8.3.19

EDUin: Je růst učitelských platů ohrožen? Státní rozpočet i vládní škrty tomu napovídají

Před volbami byla priorita školství jasná. Učitelům se musí znatelně přidat, jinak poklesne nejen kvalita, ale i jejich počet. Vláda si proto dala za cíl, aby učitelé na výplatních páskách v roce 2021 našli v průměru o 50 procent více, než měli v roce 2017. Jenže tento slib se nepropsal do střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2020 a 2021. Není proto jisté, zda budou platy učitelů dál růst slibovaným tempem 15 procent. Zejména v situaci, kdy Ministerstvo financí ČR chce na řadě míst škrtat. EDUin upozorňuje, že je kriticky důležité, aby růst pokračoval nastaveným tempem, a rostla tak významná součást atraktivity povolání.


Ačkoliv střednědobý výhled se přidáním na učitelské platy zabývá, dává ministerstvu školství na další rok ze státního rozpočtu pouze jednu miliardu navíc. Rok 2021 navíc zůstává na stejné hladině. Řečí čísel jde o změnu z 98 miliard korun letos na 100 pro další dva roky. Ministr školství Robert Plaga přitom podle ČTK již dříve uvedl, že na další růst odměn by potřeboval asi 14,5 miliard a v roce 2021 pak přibližně dalších pět miliard. Střednědobý výhled, který připravilo Ministerstvo financí a v polovině prosince minulého roku ho vzala na vědomí poslanecká sněmovna, tomu ale neodpovídá. Navíc mají růst i počty učitelů samotných, výhledově o 10 procent.

„Plánovaný rozpočet pro školství nereflektuje slib učitelům přidávat 15 procent k jejich mzdám napřesrok a znovu v roce 2021. Už v době příprav střednědobého výhledu státního rozpočtu jsme upozorňovali, že je důležité zde částky ukotvit. S pravděpodobným zpomalením růstu ekonomiky může naopak vzrůst potřeba šetřit na nesprávných místech,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous. Podle informací z médií chce stát začít drasticky škrtat a ušetřit pro příští rok celkem 25,3 miliardy korun. Původní informace neukazují na škrty v učitelských platech, rovněž ale nehovoří o jejich růstu, jak bylo proklamováno.

Učitelská profese mimo mateřské školy vyžaduje magisterský titul. Finanční ohodnocení nicméně v porovnání s jinými vysokoškolskými profesemi hrubě neobstojí. Výzkumníci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR totiž vloni informovali, že ani současný růst nestačí na vývoj mezd v jiných oborech. Průměrný učitelský plat v Česku dosahoval na pouhých 56 procent průměrné mzdy VŠ vzdělaných v ČR, zatímco v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa učitelé mají kolem 85 procent tohoto průměru.

Pro zlepšení úrovně vzdělávání je výrazný růst učitelských platů prvním krokem. „Řada regionů a mikroregionů se potýká s nedostatkem kvalifikovaných zájemců o práci učitele. Poslední celostátní čísla dle aprobací jsou ale čtyři roky stará a ministerstvo připravuje jen nárazové šetření,“ vysvětluje Kartous. „Jak navýšení mezd, tak otevření učitelské profese pomůže ředitelům vybírat mezi kvalitnějšími kandidáty. Musíme mít na paměti, že úroveň školy přímo závisí na kvalitě jejích učitelů a vedení,“ doplňuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Rovněž pregraduální příprava učitelů musí projít výraznou revizí. Současná podoba pedagogického vzdělání stále příliš často zakládá na oborových znalostech nebo dovednostech, nikoliv na pokročilé pedagogické práci s žáky. „Spolek studentů pedagogických fakult Otevřeno již dávno navrhl, jak by měla vypadat příprava učitelů v 21. století. Požadují více praxe ve školách, kreativity nebo kritického myšlení. Můžeme se také inspirovat moderním programem Učitel naživo, jenž tento přístup přejímá. Stále ale čekáme na veřejné vysoké školy, aby to reflektovaly,“ uzavírá Kartous.

2 komentáře:

Jiří Kostečka řekl(a)...

Na první oznámení o zvyšování učitelských platů jsem v jednom diskusním příspěvku reagoval stručně: cha-chááá! A je to tady. Něco nám dali, jen aby zalepili to nejhorší, a pojede se dál močálem černým kol bílých skal.

Učitelé si vždy nechali líbit téměř všechno; nechají se vykořisťovat, když vidí, že jiní jsou vykořisťováni taky, byť třeba o něco míň. Ovšem když téměř všechno kolem nich nejen žere, ale ještě přitom i funí a mlaská, ačkoli vzdělání mlaskalů je přinejlepším stejné jako u učitelů, naprdne se i kantor. Jediný obor srovnatelný vzděláním, který by si mlaskání opravdu zasloužil, a to vrchovatě a bez diskuse, je lékařství - to jistě uznáváme. Byť i zde platí, že i doktory někdo musí na jejich povolání připravovat - minimálně od střední školy.

No nic. Současná vláda tohle ještě přežije, ale víc než osm let tomuto stavu nedávám. Pak už budou definitivně z dnešních ještě aktivních učitelů-prdůchů stařenky a starci nad hrobem se klátící; kategorie 50- se vykašle na to, aby se dřela za pár šupů a schytávala to jak od žáků, tak od rodičů; a mladí se k možnosti jít učit vyjádří pregnantně: "Hahaha, zasmáli se zbrojnoši!"

Ve školách se vylidní, nebude kdo by učil, tj. ani hlídal děti v pracovní době rodičů, návazně zkolabují další obory, zaměstnání, firmy, a teprve pak se v panice začne něco řešit.
Což komentuji stejně, jako posoudil jeden můj student při interpretaci Kunderova Falešného autostopu dívčino prozření, že se celou dobu chovala jako naprostá blbka: "Pozdě, holka..."

Nicka Pytlik řekl(a)...

O soustavném přidávání na platech učitelům informují média neméně soustavně. Podstatné je, aby průběžný nárůst platů nadměrně nezaostával za průběžným nárůstem inflace.
Hele, pribináček prý už stojí přes dvacet kurun a zubní protézy taky nejsou zadarmo...

Okomentovat