11.3.19

Veronika Valíková: Brána ministerstva školství se otevírá

Veřejná debata o státní maturitě z češtiny se vede od jejího spuštění. Během necelých deseti let jsme tu měli dvakrát centrální hodnocení slohů a několik inovací. Spokojení nejsou mnozí studenti, rodiče ani učitelé...


Ministr Robert Plaga po svém nástupu do funkce slíbil, že bude řešit některé sporné otázky posledních let, především model maturity z češtiny a zastarávající rámcové vzdělávací programy, které fungují jako základní osnovy pro školy a učitele. Nějakou dobu ministerstvo školství vyčkávalo, koncem února však učinilo dva zásadní kroky – předložilo návrh maturitní novely, díky níž by se od roku 2021 mohly slohy a ústní zkoušení u maturit vrátit zpět do kompetence škol a součástí společné části by zůstal pouze didaktický test, a na konferenci Strategie vzdělávací politiky 2030 otevřelo diskusi o revizi rámcových vzdělávacích programů.

Novela školského zákona se týká i maturity z cizích jazyků a tolik diskutované matematiky, nejvíc vášní však dlouho vyvolává čeština. Psalo se hlavně o slozích, zadávání poněkud „umělých“ útvarů a neprůhledném centrálním hodnocení, které bylo zavedeno v roce 2012, poté zrušeno a znovu, bez výraznější odborné diskuse, obnoveno v roce 2017.

Slohy a ústní zkoušení chce ministr Plaga převést do profilové maturity i proto, aby posílil důvěru v učitele. Ti snad konečně dostanou šanci vymanit se z unifikačních tendencí posledních let a vytvořit svým studentům zkoušku „přímo na tělo“. Na některých školách se možná vrátí k osvědčeným čtyřhodinovým slohům, jinde propojí maturitní práci s vyhledáváním informací na internetu. A co se literatury týče, učitelé jistě najdou mnoho způsobů, jak o ní se studenty hovořit. Maturita z češtiny by se mohla stát konkurenční záležitostí, jež by ukazovala, jak sečtělí a tvořiví učitelé i studenti na té které škole jsou.

Centrální test, zaměřený především na praktické užití jazyka, porozumění textu a běžnou stylistiku, je rozumný kompromis. Stát by měl pohlídat, aby dál zbytečně nenarůstalo množství teorie a pojmů. A právě toho se týká i zmíněná revize vzdělávacích programů. Je nutné jasně pojmenovat, co má umět žák základní školy i běžný maturant a co už je nadstavba, kterou by třeba v případě češtiny měli řešit spíš studenti bohemistiky.

Je chvályhodné, že chce Ministerstvo školství ČR k diskusi o vzdělávání přizvat odbornou i laickou veřejnost. Pokud totiž mají učit ti, kteří „dokážou kriticky vyhodnotit informace“, abych parafrázovala slova ministra pronesená na zmíněné konferenci, a pokud mají být studenti alespoň zčásti zaujatí tím, co jim škola nabízí, měl by být vzdělávací systém co nejméně diktován svrchu a co nejvíce podroben veřejné debatě. Jen tak je šance, že se s ním výrazněji identifikují učitelé, studenti i rodiče. A že konečně dospějeme k nějakému stabilnějšímu řešení.

Psáno pro MF DNES, 6. 3. 2019.

Převzato z autorčina blogu na iDNES.cz.

5 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Jak už jsem psal jinde, vezmeme-li v potaz okolnosti, za nichž ministr školství předložil maturitní novelu, působí tento blog jako výsměch kolegům.

Simona CARCY řekl(a)...

Toto je elementární lež: "Slohy a ústní zkoušení chce ministr Plaga převést do profilové maturity i proto, aby posílil důvěru v učitele".

Pak se musím ptát, co je to ta důvěra v učitele. Je to pojistka toho, že se dá vždycky nějak s učitelem domluvit přijatelný výsledek? Je to naděje v to, že učitelé plošně hodnotí naprosto rozdílně a tedy nesrovnatelně? To mne má jako žáka uklidnit? Že na místní škole budu mít jedničky, budou mi lhát do kapsy, jak jsem dobrá a pak, až u toho nebude berlička učitele "co mne zná" pohořím?

Směšná argumentace učitelky, která ani nesmí (dle vlastních slov) vést třídu k maturitě. Kde je asi chyba?

V. řekl(a)...

Maturita z češtiny by se mohla stát konkurenční záležitostí, jež by ukazovala, jak sečtělí a tvořiví učitelé i studenti na té které škole jsou.


A to se maturitní zkoušky budou vysílat na webu a žáci nižších ročníku a rodiče budou smskama volit královnou a krále maturit?

Simona CARCY řekl(a)...

A nejsou čtyřhodinové slohy málo, Antone Pavloviči? Což rovnou šestihodninové a nebo než dopíše pero?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Je chvályhodné, že chce Ministerstvo školství ČR k diskusi o vzdělávání přizvat odbornou i laickou veřejnost.

Ale kdy?

Okomentovat