19.3.19

ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj sociální gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na rozvoj sociální gramotnosti na ZŠ a SŠ a na zjišťování dosažené úrovně ve vybraných aspektech sociální gramotnosti u žáků 9. ročníků ZŠ a 2. ročníků SŠ ve školním roce 2017/2018.

6 Závěry a doporučení
6.1 Závěry


  • Sociální gramotnosti žáků je řediteli i učiteli škol přisuzována stejná důležitost jako dalším oblastem rozvíjených dovedností, přičemž její rozvoj je nejčastěji realizován s využitím kombinace tří výukových forem: jako součást učebních plánů jednotlivých vzdělávacích oborů a vzdělávacích oblastí (průřezový charakter témat relevantních pro rozvoj sociální gramotnosti žáků), v podobě mimoškolních akcí a s využitím projektové výuky. Tyto formy realizace výuky vztahující se k rozvoji sociální gramotnosti žáků zároveň velká většina ředitelů a učitelů škol považuje za nejvíce účinné.
  • Za hlavní překážku účinnějšího rozvoje sociální gramotnosti žáků označují ředitelé i učitelé škol nedostatečný časový prostor ve výuce. Rozšíření časové dotace předmětů s nejužším vztahem k rozvoji sociální gramotnosti žáků, či dokonce zavádění nového takto zaměřeného předmětu, není ovšem velkou většinou ředitelů a učitelů škol vnímáno jako účinné. V tomto kontextu roste význam posilování vazeb výuky témat relevantních pro rozvoj sociální gramotnosti žáků k obsahu učebních plánů jednotlivých vzdělávacích oborů a vzdělávacích oblastí.
  • Potenciál dalšího zlepšování podmínek realizace vzdělávání vztahujícího se k rozvoji sociální gramotnosti žáků lze spatřovat především v oblasti zvyšování relevantních dovedností a vědomostí učitelů, stejně jako v oblasti utváření didaktických námětů pro začlenění témat se vztahem k rozvoji sociální gramotnosti žáků přímo do výuky. V tomto ohledu byly sice menšinovým, přesto však vysokým počtem učitelů konstatovány nedostatky v nabídce DVPP se zaměřením na rozvoj sociální gramotnosti žáků. Důležitost těchto skutečností je přitom dána také pozorovaným vztahem mezi zajištěním aprobované výuky a vyšší úrovní sledovaných aspektů sociální gramotnosti žáků, respektive vazbou mezi neúčastí učitelů na DVPP v oblasti rozvoje sociální gramotnosti žáků a nižší sebedůvěrou těchto učitelů ve své dovednosti a vědomosti v této oblasti. Právě posledně uvedený typ učitelů současně častěji vnímá absenci podpory svého úsilí rozvíjet sociální gramotnost žáků ze strany rodičů23, přičemž nedostatečná podpora rodiny, potažmo společnosti, je však další řediteli a učiteli škol častěji uváděnou překážkou rozvoje sociální gramotnosti žáků.
  • Náročnější činnosti vztahující se k úrovni sociální gramotnosti (např. rozpoznání podstaty manipulativní komunikace, aktivace dovedností pro řešení konkrétních situací) byly žáky zvládnuty na nižší úrovni a zároveň byly méně často zaznamenány ve výuce v hospitovaných hodinách. Na poměrně vysokém počtu škol se rovněž neukázalo být běžnou praxí poskytovat žákům zpětnou vazbu o jejich pokroku v rozvoji sociální gramotnosti, ať již ve formě sumativního hodnocení, nebo ve formě mnohem účinnějšího hodnocení formativního (cca 20 % škol bez sledování a hodnocení rozvoje sociální gramotnosti žáků).
  • Dosažená úspěšnost žáků 9. ročníku ZŠ i žáků 2. ročníku SŠ v testu vybraných aspektů sociální gramotnosti indikuje prostor pro zlepšování znalostí a dovedností žáků v této oblasti. Neuspokojivého výsledku přitom dosáhli především žáci středních škol studující nematuritní obory, přičemž tato skutečnost utváří potenciální hrozby pro jejich další profesní i životní kariéru. Právě na středních školách s nižší dosaženou úspěšností žáků přitom lze pozorovat kumulaci horších podmínek a předpokladů rozvoje sociální gramotnosti žáků – nižší různorodost využívaných forem realizace výuky, nižší aprobovanost učitelů, nižší úroveň zvládnutí jevů vztahujících se k rozvoji sociální gramotnosti, častější absenci podpory školy ze strany rodičů či častější vnímání absence didaktických návodů pro realizaci výuky témat relevantních pro rozvoj sociální gramotnosti žáků.

6.2 Doporučení

Doporučení pro školy
  • Využívat příležitosti pro rozvoj sociální gramotnosti žáků v širokém spektru vzdělávacích oborů a vzdělávacích oblastí, a to včetně spolupráce učitelů při utváření didaktických námětů pro koordinované začlenění témat relevantních pro rozvoj sociální gramotnosti žáků do výuky.
  • Usilovat o častější setkávání žáků s náročnějšími činnostmi/úkoly (např. rozpoznání manipulativní komunikace, posuzování výhod a nevýhod spolupráce, rozvoj asertivní komunikace) vztahujícími se k rozvoji jejich sociální gramotnosti, a to se záměrem posilovat žákovo hlubší porozumění problematice.
  • Poskytovat kvalitní a formativně orientovanou zpětnou vazbu žákům v oblasti rozvoje jejich sociální gramotnosti důsledně na všech školách.

Doporučení pro MŠMT

  • Podporovat systematické vzdělávání učitelů v oblastech relevantních pro rozvoj sociální gramotnosti žáků, a to s důrazem na praktickou dimenzi vzdělávání.
  • Podporovat utváření nabídky didaktických námětů, jak začlenit témata relevantní pro rozvoj sociální gramotnosti žáků přímo do výuky.
  • Utvářet podmínky pro zvyšování společenské prestiže škol a zlepšování vztahů mezi rodinou a školou, přičemž zvláštní pozornost je vhodné věnovat hrozbám spojeným s nižší úrovní dosahované sociální gramotnosti některých skupin žáků.
Doporučení pro zřizovatele
  • Spolupracovat se školami při formulaci opatření cílených na rozvoj sociální gramotnosti žáků na bázi koncepčního přístupu.
  • Prostřednictvím vhodných nástrojů podporovat realizaci aktivit školy zaměřených na rozvoj sociální gramotnosti žáků – finanční podpora projektové výuky a mimoškolních akcí se zaměřením na rozvoj sociální gramotnosti žáků; spolupráce zřizovatele, případně jeho dalších organizací (např. kulturní organizace), při realizaci projektové výuky a mimoškolních akcí se zaměřením na rozvoj sociální gramotnosti žáků a další.
  • Podporovat školy při tvorbě projektů zaměřených na rozvoj sociální gramotnosti žáků s externími zdroji financování.

23 Poukaz na nedostatečnou podporu ze strany rodičů, potažmo společnosti, nemůže být ovšem argumentem pro nečinnost školy v dané oblasti, neboť úkolem školy je mimo jiné v rámci možností zmenšovat dopady socioekonomické nerovnosti žáků s různým rodinným zázemím, které podporu rodičů škole zahrnuje.

9 komentářů:

V. řekl(a)...

Blablabla... Ale závěry XVI. sjezdu splníme!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Sociální gramotnost? Přísně vzato: kde je v RVP.ZV? Ostatně soudím, že ČŠI musí být zrušena.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A kdy přijde na pořad dne inspekční gramotnost? Nejvyšší čas...

Jirka řekl(a)...

Pryč s gramotnostmi. Negramotnost osvobozuje!

Radek Sárközi řekl(a)...

V RVP není ani čtenářská gramotnost...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Oni také někteří učitelé v přímém rozporu s ervépé pořád ještě učí!
A to i v té dnešní překotně měnící se době!!!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

V RVP není žádná gramotnost, ale kompetence. ČŠI se má držet závazného dokumentu, nic víc. Alespoň do té doby, než bude zrušena.

Ivo Mádr řekl(a)...

Ostatně, v vysněném Finsku školní inspekce neexistuje.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Víc saun než obyvatel a žádná inspekce... učiněný ráj!

Okomentovat