4.4.19

EDUin: Rozdíly ve vzdělávání mezi kraji jsou alarmující a vyžadují řešení

Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu (ESCS) žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. Ve stejných krajích pak převládá větší nabídka odborného vzdělávání oproti všeobecnému vzdělávání. V rámci struktury odborného poté převažují obory končící učňovským listem oproti těm s maturitou. V hlavním městě, které historicky dosahuje nejlepších výsledků, je struktura oborů středního školství opačná. EDUin varuje před významnými disparitami mezi kraji vedoucími k reprodukci nerovností ve společnosti.


Jedním ze základních poslání formálního vzdělávání je umožňovat spravedlivý osobnostní a akademický růst každého dítěte bez ohledu na to, z jaké rodiny pochází nebo jaké má vzdělávací potřeby. Mezinárodní šetření jako PISA od OECD, zjišťování České školní inspekce nebo výsledky CERMATu, organizátora maturit a jednotných přijímacích zkoušek, nicméně ukazují, že mezi školami a kraji panují významné rozdíly. Nejhorších výsledků soustavně dosahují kraje Karlovarský a Ústecký, mezi problematické se řadí i Moravskoslezský.

„Prakticky to znamená, že žákovi se dostává kvalitou jiného vzdělání, pokud se narodí v Ústí nad Labem, nebo v Praze. Podle šetření PISA žáci v hlavním městě dosahují téměř o 20 procent lepších výsledků než v Ústeckém nebo Karlovarském kraji,“ říká Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin. Ve zmíněných krajích, ale ještě v Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Středočeském nelze za horší úspěšností hledat méně podnětné rodinné prostředí žáků – naopak školy těchto krajů oproti ostatním vyprodukovaly nižší výsledky žáků, než by odpovídalo jejich průměrnému ESCS.

V případě závěrů pro Ústecký a Karlovarský kraj je však vždy nutné mít na zřeteli, že se jedná z hlediska dílčích socioekonomických indikátorů (např. HDP na obyvatele, úroveň mezd, zaměstnanost, úroveň dosaženého vzdělání obyvatel atd.) o kraje, které dosahují nejnižších průměrných hodnot. Vše je dáno složitým historickým a v návaznosti sociálním a ekonomickým vývojem ve spojení s výraznou migrací obyvatel a změnami v hospodářské struktuře krajů. Obecně pak kraje koncentrují výrazný podíl sociálně vyloučených lokalit a s ohledem na uvedené i žáků s nižším socioekonomickým statusem.

Přestože Česká republika netrpí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vysokým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání, situace ve dvou jmenovaných krajích se vymyká oproti ostatním s 15,6% mírou předčasných odchodů ze vzdělávání oproti celkovému průměru ČR na 6,7 %. V obou krajích je také malý podíl všeobecného sekundárního školství, u odborného převažují školy ukončené učňovským listem a v neposlední řadě stojí minimum lyceí jako odborných škol, které mají vést k pokračování ve studiu na vysoké škole.

Snižování regionálních rozdílů má být jednou z nejdůležitějších vládních priorit. Zejména jde o podporu příležitostí v nejvíce postižených krajích, které budou atraktivní pro lidi s vyšším vzděláním, případně o podporu konektivity s místy koncentrujícími příležitosti (snížení potřeby stěhovat se). „Vládní program Restart pomáhající problematickým krajům musí více cílit na vzdělávání. Rovněž krajští zřizovatelé musí převzít zodpovědnost a podpořit rozvoj kvalitního školství. Nad alarmujícími nerovnostmi, o nichž opakovaně informuje každoročně zveřejňovaný Audit vzdělávacího systému, nesmíme zavírat oči,“ uzavírá Kartous.

21 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici to říkají pořád:
Hejtmani, hejtmani, poslouchejte kartouse! Myslejí to s vámi dobře.

Eva Adamová řekl(a)...

Jediným řešení tohoto problému je zajistit rovnoměrné rozmístění Romů po celé republice. Prostě do každé školy pět Romů povinně a bude po rozdílech.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Především je v těch slabších krajích nutno neprodleně zrušit vyloučené lokality. Tím přestanou existovat i sociální rozdíly.
Pokud by to z nějakého důvodu nebylo možné, pak v každé takové lokalitě zřídit alespoň jedno nejméně dvanáctileté gymnázium, aby i tam dosáhla vzdělanost úrovně korespondující s představami odborníků ná vzdělání, konzultantů a auditorů.

Laďka Ortová řekl(a)...

"Jedním ze základních poslání formálního vzdělávání je umožňovat spravedlivý osobnostní a akademický růst každého dítěte bez ohledu na to, z jaké rodiny pochází nebo jaké má vzdělávací potřeby."

Vím, že to mezi mnohými učiteli není populární, ale možná by tomuto cíly na základních školách napomohly jednotné osnovy - děti se budou učit ve všech krajích to samé, budou mít tedy spravedlivý přístup k základnímu vzdělávání. Dnes naprosto nelze porovnat způsoby ani obsah výuky na vymazlených školách, do kterých dělají nespádové děti přijímačky a v jediné škole průměrného maloměsta v severních Čechách.

Laďka Ortová řekl(a)...

cíli

Nicka Pytlik řekl(a)...

budou mít tedy spravedlivý přístup k základnímu vzdělávání

Pytlikům pořád vrtá hlavou, co znamená či co obsahuje ten spravedlivý přístup. Soudě podle toho, že voláte, paní Ortová, po jednotných osnovách, pak tedy ve Vašem pojetí by to mohlo znamenat přístup k obsahem a rozsahem stejnému vzdělávání. To ale reálné není, jakkoli rámcové vzdělávací programy předepisují tytéž požadované výstupy pro všechny. Jsou různí učitelé v různých školách, totiž.
Ale možná by se to dalo částečně pořešit zrušením těch vymazlených škol.

Laďka Ortová řekl(a)...

Já vím, žádné řešení není ideální a svět není fér, jak neustále opakujeme dětem. Zrušení vymazlených škol asi není reálné, bo by to s sebou zákonitě neslo návrat výhradní příslušnosti do spádové školy a to už asociuje nevolnictví. Předpokládala jsem, a stále se toho ještě držím, že právě jednotné osnovy, s přiměřenou mírou odlišnosti v mezích zákona, by alespoň děckám na běžných základkách umožnily neztrácet krok s vrstevníky ze žádoucnějších lokalit. Teď jsou ti méně vyvolení ve zpoždění hned po první třídě a do devítky se to nespraví.

Doufala jsem, že ty rozdíly nejsou extra velké, což by asi nejlépe řekli gymnaziální či středoškolští učitelé, ale výsledky zmíněného průzkumu predikují velké a vleklé potíže do budoucna. Nešikovné je, že už to víme dlouho, teď to máme i kvantifikované, ale zatím nevypadá, že by si to kdokoliv vzal za své a zkusil navrhnout varianty řešení k všeobecné diskusi.

Eva Adamová řekl(a)...

"...že právě jednotné osnovy, s přiměřenou mírou odlišnosti v mezích zákona, by alespoň děckám na běžných základkách umožnily neztrácet krok s vrstevníky ze žádoucnějších lokalit."

Jenže ona se ta děcka učí na všech školách v podstatě to samé, míra odlišnosi není rozhodně tak velká, aby to mělo na výsledky v PISA a jiných testech rozhodující vliv. Problém je úplně někde jinde. Kdyby se udělaly IQ testy v jednotlivých krajích, bylo by úplně jasné, kde je jádro pudla. A kdyby se spočítaly průměrné absence na žáka v jednotlivých krajích asi by bylo hned jasné, čím je daný problém ještě umocněn.

E.Kocourek řekl(a)...

Paní Ortová, těžko vám navrhovat "varianty řešení k všeobecné diskusi", když vůbec netuším, oč vám jde. Prosím, trochu osvětlete ten váš tajemný "spravedlivý osobnostní a akademický růst". Odsud to zatím vypadá jako cosi nerealizovatelného. ////

Paní Adamová, tentokrát souhlas. IQ ano, absence ano. ////

Laďka Ortová řekl(a)...

Pane Kocourku, ten můj tajemný "spravedlivý osobnostní a akademický růst" byl přejatý ze zprávy eduinu. Za mě je to nesmysl, žádná instituce nemůže zajistit spravedlivý osobnostní růst. A spravedlnost je nejen v oblasti rodiny vůbec vykutálený pojem.

O co mi jde? Máme tady na severu zkušenosti většinou s výbornými učiteli, zvlášť prvostupňovými. Na zdejších školách vyučují ale také učitelé bez aprobace, učitelé nedodržující školní vzdělávací program, učitelé, kteří dlouhodobě namísto výuky přednáší dětem své politické názory (včetně vzývání socialismu), učitelé, kteří naplní několik hodin angličtiny týdně výhradně hrou bingo, učitelé, kteří namísto učebnic zásobují dětmi pracovními listy pochybné kvality, učitelé, kteří tápou, co, jak a proč se mají s dětmi učit. Tento přístup pak samozřejmě klade o to větší nároky na rodiče, kteří mají zájem o prospívání svých dětí a snaží se s nimi učivo dohnat. A prudce znevýhodňuje děti, jejichž rodiče nemají možnosti (časové či intelektuální) suplovat práci učitelů.

Mnoho rodičů se opakovaně snažilo řešit tyto situace s konkrétními učiteli
i s vedením škol, což je samozřejmě lidsky problematické a v nejednom případě to mělo přímý vliv na přístup ke konkrétním dětem a jejich hodnocení. A na malém městě, mnohem hůře než v těch větších, je z hlediska sousedského soužití obtížné přijmout cejch kverulanta a potížisty. Ne všichni mají možnosti dát dítě na jinou školu, neboť tady v pohraničí to s sebou nese jen obtížně překonatelné bariéry dopravní
a sociální.

Předpokládám, že by v těchto případech jednotné osnovy byly přínosem nejen pro děti anrodiče, ale i pro učitele, kteří se raději pohybují po nalajnovaném hřišti a svůj potenciál umějí naplno využít právě v rámci pevného vedení a jasně vymezené cesty.


Nicka Pytlik řekl(a)...

Aby mohl být člověk vzdělaný, musí být vzdělavatelný, v čemž je zahrnuta především skutečnost, že se chce vzdělávat!

E.Kocourek řekl(a)...

Paní Ortová, připadá mi, že většina nebo možná všechny vámi uváděné odstrašující příklady jsou dány buď špatnou prací předmětové komise a/nebo vedení školy, nebo nemožností PK a vedení napravit situaci, třeba z personálních důvodů (to jako že lepšího učitele nemohou získat). Ale v takové situaci vám jednotné osnovy nepomohou. Ti problémoví učitelé nebudou mít důvod najednou se začít chovat jinak, pokud po nich "nepojede" PK nebo ředitel. ////

Nemáte to snadné. To se mi to z Kladna radí ... ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů

Mohl by některý z odborníků na vzdělání povysvětlit pytlikům, jak vypadá
"propast napříč kraji"?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Stale se motame v kruhu, pokud vzdelani sroubujeme pouze na problem skol.
Rodina- tot nejdulezitejsi clanek. Tam to zacina tam to konci. S tim se musi pracovat a to se nedeje. Vsechny programy podpory jsou tak debilne zbyrokratizovane, ze jsou skoro na nic. Zakon o predskolnim povinnem vzdelani totalne zkrachoval( coz se vedelo predem, ale nekdo si mohl odskrtnout polozku). Nevymahatelnost plneni povinnosti rodicu je tristni. Spinave a hladove deti, popelici se na ulici. Deti nemajici zakladni navyky hygienicke a socialni. Deti absentujici ve skolach s “ omluvenkami” rodicu. Tech rodicu, kteri potom do medii plkaji kydy o tom, jak strasne jim na svych detech zalezi a jak moc by chteli mit deti vzdelane. To jsou samozrejme ty nejmarkantnejsi veci. A pak jsou tu ty latentni - rodice navenek “ slusni a prizpusobivi”, co ve skutecnosti se “ podepisuji” na detech nevychovou, bezbrehosti, nevsimavosti, zitim vedle svych deti a ne s nimi.
Kazuistika: dite sedma trida, z “normalni” rodiny. Od 4 tridy postupne se stavajici vudcem smecky dalsich chlapcu. Prospech smer dolu. Rodice si v sedme tride konecne uvedomi, ze je prusvih ( do te doby to bylo nam vsem zname - kravy ucitelky, vyzivaji se na mem chlapeckovi... vzdyt to znate). Takze vyzadana konzultace se mnou ( jsem etoped). Dlouhy anamnesticky rozhovor, spis snaha o monolog rodice. A pak rady z me strany- nastaveni pocatecnich pravidel doma, nastaveni celkovych mantinelu. A vite co rodice udelali? Nic! Absolutne nic. A skola to ma napravit???? Jak mily Eduine. Jak?

E.Kocourek řekl(a)...

Navrhuji zrušit Ministerstvo školství (a zbourat a pozemek přeorat a posolit, ale to je jiná pohádka) a ponechat starost o vzdělání na KRAJÍCH. Je evidentní, že různé kraje mají ve školství různé problémy, a univerzální (t.j. z centra vymyšlené a přikázané) řešení NEEXISTUJE. ////

Pokud by se stát domníval, že některý kraj je znevýhodněný, mohl by tomu kraji přisypat peníze. Ale rozhodně by ten stát nestrkal rypák do krajského školství. ////

Pokud by se některé kraje (třeba Plzeň a Vary) domnívaly, že řeší podobné problémy, mohly by si vytvořit (a ze svého financovat) jakési nad-krajské instituce. ////

Předpokládám, že každý kraj by si pro sebe rozhodnul, jakou prioritu má školství, a podle toho by ho řídil (nebo neřídil) a financoval. ////

Eva Adamová řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Eva Adamová řekl(a)...

"Předpokládám, že by v těchto případech jednotné osnovy byly přínosem nejen pro děti anrodiče, ale i pro učitele, kteří se raději pohybují po nalajnovaném hřišti a svůj potenciál umějí naplno využít právě v rámci pevného vedení a jasně vymezené cesty."

Ježišmarjá, paní Ortová vy si opravdu myslíte, že když fotbalistu hrajícího čtvrtou třídu, který se sotva trefí do balónu, přesunete z hřiště plného hrbolů s křivými lajnami do Edenu, že začne najedmou válet jako Maradona? A za to, že někteří hráči stojí celou dobu v ofsajdu a dávají góly, opravdu nemůže hřiště, ale se vší pravděpodobností rozhodčí, který ofsajdy nepíská.

Laďka Ortová řekl(a)...

Já vím, paní Adamová, že z pasivních nebo vyhořelých nebo nešikovných učitelů jednotný osnovy neudělají učitelského Maradonu. Zkouším najít cestu. A připadá mi dobrý nalajnovat na místních pláckách čáry stejné jako mají v Edenu. A vyžadovat dodržování stejných pravidel v Horní Dolní jako v Edenu. Pro prospěch hráčů, rozhodčích i diváků.

Nicka Pytlik řekl(a)...

z pasivních nebo vyhořelých nebo nešikovných učitelů jednotný osnovy neudělají učitelského Maradonu

Z pasivních nebo neochotných nebo nešikovných žáků jednotný osnovy neudělají žákovského Messiho.

Jirka řekl(a)...

Homerun pro Pytlika!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Homerun pro...

Tedy pardon, ale pytlici si docela dolámali hlavu rébusem, v jakém vztahu by se mohli nacházet vůči největšímu z epiků Homérovi. Jakože ve smyslu ztotožnění, a nebo snad opaku?
Až jim nakonec docvaklo, že se by se mohlo jednat o 'houmran'. V každém případě pytlici děkují s pokorou sobě vlastní.

Okomentovat