19.3.19

Vladimír Barák: Studentům učitelství chybí praxe na školách

Příliš mnoho absolventů učitelských oborů volí jinou profesi. Důvodem přitom nejsou jen nízké platy. „Pedagogické fakulty jsou z pohledu uchazečů školy druhé kategorie – jsou záchranou, přestupní stanicí, často bohužel nejmenším zlem,“ říká Kateřina Kožnarová, expertka na vzdělávání a ředitelka školy Open Gate.


Z rozhovoru v časopisu TÝDEN vybíráme:

Politici se rádi zhlížejí v nějakém zahraničním modelu školství. Exministr Marcel Chládek (ČSSD) miloval Finsko, Kateřina Valachová Švédsko, premiér Andrej Babiš (ANO) adoruje Singapur. Proč chceme kopírovat cizí systém místo zlepšování toho českého?
To já právě nedovedu pochopit. Ale pokud se vámi zmíněné země v něčem od Česka výrazně odlišují, pak právě v náhledu veřejnosti na pedagogické fakulty, respektive instituce připravující učitele. Srovnejme si to. V Singapuru nebo ve Finsku míří na pedagogické fakulty často ti nejlepší. Jde o velmi prestižní školy, které si opravdu mohou mezi uchazeči vybírat. U nás, jak jsem zmínila, jsou to z pohledu uchazečů školy druhé kategorie – jsou záchranou, přestupní stanicí, často bohužel nejmenším zlem. To se přece musí projevit.(...)

Jakou zemi jste si jako náš vzor stanovila vy?

Žádnou. Touha po kopírování systému vzdělávání jiných států podle mého názoru pramení spíše z nepochopení, jak školství funguje. Nemůžete se zhlédnout v něčem, co je od základů postaveno jinak než u nás. My musíme zohledňovat historický kontext, mentalitu lidí, potřeby dané lokality. Můžeme se inspirovat prvky jiných vzdělávacích systémů, avšak vzhledem k uvedenému je přirozené, že některé přenesené prvky nemusejí fungovat. Nejsme Finové, Švédové ani Singapurci. Jsme Češi a možná by národ J. A. Komenského měl zvednout hlavu a ukázat svou hrdost.

A co kritici, kteří říkají, že česká cesta je zastaralá?

Česko má obrovskou tradici, prvky české cesty ve vzdělávání najdete takřka ve všech vzdělávacích systémech na světě. Součástí naší historie je tolik osobností, které pedagogiku posunuly mílovými kroky dopředu. Nelíbí se mi lidé, kteří tuzemské školství stále kritizují. Není důvod, abychom se za náš koncept styděli. Na druhou stranu je v nás možná také historicky zakořeněná obava z nového. Nejsme národ, jenž by inovace vnímal s nadšením, naopak se jich často v první fázi a priori obáváme. Ale mění se to. Mladší generace jsou v tomto směru otevřenější a pozitivní. To je dobře, protože vzděláváte-li mladé generace, musíte přijmout fakt, že je vzděláváte pro jejich budoucnost, nikoli pro tu svou.


5 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Další expertka... Co kdyby šli všichni experti, konzultanti, analytici, mentoři a lektoři učit?

Jiří Kostečka řekl(a)...

Jéžiš, jenom to ne, pane Sotoláři! To bych našim studentům nepřál ani v nejhorším snu. To radši ať tihle experti žvaní - učitelé si to stejně udělají po svém. Tak jako v minulém režimu - kdo pamatuje ty všemožné ZOPy a ZVOPy, které jsme totálně ignorovali, ví, o čem píšu. Dnes ignorujeme inkluzi po česku a experti ať se třeba postaví na hlavu a odpichují ušima.

vladimir barak řekl(a)...

Dobrý den pane Sotoláři, paní Kožnarová má bohatou pedagogickou praxi - je učitelkou biologie a anglického jazyka. Nyní je ředitelkou základní a střední školy. Co kdybyste si nastudoval, koho kritizujete, než ho začnete kritizovat?

Nicka Pytlik řekl(a)...

má bohatou pedagogickou praxi

Ano. Někteří učitelé končívají prachbídně.
Na sklonku pedagogické kariéry se z nich stanou odborníci na vzdělání nebo inspektoři.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Že je ředitelka vidím v článku. Reaguji především na její zařazení mezi experty. Těch máme totiž stále víc a víc. A čím méně učí, tím jsou většími experty.

Okomentovat