22.3.19

Výstava: Mluvit je výhradním právem žactva

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo novou výstavu s názvem „Mluvit je výhradním právem žactva aneb O zlínském školství“. Výstava, která je věnována pokusnému školství obecně a především pak tomu zlínskému, bude slavnostně zahájena vernisáží ve čtvrtek 31. ledna v 17 hodin. Odbornou textovou část doplňují dobové fotografie a předměty ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, technické modely z baťovského Studijního ústavu, preparáty a modely z Mendelovy univerzity v Brně, učební pomůcky ze Základní školy Želechovice, dobové učebnice a výukové obrazy.


Hana Kuslová, kurátorka výstavy ve 14. budově baťovského areálu:

Velký důraz kladla firma Baťa na rozvoj vzdělání svých zaměstnanců a jejich rodin. V roce 1925 byla založena Baťova škola práce, která kombinovala teoretickou výuku se získáváním praktických zkušeností přímo ve výrobě. Zároveň ovšem díky internátnímu způsobu výuky mohla formovat kompletní životní styl žáků a žákyň, neboli mladých mužů a mladých žen. V rámci průmyslové školy působila i škola živnostenská, která připravovala budoucí zaměstnance správkáren a prodejen. V průmyslové škole byly také pořádány kurzy pro absolventy, kteří chtěli získat kvalifikaci pro jiný obor a speciální kurzy pro zaměstnance firmy.

Specifickou institucí v rámci baťovského vzdělávacího systému se měl stát Tomášov, zaměřený na výchovu budoucích vedoucích pracovníků firmy.

Ve školním roce 1937/8 byla otevřena Obchodní akademie Tomáše Bati.

Poté, co se Tomáš Baťa stal v roce 1923 starostou města, vyhlásil jako svůj cíl reformu zlínského školství. To byl počátek zlínského pokusného školství, jehož příkladem je Masarykova pokusná diferencovaná škola.

Firma Baťa výrazně přispívala na stavbu i provoz nových škol obecných, měšťanských i středních, vznikaly i školy mateřské, v letech 1932 až 1936 i jinojazyčné.

Důraz kladený firmou Baťa na jazykové znalosti svých spolupracovníků vyvrcholil zřízením Cizojazyčné soukromé měšťanské školy v roce 1934.

V roce 1932 vznikla Vyšší lidová škola Tomáše Bati, která pořádala přednáškové cykly pro nejširší veřejnost, zaměřené na různé tematické oblasti. Jejím pokračovatelem se stal Studijní ústav, v jehož rámci vzniklo oddělení pedagogické, národohospodářské a studijní ústav hospodářské spolupráce.

Zlínské a otrokovické pokusné školství mělo v rámci školské reformy v Československu nadstandardní postavení díky velkorysé a neustálé finanční podpoře firmy Baťa. Nové školní budovy, vnitřní vybavení, pomůcky a v neposlední řadě i přímá podpora pedagogů ve formě každoročních odměn, to byl nezanedbatelný příspěvek k modernizaci školství ve zlínském regionu.

Do personální politiky a metodické náplně škol Tomáš Baťa ani jeho nástupce Jan Antonín Baťa nezasahovali, ponechali ji plně v rukou odborníků, zejména ředitele Stanislava Vrány, který kolem sebe vybudoval kolektiv nadšených, fundovaných a odborně způsobilých učitelek a učitelů.







1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mluvit je výhradním právem žactva

Na pytliky takový titulek působí dojmem, jako kdyby to mluvení bylo výhradním právem především žactva. Na pytliky by pak padla chmura, že učitelé takové právo nemají, natož pak výhradní. Tak jestli to nemělo být spíš:
'Vyhradním právem žactva je mluvit.'
A výhradní povinností je se učit, připodotýkají nemluvní pytlici.

Okomentovat