5.3.19

Pavla Lioliasová: Kdo bude hodnotit slohové práce maturantů? Ministerstvo školství chce pravomoc vrátit školám

Maturitní slohové práce by znovu mohli opravovat učitelé přímo na školách, kde je studenti píšou. Počítá s tím návrh ministerstva školství, který úřad poslal do připomínkového meziresortního řízení, zjistil Radiožurnál. Nyní práce centrálně opravují hodnotitelé organizace CERMAT.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu vybíráme:

„Skutečně nevidím přínos anonymního hodnocení na centrální úrovni. Myslím, že je mnohem důležitější znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka. Stát by si vzal na starosti didaktické testy, což by vedlo ke zrychlení procesu,“ řekl Radiožurnálu ministr školství Robert Plaga (hnutí ANO).

A chystané změny vítá i Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Podle jejich mluvčí Veroniky Valíkové nehrozí, že by učitelé svým studentům chtěli vylepšovat známky, pokud by jim hrozil špatný výsledek.


32 komentářů:

Simona řekl(a)...

Dalsi z jednostrannych clanků. Ministr hodnoceni nerozumi a zije v predstavě, ze kdyz zak napise mizernou pisemku, ucitel mu da dobrou znamku, protoze ho prece zna.... Clanek zminuje pohled mensinove zastoupene SUČJL, zatimco vetsinove asociaci ASČ (asociace stredoskolskych cestinaru) nepoprava sluchu. Clanek take neukazuje, co skolstvi ztraci (objektivnost, srovnatelnost, prenositelnost, minimalizace korupcniho prostredi). Hlavne, ze v Karmelitske makaji.

Josef Soukal řekl(a)...

Více členů má myslím SUČJL, ale obě sdružení jsou malá.
Problém je ovšem ve zmasírování veřejného mínění - každý ví, že maturita je špatná, na fakta a věcnost není zvědav nikdo. ASČ se novináři spíše vyhýbají, zejména tam, kde jde o něco opravdu důležitého.
Na návrh novely zareagujeme otevřeným dopisem, ve spolupráci s některými dalšími sdruženími. Máme rovněž připraveny připomínky, více než deset.

Josef Soukal řekl(a)...

Ministrova argumentace je opravdu skandální.

Jiri Janecek řekl(a)...

Nebylo by dobre teda zohlednit specifika konkretniho zaka i u hodnoceni testu?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Ministr nevidí, je tedy slepý. Kam nás, resp. české školství, může dovést?

Jiří Lukáš řekl(a)...

Ministrova argumentace je rozumná.
ASČ je zatvrzele slepá.

Jirka řekl(a)...

Nebylo by dobre teda zohlednit specifika konkretniho zaka i u hodnoceni testu?

Jakým způsobem? Třeba by Váš návrh zatáhl do diskuze i pana Lukáše. Pak by mohl argumentovat a ne jen nálepkovat.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Jirka: "Třeba by Váš návrh zatáhl do diskuze i pana Lukáše. Pak by mohl argumentovat a ne jen nálepkovat."

Pane Jirko, jste myslím trochu zaujatý, že jo? Zdá se mně, že jinak byste VIDĚL, že reaguju ve stylu oponentů z ASČ. Nechtěl byste třeba ještě připsat na jejich adresu něco jako: Mohli by argumentovat, a ne jen nálepkovat!

Jinak odkazuju k článku "SUČJL: Návrh na změnu maturity z českého jazyka a literatury a otevření diskuse o revizi RVP", který byl publikován na PI 1. března. Konkrétně na dva diskuzní příspěvky:
2. března 2019 8:50 a 2. března 2019 9:11.

Josef Soukal řekl(a)...

Vysvětlovat, že ministr nesmí lhát o tom, že novelu projednal, když ji neprojednal ani s učitelským, ani s ředitelskými sdruženími, ani s bohemisty a učiteli a metodiky cizích jazyků, by na učitelském webu působilo nepatřičně. A nejde jen o to. Psal jsem to sem už několikrát a nepochybuji o tom, že si to pan Lukáš přečetl a že si je moc dobře vědom toho, že lži a výmysly jsou skandální. Jen se pokouší svým příspěvkem tuto skutečnost zamlžit.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Argumentovat tvrzením ve stylu - "ale oni to dělají taky" - je velmi dětinské (dovolím si tady poukázat na to, že jsem ve svém příspěvku nenálepkoval, pouze jsem vyšel z citace pana ministra, který sám řekl, že "nevidí přínos"). Ale nešť. Kladu tyto otázky do diskuse (a byl bych rád, kdybych se dočkal konkrétních odpovědí):

Pane Lukáši, o jakou pasáž školského zákona se tedy opírá tento výrok ministra Plagy "Myslím, že je mnohem důležitější znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka."? Stanovuje se někde v zákoně či vyhlášce, že maturita není zkouška hodnotící výkon žáka podaný pouze v době jejího trvání? Jak se má vnést do hodnocení "znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka"? A jakou měrou? Mě napadají toliko dvě řešení této ministerské hříčky:
1) O známce z MPP rozhodne mj. i výkon podávaný žákem během 4 let studia. Takže a) tomu, kdo pracoval/měl talent etc., mohu směle přidat; b) tomu, kdo se flákal/neměl talent etc., mohu naopak směle ubrat. V praxi - před dvěma lety skládal u mě maturitu student, který celé 4 roky neměl z češtiny na vysvědčení lepší známku než čtverku. Jeho zájmem byly počítače a deskové fantasy hry. Jeho výsledná maturitní známka z ČJ ovšem byla chvalitebná - povedlo se mu napsat DT i PP v rozmezí dvojky, stejně tak zvládl i ÚZ (spolužáci to hodnotili slovy - stal se zázrak). Jak bych měl zohlednit znalost specifik jeho písemného projevu? Ubrat v PP o stupeň?
2) Maskuje se tím jedno jediné - přidávejme všem po libosti.
Obojí je po mém soudu neetická hloupost.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Vl. Stanzel: Pane Lukáši, o jakou pasáž školského zákona se tedy opírá tento výrok ministra Plagy "Myslím, že je mnohem důležitější znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka."? Stanovuje se někde v zákoně či vyhlášce, že maturita není zkouška hodnotící výkon žáka podaný pouze v době jejího trvání?

To je hezké: Vl. Stanzel zde klade otázku  po výkladu smyslu výroku R. Plagy ("Myslím, že je mnohem důležitější znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka."), který ale má být v souladu s jeho "předvýkladem" ("Stanovuje se někde v zákoně či vyhlášce, že maturita není zkouška hodnotící výkon žáka podaný pouze v době jejího trvání?"). Ve svém komentáři, k němuž se vztahuje komentář pana Stanzela, přitom jasně odkazuju k textu ("Jinak odkazuju k článku SUČJL..."), v jehož intencích chápu tvrzení pana ministra. Z důvodu přehlednosti sem podstatnou část tohoto textu kopíruju:

Nemůžu a nechci mluvit za MŠMT, pouze se domnívám, že ministerstvo sleduje mj. názory „laické i odborné veřejnosti“, které se objevují ve formě nejrůznějších mediálních výstupů. Domnívám se, že výše uvedená pasáž z důvodové zprávy může být reflexí širšího názorového proudu, jehož částečkou se cítím být. 
O problémech maturitní zkoušky z češtiny jsem mj. psal v článku Státní maturita – scestí objektivity, který vyšel 24. 9. 2016 v Lidových novinách. Význam citované pasáže z důvodové zprávy čtu ve smyslu zmíněného článku, z něhož vybírám:

„Pro písemnou práci bude příští rok znovu zavedeno to, co před několika lety zákonodárci zrušili – centrální hodnocení. Slohovky tak nebudou opravovat ti, kdo žáky slohu učili, nýbrž anonymní centrální hodnotitelé. Písemné práce se opravují podle závazných, poměrně podrobných kritérií. Podle Cermatu (organizace zajišťující realizaci státních maturit) nejsou mnozí češtináři schopni podle těchto kritérií správně hodnotit. Nerozumějí jim řádně, a táž slohová práce by proto na různých školách mohla být hodnocena výrazně odlišně. Výsledky nejsou srovnatelné. Pokud se bude hodnotit centrálně, bude hodnocení objektivnější, výsledky srovnatelnější. V čem je problém?
Pokud učitelé pořádně nevědí, co vlastně Cermat od slohových prací očekává, nemohou to vědět ani jejich žáci. To, co považuje jejich češtinář za správné, nebo alespoň za akceptovatelné, může centrální hodnotitel vnímat jako chybné a nepřijatelné. Jenže žáka učí jeho učitel, nikoliv (anonymní) učitel centrální. 
(…)
Centrální hodnocení není spravedlivé. Je-li maturant hodnocen svým češtinářem, ví, co může očekávat. Když dostane trojku, čtyřku nebo třeba i pětku, ví, proč ji dostal. Hodnocení je předvídatelné. Ve zmíněném roce, kdy se opravovalo centrálně, mnozí studenti důvody svého často likvidačního verdiktu nechápali. Někdy tomu dokonce nerozuměli ani jejich učitelé. A bohužel se dá očekávat, že takové to bude i v příštím maturitním roce. Anonymizovaný systém hodnocení slohových prací, který na studenta pohlíží jako na číslo (či lépe čárový kód, jenž je mu přidělen), není úplně lidský. Hodnocení slohových prací by mělo být hodnocení někoho někým, nikoli anonymního kódu anonymním centrem. Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí. Místo toho mají být maturanti zkoušeni z toho, jestli se trefí do způsobu myšlení centrálního hodnotitele. Důsledek? To stejné, o čem už byla řeč: omezování individuálního přístupu, jedinečnosti a originality.“


Tedy hodně zkráceně: „Skutečně nevidím přínos anonymního hodnocení na centrální úrovni. Myslím, že je mnohem důležitější znalost specifik písemného projevu konkrétního žáka." = "Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí."


Pokračování následuje.


Jiří Lukáš řekl(a)...

Vl. Stanzel: ... dovolím si tady poukázat na to, že jsem ve svém příspěvku nenálepkoval, pouze jsem vyšel z citace pana ministra, který sám řekl, že "nevidí přínos".

Toto je taky hezké: Jak rozmanité mohou být interpretace i jen zcela stručných a jednoduchých vyjádření! Ta moje byla: vyšel jsem z citace pana ministra, abych na něj mohl přilepit nálepku. No a ta pana Stanzela: pouze jsem vyšel z citace pana ministra, který sám řekl, že "nevidí přínos". Je tedy dobře, že jsme si to vyjasnili.


Vzpomněl jsem si v této souvislosti, tj. v souvislosti s mnohostí interpretačních přístupů (třeba v tomto komentáři), na jednu milou pasáž ze Zapomenutého světla od Jakuba Demla. Dovolím si ji sem – pro rozptýlení čtenářů – přepsat:

Tetička volá: Mařeno, běž dom, necóré se venko, maminka omírá, běž za ňó! A Mařena odpovídá: Ať mně políbí v prdel!
Mařeně je 13 let a chodí do měšťanky. (...) To, co řekla Mařena tetičce, neplatilo snad matce, ale tetičce. Neplatilo snad ani tetičce, ale platilo snad tatínkovi: Wie die Alten sungen, so zwitschern die Jungen. Je to na první pohled a poslech cynické, řekne-li se: Ať mně políbí v prdel! Ale je to zdravotně velmi odůvodněno – smysl jest: Dejte mně, pro Boha vás prosím, dejte mně už všichni pokoj! Mařena řekne: Ať mně políbí v prdel!

Josef Soukal řekl(a)...

Místo rozborů Lukášových fantasmogorií ještě jeden citát:

„Za sebe jsem dokonce schopen usínat s tím, že paní češtinářka svému žákovi v hodnocení pomohla o půl či celý stupeň, protože zná jeho výkony po celé čtyři roky a viděla, že při písemce mu to nesedlo. Pocitově si tedy myslím, že zrovna v této oblasti je ingerence státu zbytečná, respektive její přínos je mizivý, ba možná záporný.“
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/robert-plaga-ptejme-se-proc-je-v-maturitnich-oborech-tolik-deti-20180902.html?cast=3#kapitola

Jiří Lukáš řekl(a)...

K Soukalovým "magoriím":

Ve vyjádření pana ministra shledávám kontinuitu s dřívějším stavem:

"Hodnotitelé [v Cermatu] jsou lidé, a pokud mají šanci maturantovi přidat bod, tak mu ho tam někde najdou. A já s tím počítám," přiznal Zíka.

(https://archiv.ihned.cz/c1-65737340-maturita-z-ciziho-jazyka-je-spatne-nastavena-prilis-lehka)

Ve vyjádření obou jmenovaných pak shledávám výraz zdravého rozumu.

Josef Soukal řekl(a)...

Ta vyjádření se překrývají jen zčásti a obě jsou principiálně vadná.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Takže jako obvykle, na zcela jasné otázky žádné stejně jasné odpovědi (tapetování starých článků za ně rozhodně nelze považovat). Je to stejné jako s kritikou kritérií hodnocení PP - za celou dobu se nikdo z SUČJL a jeho příznivců nezmohl na vlastní ucelený soubor kritérií nebo jasný metodický návod, jak se mají PP hodnotit. Co to vypovídá, je myslím jasné.

Zareaguji ještě na tři tvrzení:
"Pokud učitelé pořádně nevědí, co vlastně Cermat od slohových prací očekává, nemohou to vědět ani jejich žáci. To, co považuje jejich češtinář za správné, nebo alespoň za akceptovatelné, může centrální hodnotitel vnímat jako chybné a nepřijatelné. Jenže žáka učí jeho učitel, nikoliv (anonymní) učitel centrální.". - vzdělaný češtinář, který svému oboru rozumí, toto dilema řešit nebude. CZVV očekává pouze to, co je v RVP a katalozích, opírá se přitom i o způsob výuky slohu v intencích funkční stylistiky obohacené teorií slohových postupů a útvarů, což vše směřuje k jedinému cíli - vytvořit komunikačně sdělný projev. Učitel by měl toto vše znát, má také k dispozici tabulku s hodnotícími kritérii, takže se nemusí o své žáky obávat (pomíjím fakt, že od r. 2012 lze detailně čerpat z příručky A. Kapustové a G. Baumgartnerové). Pokud ovšem na výuku komunikační složky předmětu rezignoval, popř. ji neovládá a učí nesmysly, pak jde ryze o jeho problém (jehož důsledky mohou postihnout žáky, ovšem to není chyba CZVV) a ředitel školy by se měl poohlédnout po vhodnější osobě.

"Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí." - z tohoto výroku by nebyl moudrý ani Šalamoun. Jak mohu ověřovat a hodnotit to, "jak se žák učí"? Co to vůbec znamená? Učí se zpaměti? Učí se x hodin denně/týdně? Lehce? Těžce? Nebo jde o to, jak je vyučován? Ta vágnost je neuvěřitelná a u češtináře takřka neomluvitelná.

"Omezování jedinečnosti a originality" se až na výjimky (v CH opravdu nelze přijmout práci psanou metodou proudu vědomí) nekoná - tento blud SUČJL a jeho příznivci neustále recyklují, asi už tomu i sami uvěřili (nechci brát v potaz tezi, že by záměrně šířili nepravdy). Důkazy lze nalézt na webu ASČ v sekci "Z prací žáků a studentů" / "Zdařilé studentské práce" - třeba v této maturitní charakteristice dobového idola

Jiří Lukáš řekl(a)...

Pane Stanzele,

spor mezi námi dvěma je patrně neřešitelný. Vy se domníváte, že jste nedostal jasné odpovědi, mně je naprosto nejasné, proč a v čem jsou pro Vás nejasné.


Pominu Vaše bojové pokřiky (z tohoto výroku by nebyl moudrý ani Šalamoun - Ta vágnost je neuvěřitelná a u češtináře takřka neomluvitelná - tento blud SUČJL a jeho příznivci neustále recyklují, asi už tomu i sami uvěřili) a pokusím se Vám věcně vysvětlit, o co jde.


V důvodové zprávě k novele školského zákona, v němž se před dvěma lety znovu zavádělo centrální hodnocení maturitních slohovek, se píše: „... určitá část učitelů českého jazyka a literatury stále není při hodnocení prací schopna správně aplikovat jednotnou metodiku.“

Z tohoto oficiálního stanoviska MŠMT vycházím a domýšlím jeho důsledky. To jsou například ty Vámi citované pasáže: "Pokud učitelé pořádně nevědí, co vlastně Cermat od slohových prací očekává, nemohou to vědět ani jejich žáci..."

Vy pak píšete, že "vzdělaný češtinář, který svému oboru rozumí, toto dilema řešit nebude". Já se naopak domnívám, že vzdělaní a zodpovědní češtináři toto řeší. Přemýšlejí o tom, diskutují se studenty, s vlastními dětmi, kolegy, rodiči atd. A mnozí pak dojdou k docela logickému závěru, že totiž školní hodnocení maturitních písemných prací je z hlediska žáka spravedlivější než hodnocení centrální. Anebo že centralizovaná maturita omezuje různost přístupů k výuce češtiny (samozřejmě že různost v rámci platného RVP!) - toto je smysl Vámi citované věty o "omezování jedinečnosti a originality". Je také pochopitelné, že potvrzení oprávněnosti uvedených závěrů vidí ve skutečnosti, kdy ministerstvo školství jasně odmítne pojetí maturitní zkoušky prezentované třeba Asociací češtinářů slovy:
1. "Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák";
2. "Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků".

Josef Soukal řekl(a)...

1. "Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák";
Jak ukazuje ministrův citát, hlavně proto, aby učitelé mohli vylepšovat hodnocení v rozporu s maturantovým výkonem.

2. "Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků".
Na úroveň před zavedením státní maturity, kdy např. výuka češtiny a obsah zkoušky většinou naprosto neodpovídala obsahu oboru a moderní metodice.


Na závěr ve zkratce:
Ministerstvo školství předloží návrh novely zásadně měnící maturitu, aniž by to projednalo s těmi, kdo k tomu mají nejvíce co říci, a hlavně aniž by se vyrovnalo se zásadními argumenty na podporu zachovávání nynějšího stavu.
Navzdory tomu ministr tvrdí, že má změny prodiskutovány na odborné úrovni.
Navzdory těmto faktům někteří kritici státní maturity nejenže neodmítnou postup MŠMT, ale snaží se odvést pozornost od podstaty problému.
Toto dočasné "finále" maturitních sporů znovu dokumentuje, že ÚTOKY NA STÁTNÍ MATURITU JSOU VE SVÉM ÚHRNU NEJEN ODBORNÝM, ALE PŘEDEVŠÍM ETICKÝM DEBAKLEM.

Josef Soukal řekl(a)...

... neodpovídaly

Veronika Valíková řekl(a)...

Tak k tomu etickému debaklu. Psal mi nakladatel, který vydal Souhvězdí Gulag - výbor z díla Karla Pecky. Spisovatele, který byl v padesátkách jedenáct let na uranu a napsal o tom několik strhujících knih (Horečka, Motáky nezvěstnému). Já jsem ho v roce 2014 v četbě měla (poslední rok, kdy jsem směla maturovat - kdosi z Cermatu napsal na naši školu, jak je možné, že máme individuální třídní seznamy - jméno jsem neviděla, ředitel mi dal list papíru bez jména - každopádně na podzim na arcigu drsně seškrtali maturitní četbu a vytvořili seznam školní, ale to už jsem měla maturitní zákaz).

Pan nakladatel si stěžoval, že je Pecka polozapomenutý, a ptal se, a co by s tím SUČJL mohla udělat... středoškolská soutěž nebo něco podobného...

Když jsem na počátku státní maturity psala a říkala, že se nám vytvoří nová "povinná četba" a mnozí spisovatelé ze středoškolské češtiny zmizí, nikdo mě příliš vážně nebral - chyby systému mnozí dopředu neviděli. Nyní skutečně mizí mnozí spisovatelé z hodin, protože na ně přes to množství práce, kterým Cermat češtináře zavalil, prostě není čas a prostor. A není to v lidech - systém je špatně. Nahrává lenivým. Učitelům i studentům.

Z četby mizí spisovatelé a díla, studenti na gymnáziích stahují rozbory a učí se psát útvary. Pořádné slohy se budou znovu pracně učit. Ty dvouhodinové rychlokvašky, které se učily psát podle pravidel Cermatu a různých příruček, za slohy nepovažuji.

A pokud někdo nevěří učitelům, nechť iniciuje posílení státní inspekce, která by mohla mít na starost kontroly maturitních slohů.

Věty o etickém debaklu považuji za hloupost. My češtináři jsme tu proto,abychom studentům ukazovali co nejširší četbu a učili je přemýšlet v rodném jazyce. A pokud někdo vytvoří systém, který nám v tom brání, máme právo s ním nesouhlasit a postavit se proti němu. Nejsme námezdní žoldáci, ale učitelé. Pěkný den všem.




Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

"Věty o etickém debaklu považuji za hloupost."
A já považuji - tváří v tvář faktům - svoje vyjádření za zcela adekvátní. Dokladů pro to je nejen zde dost a dost.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pane Lukáši,
máte pravdu, porozumíme si obtížně, protože se naše myšlení diametrálně odlišuje. Např. zde: „... určitá část učitelů českého jazyka a literatury stále není při hodnocení prací schopna správně aplikovat jednotnou metodiku.“ - podle mě se v textu jasně říká pouze to, že určitá část učitelů neovládala hodnotící nástroj (mnoho prací žáků, kteří se odvolali, bylo zkrátka hodnoceno špatně - velmi často nedostatečnou získaly slušné texty, u nichž došlo k nesprávnému vyhodnocení kr. 1A či 1B - jako oponent hodnocení o tom vím poměrně dost). To ale nijak nesouvisí s tím, co vlastně Cermat od slohových prací očekává (např. respektování adresáta a funkce projevu, dodržení tématu, útvaru, jazyková kultivovanost a věcná správnost, soudržnost textu, logická argumentace...). Vy jste prostě ve svém domýšlení sloučil dvě věci, které spolu nesouvisejí.

Nebo jinde: "...mají být maturanti zkoušeni z toho, jestli se trefí do způsobu myšlení centrálního hodnotitele. Důsledek? To stejné, o čem už byla řeč: omezování individuálního přístupu, jedinečnosti a originality.“ - Ke komu se vztahuje ono omezování? K učiteli, nebo k maturantovi? K oběma? Vzhledem k tomu, že předchozí pasus pojednává o maturantech, je logické domnívat se, že míří k týmž - tedy k maturantům. Pokud ne, měl jste psát přesněji, méně vágně. A už vůbec z citované pasáže nelze vyvodit Vámi předestřený smysl: "Anebo že centralizovaná maturita omezuje různost přístupů k výuce češtiny (samozřejmě že různost v rámci platného RVP!)" - pokud jste to opravdu myslel právě takto, pak se Vám nepodařilo naplnit požadavek komunikační sdělnosti projevu. Navíc dané tvrzení je velmi sporné - doposud jsem nezaznamenal jediný validní argument, který by je podpořil. Je přece stanoven pouze cíl, cesta k němu je plně v rukou učitele. Výstižně a opakovaně se k podobné argumentaci (užité ovšem u DT) vyjadřuje v diskusi na ČŠ kolega poste.restante: "To už tady bylo a odpověď je pořád stejná. Učitel, který tvrdí, že mu jeden test (konaný celostátně jednou za 4 roky na závěr daného stupně studia) dokáže zabránit v tom, aby naučil žáky to, co je potřebné, že ho nutí učit hůře, že ho omezuje ve vzdělávání, by neměl učit vůbec.
Škodí totiž ten učitel a ne ten test."


Mimochodem, pokud jste to nezaznamenal, K tomu omezování "cest" se MŠMT chystá - v připravované revizi RVP pro ZŠ se lze setkat dokonce s předepsáním metod (Očekávané výsledky učení a jejich konkretizace: Komunikační a slohová výchova, uzlový bod po absolvování 7. ročníku):

• používá metody kritického myšlení, studijního čtení, tvořivého psaní a naslouchání
• čte s porozuměním
• dokáže třídit a zpracovávat informace z textu (INSERT)
• posuzuje obsah textu z různých hledisek (pětilístek)
• vytváří myšlenkovou mapu a vytváří asociace
• rozvíjí a dokončuje započaté věty nebo příběhy v mluvené i psané podobě
• používá metodu podvojného deníku a volného psaní


Jestli je i tohle projev otevírání bran MŠMT, jak jásavě píše kolegyně Valíková, pak nastal čas, abych konvertoval k pastafariánům.

Veronika Valíková řekl(a)...

Studenti se učili - rychlokvašky se učily ... vyberte si :)

Pane Soukale, chcete-li diskutovat, používejte, prosím, argumenty, nikoli urážky. Spor se týká věci - češtiny - nikoli našich morálních profilů. A pokud nejste schopen dodržovat základní pravidla diskuse, nechtějte, abych s Vámi diskutovala. Pěkný den.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Vl. Stanzel: „Pane Lukáši, máte pravdu, porozumíme si obtížně, protože se naše myšlení diametrálně odlišuje.“

Ano. Řekli jsme si své interpretační argumenty, další vysvětlování by bylo pro obě strany úmorné a patrně marné.



J. Soukal: „Toto dočasné "finále" maturitních sporů znovu dokumentuje, že ÚTOKY NA STÁTNÍ MATURITU JSOU VE SVÉM ÚHRNU NEJEN ODBORNÝM, ALE PŘEDEVŠÍM ETICKÝM DEBAKLEM.“

Je zřejmé, že spor zastánců a odpůrců státní maturity přetrvává a přetrvá.
Obměňuju (vědomě s významovým posunem) slova Josefa Soukala:
Toto dočasné "finále" maturitních sporů znovu dokumentuje, že KRITICKÉ ROZBORY nejrůznějších aspektů státní maturity jsou ve svém úhrnu nejen odborným, ale především etickým ÚSPĚCHEM.

Pro sebe shrnuji slovy Oldřicha Botlíka:
„Prakticky všechno důležité už bylo řečeno nebo napsáno. Dokonce mnohokrát. GAME OVER – nastal čas eliminovat co největší část toho nesmyslu.“

Josef Soukal řekl(a)...

Podoba maturity a hlavně výuky češtiny se naštěstí už nikdy nevrátí do stavu před zavedením státní maturity; v tomto ohledu dokázala nová maturita za pár let to, o co osvícení češtináři marně usilovali po desetiletí. A na tomto faktu nic nezmění jakékoli nesmysly, které byly o nové maturitě naplácány-

Josef Soukal řekl(a)...

Paní Valíková, moje oprava koncovky se týkala mého komentáře.

Simona řekl(a)...

Eticky debakl okopávačů typu SUČJL, EDUin a dalsich podobnych zapsanych spolku pretvoril Plaga do debaklu věcného, ve strachu z reakci skutecnych odborniku bez vnitrniho pripominkoveho rizeni formou navrhu zmeny skolskeho zakona. ANO je zpusobile znicit dalsi resort - nema odborniky a nemaka.

Jakub Žytek řekl(a)...

O kterých změnách v maturitě z ČJL (by) se bývalo mohlo diskutovat (např. „z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák“, ale i kvůli širšímu konsensu v češtinářské obci, jenž by byl pro nás všechny velmi žádoucí), ale nediskutovalo, neboť se ministersky rozhodlo - a ještě rozhodne prováděcí vyhláškou:

- zda se opět vrátit či nevrátit k rozdělení na nižší a vyšší úroveň, uvolnit tím ruce učňovským oborům a odborně zaměřeným školám a zavést povinnou vyšší úroveň pro gymnázia a lycea, jinak jen dobrovolnou

- zda zapojit do hodnocení PP i interního hodnotitele z žákovy školy (původní koncept s tím přece počítal, všichni jsme proškoleni, ale „nebyly finance“), jaké důsledky by to mělo pro výsledné hodnocení

- zda nějak navýšit čas pro konání PP a její minimální rozsah (nebo jej zpružnit podle konkrétních útvarů), aby žáci i někteří jejich učitelé měli jistotu, že mohou adekvátně zpracovat i rozsáhlé eseje nebo komplexní vyprávění, pokud tuto možnost údajně postrádají

- zda v ÚZk měnit podrobnou specifikaci jednotlivých kritérií, protože ji dle mého názoru někteří učitelé bohužel mechanicky interpretovali jako povinný mustr, jehož je nutno se za každou cenu během zkoušky držet, a vedli takto své žáky - např. zda by tu nestačilo 5 obecnějších kritérií, jako byla kdysi ta při vyšší úrovni: 1) charakteristika uměleckého textu, 2) jeho literární a kulturní kontext, 3) analýza neuměleckého textu, 4) porovnání obou textů, 5) projev a mluva

- zda a nakolik modifikovat strukturu seznamu maturitní četby: jít až na úroveň tříd? předepisovat minimální počet děl v určité oblasti? stanovit minimální počet děl na 30/ 40 celkem? apod.

- zda, jak a proč měnit proporční zastoupení jednotlivých tematických okruhů v DT (pro obě hypotetické úrovně), zda by měl být test komplexnější, delší apod.

- a konečně zda a proč - ptám se kacířsky - by měla právě čeština v takto navržené restringované podobě nadále plnit roli povinného maturitního předmětu s jakousi všeobecně vzdělávací kulturní a historickou fcí, zda ji tedy nemá raději předat např. dějepisu nebo základům společenských věd

Ano - o tom všem a dalším jsme mohli diskutovat, např. na nějakém (dobrovolně angažovaném) češtinářském víkendu, všichni, které to zajímá, i se zástupci ministerstva, kdyby o to někdo z tamní administrativy stál, neboť by uvítal existenci stabilního a pokud možno trvajícího maturitního systému.

Namísto toho se však de facto ruší koncept státní maturity, a protože se zdá, že hlavním motivem byly centrální opravy písemných prací v ČJ, zruší se při tom jakoby mimochodem i hodnocení písemek v cizích jazycích - s nimi sice nikdy žádná potíž nebyla, ale zřejmě by to vypadalo už moc okatě. Jaká je tedy konkrétní ministerská představa o ústní zkoušce a písemné práci v gesci škol? Počkejte na vyhlášku. Jak to bude s certifikáty a nahrazováním jazykových zkoušek v profilu? Počkejte na vyhlášku.

Tak dobrou noc.

Jakub Žytek řekl(a)...

PS: S "game over" bych se zatím neunáhloval - It ain't over till the fat lady sings. :-)

Oldřich Botlík řekl(a)...

PS: S "game over" bych se zatím neunáhloval - It ain't over till the fat lady sings. :-)

Valkýra z Cermatu nezazpívá nikdy, pane Žytku – kapři si přece sami rybník nevypustí…

Proti podobě společné zkoušky v cizích jazycích nikdy nebyly zásadnější výhrady. Nejspíš i proto, že je podle mého názoru jediná spravedlivá: není pochyb, že každý člověk by se měl snažit, aby se aspoň jedním cizím jazykem domluvil. Pro podobu zkoušky (jako zkoušky z cizího jazyka) existují osvědčené vzory, které ta naše víceméně kopíruje. Jedinou otázkou vlastně je, proč provozujeme vlastní model. (Pro podobu maturitní zkoušky z ostatních předmětů ostatně rovněž existují osvědčené vzory a není jasné, proč provozujeme vlastní model. Jsme sto let za opicemi.)

Zásadní problém státní maturity (z češtiny i z matematiky) asi není v tom, kdo hodnotí písemné práce žáků. Kvalita hodnocení u žáků, kteří nejsou poblíž hranice propadnutí, až na případy konkrétních prací nikdy nikoho nezajímala. Sám jsem několikrát veřejně navrhoval zjistit, jaká by byla míra shody u dvou na sobě zcela nezávislých hodnocení. Marně. A rozdíly v hodnocení propadnout/nepropadnout u centrálních a školních hodnotitelů se týkají řádově jen stovek žáků.

Zcela zásadní je ovšem to, že se přípravy maturitních testů z ČJL a M ujali lidé, kteří
a) silně přeceňují možnosti převážně zaškrtávacích testů při prokazování, že žák dosáhl hlavních cílů vzdělávání v příslušném předmětu
b) chápou takový test jako nástroj „spravedlivého“ posouzení, zda má žák propadnout, nebo ne – přitom zcela ignorují, že dopady subjektivních vlivů se zrovna u maturitního testu z češtiny prokazatelně pohybují v řádu tisíců žáků, a to právě na hranici propadnout/nepropadnout
c) přehlížejí výrazné negativní vlivy, které má maturitní test na výuku (viz další bod)
d) vytvářejí test tak, že se jeho velká část týká pouze dílčích nástrojů, jež žákům mohou (avšak nemusejí) pomáhat při dosahování hlavních cílů výuky.

Dokud bude například platit bod d) , nemůže dojít mezi učiteli příslušného předmětu ke shodě, neboť někteří vedou své žáky ke hlavním cílům výuky jinak. Vůči uvedeným námitkám jsou autoři testů i jejich zastánci zcela imunní – nejspíš kvůli tomu, že si – mám-li to vyjádřit ve zkratce – nedokážou představit, co udělá s výukou jedna hloupá úloha o epizeuxi. Za něco samozřejmě autoři de iure nemůžou, když jim to předepisuje třeba katalog požadavků. Jeho podobu ovšem připravili také oni…

Výuka češtiny by měla pomoci žákům, aby se lépe vyjadřovali (písemně i ústně), lépe rozuměli tomu, co čtou a slyší, a naplno vnímali krásu uměleckých literárních děl. Učitelé se o to určitě snaží. Jenomže výuka v podání mnohých z nich k žákům vlastně nepronikne, protože ti nechápou smysl toho, co se učí, a nevidí v tom pro sebe přínos. Mám-li dát příklad: ve třídění přívlastků (shodné/neshodné, několikanásobné/postupně rozvíjející, volné/těsné, holé/rozvité, kterým slovním druhem jsou rozvité ty rozvité, …) mohl ve škole naleznout potěšení člověk jako vy (budoucí latinář a češtinář), případně jako já (budoucí matematik) – většina žáků to ale prostě dříve či později vypustí a vzdá. V matematice jakbysmet.

Ukazují to například maturitní data – o tom, jak žáci vnímají učivo o přísudku jmenném se sponou, jsme myslím spolu už kdysi diskutovali. Vy jste na mě tehdy udělal velmi dobrý dojem tím, že jste se šel podívat do výsledků svých vlastních žáků a konstatoval, že jim je přísudek jmenný se sponou také ukradený.

V datech je holt třeba se trochu povrtat a chtít porozumět tomu, co vlastně vyjadřují.

Josef Soukal řekl(a)...

https://www.ascestinaru.cz/otevreny-dopis-ministru-skolstvi-ceske-republiky-k-novele-maturitni-vyhlasky/

Okomentovat