5.3.19

Radek Nohl: Ministerstvo chce, ať je maturita z matematiky za tři roky povinná. Každý čtvrtý z ní propadne

Novela školského zákona počítá také s tím, že slohy budou opět hodnotit zástupci školy, kam studenti chodí. Novela počítá s tím, že by studenti za tři roky na jaře nově maturovali povinně z matematiky. V současné době si mohou matematiku zvolit jako druhý předmět – vedle cizího jazyka. A ti, kteří si ji dnes vyberou, nejsou příliš úspěšní. Třeba v loňském roce propadl téměř každý čtvrtý student. A dalších skoro pětadvacet procent z ní dostalo čtyřku.


Z článku na Seznam Zprávy vybíráme:

Již o rok dříve měla být původně povinná matematika při maturitní zkoušce pro žáky gymnázií. Ministerstvo školství ale nakonec od tohoto záměru upustilo. Změna se dotkne všech škol najednou.

„Tím by nevznikl jeden ‚přechodový‘ rok, ve kterém by všichni žáci museli konat povinně zkoušku z cizího jazyka bez možnosti volby matematiky,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Výjimkou budou jen umělecké, zdravotnické a sociální obory. Jejich studenti budou dál skládat maturitní zkoušky ze dvou předmětů. „A to z českého jazyka a literatury a cizího jazyka,“ uvedlo Ministerstvo školství v návrhu zákona.

Podle předsedy školského sněmovního výboru a poslance Václava Klause mladšího (ODS) by se měla povinná maturita z matematiky zavést do nejdříve.

Naopak senátor Jiří Růžička (TOP 09 + STAN), který byl řadu let ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera, říká, že je tento krok nešťastný.








20 komentářů:

V. řekl(a)...

Každý čtvrtý z ní propadne
Tak budeme mit o cca 25 % stredoskolsky vzdelanych obcanu min. Ale hlavne az o ctvtinu mene pseudovysokoskolaku. Jsem pro.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Není předmět. Který by se tak zasekl v čase, jako matematika a její současné pojetí včetně způsobu výuky. Srovnejte si například technické kreslení před 30 lety a dnes. Ale to je na dlouhou debatu.


Jana Karvaiová řekl(a)...

Mohl by mi autor clanku( nejspis vyborny vestec) rici, zda se ve zdravi doziju duchodu nebo skoncim v Bohnicich? Ve skolstvi to prestava byt zdrave prostredi.

Pepa řekl(a)...

Víte, pane N, i matematiku lze učit "moderně" a možná i pro žáky zajímavě, tu s novými technologiemi, tu s kašpárkem. Když ale dojde na lámání chleba, stejně nakonec každý žák musí sednout a prostě si tu stovku příkladů spočítat. Ta čtvrtina, co možná neodmaturuje, je povětšině ta čtvrtina, co si nesedne a nespočítá, dílem pro lenost, dílem pro neschopnost. Dokonce mám dojem, že to je ta čtvrtina, co se vyptává "A k čemu mi to bude?". S tím neuděláte nic, kdybyste měl i ty sebemodernější metódy. V čase se nezasekla matematika. To jen přišla generace, která se k materiálnu dostala bez práce a myslí si, že stejně je to i s vědomostmi. A různí "experti" ji v tom podporují tvrzením, že za to mohou neschopní učitelé.

Jiri Janecek řekl(a)...

Technicke kresleni bylo pred triceti lety na ZS asi tak mesic v sedme tride… Vsechno, co se za tu dobu zvladlo, je asi tak akorat na to, aby ta lepsi ctvrtina zaku jakz takz pochopila, co je na jednoduchem vykresu. At uz je tusi na prkne nebo z autocadu…

I u stredoskolaku s technickym kreslenim cela jejich matematika a kresleni je tak akorat na to, aby s temi modernimi nastroji mohli zacit rozumne neco delat...


Jirka řekl(a)...

Kam ta úporná opičí láska k mladým lidem bez maturitní budoucnosti povede, je už dnes pěkně vidět na našich silnicích. Když někdo navrhne zpřísnit kritéria pro získání řidičského průkazu, také se hned ozve varovný výkřik, že by to čtvrtina uchazečů neudělala.
Odpověď je jednoduchá. Máknout, zabrat, snažit se, pilně pracovat, přemoci lenost, předsudky, hendikepy - zkrátka jít za svým štěstím. Osobně neznám učitele, který by takovým lidem nezištně nepomáhal připravit se na jakoukoli životní zkoušku.

mirek vaněk řekl(a)...

Výuka matematiky se nezasekla. To by bylo zlaté, kdyby žáci uměli to, co dřív. Ta je už dávno v p.... V jiných předmětech je to mnohem horší. Matikáři se "bezbřehé modernizaci" bránili nejdéle. Jen na některých gymnáziích a VŠ si toho všímají až teď.
Když žák nemusí nic umět a všichni se bojí zjišťovat, zda něco umí, někteří to dokonce považují za trestný čin, pak to jinak dopadnout nemůže.
Nechápu, proč by nemohli gymnázia mít povinnou matemaziku o rok dřív než odborné školy. Vždyť jsou to výběrové školy všeobecného vzdělávání. Senátor Růžička asi ví, že ani na gymnáziích ta kvalita už není. A kdyby nebylo srovnání s odbornými školami, kterým se dnes ten problém maskuje(odborné školy budou mít vždy horší výsledky, protože mají horší vstupy), tak by se ten průšvih naplno projevil.
Co chce ministerstvo je otázka. Ptejme se co chtějí politici! A Proč?

Ivo Mádr řekl(a)...

Před 35 lety byla matematika na ZŠ mnohem náročnější. K přijímacím zkouškám stačil Běloun. Učily se lomené výrazy, goniometrické funkce,... a kupodivu to žáci zvládali. Dotace hodin v učebním plánu byla 5+5+5+5. Dnes je vyvíjen tlak na další "vypouštění" učiva (úpravy a revize RVP-ŠVP). Dotace je 4+4+4+3. Vnímavý ředitel použije na rozšíření výuky matematiky disponibilní hodiny, ale kolik takových ředitelů je. V matematice však jedno navazuje na druhé. Není to jako v humanitních předmětech. Očekávám ne 25% propadlíků, ale bude to přes 30% jen v matematice. A dozajista to zasáhne i část studentů gymnázií.

Karel Lippmann řekl(a)...

Je fascinující, že argumenty členů AČ a některých zástupců exaktních předmětů se vždy v prvé řadě týkají třídění žáků. Co pokládají za kvalitní vzdělávání a vzdělání a jakým zkoušením je adekvátně ověřit, to se od nich ale nedozvíme, touha po spravedlnosti je u nich mnohem silnější. Jen nevím, zda se spravedlnosti dosáhne ignorováním toho, na čem se má ona "skvělá spravedlnost" bezpečně vyjevit. Už před více než sto lety Max Weber, když viděl, jak na školách přibývá stále větší počet různých zkoušek, řekl, že to není dáno starostí o kvalitu vzdělání, ale potřebou selekce. Ono je navíc asi nejsnazší udělat ze sebe chytrého tím, že druhému dokážu, že je hloupější než já. Zhruba před dvaceti lety napsal sociální ekolog Bohuslav Blažek článek nazvaný Škola jako zrada rodičů na dětech. Mj. tam stojí: "Šikana nezačíná na vojně, začíná ve škole, kde starší rovná se lepší." Psycholog E. Erikson zase uvádí, že v době, kdy chodí do školy, jsou děti silně ohroženy pocitem méněcennosti. Ale koho by to zajímalo. Třídím, tedy jsem.

Josef Soukal řekl(a)...

"Věřte, že už budu rád mlčet." Ale vydržel to jen dvě a půl hodiny.

Jirka řekl(a)...

Zhruba před dvaceti lety napsal sociální ekolog Bohuslav Blažek článek nazvaný Škola jako zrada rodičů na dětech. Mj. tam stojí: "Šikana nezačíná na vojně, začíná ve škole, kde starší rovná se lepší."

A já si pořád myslel, že jsem nejhorší dva roky svého života prožil právě proto, že se moje vlast směřující pod vedením soudruhů ke komunismu, bála vzdělaných a chytrých lidí a kdo i bez testování přečníval, tomu srazili hlavu. Ve škole jsme to zvládali, ale na vojně to už pevně drželi v rukou ti zamindrákovaní, co jim režim dal moc a přirozenou hloupost podporovali proti těm, kterých se báli právě kvůli jejich rozumu a vzdělání, kterým je mnohdy značně převyšovali. Otázky morálky se ani neodvážím otvírat.

Ono je navíc asi nejsnazší udělat ze sebe chytrého tím, že druhému dokážu, že je hloupější než já.

Pokud mi to někdo dokáže, tak se na něj nemohu zlobit. Pán Bůh nenadělil všem stejně. Horší je, když se budu realitě bránit třeba nějakým svatým přesvědčením, které v sobě budu utvrzovat při každé srážce s realitou.
Nejlepší je dát líným hlupákům moc nad těmi pracovitými a chytřejšími. Už jsem to zažil a s ohledem na své děti a žáky doufám, že se nechystá další kulturní revoluce.

Karel Lippmann řekl(a)...

To se týkalo jen Vás, pane Soukale, to jste nepochopil? To si opravdu myslíte, že kvůli Vám budu mlčet provždy? Vím, že by se Vám to při Vaší argumentační zdatnosti hodilo. Mně totiž o Vás vůbec nejde, to zjevně nejste schopen pochopit. Mně jde totiž výhradně o naše studenty.

To je právě ten problém, pane Jirko: podle jakých kritérií my to těm dětem dokazujeme. To zdaleka není tak jednoduché, jak se tradičně zdá. Příliš jsme si na to zvykli. Děti se totiž nemohou bránit.

E.Kocourek řekl(a)...

Dvě a půl hodiny je slušný výkon, pane Soukal. Ukončení diskuse hlásí obden a blábolí vesele dál ... ////

Karel Lippmann řekl(a)...

Vy, naopak, pane Kocurku, kudy chodíte, tudy trousíte moudrost. Nebýt Vás a Vám stejně argumentačně podobných diskutujích, mluvil bych podstatně méně. Ale jsou lži a urážky, které si nelze nechat líbit. Vy je ve své předpojatosti ovšem nejste ochoten vnímat.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Kocourku... (omlouvám se)

krtek řekl(a)...

Pane Lippmanne, můžete mi, prosím, vysvětlit, co jste vzkazoval panu Jirkovi: "To je právě ten problém, pane Jirko: podle jakých kritérií my to těm dětem dokazujeme. To zdaleka není tak jednoduché, jak se tradičně zdá. Příliš jsme si na to zvykli. Děti se totiž nemohou bránit."
Já jsem ten odstavec přečetl pětkrát, přečetl jsem i příspěvek Jirky, i Váš předcházející. A pořád nic. Nechápu. Co dokazujeme dětem? Podle jakých kritérií? Na co jsme si zvykli? Prostě nechápu nic.

P. Vršecký řekl(a)...

Z toho si nic nedělejte, já taky ne, ačkoliv za výklad všemožných i písemných vyjádření jsem jako právník placen. a jako takový poznám i typ písemného projevu, který se přiléhavě nazývá "slovní vata". Najít smysl tam, kde evidentně žádný není, je velká výzva. Snad kdyby se zastavil Tajný, případně Petr či někdo jiný z Komárkova.....

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy, ne že by si nemohli češtináři vyřizovat svoje účty, kde se jen dá, ale tady se rýsuje ukrutné matematické drama. Prý každý čtvrtý propadne! A to jako kam by měl propadnout? Možná by se mohli češtináři spíš vyjádřit k oprávněnocti toho 'propadnutí' jako synonyma k opakování ročníku.
Pokud by neúspěšní maturanti svoje matematicky maturitní pokusy cílevědomě opakovali totiž, pak už čtvrtý pokus znamenal neúspěch pouhého jednoho maturanta na původních dvě stě padesár šest maturantů. A to není zase až taková mizérie...

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane krtku, je to reakce na tento výrok pana Jirky: "Pokud mi to někdo dokáže (že jsem hloupější než on - pozn. KL), tak se na něj nemohu zlobit. Pán Bůh nenadělil všem stejně."
Kritéria pro ověřování výkonu žáků jsou podle mne zcela nepřirozeně úzká a jednostranná. Inteligencí a kvalit člověka je velice mnoho, jenže školu jich zajímá velice málo. Vedle píle a paměti převážně inteligence vhodná pro matematiku (spíše počty) a řešení mechanických úloh (jednoznačný vztah příčiny a účinku, přesná kauzalita), která se přenesla vlivem pozitivismu i do češtiny a věd o člověku (viz testy z češtiny), kde ji lze však využít jen zčásti, protože tyto nauky pojednávají o světě vágním, tedy ne o světě jednoznačnosti, ale o světě, na který si lze udělat jen názor, který se pravdě může jen blížit, ale nikdy nemůže být pravdou konečnou. Ovšem i matematika, fyzika atd. mají též významnou složku vágní. Škola tedy zvýhodňuje ty děti, které mají štěstí, že jim, jak praví pan Jirka, Pán Bůh nadělil - školou vyznávané, pozitivismem využívané typy inteligence. Pokud jim byla nadělena inteligence jiná, uplatnit ji nemohou a v rámci vymezeného prostoru začnou brzy zaostávat a připadat si hloupými. Nezaslouženě. Už jsem několikrát citoval prof. Vopěnku, který napsal, že nemá cenu tyto žáky učit tvrdošíjně stejně, jako ty, kteří mají pro počty nadání. Matematika má totiž i jiné stránky (Vopěnka navrhuje učit "jak šly myšlenky"), které jsou pro vzdělání neméně důležité. Proto říkám, že by se mělo rozlišovat vzdělání a odbornost. Teprve pak je možné navázat skutečné mezipředmětové vztahy. Ne povrchní, mnohem hlubší. Např. literatura je plná matematiky a přírodních věd, i když se v ní nic nepočítá. Ale je tam pod povrchem, zato podstatně, spousta jejich myšlenek. O nich se však dnes žáci ve škole nic nedozvědí. Učí se tak něco, co z velké části velmi rychle zapomenou a nikdy nepoužijí. A učí se jen nepřirozeně a jednostranně myslet. Navíc si v útlém věku pěstují pocit méněcennosti a ten má nejen ve škole, ale i v dospělosti často velice neblahé důsledky. Vzdělání si jen zoškliví. Kdybychom se ptali po smyslu toho, co žáky učíme, byla by naše práce mnohem efektivnější. Neučili bychom zbytečně "rybu lézt na strom", ale učili bychom jí vyznat se v rybím světě. A ti, kteří jsou disponováni "na strom lézt" by mohli své přednosti rozvíjet rychleji, protože by jim ryby nepřekážely. Ušetřili bychom spoustu času i energie s mnohem větším užitkem jak pro odbornost, tak pro vzdělání. Žáci ale na tom z pochopitelných důvodů nic změnit nemohou. Mohou nám jen dávat najevo (což stále více dělají), že něco bychom s tím už konečně udělat měli. A ne neustále diskutovat jen o tom, jak je je ještě přesněji roztřídit a donutit k učení. Známky začínají vyvolávat podmíněný reflex. To je moc špatné.

Omluvte mě prosím za případné jazykové nedostatky, nemám totiž čas pro korekturu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A ti, kteří jsou disponováni "na strom lézt" by mohli své přednosti rozvíjet rychleji, protože by jim ryby nepřekážely.

Něco tak tvrdě a nekompromisně segregačního pytlici snad ještě nečetli.
To až se dozví u šabatů, a nebo dokonce u laurenčíků, to bude mazec!

Okomentovat