26.3.19

Karel Lippmann: Výzva ministerstvu školství

Žádám MŠMT ČR, aby napříště všechna důležitá rozhodnutí, která významně ovlivní kvalitu vzdělávání na našich školách, činilo vždy po zevrubném institucionálně ukotveném dialogu s odbornou veřejností. Žádám, aby bylo předem zřejmé, podle jakých pravidel bude tento dialog veden, jak budou vybráni ti, kteří navrhnou MŠMT ČR konsensuálně vzniklé řešení daného problému, jakou procedurou bude k jejich návrhu na MŠMT přistupováno a podle jakých pravidel s ním bude dále nakládáno, aby bylo zřejmé, proč byl přijat či odmítnut.


Zdůvodnění žádosti:

MŠMT ČR učinilo v minulých letech několik rozhodnutí, která i po uvedení do praxe zůstala předmětem sporů. Typickým příkladem je nová státní maturita, jejíž osud sleduji od r. 1996. Byla nakonec prosazena, postupně se však její předvídatelné nedostatky ukázaly být tak velké, že se současné vedení ministerstva rozhodlo novelou zákona její obsah změnit. Hlavní důvod vzniklých problémů spatřuji na základě vlastní zkušenosti především v proceduře, jakou byla navržena, projednána a schválena. Není totiž zřejmé, kdo a proč s návrhem přišel, kdo a jak jej schvaloval, podle jakých kritérií byli vybíráni ti, kteří se na její konečné podobě podíleli. Vím jen to, že se rozhodovalo mezi návrhy tří učitelů a jeden z těchto návrhů vyhrál. Proč, to už zase nevím, kdo o jeho vítězství rozhodl, také ne. Celý proces kauzy maturita se vyvíjel tak, že kdosi navrhl základní principy změněné zkoušky. Ty už nebylo možné zpochybnit, kdo s nimi nesouhlasil, mohl sice polemizovat, ale ti, kteří rozhodovali, ho nemuseli poslouchat a z další diskuse, kde se o něčem rozhodovalo, byl prakticky vyloučen. Dalších fází tvorby nové maturity se účastnili jen ti, kdo s jejími základními principy souhlasili, nanejvýš měli jen dílčí připomínky. Nyní se titíž lidé, kterým tehdy tato procedura vůbec nevadila, ba naopak jim vyhovovala, ohrazují proti zmíněné novele zákona, která má zkoušku změnit v rozporu s jejich původními představami. Byť prozřeli se zpožděním, mají přesto pravdu, kterou jiným dříve upírali.

V dosavadním netransparentním způsobu rozhodování o opatřeních, která významně ovlivňují kvalitu vzdělávání na našich školách, by se už nemělo dále pokračovat.

Karel Lippmann (středoškolský učitel, 46 let praxe)

Písecká 15

České Budějovice

33 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Souhlasím.
A nejde jen o maturity.

E.Kocourek řekl(a)...

Blábolení magora. ////

Měl by někoho poprosit, aby mu vysvětlil, jak funguje zastupitelská demokracie. Nejspíš by to ale nepochopil. ////

Jiří Kostečka řekl(a)...

Jenže ten blábolitel navíc opakovaně lže takovým způsobem, že to vyráží dech. Ještě stále probíhá debata k jinému článku, kde jsem mu jasně znovu vysvětlil, že diskuse proběhla ke třem návrhům NM ("Dobře, pojedenácté: Na počátku vznikly tři modely, můj, Brožův a Hausenblasův (Ondřej H.). A češtináři byli vyzváni k DISKUSI a ta taky proběhla. Hausenblasova koncepce v ní naprosto propadla. Pak se ještě diskutovalo v Učitelských novinách.").

Nevyhrál tedy jeden návrh, nýbrž dva; a proč, to jsem taky jasně řekl: protože ten třetí naprosto propadl, zatímco první dva měly zhruba stejnou podporu respondentů. A o "vítězství" rozhodla zcela logicky právě většinová podpora češtinářů z praxe. Ta diskuse byla tehdy vyhlášena veřejně, a pokud si pamatuji, sešly se řádově stovky reakcí. Nemůžu za to, že si při ní pan Lippmann dopřál delšího šlofíka.

Proč tenhle člověk neustále lže, že před rokem 2012 žádná diskuse neproběhla? Proběhla dokonce ještě jedna, na celonárodní úrovni, kterou jsem osobně inicioval v Učitelských novinách; podle vyjádření vysokoškolských bohemistů největší od památné debaty češtinářů v 60. letech, počtem respondentů ji dokonce předčila a týkala se mj. i maturity. K. Lippmann měl tehdy stejnou možnost jako já oslovit UN, MŠMT, Cermat a prosazovat svoje myšlenky. Ale i o tom jsem už psal – jako by hrách na stěnu házel.
Opakuji: NENÍ pravda, že si NM vymyslelo pár lidí na koleně. Myšlenka na její zavedení vznikla na MŠMT, když se ukazovalo stále víc, že předlistopadový maturitní model (po kterém nyní de facto volá SUČJL), je v nových podmínkách naprosto neudržitelný.

S paní Karvaiovou souhlasím potud, že o současném zpětkezdismu se Ministerstvo školství s praktikujícími češtináři vůbec nebavilo. To ale není případ let 2010-2011. Pokud si to pan Lippmann nebo – předpokládám – pan Botlík vyžádají, oslovím Cermat, aby záznam o té diskusi i procenta podpory ke zmíněným třem návrhům zveřejnil.

Pane Lippmanne, vůbec bych se nedivil, kdyby to, co se ohledně češtiny pořád dokola omílá, už přestalo ostatní návštěvníky PI bavit. Bohužel, opakujete se stále dokola vy, a stále dokola píšete nesmysly a výmysly.

Jiří Kostečka řekl(a)...

A ještě něco, už opravdu naposled: Kdyby bylo současné MŠMT vyhlásilo k návrhu změny maturitního modelu stejnou diskusi, jaká proběhla před rokem 2012, budu první, kdo bude její výsledky respektovat. A to samozřejmě i tehdy, kdyby se ukázalo, že většina zúčastněných češtinářů s návratem starého modelu souhlasí. Neproběhlo nic. Ale odpůrci NM jásají. Velkolepé!

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Kostečko, diskuse institucionální povahy, kde by se tváří v tvář sešli stoupenci i odpůrci nové maturity, se nekonala, a pokud ano, nic o ní nevím. Několikrát jsem se zúčastnil čehosi, co bylo jako diskuse avizováno (znovu připomínám např. Vaši akci V ČB), jenže to vždy byla jen její atrapa, aby se neřeklo, že se nediskutuje, nebo byla určena k jiným účelům (poučování o hotové věci). Naposledy se mnou takto "diskutoval" pan ministr Dobeš, který raději hned v úvosu našeho setkání řekl, že diskuse s námi (byli tam i kolegové s Ostravy) na jeho rozhodnutí nic nezmění. Do UN jsem psal, psal jsem i ministrům a poslancům a ředitelům Cermatu, žádné věcné reakce jsem se nedočkal. Většinou mi jen zdvořile poděkovali za zájem o věc. Ono totiž není důležité, že se diskutuje, důležité je, jak se diskutuje, kdo se diskuse účastní, komu je shůry nasloucháno, jak vznikají její závěry, konečná rozhodnutí atd. Podle toho totiž ony závěry vypadají. V případě maturity byly jasné předem. Nějaké statistiky Cermatu nemají význam. Z výše uvedených důvodů nemohou být ani trochu průkazné.
Dále jste jen potvrdil, že zvítězila Vaše koncepce, nic jiného jsem také neřekl.
Opět se projevujete jako docela obyčejný hulvát, silnými výrazy se snažíte zakrýt "nahotu" své argumentace. "Každý(á) se dá ukřičet." Vaše sebevědomí je sice velké, ale mně neimponuje.

Veronika Valíková řekl(a)...

1. Domnívám se, že diskuse ke státní maturitě probíhá neustále. I tento článek a debata pod ním patří do mozaiky.

2. SUČJL chce návrat slohů a ústního zpět do kompetence škol a říká to sedm let. Současně říká, ať si stát ponechá test, orientovaný na praktické užití jazyka, porozumění textu a jednoduchou stylistiku.

Nechceme tedy "předlistopadový maturitní model", jak tvrdí pan Kostečka. Ale nechceme ani druhý extrém, jímž je současný model.

Jde nám o to, aby se výuka rodného jazyka zbavila unifikace, formalismu, přemíry pojmů a teorie. Chceme návrat k rozmanitosti, široké četbě a smysluplnosti závěrečné zkoušky. Mnozí z nás se v letech po listopadu pokoušeli o nové cesty a metody. Nechť se nyní otevře cesta k jejich další realizaci...

Děkuji za pochopení.

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lippmanne,

trochu odbočím: Jak byste si představoval své zapojení do "dalších fází tvorby nové maturity", když jste s ní nesouhlasil?

Josef Soukal řekl(a)...

Ještě připojím svůj komentář odjinud:

Pane Lippmanne,

přečetl jsem si Vaši "Veřejnou žádost...". Beru ji jako příklad pokrytectví a rozšiřování nepodložených, nebo dokonce nepravdivých informací. Většinu svého prohlášení věnujete kritice obhájců nové maturity (!!!). Co ještě chcete udělat pro to, abyste devalvoval svoji reputaci dobrého učitele a autora učebnic?

Simona CARCY řekl(a)...

Soudím, že souručenství okopávačů, Lippmanna nevyjímaje, má kredit jako prezident. Nikdy nevíte, o kolik níž ještě dokáže klesnout. A ti, co jim k tomu svítí, se budou zpovídat ze své odpovědnosti na poškozování úrovně vzdělanosti tváří v tvář jejímu poklesu, aniž by sami něčeho pozitivního přičinili. Je zde desetiletý indikátor negativních trendů. A protože se trendy nelíbí, musíme indikátor zničit. Za vyhozené peníze jsou ale odpovědni právě takoví Lippmanni, nikoli okopávaný systém.

Karel Lippmann řekl(a)...

"Celý proces kauzy maturita se vyvíjel tak, že kdosi navrhl základní principy změněné zkoušky. Ty už nebylo možné zpochybnit, kdo s nimi nesouhlasil, mohl sice polemizovat, ale ti, kteří rozhodovali, ho nemuseli poslouchat a z další diskuse, kde se o něčem rozhodovalo, byl prakticky vyloučen."

Pane Soukale, kdyby u Vás přání nebylo otcem myšlenky, jistě byste seznal, že do žádných dalších fází tvorby nové maturity jsem se zapojit nemohl, a to z prostého důvodu, že se totiž nekonala žádná fáze základní. Tím jsem byl samozřejmě vyloučen. Protože nebylo diskutováno o racionalitě cíle, logicky bych nemohl diskutovat ani o racionalitě prostředků.
Dále si už jen jako obvykle vymýšlíte a snažíte se mě urazit. Mohl jste už dávno pochopit, že to nelze brát vážně, ale co byste potom psal, že?
Stejně tak neberu vážně výplody Simony Carcy.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Mě je jedno, o co se tu všichni hádáte. Za stěžejní považuji výzvu k tomu, aby se konečně jednalo s pedagogy na úrovni. Aby k různým kulatým, šišatým nebo hranatým stolům byli zváni učitelé ze škol. Aby se k připomínkám dostali praktici a ne jen akademikové, kteří sice perfektně zvládají teorii, která je většinou na hony vzdálená praxi.
Nwmuaím s panem Lippmannem souhlasit ve všem dalším, ale tohle schvaluji.

E.Kocourek řekl(a)...

Paní Karvaiová, vaše přání je pochopitelné. Ale měla byste si uvědomit, že autor zde požaduje jakýsi institucionalizovaný vliv "odborné veřejnosti". To je zcela nerealizovatelné, což byste si nejspíš hbitě uvědomila, kdybyste to zkusila zorganizovat (nebo aspoň tu organizaci vymyslet). Nikdo neví, co je odborná veřejnost, nikdo neví, jak by se zjišťoval názor této mlhavé entity. Nikdo neví, zda by se kdy na něčem shodla. Tudy prostě cesta nevede. ////

Odhaduji, že spolek PK zvolil realističtější postup - úzké vazby na konkrétní partaj. PK nemusím a lidovce už vůbec ne, ale takhle vypadá realpolitik. ////

A celé je to ještě ztížené okolností, že většině občanů je školství srdečně šuma fuk, takže se z něj stěží vyzíská politický kapitál. ////

E.Kocourek řekl(a)...

Pochopil jsem autorův záměr! ////

Ministerstvo se má zavázat, že napříště všechna důležitá rozhodnutí bude činit po institucionálně ukotveném dialogu s odbornou veřejností. Tento dialog bude probíhat na České Škole. Kdo vedle K. Lippmanna je nebo není odborná veřejnost rozhodne administrátor České Školy. Dialog bude probíhat podle pravidel, která průběžně vymýšlí administrátor České Školy. ////

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lippmanne,

tak proč o tom proboha píšete? Vždyť já Vás jen cituji.
Mimochodem, proč se stále vyhýbáte alespoň pokusu o polemiku s námitkami vůči nynější novele? Je evidentní, že kromě obecných proklamací k nim nejste schopen nic říci. Místo toho produkujete další hanopisy na stoupence státní maturity a ještě to pokrytecky halíte do výzvy k odborné diskusi. Kdyby takováto diskuse proběhla a její závěry byly respektovány, o žádné novele jsme se vůbec nemuseli bavit.

Jirka řekl(a)...

Mě je jedno, o co se tu všichni hádáte.

Myslím, že by nám to nemělo být jedno, protože mor, který ohrožuje české školství, je právě ten "expertní" přístup bez reálné zodpovědnosti.

Jde nám o to, aby se výuka rodného jazyka zbavila unifikace, formalismu, přemíry pojmů a teorie.

Pojďme diskutovat o míře přemíry. Dle mého názoru jsou dnešní školy a jejich absolventi spíše podměreční a to nejen v oblasti jazykové. Unifikace - sjednocování, jednotnost ta nám zřejmě velmi chybí. U certifikované zkoušky bych se formalismu neobával. Zhoubná je cochcárna, která se může tvářit jako kreativita.

Tajný Učitel řekl(a)...

"protože mor, který ohrožuje české školství, je právě ten "expertní" přístup bez reálné zodpovědnosti."

Zato přístup, kdy je učitelům opravdová odpovědnost odebrána a administrována beztvarou úřednickou vrchností, to je ten nemor.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Návrat slohů a ústní zkoušky do kompetence škol nijak nesouvisí se smysluplností závěrečné zkoušky.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A smysluplnost závěrečné zkoušky v té dnešní překotně měnící se době kdejakých tlučhubů nesouvisí ale už vůbec s ničím. K administrování učitelské odpovědnosti jsou povoláni právě a jen skutečně opravdoví odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří!
Trdlovitost se stala normou na věčné časy!

Josef Soukal řekl(a)...

Bez "beztvaré úřednické vrchnosti" by si maturanti např. mohli je nechat zdát o tom, že by si vybírali knihy do maturitního seznamu. A tak to je pořád: Urážlivé, agresivní, stupidní kecy. A ještě anonymní.

Pepa řekl(a)...

Vážení češtináři,
když tedy diskuse na začátku proběhla a zvítězil jeden z Vašich návrhů, vysvětlete mi, proč se v průběhu let několikrát změnila organizace NM z češtiny (opravování slohů, pravidla jejich hodnocení), ... Kolegyně češtinářka mi vyprávěla, že byla kdysi na nějakém školení, které lektorka zahájila informací ve smyslu "to, co tu uslyšíte, už neplatí, ale stejně vás z toho vyškolíme, protože ..." (přesný důvod si už nepamatuji). Naivně jsem se tehdy zeptal, proč se v tu chvíli auditorium nezvedlo a neodešlo....
Zpět k věci: jestliže tedy ten návrh byl tehdy nejlepší, jak je možné, že se tolikrát měnil a v současnosti se navrhuje změna ještě razantnější? Budí to z vnějšku dojem, že tak dobrý ten návrh tedy nebyl a to vede k další otázce, jestli tedy nebylo lépe i tenhle nejlepší hodit pod stůl a zkusit vymyslet něco lepšího.
Neberte si mé možná na první pohled provokativní otázky osobně - jen se ptám. Opravdu u nás neexistují opravdoví odborníci (myšleno vážně, kolego NP :-)), kteří by byli schopni vymyslet všeobecně přijatelný model, na který by se nemuselo alespoň pár let sáhnout?

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Pepo, oceňuji Váš uvážlivý přístup. Od počátku jsem usiloval o přijetí modelu, který máte na mysli. Bohužel maturita byla prosazena zcela jiným způsobem. Nechci mluvit za druhé, ale mně osobně nezbývalo nic jiného, než se pustit proti své vůli do "boje", který mi byl takto vnucen. Je to velice smutné, protože tento boj je nesmyslný. Chtěl bych Vás, pane Pepo, ujistit, že jej nevedu kvůli sobě (je mi 71 let), že jej vedu jen z ohledem na smysl a kvlitu vzdělání svých žáků, se kterými se přes věkový rozdíl velmi dobře rozumím. Smysl výuky češtiny spočívá v přemýšlení o složitých a nejednoznačných, specifickým způsobem kladených otázkách lidského života, vyjádřitelných vždy jazykem, a v jejich co nejzodpovědnějším řešení. Neučím jazyk pro jazyk a literaturu pro literaturu. Obě složky svého oboru učím pro život. Jazyk i literatura daleko přesahují svůj rámec, nejsou specializací mezi jinými specializacemi. Nová maturita však tohle nerespektuje. Proto se pouštím do "boje", který se mi z principu příčí a ve kterém ze mně někteří diskutující vyrobili téměř nesvéprávného hastroše (blábolil, zapšklý frustrát, nominální mozek apod.) Svou žádost jsem napsal veden snahou, aby tento nedůstojný, smysl nemající "boj" nepokračoval.

Karel Lippmann řekl(a)...

ze mne

Josef Soukal řekl(a)...

Kolego Pepo,

organizace se zásadně měnila jen jednou, zrušením dvou úrovní. Co se týče hodnocení písemných prací, důvody pro zavedení centrálního hodnocení jsou pořád stejné, najdete je v připomínkách ASČ k novele zákona. Výmluvná je důvodová zpráva k nynější novele - o těchto argumentech mlčí a současně zčásti obsahuje nepravdy. Vlastní hodnocení se výrazněji upravovalo jen jednou, přičemž úprava se netýkala podstaty (např. kritérií).

E.Kocourek řekl(a)...

Existence (či neexistence) opravdových odborníků s tím nemá nic společného. Jednak proto, že názory se prostě různí, druhak proto, že to není až tak zcela odborný problém. ////

Odborníci by mohli začít odborně fungovat až když by dostali jasné zadání, co že to mají odborně vytvořit. Od toho jsme velmi daleko. ////

Pepa řekl(a)...

Vážený pane Soukale,
z nedostatku lepšího slova jsem použil termín organizace, ale i tak jsem ho vztahoval k maturitě z češtiny, takže o dvou úrovních vůbec nechci mluvit, to bylo od začátku jasné, že je pitomost, a také je jasné, že s tím češtináři nemají nic společného.
K centrálnímu hodnocení: jistě je dobře zdůvodněno, proč ano, takže se znovu ptám, proč tedy se to v průběhu několikrát změnilo, když původně přijatý model byl ten nejlepší z navrhovaných. A opět kladu stejné otázky, jako v mém prvním příspěvku - nebylo by tehdy lépe vymyslet ještě lepší, který by byl konečně k světu?
Musím konstatovat, že češtinářům nezávidím, tak obtížně uchopitelnou materii vtělit do nějakých racionálních kritérií musí být nesmírně obtížné. Proto se mi zdá, že by bývalo bylo lépe, kdyby se začalo postupně a třeba jen s DT a po důkladné diskusi a rozmýšlení možná přidat (nebo také nepřidat) i PP.

Josef Soukal řekl(a)...

Kolego Pepo,

k pitomostem opakuji toto: Za problémy maturity může v první řadě mylná myšlenka, že vzdělanost roste udělením maturitního vysvědčení bez ohledu na cokoli. Příliš velké procento středoškoláků je problém NEŘEŠITELNÝ JAKOUKOLI MATURITOU.
K hodnocení písemných prací: Žádný alternativní systém neexistoval a neexistuje, nepočítám-li za něj koncepci, že písemnou práci hodnotíme podle sebe (tudíž hodnotit lze v principu jakkoli a vždy je to obhajitelné). Stávající systém se jen průběžně upravuje v závislosti na tom, co ukazuje praxe - a je to tak v pořádku; podstata zůstává stejná.
Začalo se bez CH, okamžitě se ale ukázaly problémy (zůstávají stejné - viz Připomínky ASČ). Co se týče zavádění, vždy jsem byl pro postupné kroky, tedy dva až tři "náběhové" roky, s tím, že zásadním cílem je, aby svá hodnocení dokázali objektivizovat všichni češtináři. Ten cíl rovněž zůstává.

Karel Lippmann řekl(a)...

"Žádný alternativní systém neexistoval a neexistuje, nepočítám-li za něj koncepci, že písemnou práci hodnotíme podle sebe (tudíž hodnotit lze v principu jakkoli a vždy je to obhajitelné)."

Pane Pepo, s tímto "argumentem" se nedá polemizovat. Nakonec to je možné jenom vzdát. Pan Soukal do ovšem nevzdá, jeho výdrž je nekonečná.

Nicka Pytlik řekl(a)...

češtinářům nezávidím

Češtináři jsou fénixové českého školství. Zejména pak toho středního.
S každou další plamenou diskusí o smyslu života v období prematuritním povstávají z požářiště zdejší vzdělanosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

+n

Josef Soukal řekl(a)...

Ne, pane Lippmanne, nedá. Protože to je VAŠE TVRZENÍ; s mým komentářem k důsledkům.

Karel Lippmann řekl(a)...

Logika pana Soukala:
1) Jak jen přišel na to, že slohovou práci hodnotíme podle sebe? Nikdy jsem něco podobného neřekl. Pokud to chce dále tvrdit, ať to dokáže. Vždy respektuji obecně uznávaná objektivní kritéria hodnocení. Jistě že do hry vstupuje i subjektivní faktor, slohová práce není prověrka z matematiky nebo znalosti anglických slovíček. A žák má právo jeho konkrétní kritéria předem znát (ta nesmí být v rozporu s kritérii objektivními). Tento faktor ovšem nutně ovlivňuje i CH. Žáci však jeho kritéria předem neznají.
2) Každý subjektivní faktor může být zneužit. Každý člověk umí např. také lhát a dělat jiné nepravosti. Z toho ale nelze určit ani odhadem, kolik učitelů jej při opravě přehání či zneužívá. Je zcela neúnosné učinit je všechny podezřelými jednak z neschopnosti, jednak z nepoctivosti.
Pan Soukal předvedl opět jedno tvrzení, které přizpůsobil své potřebě a může je tak pitvat do úmoru. Jsem si jist, že vymyslí další.
Klidně to i přežeňte, pane Soukale. Moje reakce Vám už zde nehrozí. Na rozdíl od Vás mě tohle opravdu nebaví.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Moje reakce Vám už zde nehrozí.

Už zase?

Josef Soukal řekl(a)...

"Tento faktor ovšem nutně ovlivňuje i CH. Žáci však jeho kritéria předem neznají."
Bože, bože...
-
"Vždy respektuji obecně uznávaná objektivní kritéria hodnocení."
Ano. Ale nehodláte je uplatňovat pro všechny práce stejně, což vyjde nastejno, jako byste žádná kritéria neměl.

Okomentovat