlíželi. Upozornil na to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý při zahájení konference k odbornému vzdělávání, která se ve dnech 20. až 21. května uskutečnila v Praze a Mladé Boleslavi ve spolupráci Hospodářské komory a Evropské učňovské řemeslné aliance.

25.5.19

Za vymýceni přežitků buržoasniho reformismu v naší škole a pedagogice

Aby naše škola a pedagogika mohly účinně pomáhat cílevědomou výchovou dorůstajících pokolení k urychlené výstavbě socialismu v naší vlasti a k boji za mír, musí se oprostit ode všech zbytků buržoasních ideologií, které se jako dědictví předmnichovské re­publiky dosud leckde udržují v praxi našich škol i ve vědomí některých pe­dagogů a projevují se škodlivě jako rozkladný činitel, brzdící úspěšné usku­tečňování cílů socialistické výchovy. Takovým dědictvím je i t. zv. pedago­gický reformismus, který se za před­mnichovské republiky uplatňoval prak­ticky na pokusných školách pražských i mimopražských, který byl propago­ván v tisku a přednáškách a který pro­střednictvím osnov, učebnic atd. ovliv­ňoval tpedagogickou theorii i školskou praxi. Propagátoři reformistického hnutí se v theorii opírali o výsledky bur­žoasní psychologie a sociologie a hlá­sali a uskutečňovali zásadu individualisovaného učení, zásadu samočinnosti a samoučení, šířili globální metodu učení, psychologisovali nejen vyučo­vací metody, ale i obsah vyučování, v otázkách organisace se dožadovali iednotné diferencované školy, atd.

Online svět patří (k) mladé generaci! Úspěch v kolektivu souvisí s aktivitou na sociálních sítích

Mladí lidé, kteří tráví čas online, pociťují zvýšenou podporu od vrstevníků, žijí aktivně a nedostávají se často do konfliktů. Nad svými virtuálními aktivitami však nesmí ztratit kontrolu. Mezi problematické uživatele sociálních sítí patří bezmála desetina české mládeže. To jsou jen některá ze zjištění olomouckých vědců, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem českých školáků.

David Halatka: Tablet maminku nenahradí, děti pak nedají dohromady větu, říká logopedka

S „epidemií“ řečových poruch paradoxně souvisí i vysoká kvalita českého porodnictví. „U předčasně narozených dětí riziko komplikací včetně vývoje řeči značně roste,“ uvádí logopedka Gabriela Kubíková z brněnské kliniky Logo v rozhovoru pro deník Metro.

Zdeněk Sotolář: Na maturanty jeden metr nestačí

Výsledky maturitních testů ukazují gymnazisty se štítem a absolventy maturitních nástaveb na štítech. Jak bychom tyto výsledky měli číst? Jako impuls ke změně.

24.5.19

CERMAT: Zveřejnění analýzy Maturitní zkouška 2013 - 2019 - jarní zkušební období - signální výsledky didaktických testů

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání publikovalo údaje o výsledcích didaktických testů společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období v letech 2013 - 2019. Ve zveřejněné analýze naleznete údaje týkající se prvomaturantů, kteří konali didaktické testy v jarním zkušebním období 2019: počty přihlášených k jednotlivým didaktickým testům; čistá neúspěšnost, % skór a četnosti % skóru a údaje ve členění podle typu školy, oboru a genderu.

Petr Málek: Učitel dostal facku od školačky, protože jí kvůli přešlapu neuznal skok do dálky

Facce, kterou minulý pátek uštědřila svému učiteli jedna z jeho žákyň ze šesté třídy v Základní škole Za Chlumem v Bílině na Teplicku, předcházela banální věc. Učitel jí při hodině tělocviku neuznal dlouhý skok do dálky, protože přešlápla. Školačka poté nezvládla své emoce a mezi spolužáky se vytahovala, že se mu za to pomstí.

Změřte mediální gramotnost svých žáků pomocí MQtesteru!

Webová aplikace MQtester si klade za cíl hravou formou vzdělávat v oblasti médií. Je určena široké veřejnosti i žákům - zejména na druhém stupni ZŠ a SŠ. Využijte ji jako podklad do výuky mediální výchovy, nebo vyzvěte žáky, ať si ji projdou samostatně. Ale některé testové otázky berte opravdu s rezervou...

EDUin: Spor o zadání maturitní úlohy lze vyřešit zveřejněním dat

Dohadování, zda zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky poškodilo, či nepoškodilo žáky, může ministerstvo školství ukončit snadno a rychle

David Klimeš: Povinná školní docházka by měla být delší

Ekonom z akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI Filip Pertold má na předčasné odchody mladých lidí ze vzdělávacího systému originální recept − prodloužit školní docházku.

Radek Sárközi: Čas amatérů za katedrou

Ve školách chybí dva tisíce pedagogů a desetinu výuky zajišťují učitelé nekvalifikovaní nebo kantoři na přesčasech. A bude hůř. Ministr už představil plán, co s tím: ještě více učitelů bez pedagogického vzdělání do škol.

Zuzana Růžičková: Kantorský exodus bude mít pokračování. Kdo zbyde nakonec za katedrou ?

Kantoři prchají ze škol. Od ledna 2017 ukončilo pracovní poměr sedm tisíc z nich. Další odchod avizuje v příštím školním roce stejný počet učitelů (přesněji vyučující pro 8600 úvazků). Říká to čerstvý průzkum MŠMT. Je to průšvih.

Karina Hoření, Vojtěch Ripka: Dějepis na školách

Jak vypadá současné dějepisné vzdělávání? Otázka, která zajímá veřejnost, se stala i otázkou odborného výzkumu. Jaká jsou jejich úskalí a omezení, vysvětlují pracovníci Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.

Tento článek publikujeme na základě diskuse na Kulatém stole SKAV a EDUin na téma "Nakolik škola pomáhá porozumět historii?", který se konal ve čtvrtek 23. května 2019.

Ústav pro studium totalitních režimů: Zprávu školní inspekce přijímáme s pochybami

Na základě diskuse na Kulatém stole SKAV a EDUin na téma "Nakolik škola pomáhá porozumět historii?", který se konal ve čtvrtek 23. května 2019, zveřejňujeme stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů k tematické zprávě České školní inspekce Výuka soudobých dějin na 2. stupni základních škol a na středních školách.

23.5.19

Luděk Šnirch: Deset otázek inspirovaných zadáním a Cermatem uvedeným řešením úlohy 11 maturitního testu z matematiky

Publikujeme další polemický text Luďka Šnircha, středoškolského učitele matematiky, kterým reaguje na odpověď Eduarda Fuchse, člena Nezávislé odborné komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, na otevřený dopis Oldřicha Botlíka.

Oldřich Botlík: V maturitních testech Cermatu může přemýšlení škodit

Jednou ze základních dovedností matematiků i fyziků je návyk vycházet jen z těch předpokladů, které opravdu platí. Rozvíjení, nebo naopak potlačování tohoto návyku ovšem začíná už na prvním stupni.

EDULAB: Výzkum potvrdil, že 61 procent předškolních pedagogů je ohroženo syndromem vyhoření

Celkem 867 učitelek a učitelů mateřských škol se zapojilo do rozsáhlého výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jaké je riziko vzniku syndromu vyhoření u předškolních pedagogů. Stres a další zátěž, která v delším horizontu přispívá k pocitu vyhoření se nevyhýbá ani mateřským školám a vyučující by proto měli mít o tomto riziku povědomí a především by měli být vybaveni dovednostmi, které jim umožní náročné situace zvládat.

Seminář MŠMT s expertem OECD Andreasem Schleicherem

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo ve čtvrtek 16. května 2019 seminář na téma Učitelská profese v dnešním světě, kde vystoupil jeden z předních expertů OECD, ředitel Direktorátu pro vzdělávání a dovednosti, pan Andreas Schleicher.

Odpověď Eduarda Fuchse na otevřený dopis Oldřicha Botlíka

Publikujeme reakci Eduarda Fuchse, člena Nezávislé odborné komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, na otevřený dopis Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – otevřeno. V polemice jde o úlohu 11 z didaktického maturitního testu z matematiky.

22.5.19

Události, komentáře: Kdo bude učit?

Hosty pořadu ČT24 Události, komentáře byli ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga z hnutí ANO a místopředseda školského výboru Sněmovny Lukáš Bartoň z České pirátské strany.


Petr Šabata: Vláda učitelům přidá, ale zase málo. Sliby neplní

Může s českým školstvím pohnout projekt EDUzměna, který jeho autoři právě představili, mají na něj stovky milionů korun a dobré odborné zázemí? Nebo má spíš naději ministerská Strategie 2030+, která by měl být hotová za rok? Anebo všechno vyřeší vyšší platy pro učitele, kterým splnění vládního slibu aktuálně potvrdila ministryně financí Alena Schillerová?


Lukáš Masopust: Česko – země pseudovzdělání III

Proč se u nás studuje?

Pro tituly? Nízké daně?

U nás se studuje proto, aby se nepracovalo, nikoliv aby se na své povolání připravili. Ano, trochu přeháním, ale nemáte ten pocit?