13.2.19

Lucie Fialová: Školství láká lidi s potřebou řádu

Poradenská psycholožka a autorka dlouhodobých vzdělávacích programů pro školy i firmy Šárka Miková přednáší o teorii typů, která vychází z učení švýcarského psychologa C. G. Junga. Vyplývá z ní, že všechny děti přicházejí na svět s určitým „nastavením mozku“, které řídí jejich chování navzdory tomu, jak je ovlivňuje rodina či škola. Napsala o tom knihu Nejsou stejné. Vyškolila také tisíce českých učitelů a mimo jiné zjistila, že mezi nimi převažuje jeden typ osobnosti. Možná je to vysvětlení, proč se mnoha dětem ve škole nelíbí.

Z rozhovoru v Lidových novinách vybíráme:

LN Jak je to tedy s těmi učiteli?

Stejně jako děti nejsou stejné a mají jiné potřeby i ve výuce, také učitelé nejsou stejní a jejich vrozené potřeby a typ osobnosti se promítají do toho, jak učí. Už Carl Gustav Jung popsal, že přicházíme na svět s různým „nastavením mozku“, díky kterému se pak lišíme v tom, jak přijímáme informace, jak se rozhodujeme, co má pro nás v životě hodnotu a co nás motivuje. A také jak se potřebujeme učit. Takže když má paní učitelka potřebu stability a předvídatelnosti, tak stejně přistupuje i k dětem. Těmto učitelům je přirozené hlídat dodržování pravidel, dětem dávají přesné návody, osvědčené postupy a dbají na trénování dovedností, protože to všechno oni sami při učení potřebují. Zodpovědně vedou děti k tomu, aby dobře zapadly, aby plnily, co mají, a byly součástí řádu. Takových učitelů je v českých školách až 70 procent. Proškolila jsem jich 5000, a byť je lidí s těmito vrozenými potřebami v populaci necelých 40 procent, ve školách jich je většina.

LN Jak si to vysvětlujete?

Školství přitahuje lidi s potřebou předvídatelnosti, protože je to stabilní obor se zavedeným systémem a řádem. Navíc ho dobře znají vlastně odmala. Jejich mozek je totiž nastaven tak, že cokoliv nového porovnávají s tím, co už mají zatříděno v databázi zkušeností: „Už jsem to někdy viděl? Nebo je to alespoň něčemu podobné? Pokud ne, není to pro mě důvěryhodné.“Neznamená to, že nic nemění – naopak rádi změní to, co nefunguje, protože jejich klíčovou potřebou je dělat zodpovědně svou práci. Jenže jejich přirozená tendence vracet se neustále k minulosti jim někdy zavírá oči před současnou realitou, takže si nemusí všimnout, že léty osvědčený postup už nezabírá. Z toho, co je nové, vyberou jen to, co znají, a řeknou „to už přece dávno děláme“.




6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Školství láká lidi s potřebou řádu

To si tedy pytlici s chutí přečtou. Podle toho, jak to ve školství vypadá, měli ti pytlici skoro midrák z pocitu, že jsou mezi dospělými široko daleko jediní s takovou potřebou.
V každém případě děti neukotvené ve zvycích, rituálech a především mantinelech svého chování jsou dětmi tápajícími a v podstatě nešťastnými.
Je docela zajímavé, že lidé kteří se například ve stylu oblékání snaží zcela cíleně vymanit z prý všeobecně hnusné unimormity se každý den tvrdošíjně navlékají do té svojí uniformy mnohdy i kašpárka.
Je nějaká profese či obor, který láká lidi s potřebou neřádu?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Především psychologie láká lidi s potřebou řádu. Prostě rozdělit lidi do čtyř skupin a basta.

Eva Adamová řekl(a)...

Já si naopak myslím, že naše školství láká lidi s potřebou neřádů ...

Jana Karvaiová řekl(a)...

V tom clanku jsou taaak objevne veci.
A co tim chtel basnik rict? Jsi nerad- hura pojd delat ucitele? Asi mam dlouhe vedeni.

Radek Sárközi řekl(a)...

Jedná se o typologii osobnosti MBTI, která byla přenesena z prostředí komerčních firem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI" (https://cs.wikipedia.org/wiki/Myers-Briggs_Type_Indicator)

Okomentovat