25.4.19

Růžena Preissová: Učitel a rodič

Zdá se, že vztah rodičů a učitelů je nejen citlivý, ale jitří emoce na obou stranách. Občas se setkám i s výkřiky typu „Co si to ten rodič dovoluje?!“ nebo naopak „Co si to ten učitel dovoluje?!“. Ráda se podělím o svůj názor z hlediska své dlouholeté praxe učitelky i ředitelky. Půjde o příklady a řešení z konkrétního života školy. I já jsem rodič a snažím se chápat situaci oboustranně.


Z článku v Řízení školy online vybíráme:

Velmi problematické jsou stížnosti na práci některého z učitelů. Do nich se nesmějí zaplétat jeho kolegové. Jednak nejsou kompetentní to posoudit, jeho hodiny nevidí, jednak by se mohly narušit vzájemné vztahy. Pokud se stížnost týká začínajícího učitele, je potřeba rodiče ujistit, že s ním pracujeme na jeho zdokonalení, eventuálně vysvětlit, že to, co rodič považuje za nedostatečnost, nedostatečností není. Samozřejmě se jdu též podívat do hodin, abych věděla, do jaké míry je stížnost oprávněná. Pokud objevím nějaké nedostatky, vytknu je kolegovi sama. Učitel nemusí vždy vědět, že si na něj rodič stěžoval. Musí mít k nápravě dostatečný klid.

Někdy je potřeba rozlišit argumenty a pocity rodiče. Na tvrzení, že „všichni měli pětky z písemky, tedy dotyčný učitel je nic nenaučil“, se dá lehce argumentovat statistikou hodnocení, kdy se většinou zjistí, že špatné hodnocení mělo pár žáků a schovali se za obvyklou výmluvu, že „to všichni“. Pocitové stížnosti jsou méně uchopitelné, ale stačí rozhovor navést na téma, kde mohu zdůraznit, v čem učitel vyniká. A stává se, že učitel, na kterého si rodiče zprvu stěžovali, se během doby vypracoval na uznávaného i žáky oblíbeného.

Od doby internetu, kdy mají rodiče vhled přímo do zápisů o hodině, vidí hodnocení, mohou sledovat docházku, vědí, co se v hodině probralo, mají přesné informace, co proběhlo a co se chystá, přes naše informační systémy, a tak dotazů či problémů na toto téma ubylo.


2 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

Dovolím si s paní nesouhlasit. První instancí, má-li rodič nějaké výhrady k učiteli, by měl být tento učitel. Většina učitelů si je schopna s rodiči problém v klidu probrat a vysvětlit. Názor paní ředitelky, že všechny stížnosti nutně musí jít přes ni, dělá s učitelů neschopy.

A úplně nejvíc mne tedy zaujalo, že něco probírá s rodiči aniž by o tom daný učitel věděl a aniž by se to vůbec kdy dozvěděl. Tudíž vůbec nezná názor druhé strany a je to podpásovka nejvyššího kalibru.

Nejhorší, co může ředitel dle mých zkušeností udělat, je naučit si rodiče běhat rovnou do ředitelny. Na větší škole je pak záhy zavalen nesmyslnými marginálními stížnostmi, protože tím staví rodiče ne do pozice partnera kantorů, ale do pozice "já jsem si na tebe byl kantůrku stěžovat u vrchnosti a ta s tebou zatočí." Tento přístup je právě na mnoha školách kamenem úrazu a k autoritě ředitele to tedy rozhodně nepřispívá.

Nicka Pytlik řekl(a)...

něco probírá s rodiči aniž by o tom daný učitel věděl

Něco probírá s inspekcí nebo zřizovatelem, aniž by o tom daný ředitel věděl.
To je následná a zpravidla velmi blízká fáze.
'Co jedněm činíš, počitej, že druzí budou činit tobě.'
A tak je to v tom našem vzdělávacím systému se vším. Kdejaké trdlo neví, která bije, a k tomu ještě i rozumy káže. Jakože to má ale fakt řádně ošefované.
Jiní by se učit měli.

Okomentovat