14.3.19

Marek Řezanka: Muži se vzdělávají kvůli kariéře, ženy kvůli svým zájmům

Valná většina žen i mužů se neformálního vzdělávání neúčastní. V případě žen je tato neúčast vyšší, nejmarkantnější je tento rozdíl mezi oběma pohlavími ve věku 25–34 let. Ženy se oproti mužům zapojují do ryze soukromě zaměřeného neformálního vzdělání, jež se netýká zaměstnání, ale jejich koníčků.

Z celoevropského šetření o vzdělávání dospělých (Adult Education Survey), které ČSÚ realizoval ve druhém pololetí roku 2016 na výběrovém souboru 7 780 domácností, vyplynulo, že pouze pracovně zaměřeného neformálního vzdělávání se výrazně více účastní muži než ženy (neformální vzdělávání je institucionalizované, záměrné a plánované poskytovatelem vzdělání; probíhá vedle hlavních vzdělávacích systémů a nekončí završením určitého stupně vzdělání, může však být zakončeno výstupním certifikátem). Citelně je tento trend znát ve věkové kategorii 25–34 let, tedy právě ve věku, kdy podstatná část žen odchází na mateřskou dovolenou. Zatímco pracovně zaměřeného neformálního vzdělávání se účastnilo zhruba 24 % žen, mužů bylo přibližně o 23 p. b. více. Nejvyšší podíl žen participoval na tomto druhu vzdělávání až ve věku 45–54 let (38 %).

Ženy se oproti mužům zapojují do ryze soukromě zaměřeného neformálního vzdělání, jež se netýká zaměstnání, ale jejich zájmů, koníčků. Výrazný je tento trend u nejmladší věkové kategorie do 24 let. Zde se neformálního vzdělávání účastnilo 21 % žen, ale jen 12 % mužů.

Podíl osob neovládajících žádný cizí jazyk, 2016 (%)
Podíl osob neovládajících žádný cizí jazyk, 2016 (%)

Čím jsou ženy i muži starší, tím méně cizími řečmi vládnou…

Lze říci, že čím jsou muži i ženy starší, tím je větší pravděpodobnost, že nebudou umět žádný cizí jazyk. Současně pak platí, že o něco méně jazykově gramotní jsou ve všech věkových kategoriích muži. V nejmladším věku (18–24 let) zvládali cizí řeč jak muži, tak ženy nejčastěji na úrovni B1 a B2, tedy jako středně pokročilí. V případě žen bylo zastoupení této znalostní úrovně o zhruba pět procentních bodů vyšší než u mužů. Ve věku 25–34 let bylo nejvíce mužů vybaveno znalostmi odpovídajícími úrovni A2 (základní), kdežto u žen to byla stále skupina středně pokročilá (B1 a B2). S rostoucím věkem potom úroveň znalosti cizího jazyka klesá u žen i u mužů, kdy nejvíce mužů ve věku 45–54 let dosáhlo toliko minimální úrovně znalosti cizího jazyka (A1). Totéž platí u stejně starých žen, i když jich bylo o 5 p. b. více než mužů. Od věku 55 let pak jak mezi muži, tak mezi ženami převažuje podíl těch, kteří žádnou cizí řeč neovládají vůbec.

Podíl osob mluvících třemi a více cizími jazyky, 2016 (%)
Podíl osob mluvících třemi a více cizími jazyky, 2016 (%)

Nejvíce polyglotů je ve Finsku, čeští polygloti jsou na úrovni průměru EU

V porovnání s celounijním průměrem jsme na tom ve znalosti jedné či dvou cizích řečí lépe. Také podíl těch, kdo nevládnou žádným cizím jazykem, je u nás výrazně nižší. Pouze v případě osob, které ovládají tři a více cizích jazyků, má ČR o něco nižší podíl.

Žádnou cizí řeč se nenaučily ženy ve Velké Británii (64 %), v Rumunsku (63 %), v Maďarsku (58 %), v Bulharsku (48 %), ve Španělsku (45 %) a ve Francii (40 %). Podobně na tom byli i muži ve Velké Británii (67 %), v Rumunsku (66 %), v Maďarsku (57 %), v Bulharsku (52 %), ve Španělsku (47 %) a ve Francii (40 %).

Česká republika patří z hlediska znalosti počtu cizích jazyků ve středo- a východoevropských zemích k těm nejlepším. Výrazně lépe jsou na tom zejména pobaltské země, kde většina obyvatelstva minimálně jedním cizím jazykem hovoří. O něco lépe než Česká republika je na tom i Slovensko, kde žádný cizí jazyk neovládá pouze 11 % žen a 13 % mužů. Současně je třeba říci, že v české verzi dotazníku slovenština za cizí jazyk považována nebyla, kdežto na Slovensku čeština ano.

Znalost cizích jazyků v zemích EU28*)
Znalost cizích jazyků v zemích EU28
Pomineme-li Lucembursko s jeho zanedbatelným počtem obyvatel, kde se přitom zdržuje řada evropských institucí a němčina, francouzština a angličtina jsou zde více méně samozřejmostí, potom nejvyšší podíl žen hovořících třemi a více jazyky nalezneme ve Finsku (51 %). Nejvyšší podíl polyglotů mužů pak kromě Lucemburska žije ve Slovinsku (40 %) a opět ve Finsku (39 %).

Minimálními podíly žen i mužů neovládajících žádný cizí jazyk se mohou pochlubit severské státy, konkrétně Švédsko a Dánsko. Německo je na tom podobně jako Česká republika, s tím rozdílem, že o něco vyšší podíl jak žen, tak mužů ovládá tři a více cizích řečí. Výrazně vyšší podíl žen i mužů mluvících třemi a více jazyky zaznamenaly Nizozemsko a Slovensko. Zatímco však v Nizozemsku nebyly rozdíly podle pohlaví patrné, na Slovensku třemi a více jazyky hovoří o zhruba 5 procentních bodů více žen než mužů. Více ZDE.

Autor: Marek Řezanka, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ

Zdroj: Statistik a My.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Muži se vzdělávají kvůli kariéře, ženy kvůli svým zájmům

Baže!
Jediným zájmem žen je jejich kariéra, totiž.

Okomentovat