30.4.19

Naďa Adamičková, Marie Königová: Poslanci chtějí rodičům dát možnost umístit problémové dítě do diagnostického ústavu

Brutální bitky, šikana, záškoláctví, alkohol, drogy a kouření. Vyprávět o tom by mohli jak policisté, tak pedagogové i psychologové. Ti se shodují, že agresivita dětí a mládeže roste a rodiče často nedokážou rázně zasáhnout.

EDUin: Vzdělávací politika v ČR: Víme, co je špatně. Víme, jak problém řešit. Nedokážeme se k tomu odhodlat

Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu. Jiří Drahoš zároveň představil základní témata, jimž by měla být ve vzdělávací politice věnována pozornost. V jejich centru jsou učitelé a ředitelé, což se shoduje s pohledem ministra školství Roberta Plagy (ANO), místopředsedy senátu Jiřího Růžičky (TOP 09), kandidáta ODS Martina Baxy na předsedu sněmovního výboru pro školství, předsedy KDU-ČSL Marka Výborného a dalších účastníků debaty. Bývalý ministr školství za ČSSD Stanislav Štech se soustředil na problém výrazné nerovnosti v přístupu ke vzdělání v ČR a na dosavadní nepoučitelnost vzdělávací politiky v tomto směru.

ČT24: Šikanovaných učitelů přibývá. Žáci vyhrožují, bývají vulgární, objevila se i atrapa zbraně

 Více než třetina základních škol řeší slovní i fyzické útoky žáků na učitele. Školní inspekce a školský ombudsman hledají cesty, jak se tomu bránit. Hned dva závažné případy řešil v nedávné době ředitel školy v Praze Klánovicích Michal Černý. Jeden učitel odešel ve zkušební době, druhý po roce.


23. 5.: Diskusní setkání - využití metody CLIL ve výuce

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Dům zahraniční spolupráce zvou zájemce na setkání, které bude zaměřené na využití metody CLIL (Content and Language Integrated Learning, Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka) ve výuce.

9. května se můžeme těšit na další Noc literatury

Už ve čtvrtek 9. května začíná od 18 hodin třináctý ročník Noci literatury. Známé herecké osobnosti budou číst v 63 městech v České republice úryvky knih zahraničních autorů. Díky Noci literatury se návštěvníci opět dostanou do nevšedních nebo i běžně nedostupných míst. Česká centra organizují Noc literatury také v Evropě i v zámoří. Vstupné na všechna místa je zdarma.

Bob Kartous: Audit vzdělávacího systému v ČR

Pátým rokem zpracovává EDUin – s pomocí nezávislých expertů – analýzu, která se snaží zhodnotit stav vzdělávacího systému v ČR po stránce jeho vlastností i z hlediska jeho směřování. Delfskou metodou sesbírané charakteristiky zároveň poskytují představu o shodě či neshodě na tom, jak by měl být vzdělávací systém řízen a rozvíjen. Jaké jsou shody a v čem se naopak expertní pohled na stav vzdělávání rozchází? Jaké scénáře budoucího vývoje lze vyčíst z dlouhodobých trendů? Čemu bychom měli věnovat eminentní pozornost v roce 2019? Záznam z konference "Úspěch pro každého žáka 2019 – Data! Zvednou nás ze židle?“ konané 16. dubna 2019 v Centru současného umění DOX, Praha.

29.4.19

DVTV: Státní maturita je špatně, úroveň je strašně nízká, říká učitel matematiky z Youtube

Matematický mozek se dá naučit, lidé nejsou hloupí na matematiku, jen z ní máme strach. Matika je hrozně důležitá, když jí rozumíte, když máte matematické myšlení, zlepší vám to život. Státní maturita i přijímačky jsou špatně, neučíme matiku, jen připravujeme na zkoušky a podřizujeme výuku tomu, aby děti udělaly jeden test, říká Marek Valášek, zakladatel webů MathematicatorLearntube, internetový i skutečný učitel matematiky. Dodává, že úroveň státní maturity z matematiky je neskutečně nízká, studenti pak prý mají problémy udržet se na vysoké škole.


Kovy: Dějepis má problém

Pravěk se opakuje 4x a na moderní dějiny nezbývá čas. Čí je to chyba? Co by se mělo změnit? Ptal jsem se vás na Instagramu a vy jste mi poslali skvělé názory!


Anna Brzybohatá, Karla Mráčková: Ve školách chybí branná výchova. Děti umí telefonní čísla, ve zbytku tápou

Branná výchova není na základních školách od roku 1991. Okrajově je nyní součástí několika předmětů jako občanská nauka, výchova ke zdraví, dějepis a jiných. Současná generace lidí mezi 30 a 40 lety tak například neví, jak se chovat během nehod, protože je to nikdo neučil. Školáky se proto snaží vzdělávat také hasiči.


Tomáš Zatloukal: Data ČŠI o českém školství - důvod k pesimismu, nebo výzva na akci?

Národní zjišťování výsledků vzdělávání na úrovni základních škol nevykresluje příliš optimistický obrázek. Informace z inspekční činnosti naznačují, že jedním z důvodů může být i nedostatek prostoru pro učitele pracovat s žáky na individuální úrovni. Šíře témat promítnutá z RVP do ŠVP a současná podoba přijímací zkoušky na střední školy vyvolávají velký tlak na školy i jednotlivé učitele. Učitelé následně v českých třídách výrazně dominují, žáci školu nemají rádi, a navíc z ní mají velké obavy, což z dlouhodobého hlediska výsledky dále nepříznivě ovlivňuje. Změny v některých oblastech, o kterých se dosud v českém systému hovořilo jen zřídka, přitom mají výrazný potenciál směrem ke zlepšování výsledků vzdělávání na úrovni každého jednotlivého žáka. Záznam z konference "Úspěch pro každého žáka 2019 – Data! Zvednou nás ze židle?“ konané 16. dubna 2019 v Centru současného umění DOX, Praha.

Bořivoj Brdička: Zkoumání vlivu socializovaného robota Tega na vývoj dětí v MIT Media Lab

Řekl bych, že Jacqueline M Kory-Westlund asi mohou naši doktorandi jen závidět. Představte si, že byste pro svou dizertaci měli k dispozici nově vyvíjeného robota, který učí malé děti mluvit (i cizí jazyk), a přitom dokáže odhadnout jejich aktuální pocity a přizpůsobit se jim. Toto přesně se stalo a Jacqueline dostala za úkol realizovat seriózní vědecký experiment zkoumající vliv socializace robota na výukové výsledky.

28.4.19

Joanne Caddy: Podpora škol díky srovnatelným údajům a globálnímu kolegiálnímu učení

Rozhodování na základě podkladových údajů a spolupráce s příslušnými zainteresovanými účastníky jsou zásadní pro získání lepších studijních výsledků a spokojenosti studentů. Na základě údajů PISA z České republiky tato prezentace zdůrazní důležitost budování kapacity pro využití údajů o studijních výsledcích na všech úrovních vzdělávacího systému – od národního ministerstva přes regionální úřady až k samotným školám. OECD projekt PISA pro školy je příkladem využití údajů na úrovni školy pro vytvoření změny. Cílem tohoto projektu je podpořit školy, aby vytvářely důkazy zlepšení školního úsilí – zatímco navzájem sdílejí dobré praxe jako zdroj inspirace při zvládání svých jedinečných výzev. Záznam z konference "Úspěch pro každého žáka 2019 – Data! Zvednou nás ze židle?“ konané 16. dubna 2019 v Centru současného umění DOX, Praha.

Radka Hrdinová: České děti mají nejkratší domácí úkoly na světě, ukázal mezinárodní průzkum

O volno české školáky domácí úkoly neobírají. Tedy alespoň když se doba, po kterou se jim věnují, porovná s tím, kolik času nad domácími úkoly tráví děti jinde, uvedla studie think-tanku IDEA. Podle některých výzkumů mají na výsledky dětí spíše kladný vliv, podle jiných je jejich vliv spíše nulový, nebo dokonce škodí.

Horizont ČT24: Sezení před obrazovkou dětem škodí, varuje WHO. Do dvou let věku by se jí měly vyhýbat úplně

Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé vydala doporučení ohledně denního režimu u dětí mladších pěti let. Uvádí v něm například to, že v prvních dvou letech života by dítě nemělo sedávat před televizní obrazovkou či hrát počítačové hry, v dalších třech letech by takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. Zásady WHO naopak zdůrazňují význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších. Souhlasí s nimi i české ministerstvo zdravotnictví.


27.4.19

Arnošt Veselý: Cíle a priority vzdělávací politiky 2030+

Záznam z konference "Úspěch pro každého žáka 2019 – Data! Zvednou nás ze židle?“ konané 16. dubna 2019 v Centru současného umění DOX, Praha. Cílem příspěvku Arnošta Veselého bylo informovat o aktuálním stavu práce na Strategii vzdělávací politiky do roku 2030 a o tom, jak budou práce probíhat dále. Autor se zaměřil především na hlavní východiska a principy, na jejichž základě je strategie připravována.

Zapojte se do projektu iNaturalist a do soutěže City Nature Challenge!

iNaturalist je projekt výzkumu prováděného amatérskými nebo neprofesionálními vědci (občanské či síťované vědy) a zároveň i sociální síť pro přírodovědce, dobrovolníky a biology založená na sdílení pozorování po celém světě. Pozorování je možné vkládat prostřednictvím webového formuláře nebo pomocí mobilní aplikace. Pozorování slouží jako cenná otevřená data pro řadu výzkumných projektů, muzeí, botanických zahrad, parků a dalších organizací. Více než půl milionu uživatelů přispělo již více jak 18 miliony pozorování.

Janni Vorlíček: Ředitel Michal Šidák: Ve školství chybí učitelé matematiky i angličtiny

Michal Šidák je 14 let ředitelem Gymnázia a Střední odborné školy Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem, které velmi chátrá. Škola řediteli Šidákovi přirostla k srdci, proto těžce nese, že se pomalu rozpadá. Krajské zastupitelstvo zatím odmítlo na jeho opravu věnovat potřebné stovky milionů korun. Mimo školství se věnuje komunální politice ve Velkém Březně a relaxuje historickým šermem.

Praha vyzývá žáky pražských škol k opuštění plastů

Hlavní město Praha chce přispět k tomu, aby se snížilo znečištění životního prostředí plasty. Proto radní pro školství, Vít Šimral, inicioval spolu s primátorem Hřibem soutěž, která cílí na pražské žáky. Týmy, které vymyslí nejlepší projekty na snížení produkce plastového odpadu, magistrát zafinancuje sumou do výše 10000 Kč. Inspirací byl projekt Praha 6 neplastuje.

26.4.19

Konference Úspěch pro každého žáka 2019: Úvodní slovo ministra školství Roberta Plagy

Záznam z konference "Úspěch pro každého žáka 2019 – Data! Zvednou nás ze židle?“ konané 16. dubna 2019 v Centru současného umění DOX, Praha.



DVTV: Presová: Rodiče odsuzují a zakazují. Nechápou, co děti na on-line světě přitahuje

Už to vypni. Jak se na to můžeš dívat? Taková blbost! Tohle video tě baví? Jsi normální? To zaznívá v mnoha domácnostech. Rodiče odsuzují, přikazují a zakazují. Sami doma ovšem tráví spoustu času na mobilech a počítačích kvůli práci. Tomu ale děti nerozumí. Rodiče tam prostě pro ně v ten okamžik duchem nejsou, a tak se obrací k vlastním hrám na tabletu. Rodiče často nechápou, co děti do on-line prostoru přitahuje, a pak se diví, že tak vyvádí, když se jim vypne wi-fi, říká Karolina Presová, lektorka digitální hygieny.

Robosoutěž 2019 pro ZŠ - přímý přenos z 2. kola

Živý stream přímo ze Zengerovy posluchárny, kde probíhá soutěžní kolo Robosoutěže 2019 pro týmy z 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.


Připomínky Asociace češtinářů k novele školského zákona

Asociace češtinářů je hluboce znepokojena chystanými změnami týkajícími se maturitní zkoušky, jak je obsahuje návrh zákona předložený MŠMT do připomínkového řízení 28. února 2019. Tento text shrnuje nejzásadnější námitky a poukazuje na problematická místa chystané novely.

Pavla Lioliasová: Místo známek individuální přístup. Projekt Univerzity Karlovy chce pedagogy učit formativní hodnocení

Děti by už možná do budoucna nemusely ze školy nosit vysvědčení jen se známkami. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy startuje společně s organizací EDUkační LABoratoř projekt, který bude učitele vzdělávat v takzvaném formativním hodnocení. Pedagogové při něm nehodnotí pomocí klasického známkování, ale snaží se hodnotit pokrok každého žáka individuálně a jinou funkci má i zpětná vazba. Tématu se věnuje Radiožurnál.


E-kniha pro vás: Od školdozorce k inspektorovi - Historie školní inspekce

Česká školní inspekce zveřejnila novou publikaci zpracovanou historiky z Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského a pojednávající o historii školní inspekce v českých zemích od předtereziánských dob po současnost.

Kamil Kopecký: Poradna projektu E-Bezpečí opět řeší případy zneužití intimních materiálů dětmi. Roste počet případů spojených s TikTokem

V posledních dnech opět poradna projektu E-Bezpečí zachytila řadu případů spojených se zneužitím intimních materiálů dětí - a to především ve formě vyhrožování a vydírání. Nedávno se nám svěřila dnes již 16letá dívka Sylvie, která se stala terčem online útoku již ve svých 12 letech a útoky přetrvávají až do současnosti. Na počátku celého problému byl sexting, tedy dobrovolné sdílení vlastního intimního materiálu...

EDUin: Občanské vzdělávání? Odloženo

Globální i lokální společenské a politické změny, často velmi překvapivé, představují výzvu pro vzdělávací systém. Ukotvení České republiky v Evropské unii, ústup mezi státy díky členství v schengenském prostoru a globalizaci nebo politický vývoj doma i ve světě. Občanské vzdělání by mělo žáky vybavit nejen informacemi o státním uspořádání či mezinárodní situaci, ale rovněž předat demokratické smýšlení, které nelze jednoduše napsat do testu. To obsahuje mediální gramotnost, občanské postoje, chápání lidských práv nebo solidaritu. Stát ale není schopen takový kurz podpořit a opakovaně oddaluje přípravu koncepce občanského vzdělávání nebo diskusi o nevyváženém stavu občanských kompetencí mezi jednotlivými typy škol. EDUin doporučuje vrátit agendu občanského vzdělávání z Úřadu vlády zpět na ministerstvo školství a zaměřit se na její dopracování v participativním duchu.

25.4.19

Barbora Zpěváčková: Ani ráno, ani odpoledne. Inspekci vadí placená výuka angličtiny ve školce

Některé mateřské školy nabízejí pro rodiče možnost zaplatit svým dětem jako nadstavbu výuku angličtiny formou kroužku. Stejně tomu je i ve školce v Třebechovicích pod Orebem ve východních Čechách. To se ale nelíbí České školní inspekci (ČŠI).

Zdeněk Sotolář: Ta naše revize česká aneb Ujíždí nám vlak za vlakem

O revizi rámcových vzdělávacích programů se mluví léta. Něco se nedávno pohnulo, ale kdesi v ústraní, bez širší diskuse. Zoufalý pokus o diskusi na webu NÚV už zkrachoval. Učitelé si dobře pamatují, jak vypadala diskuse k inkluzi.

Růžena Preissová: Učitel a rodič

Zdá se, že vztah rodičů a učitelů je nejen citlivý, ale jitří emoce na obou stranách. Občas se setkám i s výkřiky typu „Co si to ten rodič dovoluje?!“ nebo naopak „Co si to ten učitel dovoluje?!“. Ráda se podělím o svůj názor z hlediska své dlouholeté praxe učitelky i ředitelky. Půjde o příklady a řešení z konkrétního života školy. I já jsem rodič a snažím se chápat situaci oboustranně.

MŠMT: Soubor pedagogicko-organizačních informací na školní rok 2019/2020

Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2019/2020 má ředitelům škol a školských zařízení, pedagogickým pracovníkům i veřejnosti poskytnout základní a aktuální informace a současně upozornit na důležité změny, události a výročí, které se vztahují ke školnímu roku 2019/2020.

Daniel Prokop, Tomáš Dvořák: Učitelé a výuka, aspiranti na učitele

Tato kapitola publikace Analýza výzev vzdělávání v České republice, kterou pro Nadační fond Eduzměna zpracovali Daniel Prokop a Tomáš Dvořák, se zaměřuje na učitele a aspiranty na učitele. Nejdříve se věnuje uchazečům o studium učitelství a postojům studentů pedagogických škol. Upozorňuje na bariéry, které vedou k nižšímu zájmu o studium oboru. Poté představujeme analýzy, které popisují postoje učitelů k práci a jejich pracovní spokojenost. Zde se ukazuje, že významnou roli hrají zpětná vazba, kterou učitel dostává od ředitele školy, a možnost participace na směřování školy. Dále upozorňujeme na problematiku drop-outů z učitelské profese a jejich důvodů. Jako hlavní příčiny drop-outů se ukazují nízké platové ohodnocení, nízká prestiž povolání a konflikty s rodiči. Nakonec se věnujeme i tématům dovedností učitelů, jejich motivovanosti a problematice kurikula (RVP).

MŠMT: Od května bude platit nová podoba konkurzní vyhlášky

Konkursy na ředitele škol se od 1. května více zaměří na odbornost uchazeče. Tu posoudí vyšší počet členů výběrové komise, kteří budou mít k dispozici předem stanovená témata pro vedení řízeného rozhovoru. Novela příslušné vyhlášky také zjednoduší administrativu při výběru vhodného uchazeče.

24.4.19

Johanna Nejedlová: Sexuální výchova: děti chtějí o sexu mluvit a ne jen sledovat výklad o antikoncepci

Česká republika má oproti jiným státům poměrně liberální osnovy k sexuální výchově. Učitelům však podle jejich vlastních slov chybí nástroje a znalosti na to, jak sexuální výchovu a s ní spojená témata dětem předat. Současná sexuální výchova se proto ani zdaleka neblíží podobě, v jaké by za ideálních okolností měla být vyučována.


DVTV: Vondrák: Nepotřebujeme maséry a manažery golfu, nemá kdo vyrábět, bude to dramatické

Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.


Janek Wagner: Diskuse k revizím RVP na stránkách NÚV je mrtvá... R.I.P.

Na konferenci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ jsem v bloku Revize rámcových vzdělávacích programů upozornil na naprosto nevhodnou podobu online diskusního prostředí na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání a vyzval k jeho zrušení. Zpracoval jsem poté i stručný soupis zásadních nedostatků a byl jsem ujištěn, že se systém upraví. K úpravě nedošlo a nedošlo ani k přesunu na Metodický portál RVP.CZ. Po dvou měsících provozu diskusního fóra můžeme konstatovat, že je tato diskuse s celkem 49 diskusními příspěvky již mrtvá.

Miroslav Hřebecký: Říše za zrcadlem

Ač se na školách naplno učí a učitelé i ředitelé jsou tímto procesem plně zaměstnáni, na pozadí se rozbíhá proces revize kurikula. Je to velká příležitost srovnat krok s vývojem společnosti, s dobou, s technologiemi. Ale také velké riziko, že pokud to uděláme špatně, zakonzervujeme systém úplně a navždy. Co s tím na konkrétní škole? Každému je jasné, že dříve nebo později se bude muset sáhnout i na ŠVP. I pro ředitele a celý učitelský sbor bude úprava momentem zastavení, ohlédnutí se, vynoření a analýzy. Za jaký konec začít klubko rozmotávat?

Eduzměna: V přípravě učitelů je pouze 4 % času věnováno praktické výuce. V nejlepších vzdělávacích systémech je to až 10x více

Učitelky a učitelé se cítí být společensky opomíjení, přetěžovaní a bez podpory. Mladí lidé do školství příliš nesměřují a pokud ano, tak během prvních tří let praxe každý třetí uvažuje o změně. Hlavními důvody jsou nízké platové ohodnocení, nízká prestiž povolání, konflikty s rodiči a celkové podmínky ve škole. Ve školách působí 44 % učitelů starších 49 let, což může při některých scénářích znamenat, že budeme muset zavřít polovinu škol, neboť nebude, kdo by děti učil.

Studenti z Ústí debatovali s Moravcem i youtuberem Kovym o fake news, spojil se s nimi Ovčáček

Věříte všemu, co čtete na internetu? Jak poznat lživou informaci? Co jsou to fake news? Jak se vyznat v záplavě informací? Na téma „fake news“ vysílal Český rozhlas Plus speciální Veřejnou debatu z Kulturního střediska v Ústí nad Labem pro studentky a studenty základních i středních škol. Hosty byli novináři Václav Moravec a Kristýna Novotná, politolog Miloš Gregor a youtuber Kovy. Moderoval Michael Rozsypal.

Martin Šimáček: Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky

Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných. Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky.

Lukáš Masopust: Pohyb v minovém poli školních předpisů

Někdy mám pocit, že jsem ve škole obklopen či svázán tolika protichůdnými předpisy, že si připadám, jako uprostřed minového pole a musím udělat krok.

Začnu jedním příkladem. Učitel má za povinnost být po dobu vyučovací hodiny v hodině a za žáky v té době ručí. Musí reagovat v případě, že by se něco stalo – záchvat, úraz. Pokud si žák přivodí nějaký úraz, tak je odpovědný. Naštěstí judikatura v tomto smyslu je taková, že pokud ve třídě nebyl vyložený chaos, tak se to bere tak, že učitel nemohl ohlídat vše a není postižen. V případě, že by šel jen za dveře, třeba, že se staví kolega či nadřízení s důležitou zprávou, tak to učitel odnese. I kdyby zvedal důležitý telefon třeba z rodinných důvodů.

František Morkes: Pravdivost a slušnost? Nikoli – arogance a ostré lokty

Do kin právě přichází film Teroristka s Ivou Janžurovou, která se jako učitelka v důchodu rozhodla vzít právo a spravedlnost do vlastních rukou. Příběh učitelky v závěru její životní cesty, kdy si pořídí zbraň a chce ji dokonce použít, je divákům prezentován jako tragikomický. To, že se rozhodne jednat po vzoru mnoha akčních hrdinů, je téměř neuvěřitelné, a proto i komické. Její frustrace ze skutečnosti, že v současné společnosti není možné si vymoci právo a spravedlnost, je pak smutně tragická.

23.4.19

Stanovisko MPSV a MŠMT ve věci zápisu dítěte k předškolnímu vzdělávání a Metodické doporučení k průběhu individuálního vzdělávání dětí v mateřských školách

Z důvodu nejasnosti postupů v případě zápisu dítěte k povinnému předškolnímu vzdělávání zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V této souvislosti bylo pro potřeby mateřských škol zpracováno také metodické doporučení k individuálnímu vzdělávání.

Zdeněk Sotolář: Zase ty přijímačky aneb Experti EDUinu mívají zpoždění

Je to stále dokola. Experti vynášejí své expertní soudy, ale jejich expertnost bývá často devalvována zjevnou účelovostí. Současné přijímačky přinášejí zjevná rizika. Ale ta přece hrozila i v minulosti! Proč tehdy experti mlčeli?

Václav Korbel, Daniel Münich: Zatížení školními domácími úkoly v České republice a srovnání se světem

Zatížení domácími úkoly a jejich užitečnost je nejen v Česku často diskutovaným tématem učiteli, rodiči, odbornou veřejností, potažmo i žáky samotnými. Kromě toho, že ani v odborné literatuře neexistuje shoda nad přínosností domácích úkolů pro vzdělanost žáků, žádný výzkum dosud nezmapoval míru zatížení domácími úkoly v České republice v mezinárodním porovnání a jaké faktory (škola, učitel, žák) v něm hrají roli.

Sdělení MŠMT – kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky a výběrové zkoušky Matematika+ v roce 2019

V souladu s § 22 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky a kritéria hodnocení výběrové zkoušky Matematika+.

Pavla Lioliasová: Čeští žáci tráví nad domácím úkolem méně času než děti v zahraničí, ukazuje srovnání

Děti ve čtvrtých třídách tráví nad domácím úkolem z jedné vyučovací hodiny třináct minut. I tak je to pod průměrem dalších zemí. Ukázala to studie vědců z ekonomického institutu Cerge, kteří porovnávali zatížení dětí domácími úkoly ve čtvrtých a osmých třídách.


Bořivoj Brdička: Anya Kamenetz o technologiích pro rodiče

Zpráva přinášející informaci o činnosti známé americké blogerky, specialistky na problematiku využívání mobilních zařízení dětmi doma.

Kateřina Perknerová: Školy dusí papíry. Účelně?

Představte si, že učíte na základní škole a máte plnou hlavu nápadů, jak žáky zaujmout. Pak si doma otevřete počítač a čtete: „Žádáme vás o vyplnění dotazníku, který je součástí hodnocení výsledků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Ukládá nám ho Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, článek 56.“

Horizon Grand Prix: Studentský závod předvedl budoucnost čisté dopravy

Pátý ročník vytrvalostních závodů autíček na vodíkový pohon zná své vítěze! V červnu budou Českou republiku na světovém finále reprezentovat týmy Motol Speeders a Werk Team 1. Na místě byly také k vidění nejnovější elektromobily a návštěvníci si mohli vyzkoušet alternativní způsoby dopravy.

CERGE-EI: Zatížení českých žáků školními domácími úkoly

V souvislosti s debatou o způsobu získávání klíčových kompetencí žáky, jako jsou například zodpovědnost a samostatnost, se staly předmětem veřejných diskusí domácí úkoly. Mají své zastánce i odpůrce. Přestože jsou užitečnost i negativa domácích úkolů nejen v Česku často diskutovaným tématem mezi učiteli, rodiči, odbornou veřejností, potažmo i žáky samotnými, ani v odborné literatuře na tomto neexistuje shoda.

Week of Life: Týden v životě učitele. Den po dni nafotil, jak skutečně žijí kantoři v Česku

Lukáš Hartmann učí na základní škole v Hlučíně a spolu s manželkou a dvěma malými dcerami žije v Kravařích. Už devět let je členem projektu Week of Life, jehož smyslem je dlouhodobé budování světové kroniky lidstva. Lidé v něm mapují den po dni, co zažívají v reálném životě. Týden, který zakončily velikonoční svátky, byl pro Lukáše Hartmanna a jeho rodinu oslavou jara a života vůbec. Lukáš v něm standardně učil, zúčastnil se pedagogické konference, také vernisáže svých festivalových fotografií, setkal se s přáteli. Ostatně podívejte se sami, jak vypadal takový jarní týden v životě českého kantora.

22.4.19

Tomáš Feřtek: Zcela soukromá zpráva o mém mozku a přijímačkách aneb Tři důvody, proč jednotné přijímací testy škodí. A tři návrhy, co s tím

Zkuste si přečíst několik ukázek z letošních testových úloh přijímaček na střední školy: Vyhledejte v textu slabičnou podobu neslabičné předložky… Před Petrem stála jedna osmina celkového počtu chlapců, hned za Petrem stál jeho bratr Radek a za Radkem ještě pět šestin… První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta příslovečná způsobová…

Ivan Štern: Spravedlnost pro polské učitele

Nabídka varšavských advokátů, že poskytnou právní pomoc stávkujícím učitelům, mi připomněla rok 1976. Tehdy pro změnu stávkovali dělníci v Radomi a Ursusu. Požadovali totéž jako dnes učitelé. Lepší pracovní podmínky a zvýšení mezd, v obou případech hladových. Učitelé zvýšením platů chtějí srovnat krok s ostatními zaměstnanci, vysokoškolsky vzdělanými.

MŠMT: Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství (materiál se předkládá v souvislosti s přípravou nového systému financování regionálního školství, připomínkové řízení)

Návrh novely vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání stanovuje maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga a speciálního pedagoga-logopeda v mateřských školách a třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a speciálních financované ze státního rozpočtu. Návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ukončuje možnost přiznávat podpůrné opatření asistent pedagoga dětem, žákům a studentům vzdělávajících se ve speciálních mateřských, základních a středních školách a speciálních třídách u běžných škol těchto druhů zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Současně určuje pravidlo ukončení platnosti doporučení těchto podpůrných opatření ex lege k  12. 2019. Návrh novely vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání stanovuje maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga v oddělení školní družiny, které je tvořeno pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona.

21.4.19

Martin Pjentak: Kdo čte dobře knihy, umí číst i okolní svět

„Beletrie je spojena se vztahy. Tím, že čteme, jak se k sobě lidé chovají, zvyšujeme empatii, různost pohledů a další věci,“ říká učitel Miloš Šlapal. Jeho hodiny českého jazyka i dějepisu vypadají trochu jinak než ty běžné. Už dvacet let učitel Základní školy Emila Zátopka Miloš Šlapal postupně promýšlí a vylepšuje svůj systém výuky, jehož cílem je především rozvoj čtenářské gramotnosti jeho žáků. Nyní je i jedním z aktérů celorepublikového programu Pomáháme školám k úspěchu, kde je právě členem čtenářské skupiny.

Petra Smítalová: Umí školáci mluvit?

Psycholožka Eva Šírová z FF UK v Praze, která se v rámci své poradenské praxe často setkává s předškoláky a dětmi mladšího školního věku, se v podstatě shoduje s tvrzením Asociace klinických logopedů, že narůstá počet dětí, které musí zůstat déle v péči logopedů: „Nemám pocit, že by nějak dramaticky přibývalo dětí s vyjadřovacími problémy. Spíše se mi zdá, že je více těch s přetrvávajícími logopedickými potížemi, kde je častá souvislost s jejich opožděným nástupem lezení v prvním roce života a celkově s opožděným motorickým vývojem. Příčina často bývá neurologická (například kvůli předčasnému porodu či stresu matky ke konci těhotenství) nebo je spojená s tím, že děti mají méně příležitostí svou hrubou a jemnou motoriku zdokonalovat – rodiče se jim buď méně věnují nebo se naopak přehnaně obávají, aby se jejich dítěti něco nestalo, ať už doma či venku na hřišti. Navíc ho pro urychlení přesunů raději vozí na kočárku do téměř pěti let, takže nemá tolik možností se hýbat.“

Ze sociálních sítí: Kdopak myslíte, že to řekl?

Ondřej Šteffl odstartoval na sociální síti Facebook zajímavou debatu, která je velmi dobře použitelná pro mediální výchovu: "Existuje mnoho škol, na kterých výuka stále probíhá starým, tradičním způsobem. Ten však měl své opodstatnění někdy kolem roku 1900 – společnost dnes má již zcela jiné potřeby, a proto potřebujeme vzdělávací systém, který by potřeby 21. století dokázal naplnit.

Kdopak myslíte, že to řekl? EduIn? Kartouz? Šteffl? Negooglujte, hádejte."



Michaela Těšínská: Už žádné volné školní přestávky. Místo mobilu raději vybíjenou

Ve chvíli, kdy v Základní škole Jana Ámose Komenského Žeravice zazvoní na velkou přestávku, vypukne závod. Kdo se nejrychleji dostane do tělocvičny, zahraje si vybíjenou. Na koho místo v týmu nezbude, má šanci ještě u stolního tenisu či hokeje.

Kateřina Vaníčková: Baterie v mobilu vybuchne. Hoši vyhráli Febiofest s filmem o fake news

Vítězný snímek Febiofestu o dezinformacích natočili ani ne patnáctiletí Jakub Syrovátka a Darek Husták za tři dny. Spolužáci ze Základní umělecké školy v Náchodě přiznávají, že jim pomohl pochopit fenomén fake news a hoax, tedy šíření lživých zpráv. Přejí si, aby se to povedlo i jejich vrstevníkům.