1.3.19

Hana Čápová: Cermat: Netestujeme znalost oxymorónu a synekdochy, ale jejich aplikování

Polovina dubna, kdy budou žáci vyplňovat státní přijímací testy na střední školy, se blíží. Spolu s tím roste i zájem dětí a jejich rodičů o to, z čeho budou děti vlastně testované. V aktuálním Respektu přinášíme k tomuto tématu text Stres, který nemá smysl. Testy z českého jazyka a matematiky připravuje státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Respekt samozřejmě Cermat během přípravy textu oslovil, ale odpovědi přišly až po uzávěrce, proto je zveřejňujeme nyní. Za Cermat odpovídala tisková mluvčí Petra Hátlová.


Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Jak se uvažuje o tom, jak má být test vystavěn? Kdo konkrétně o tom uvažuje a kdo konkrétně tvoří testové úlohy?
Jak již bylo zmíněno, testy musí vycházet z toho, co se žáci ve škole učí, tedy z RVP ZV. Na základě tohoto dokumentu byla vytvořena Specifikace požadavků pro jednotnou přijímací zkoušku v přijímacím řízení na střední školy v oborech vzdělání s maturitní zkouškou. Specifikace prošla rozsáhlým připomínkovým řízením, kterého se účastnili jak učitelé českého jazyka a literatury, tak odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání a České školní inspekce. Po vypořádání všech připomínek dokument schválilo ministerstvo školství. Testové úlohy tvoří učitelé českého jazyka a literatury, revize finální podoby testů se kromě učitelů ze ZŠ a SŠ účastní i vysokoškolští pedagogové, pracovníci ÚJČ AV ČR a ÚČL AV ČR.

Chystáte nějakou změnu v přijímacích testech?
Obsah testů vychází z RVP ZV, o jeho podobě rozhoduje ministerstvo školství. Pokud dojde ke změnám RVP, dojde pochopitelně i ke změně obsahu testů.





2 komentáře:

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Čápová by se mohla podívat, jak se správně píše pojem, který tak kritizuje.

Jinak - tohle už je snad křižácká válka proti základním pojmům oboru. Je zajímavé, že se zatím nikdo, pokud vím, neobořil na třetí odmocninu, tečnu, sinus či hyperbolu v matematice nebo na mitochondrie v biologii. 98 % populace jsou takové znalosti pro "praktický život" stejně na houby jako znalost pojmu "epizeuxis".

Nicka Pytlik řekl(a)...

že se zatím nikdo... neobořil na třetí odmocninu, tečnu, sinus či hyperbolu

Pytlici to také nijak zvlášť nesledují, ale třetí odmocnina něčeho má na kahánku. Žáci už třeba nevědí, že to je vlastně něco na jednu třetinu. Zánik tečny je jen otázkou času. Například o sečně pytlici neslyšeli už pěkných pár let. U hyperboly bude asi hodně záležet na tom, jak se s ní z jistou mírou nadsázky popasují v češtině.
Jen s tím sinem pytlici nevědí. Netuší zhola, co to vlastně je. Původně si mysleli, jestli to není syn synovce. Jako zdatné češtináře je ovšem zmátlo to měkké i. Pak si ale vzpomněli, že sinus jedné šestiny pí radiánů je prý jedna polovina. Ale už si napamatují proč. Mají to ti pytlici nabiflováno nazpaměť, totiž.

Okomentovat