10.3.19

Michaela Endrštová: Finské děti jsou ve škole méně a excelují. Třída už tady není kostel, říká učitelka

Klasické třídy jsou příliš zastaralé a neposkytují prostor pro různorodou práci. S touto myšlenkou Finové školní třídy "otevřeli" - přizpůsobili je tak, aby v nich mohlo být víc dětí a zároveň se všechny nemusely učit to samé ve stejnou chvíli. "Učitelé spolupracují, jeden z nich může například probírat látku v biologii s větší skupinou dětí a ten druhý se může věnovat menší skupině dětí, která třeba potřebuje dohnat něco v matematice," vysvětluje koncept "otevřených tříd" finská učitelka a ředitelka strategie digitálního vzdělávání v Microsoftu Kati Tiainenová. Prahu navštívila v rámci EDU Days, akce Microsoftu pro zástupce škol.

Z článku na Aktuálně.cz vybíráme:

Jakou roli vůbec hrají obecně technologie ve finském vzdělávacím systému?
Finsko si v devadesátých letech prošlo velkou transformací po hospodářské recesi, kterou způsobil pád Sovětského svazu. Ve Finsku byla patnáctiprocentní nezaměstnanost a mladí lidé nemohli najít práci. V té době vláda rozhodla, že je potřeba investovat do budoucnosti a ve školách jsme vybudovali technologické laboratoře. Díky tomu jsme se dostali na špičku vzdělávacích systémů a měli jsme náskok před jinými státy. Poté se náš rozvoj na chvíli zastavil, dnes je však Finsko opět v pozici vizionáře. Technologie nám umožňují nové výukové metody, programování a základy informatického myšlení jsou součástí základních osnov. Takže se každé dítě tyto věci učí od první třídy. Nezáleží na tom, jakou práci budou v budoucnu dělat, protože devět z deseti pozic vyžaduje IT dovednosti.(...)

Slyšela jsem o finské škole, která má v jedné takové otevřené třídě sto dětí. Jak je možné, že tam nevládne anarchie?
Pokud děti zažívají smysluplné učení, proč by tam byla anarchie? Ta by tam byla, kdyby nebyly motivovány, kdyby je nezajímalo, co se učí, a byly frustrovány. A to se může stát i v menší skupině. Pokud budeme učitele vnímat jako akademickou policii, pak to nebude mít smysl.




6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je to spíše o tom naučit je posloupnost příkazů

Naučit? A příkazy? Jak zatuchle marietereziánské!
A proč by měly děti programovat nějaké tajtrlíky, když mohou samy sebe?

Mají ve finských školách povinné pedagogické dozory na chodbách?
Činí do třídních knih zápisy o poučení žáků, jak se mají chovat o prázdninách?

Jirka řekl(a)...

Technologie nám umožňují nové výukové metody, programování a základy informatického myšlení jsou součástí základních osnov. Takže se každé dítě tyto věci učí od první třídy. Nezáleží na tom, jakou práci budou v budoucnu dělat, protože devět z deseti pozic vyžaduje IT dovednosti.(...)

To asi nebude motivace pro nás řadové učitele. Doufám, že odborné komise pro změny RVP finské vize smysluplně zapracovaly nejen do oboru ICT. Pak už jen zbývá přesměrovat finanční toky ze státní kasy tak, aby mladí a nadějní viděli v kantořině životní perspektivu, školy se staly dílnou pokroku a až vstanou noví bojovníci, pak mohou české děti překovat ve světové technologické vůdce. Dokud dýchám, doufám! Ale především věřím v osvícené voliče a nezištné politiky, kteří učitelům připraví důstojné pracovní podmínky. Pak neuhasí jejich nadšení, bez kterého nejde zapalovat.

Eva Adamová řekl(a)...

"školská reforma ve Finsku odstartovala na konci 60. let a byla realizována postupně od chudého severu k bohatému jihu v průběhu let sedmdesátých, plody však začala přinášet až o 30 let později. Podstatou reformy byla celonárodní standardizace základního školství a vznik tzv. jednotné základní školy, která má poskytnout stejně vysokou úroveň vzdělání všem dětem bez ohledu na mateřský jazyk, pohlaví, bydliště a ekonomické postavení. Prakticky všechny základní školy ve Finsku jsou financovány z veřejných zdrojů"

U nás si o nějaké myšlence jednotných základních škol můžeme nechat jenom zdát. Za prvé nám v tom dělají brajgl osmiletá gymnázia. Za druhé nejednotnost podpořila naše reforma čili RVP. No a za třetí je tu problém se školami ve vyloučených lokalitách, výsledky v testech PISA v Karlovarském a Ústeckém kraji jsou doslova tragické. Nic takového prostě ve Finsku nenajdete, ten jejich chudý sever je tak cca roven Zlínskému kraji. A boom soukromých základních škol bude poslední hřebíček do rakve, protože soukromé školy to nevytrhnou, podobně jako to soukromé školy nevytrhly na poli středoškolského a vysokoškolského vzdělávání.

Ivo Mádr řekl(a)...

"Slyšela jsem o finské škole, která má v jedné takové otevřené třídě sto dětí."

90 dětí měl ve třídě i J.A.Komenský a situaci řešil různě - někdy nebylo zbytí:"kde nepomůže větička, tam pomůže větvička". To už se samozřejmě dnes nesmí a proto nastoupila strategie alternativní (Finsko), která však přímo odporuje myšlence Komenského "Škola hrou".

V této souvislosti je zajímavá informace, že ředitel školy ve Finsku "může" odmítnout dítě v rámci inkluze. Nelze však ztotožnit inkluzi po česku s inkluzí v severských státech. Je to v mnohém odlišné.

Jiri Janecek řekl(a)...

Každý týden v podstatě stejně povrchní článek o finském školství.

Pro příště bych doporučil jít v některých bodech víc do hloubky... Třeba kolik je ve Finsku soukromých škol? Jak jsou financovány? Jak složitá je zřizovací procedura a jak vstřícné jsou státní orgány při zakládání nových? Co když chce být nějaká víc montessori než jiné?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Co když chce být nějaká víc montessori než jiné?

A co když nechce být montessori vůbec?
Co když v okolí školy vůbec nejsou k mání děti, jejichž rodiče by montessori prvky pro svoje dítka vyžadovali?

Okomentovat