24.2.19

Petra Kultová: Literatura je (nejen) pro děti nepostradatelnou učebnicí emocí

Je literatura pro děti a mládež opravdu triviální? A proč je tak těžké ji definovat? Množství inspirativních odpovědí nám nabízí anglofonní literární věda.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu Vltava vybíráme:

„Začíná se mluvit o kategorii literatury pro každý věk, kam se řadí některé tituly původně označované jako četba pro děti a mládež, ale v současné době si je častěji kupují dospělí pro své vlastní potěšení a nikoliv pro děti,“ uvádí Lukavská. Knihy sice můžeme dělit podle věkového doporučení, ale jako čtenářky a čtenáři bychom se neměli těmito kategoriemi nechat omezovat. „Pokud se nám v padesáti líbí třeba Medvídek Pú, měli bychom si ho užívat i nadále,“ dodává v ArtCafé teoretička literatury.

Dospělí už dnes nejsou jediní arbitři dobré literatury. „V rámci internetu jakožto relativně demokratického média děti publikují názory na knihy třeba formou videoblogů. Mohou se tak stát knižními influencery,“ říká Lukavská. Přesto zůstává role literárních kritiků nepostradatelná. „Literární kritici by měli představovat protihráče autorů dětských knížek a svou kritikou mohou ovlivnit, co se bude vydávat,“ říká Lukavská. „Literatura nám jako jediný druh umění nabízí skutečně detailní pohled do mysli a emocí postav, které my jako čtenáři chápeme jako lidi. A když čteme a snažíme se vnořit třeba do mysli prasátka Peppy, jednáme velmi podobně, jako když jdeme po ulici a snažíme se odhadnout, jaký má záměr někdo, kdo jde proti nám a dělá na nás určité gesto,“ shrnuje Jana Segi Lukavská. Učení emocí z knih je ostatně stejně důležité pro děti, jako pro dospělé.



Žádné komentáře:

Okomentovat