28.2.19

EDUin: Maturity a přijímačky by měly nabídnout férovější hodnocení žáků

V českém vzdělávacím systému byly postupně zavedeny plošné, státem připravované a garantované zkoušky na úrovni maturit (2011) a přijímací zkoušky na SŠ (2017). Tzv. high-stakes zkoušky mají významný vliv na modulaci vzdělávání na stupních, které jim předcházejí. Takové zkoušky vytvářejí spolu se vzdělávacími programy jednoznačné zadání vůči školám a učitelům: stávají se z hlediska přípravy prioritou, nejdůležitějším cílem vzdělávání. Odtud tedy pramení jejich vliv. Jejich současné nastavení posiluje mezigenerační vzdělanostní reprodukci a selektivitu v českém systému. Děje se tak kvůli úzkému zaměření na jazyky a matematiku. EDUin doporučuje sledovat celkový vývoj dítěte, jeho motivaci a adekvátně tomu uzpůsobit hodnotící nástroje. Žákovská portfolia, dlouhodobé projekty či větší volitelnost předmětů se nabízí jako možná východiska.


Audit vzdělávacího systému, který EDUin každoročně vydává, upozorňuje na klesající úspěšnost u maturitních zkoušek. Ta je podle dostupných informací způsobena změnami v náročnosti testů a jejich hodnocení. To je plně v gesci organizátora státních zkoušek CERMAT, který historicky měnil obtížnost na objednávku některých ředitelů škol, jimž přišla nedostatečná. Vyšší neúspěšnost u maturit posléze zavdala hejtmanům důvod ještě posilovat vliv klíčových zkoušek zavedením nepodkročitelné hranice. „Vliv testů CERMATu na vzdělávací dráhu dítěte je naprosto zásadní. Opakovaně se ovšem ukazuje, že testy jdou obsahově vstříc dětem z podnětnějšího prostředí. V praxi to znamená, že u zkoušek díky pomoci rodiny lépe uspějí děti z kulturně či ekonomicky bohatších rodin,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Právě vliv jednotných přijímacích zkoušek a maturit na reprodukci vzdělávacích nerovností je v hledáčku akademiků z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání Univerzity Karlovy nebo České školní inspekce. Ta ve svých závěrech tvrdí, že potenciál identifikovat uchazeče s předpoklady k úspěšnému zvládnutí studia by měly spíše zkoušky z čtenářské a matematické gramotnosti a obecných studijních předpokladů. „České školství by mělo jít naproti rozmanitosti dětí a umožnit hodnocení, které opravdu zohlední výsledky žákovy činnosti. I těch mimo školu. Jde například o žákovská portfolia, která mohla být relativně snadným prostředkem k posouzení mnohem širšího spektra charakteristik žákovy osobnosti,“ vysvětluje Kartous. Některé školy se již nyní o celistvý přístup snaží, ale stále jsou vázány státními testy s předepsanou váhou většinou 60 %.

V případě maturit by se změny měly více přizpůsobit současnému způsobu práce, který již nevyžaduje znát nepřeberná množství informací nazpaměť. To je stále požadavkem některých zkoušejících ve školních částech zkoušky dospělosti. Naopak, maturitní zkoušku by bylo záhodno pojmout jako komplexní ověření potenciálu žáka na konci střední školy. Forma celoročního projektu, ať už v podobě písemné práce, případně hmotného výrobku či kupříkladu software či založení funkční organizace, by prověřila mnohem širší spektrum znalostí a dovedností žáků.

Zatímco v jiných zemích si mohou žáci volit vlastní maturitní předměty a formy jejich splnění, Česko zatím lavíruje. „Stojíme před klíčovými rozhodnutími. Ministerstvo školství aktuálně připravuje Strategii rozvoje vzdělávací politiky do roku 2030, revizi rámcových vzdělávacích programů a klíčových zkoušek. Je potřeba postupovat koncepčně a jasně říct, jak má u nás vzdělávání vypadat. Školy by měly dostat od státu zadání především rozvíjet možnosti každého dítěte, a to nepůjde bez vědomé změny přijímacích zkoušek nebo maturit,“ uzavírá Kartous.

11 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

doporučuje sledovat celkový vývoj dítěte, jeho motivaci

Pytlici doporučují do férového hodnocení zahrnout i anamnézu, včetně průmětu dědičných vzdělávacích omezení. Součástí skutečně úplně nejvíc nejférovějšího hodnocení by mělo být i daňové přiznání rodičů. Uchazečům a maturantům, kteří do formuláře uvedou, že ale doopravdy moc chtějí u zkoušky uspět, by měl být proporčně míře toho chtění navýšen i bodový zisk.
Jestli se pytlici ještě někdy zúčastní nějakého závodu, určitě uvedou, že by bývali rádi trénovali do úmoru těla, ale že jim v tom brání jejich až patologická lenost. To by v tom byl čert, aby se na tu bednu nedostali. Tedy, pokud to bude férový závod samozřejmě.

Josef Soukal řekl(a)...

"... testy jdou obsahově vstříc dětem z podnětnějšího prostředí"
Správně: Jdou obsahově vstříc těm, kteří toho více umí.
Tuto zásadní nerovnost je třeba zrušit. Proto je třeba u přijímacích a maturitních zkoušek nutno zrušit cokoli, co je porovnatelné.
Nejhorší je, že tohle poselství budovatele vzdělávacího komunismu zapleveluje nejen vzdělávací diskurz, ale páchá škody i na vzdělanosti v této zemi.

Josef Soukal řekl(a)...

"Některé školy se již nyní o celistvý přístup snaží, ale stále jsou vázány státními testy s předepsanou váhou většinou 60 %."

Je to naopak: Kolik škol u nás využívá oněch čtyřiceti procent prostoru smysluplně, tedy nikoli k bodování podle školního vysvědčení?
A samozřejmě - centrální test je přirozenou součástí celistvého obrazu uchazeče; žádný podobný test na žádné škole ho nemůže plnohodnotně nahradit.

Jiri Janecek řekl(a)...

„České školství by mělo jít naproti rozmanitosti dětí a umožnit hodnocení, které opravdu zohlední výsledky žákovy činnosti. I těch mimo školu. Jde například o žákovská portfolia, která mohla být relativně snadným prostředkem k posouzení mnohem širšího spektra charakteristik žákovy osobnosti,“ vysvětluje Kartous.

Moc teda nevim, co to jsou ta zakovska portfolia, ale prijde mi, ze jsou asi tak sestkrat vic zavisla na tom sociostatusu nez znamky...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ach ano. Pytlici jako obvykle ta expertní moudra nečetli, a tak jim to docvakává až po komentářích, zdá se. Zřejmě jde o to, že uchazeč či maturant se dostaví ke zkoušce s kufrem svého portfolia. To jest se stohy dotazníků, zpráv a nálezů, které od žákova narození pilně sepisovali a zakládali učitelé, asistenti, speciální pedagogové, psychologové, psychiatři, poradci, koučové, uliční výbory a báby kořenářky.
Takže maturitu by měl dostat určitě Radek, protože jeho prababička sloužila u místního kulaka na statku. Ale kdežpak! Maturitu musí dostat Veronika, protože její strýc ještě za totality prohrál štyry stovky ve ferblu.
Jde ještě o to, jestli budou žáci ochotni čekat na rozhodnutí posudkových komisí celé dva roky od konání zkoušky.
Možná by se ale mohlo začít zveřejněním portfolií odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů. Snad že bychom snáž pochopili kořeny jejich až tak v kraji nebývalého blbství.

Eva Adamová řekl(a)...

"České školství by mělo jít naproti rozmanitosti dětí a umožnit hodnocení, které opravdu zohlední výsledky žákovy činnosti. I těch mimo školu. Jde například o žákovská portfolia,"

Krucinálfagot už, na jednu stranu melou, že jsou u nás znevýhodněna děcka ze sociálně nepodnětného prostředí, a špekulují jak to udělat, aby nebyla, a pak ze sebe vyvali z odpuštěním takovou p......., která by k jejich znevýhodnění přispěla ještě ve větší míře.

Pepouš řekl(a)...

Netušíte někdo, jak by takové žákovské portfolio k přijímacímu řízení mělo vypadat? Asi si dokážu představit portfolio v rámci nějakého předmětu, ale k přijímacímu řízení vůbec ne. Jak by se potom rozhodovalo o přijetí?

A ještě bych prosil, jestli někdo rozumí rozdílu mezi testem z matematiky a zkouškou z matematické gramotnosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici dovozují, že test z matematiky je špatně, a zkouška z matematické gramotnosti je výborně. Ale bylo by lepší se poptat u botlíků. Tam mají podklady od eduinu už drahně let.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Zkouška z matematické gramotnosti je ožužlatá matematika natolik, aby nezůstala polovina studentů mimo hru, matematika ante portas.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

ožužlaná

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zatímco test z matematiky srovnává žáky do lajny podle toho, co umějí a znají, tak zkouška z matematické gramotnosti posuzuje, jak vynikajícího výsledku by žáci bývali byli dosáhli, kdyby nebyli nespravedlivě poškozeni napřiklad tím, že v jejich bezprostředním okolí a ani na chytrém mobilu se posledních padesát let navyskytl žádný vzor hodný následování.

Okomentovat