7.3.19

Jiří Karen: Obecný nedostatek učitelů v ČR je nesmysl. Chystaná novela zákona vnese do školství chaos

Již nějakou dobu se ve veřejném prostoru aktivně diskutuje o problému českého školství, který dle tvrzení některých spočívá v alarmujícím nedostatku učitelů. Média hystericky vykreslují skoro kalamitní situaci škol bez učitelů, ve kterých zaskakují školníci a uklízečky. Ministr Robert Plaga označuje situaci za vážnou a chystá se prosadit novelu zákona, která by umožnila učit na druhém stupni základní školy a na střední škole komukoliv s jakýmkoliv magisterským vysokoškolským diplomem, pokud si v následujících třech letech dodělá pedagogické vzdělání. Ve veřejné diskuzi se objevují argumenty o „vynuceném řešení v zoufalé situaci“ (ředitel EDUin Miroslav Hřebecký), „situaci na hraně“ (ředitel Pravoslav Němeček), „neatraktivitě učitelství“ (Petra Mazancová z Učitelské platformy) a „problému zajištění kvalifikovaných učitelů“ (předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček). Zdá se, že se většina odborné veřejnosti shodne (až na školské odbory a Pedagogickou komoru) a zákon ušitý rychlou jehlou je akutní a nutnou záplatou hasící ten nejhorší problém. Je tomu opravdu tak?

Z článku v Britských listech vybíráme:

Je mi jasné, že konkrétní zkušenosti učitelů nemůžou hrát roli přesvědčivého argumentu, a proto jsem se začal shánět po průkazných empirických statistikách MŠMT, které by dokazovaly nedostatek učitelských míst. S údivem jsem zjistil, že jediné šetření pochází z roku 2015, ono šetření však analyzuje pouze počet „nekvalifikovaných učitelů“ či nedostatek učitelů určité „specializace“ (angličtina, matematika, fyzika, informatika), což přiznává i Plaga v důvodové zprávě k novele zákona.

Problém je v tom, že neexistuje žádná korelace mezi množstvím „nekvalifikovaných učitelů“ či “učitelů bez specializace“ a obecným nedostatkem učitelů ve školském systému. Tu angličtinu prostě v současnosti můžou učit důchodkyně ruštinářky a mladý nadšený angličtinář na úřadu práce si může procvičit trpělivost, než přejde do soukromého sektoru. Neexistuje totiž žádný systém či registr uchazečů o práci učitele, který by umožnil, že by kvalifikovaný mladý občankář nahradil tělocvikáře „povídajícího si s dětmi o občanství“.

Argumentace tímto šetřením je tedy zcela zcestná – je to asi jako bychom chtěli podpořit vykácení lesa studií o rybnících. Žádný jiný výzkum, který by dokládal onen „nedostatek učitelů“ jsem nenašel a podle mého názoru ani neexistuje. Ministerstvo se tedy chystá zasahovat do školského zákona bez relevantních dat. Existuje nějaká možnost, jak relevantní data získat?(...)

Vyvozovat však ze specifické zkušenosti Prahy univerzální objektivní stav celé republiky je naprosto pošetilé. Lze si reálně představit situaci, kdy mladý kvalifikovaný učitel v Bruntále bude sedět na úřadě práce, protože učitelské místo zabere zemědělský inženýr, který je zrovna kamarád s ředitelem. Učitelé půjdou do korporátu a korporátnici budou učit? A to všechno protože v Praze jsou absurdní nájmy.(...)

Nic to však nemění na tom, že obecný nedostatek učitelů v ČR je čistokrevný nesmysl a že připravovaná novela umožňující učit na druhém stupni základních škol a na středních školách komukoliv s magisterským titulem je nepodloženým paskvilem, který do chaotické rakve českého školství zarazí další tlustý hřebík.


Žádné komentáře:

Okomentovat