28.2.19

MŠMT zahájilo debatu ke Strategii vzdělávací politiky 2030+

Pražská Národní technická knihovna se dnes stala hlavním centrem debat o budoucnosti českého vzdělávacího systému na budoucí desetiletí. Akce se zúčastnily zhruba dvě stovky hlavních aktérek a aktérů vzdělávacího systému České republiky. Byla tak formálně zahájena příprava Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030. Cílem konference bylo otevření veřejné a odborné debaty o klíčových výzvách a vizích vzdělávání v ČR a nalezení cest k jejich realizaci. Součástí konference byla také část věnovaná revizím rámcových vzdělávacích programů.

Robert Plaga zahájil konferenci k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga zahájil konferenci k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+.

DVTV: Český vzdělávací systém nestíhá, škola by měla děti naučit řádu, tvrdí Drábová

Je tendence usnadňovat žákům každodenní práci tím, že se klade větší důraz na humanitní vzdělávání, schopnost memorovat je dána větší části populace než schopnost logicky myslet, míní šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která byla v Litomyšli hostem speciálu DVTV v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu. Když se dívám na maturitní testy z matematiky, tak si říkám, že tohle kdybych nezvládla při přijímacích zkouškách na gymnázium, tak by mě nevzali, dodává.


Lukáš Jelínek: Rub a líc střídání ministrů

Nelze se divit pozornosti, jakou vyvolávají zvěsti o střídání ve vládě. Chod země sice poznamená málo a ani resortní strategie jím zpravidla nejsou dotčeny, ale o to větší dopad může mít na personální architekturu úřadů, partají a politického zákulisí. S novým ministrem přicházejí noví spolupracovníci, ale i kuloární hráči. Má svoje kontakty, témata, ambice.


Michaela Endrštová: Ministerstvo školství otočilo. Soukromá ScioŠkola dostala napotřetí akreditaci

Soukromá základní ScioŠkola ve Frýdku-Místku získala napotřetí akreditaci ministerstva školství. Tvrdí, že resort mění přístup k soukromým školám. Ministerstvo zatím rozhodlo o osudu poloviny škol, které žádají o zápis do školského rejstříku na příští rok, většinu jich povolilo. V posledních letech přitom většinu žádostí zamítalo. Mezi neúspěšnými žadateli je dlouhodobě například síť soukromých škol Educanet, která kvůli tomu podala žalobu.

Kateřina Perknerová: Stovky středoškoláků obcházejí krach u maturity. Zákon to umožňuje

Neudělali maturitu. Poprvé ani podruhé. Hrozí jim, že ji v pětileté lhůtě nesloží ani napotřetí. A tak se znovu přihlásí na stejnou nebo jinou střední školu. Podle odhadů je podobných repetentů několik set, ale přesná čísla neexistují.

Týden otevřeného vzdělávání nabízí noc v soudních budovách i příležitost vytvářet na Wikipedii hesla o významných ženách

V prvním březnovém týdnu proběhne osmý ročník Týdne otevřeného vzdělávání. Jeho cílem je rozvíjet kulturu sdílení mezi učiteli a vzdělavateli a podpořit tvorbu otevřených vzdělávacích zdrojů. V Česku se do této akce letos zapojí například Západočeská univerzita s ukázkou trendů v digitálním vzdělávání, nezisková organizace zabývající se inovacemi ve vzdělávání Nugis Finem spolu s Nejvyšším správním soudem, Nejvyšším soudem a brněnskou právnickou fakultou. Wikipedie spojí Týden otevřeného vzdělávání s Mezinárodním dnem žen. Týden otevřeného vzdělávání se koná po celém světě od roku 2012.

EDUin: Maturity a přijímačky by měly nabídnout férovější hodnocení žáků

V českém vzdělávacím systému byly postupně zavedeny plošné, státem připravované a garantované zkoušky na úrovni maturit (2011) a přijímací zkoušky na SŠ (2017). Tzv. high-stakes zkoušky mají významný vliv na modulaci vzdělávání na stupních, které jim předcházejí. Takové zkoušky vytvářejí spolu se vzdělávacími programy jednoznačné zadání vůči školám a učitelům: stávají se z hlediska přípravy prioritou, nejdůležitějším cílem vzdělávání. Odtud tedy pramení jejich vliv. Jejich současné nastavení posiluje mezigenerační vzdělanostní reprodukci a selektivitu v českém systému. Děje se tak kvůli úzkému zaměření na jazyky a matematiku. EDUin doporučuje sledovat celkový vývoj dítěte, jeho motivaci a adekvátně tomu uzpůsobit hodnotící nástroje. Žákovská portfolia, dlouhodobé projekty či větší volitelnost předmětů se nabízí jako možná východiska.

Jan Januš: Právní vědomí je katastrofální, chystáme tak komiks pro školy, říká šéf advokátní komory Jirousek

Advokáti za sebou nemají zrovna lehké časy. A před sebou zjevně také ne. Pokračuje totiž boj o pravidla advokátní mlčenlivosti. „Nedávno jsem měl vystoupení na dané téma a ohledně povinnosti mlčenlivosti na mezinárodní advokátní konferenci v Berlíně a z diskuze vyplynulo, že co je ve vyspělých státech téměř tabu, je v postsocialistických státech stále ještě neukotveným, a mnohdy zcela vadně chápaným, institutem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda České advokátní komory (ČAK) Vladimír Jirousek, který mluví třeba i o novinkách v advokátním vzdělávání či o obecné úrovni právního povědomí.

Jana Kudrhaltová: Malotřídka má své nesporné výhody, říká ředitelka libické základní školy

Základní a mateřská škola v Libici nad Doubravou stojí už více než 150 let. Loni prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí, díky které vyrostla další část školy. Ačkoliv v Libici školáci končí pátou třídou, je to podle ředitelky Jany Mrvové spíše výhoda.

27.2.19

Jiří Mach: Ministerstvo školství by rádo ulevilo přespolním postiženým

Ministerstvo školství plánuje zrušit tzv. jednodruhovost speciálních škol. Ty totiž mohou za svými zdmi vzdělávat pouze děti jednoho typu postižení. Změna vyhlášky o inkluzi by umožnila, aby třeba škola zaměřená na děti s lehkým mentálním postižením (LMP) mohla otevřít třídu například i pro autisty. Návrh by měl pomoci hlavně některým rodinám na venkově, má však i svá úskalí.

Publikace Být v obraze 2 - mediální vzdělávání s využitím audiovizuálních prostředků

Publikace Být v obraze 2 je určena všem, kdo chtějí přispět k posilování mediální gramotnosti. Zejména pak vyučujícím na druhém stupni základních škol a na středních školách po celé České republice.

8.3.: Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Proč se zabývat duševním zdravím dětí ve školách?

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:
  • Jak školy ovlivňují duševní zdraví dětí?
  • Jaké kompetence učitelů přispívají k podpoře duševního zdraví žáků?
  • Jakou podpůrnou síť mají školy k dispozici?
  • Jaká opatření pozitivně ovlivňují dětské duševní zdraví ve školním prostředí?
  • Jak se staráme o duševní zdraví učitelů?

Bohumil Kartous: Kritika inkluze velí: zpátky na stromy!

Inkluze po česku prý nefunguje, konstatoval Radek Sarközi v MF DNES (20. února 2019). Fakta, která mají doložit její nefunkčnost, jsou však prokazatelné manipulace. Autor se neobtěžuje rozlišovat mezi různými druhy speciálních potřeb a mluví jen o dětech s mentálním postižením. Ty tvoří z celkového počtu dětí s přiznanou speciální podporou jen malou část.

Radka Hrdinová: Zvláštní školy jsou s námi už 150 let

Základy dnešního speciálního školství, o kterém se nedávno tak bouřlivě diskutovalo v souvislostí s inkluzí, však byly položeny mnohem dříve. Takzvaným Hasnerovým školským zákonem z roku 1869. Tehdejší školský zákon nařídil, aby zemské sněmy v tehdejším Rakousku-Uhersku zakládaly (a také financovaly) školy pro tělesně a mentálně postižené děti a výchovné ústavy pro „mravně zpustlou mládež“. Letos od vyhlášení tohoto v mnoha ohledech revolučního zákona uplyne 150 let.

Markéta Lankašová: Od školy ke škole. Kamion s laboratoří uvnitř vozí vědu za studenty

Laserová řezačka, robotické rameno, 3D tiskárny či elektronový mikroskop, jenž na rozdíl od jiných modelů nezabírá celou místnost. Tyto a další přístroje převáží pojízdná digitální laboratoř FabLab hlavně mezi jihomoravskými středními a základními školami.


Žaneta Motlová: Gymnázium, nebo učiliště? Ostravské školy zavedou nově kariérní poradce

Především žákům osmých a devátých tříd poradí nově na ostravských základních školách s volbou povolání kariérní poradci. První z nich budou vyškolení do konce roku.

Televizní klub neslyšících: Raná péče aneb reportáž zda inkludovat neslyšící děti

Raná péče je sociální služba poskytovaná rodinám s dětmi se zdravotním postižením nebo s dětmi, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Tato služba může být rodinou využita nejpozději do sedmi let věku dítěte. Zásadní je ovšem vliv v raném věku dítěte, tedy asi do tří let. Děti se sluchovým postižením se dostávají do dvou vzdělávacích proudů – běžného a speciálního školství. V dnešní době integrace a inkluze mají otevřeny dveře do běžných škol, které jsou povinny jim zajistit vzdělání. Spousta dětí projde prvním stupněm většinou bez problémů. Naopak na druhém stupni spousta z nich nachází útočiště ve speciálním školství. V tomto dílu Televizního klubu neslyšících se reportéři pokoušejí zjistit, jak jsme na tom v ČR s ranou péčí pro sluchově postižené děti, jaké podmínky jim jsou v případě běžného vzdělávacího proudu reálně zajišťovány a zda je pro ně integrace/inkluze vhodná. Zjišťují, jak je možné, že se velká část dětí z inkluze přiklání ke speciálnímu školství. A pokud ne, je jejich vzdělání v běžné proudu dostačující?


26.2.19

Revize RVP: Proč nebylo použito diskusní fórum na metodickém portálu RVP.cz

Vyzkoušeli jsme nové diskusní fórum na webu Národního ústavu pro vzdělávání a zeptali se, proč nebylo pro veřejnou diskusi použito diskusní fórum na RVP.cz?

Bořivoj Brdička: Abeceda tvořivosti podle Laury Fleming

Zatím poslední z řady pomocných metodických materiálů na podporu zavádění modelu tvořivého myšlení do výuky. Inspiraci tentokrát přináší odbornice z New Jersey Laura Fleming.

Milan Baják, Tomáš Lörincz: Aby všechny děti ve škole fyzika bavila a učily se s radostí. To je vize projektu Elixír do škol

Na půdu královéhradecké Univerzity se sjeli učitelé-fyzikáři, kteří se snaží tento zdánlivě složitý předmět učit zábavnou formou. Projekt Elixír do škol podporuje takové pedagogy, kteří mají chuť inspirovat a nadchnout a kteří do výuky přinášejí třeba i inovativní prvky.


25.2.19

Tomáš Feřtek: Čedok, Svazarm, SSM? Příprava na přijímačky jako zbraň hromadného ničení

„To přece nemá nic společného s tím, jestli ty děti rozumí rodné řeči a umí ji používat. To je normální češtinářský teror.“ Určování vidu, rodu a třídy slovesa, větněčlenská platnost výrazu, jednočlenná věta, vedlejší věta příslovečná příčinná (důvodová)… Mojí ženě, jinak po dlouhá léta češtinářce na venkovské škole, kde se snažila, aby děti bavilo čtení a psaní, máloco zvedne mandle tak spolehlivě jako test v nejmenovaném deníku, který měsíční sérii vzdělávacích lekcí a opakovacích testů k přijímačkám uvedl titulkem: Co vás čeká a nemine.

A DOST!: Velká maturitní loupež? Nebo zajištění bezpečnosti?

V každé střední škole nechalo ministerstvo vyměnit počítačové sestavy, na které se většinu roku práší a použijí je pár dní v roce. Akce za takřka čtvrt miliardy korun z kapes nás daňových poplatníků. Na dostatečné zvýšení platů učitelů ale peníze nejsou. Uvidíte jen v A DOST!


DVTV: Školní počítačová revoluce? Stát změní výuku informatiky. Je na čase, říká Růžičková

Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard.

Revize RVP: připravuje se konečně veřejná diskuse aneb Vize a cíle revize?

Na webu Národního ústavu pro vzdělávání se v posledních dnech objevila celá řada změn, které signalizují přípravu veřejná diskuse k připravované revizi RVP. Bohužel řada změn byla zatím znepřístupněna a některé stále veřejně dostupné texty jsou plné nepřesností a manipulací. Doufejme, že aktualizované texty a kompletní podoba bude zpřístupněna v pátek při příležitosti konání konference MŠMT k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030, kde je jedním ze tří témat právě i Revize RVP.

EDUin: Finále ocenění Eduína 2018 ukazuje širokou paletu inovací v českém vzdělávání

Porota vybrala devět projektů nominovaných na cenu Eduína 2018, které v oblasti vzdělávání nejlépe odpovídají na výzvy současné společnosti. Finalisté se nyní připravují na živé prezentace, na základě kterých nezávislá porota vybere tři oceněné. Cenu veřejnosti získají tři projekty, které se nejlépe umístí v on-line hlasování, jež probíhá do 24. 3. 2019. Pomozte nám vytvářet pestrý souhrn inovací v českém vzdělávání.

Učitelské listy: Stěžejním dopadem povinného posledního roku předškolního vzdělávání je zvýšení administrativní zátěže a zkomplikování života mateřským školám

Plošné zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání za ministryně Valachové přineslo více negativ než pozitiv. Necelá 2,5 procenta dětí převážně ze sociálně slabých rodin stále ještě do školky nechodí. Stát vlastně neví, které děti to jsou a kde jsou (cizina, ubytovny), jaké jsou spádové obvody stanovené zřizovateli, školkám není jasné, kdo má děti dohledávat. Financování nákladů z rozpočtu je v nedohlednu.

Petr Wojnar: Dnešním dětem chybí přirozený pohyb, líčí fyzioterapeutka

"Děti se v současnosti dělí na ty, které odmala dělají jednostranně zaměřenou sportovní zátěž, a ty, které se nehýbou a sedí u počítače nebo telefonu. Ani jednu skupinu už téměř nevidíte hrát si venku," říká v rozhovoru pro MF DNES a iDNES.cz ostravská fyzioterapeutka Pavla Kusynová Vichnarová.

Radka Hrdinová: Zmatek a znechucení. Co studenti mají z tahanic o konečnou podobu maturit

V prvním a druhém ročníku na středních školách jsou dnes studenti, na nichž si chce stát poprvé odzkoušet největší maturitní experiment od zavedení státní zkoušky. Právě oni si jako první vyzkoušejí, jaké to je povinně maturovat ze tří předmětů, včetně obávané matematiky.

Jan Ziegler: Prolhaná učebnice dějepisu pro střední školy

A to z toho důvodu, že na straně 160 – 161 evidentně straní komunistům a naopak bagatelizuje rudé zločiny. Z toho důvodu není žádoucí, aby se z ní učili mladí lidé.

Anna Brzybohatá: Zelenina ze salátových barů ve školách mizí. Pokud je tedy školy vůbec mají

Stravování ve školách je horkým tématem nejen pro žáky, ale i rodiče, učitele nebo vládu. Plošné obědy zdarma zřejmě nebudou, ale jsou tu i jiné varianty jako projekty Ovoce, zelenina a mléko do škol nebo salátové bary. Čerstvě připravené suroviny si mohou děti sami nabírat a udělat si přílohu podle svého.

František Morkes: Proč učitele rozdělujeme na lepší a horší

Týdeník školství zveřejnil na sociální síti Facebook komentář Františka Morkese: "V každém povolání jsou jedinci, kteří své povinnosti zvládají lépe, a pak i ti, kteří je zvládají se značnými obtížemi. Pro většinu lidí je to pochopitelné a nikdo to zvlášť neřeší. Pouze v případě učitelů se o této skutečnosti často a s nebývalým zaujetím diskutuje. Dalo by se to vnímat jako upřímný zájem a snahu, aby ve školách na žáky působili jen dobří učitelé. Skutečný důvod však bývá jiný. Řeči o dobrých a horších učitelích se vedou především proto, aby se nemusel plošně zvyšovat tarifní plat všem učitelům. Učitelů je totiž hodně a každé zvýšení tarifních platů představuje hromadu peněz."

Revize RVP: podivné diskusní fórum aneb Tento způsob diskuse zdá se mi poněkud nešťastným...

Kdo očekával, že veřejná diskuse k revizi RVP bude probíhat na Metodickém portálu RVP.cz, se zřejmě mýlil. Tamní diskusní fórum využívá sice již letitý systém phpBB, který je ověřený a řada učitelů ho v průběhu více než desetiletého provozu portálu RVP.cz navštívila a používala, Národní ústav pro vzdělávání ale zvolil jiné řešení s využitím redakčního systému Marwel. Podívejme se letmo na zatím zřejmě nehotovou podobu.

Revize RVP: přehled podkladových studií

Seznam oblastí a aktuálních verzí již publikovaných studií na webu Národního ústavu pro vzdělávání. Práce na dokumentech zahrnují přípravu podkladových studií, diskuse a připomínky v odborných skupinách, "vyčištění" obsahu vzdělávací oblasti a nakonec projednávání v oponentních skupinách. Mezi podkladovými studiemi chybí studie pro vzdělávací oblasti Člověk a společnost, Člověk ekonomika a svět práce a Umění a kultura.

24.2.19

Andrej Babiš: Zpátky na špičku Evropy se ale nedostaneme jen díky vědě. Musíme pomoct i řemeslu

Premiér Andrej Babiš publikoval na sociální síti Facebook pravidelný přehled: "Zpátky na špičku Evropy se ale nedostaneme jen díky vědě. Musíme pomoct i řemeslu. Některé profese prostě nenahradíme digitálními nástroji. Asi pamatujete, jak jsem se tady ještě před dovolenou rozčiloval nad pomalým zaváděním moderně pojaté praktické výuky na základní školy, duálního vzdělávání pro střední odborné školy a rozjezdem tolik očekávaných mistrovských zkoušek."

Petra Kultová: Literatura je (nejen) pro děti nepostradatelnou učebnicí emocí

Je literatura pro děti a mládež opravdu triviální? A proč je tak těžké ji definovat? Množství inspirativních odpovědí nám nabízí anglofonní literární věda.


Pavel Bárta: BYOD, ano či ne?

Zpráva o sérii pokusů s nasazením vlastních přístrojů (BYOD) do výuky odborných předmětů na průmyslovce v našich podmínkách.

Ivo Porybný: Finské školství: Co se skrývá za tímto fenoménem?

O finském školství se mluví pouze v superlativech. Pokud se někoho zeptáte, jaký vzdělávací model by měl být vzorem pro Českou republiku, dotyčná osoba vám s velkou pravděpodobností odpoví, že ten finský. Jedná se o zažitý konsenzus na kterém se shodují jak politici, tak i značná část odborné a laické veřejnosti. Za povšimnutí také stojí, že ve Finsku se chtěl inspirovat bývalý ministr školství Marcel Chládek, který si ke svému rozhodování přizval Mika Risku, ředitele Institutu vzdělávání při univerzitě v Jyväskyle.

Anja Willner: Jak vypadá běžná finská škola?

Článek FOCUS Online představuje také klady a zápory projektově/problémově orientované výuky (PBL – project/problem/phenomenon-based learning). Zároveň definuje hlavní rozdíly finského a německého vzdělávacího systému.

Martin Bláha: Co bude potřeba umět v práci, když to základní zvládne umělá inteligence? Microsoft odhalil nezbytné schopnosti zaměstnanců budoucnosti

Umělá inteligence nepochybně změní složení pracovní síly, píše server CNBC. Čtyři z pěti největších firem v Asijsko-pacifickém regionu věří, že tato technologie v horizontu tří let zásadně změní fungování jejich firmy, tvrdí poslední studie od Microsoftu.

23.2.19

Ondřej Šteffl: Budoucnost, vzdělávání a RVP

Ve školství stále znovu a znovu řešíme dílčí problémy, jejichž význam je z hlediska budoucnosti okrajový Cut-off score a obědy pro děti zdarma, jak BIS zasahuje do výuky dějepisu a tak dál a tak dál. To je ovšem taková pěna dní. Zásadnější otázky nebo snad dokonce i ty nejzásadnější necháváme stranou.


7.-8.3.: Workshop Odpovědný vztah k médiím

Máte pocit, že vaši žáci nejsou dostatečně imunní vůči fake news? Přemýšlíte o tom, jak naučit vaše žáky kriticky hodnotit informace z médií? Hledáte inspiraci pro hodiny občanské nauky, ZSV či dějepisu? Máte chuť sdílet své zkušenosti s kolegy a přispět ke vzniku nových vzdělávacích programů? Potom přijďte na dvoudenní workshop v rámci projektu Občanský průkaz 4.0 Odpovědný vztah k médiím.

Radek Sárközi: Tento způsob inkluze zdá se mi poněkud nešťastným

Zatímco učitelé upozorňují, že současná podoba inkluze poškozuje děti, pracovníci neziskovek pozitivním změnám brání. Dá ministerstvo školství zapravdu učitelům, nebo podlehne tlaku lobbistů? Napište své zkušenosti s inkluzí...

22.2.19

Jakub Malý: Svitavský gymnazista válí v angličtině. Je skoro nejlepší na světě

Vítězství mu uteklo jenom o fous. Přiznává, že přípravě moc nedal a taky že úplně neznal pravidla. Zbyněk Gazdík přesto zazářil v soutěži Best In English. Obsadil 6. pozici, národní pořadí ovládnul. „Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to hezký pocit. Celkové vítězství mi uteklo o půl bodu. Před soutěží jsem vůbec nečekal, že bych se nějak umístil. Šel jsem do toho trochu ležérně. Jen tak jsem vyplnil test. Každý den se s angličtinou setkávám, což je vlastně taková pasivní příprava.“


Výzkum: Kybernetická agrese a vybraná rizika v prostředí internetu a mobilních telefonů

Výzkumný tým projektu E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci žádá žáky o vyplnění dotazníku zaměřeného na digitální technologie, kybernetickou agresi a další rizika v prostředí internetu a mobilních telefonů. Cílem mezinárodního výzkumu je zjistit základní informace o využívání digitálních technologií, kybernetické agresi a dalších rizicích on-line prostředí v ČR a srovnat tyto výsledky s daty ze zahraničí. Získané informace jsou důležité a budou velmi zásadní pro rozšíření poznání v této oblasti.


Eva Svobodová: Existuje málo tak rozmanitých jevů jako výuka dějepisu ve školách, říká v reakci na BIS historik

Poznámka pod čarou ve výroční zprávě BIS o tom, že česká výuka moderních dějin je ovlivněna sovětskou interpretací, spustila před pár týdny vlnu diskuzí nad tím, jestli se má kontrarozvědka k takovýmto tématům vyjadřovat. Z čeho BIS vycházela, v jakém stavu je dnes výuka soudobé historie a do jaké míry v ní převládá národní vyprávění? O tom diskutovali historici Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů a Matěj Spurný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.


Jana Karvaiová: Zamyšlení nad důvěrou

Dnešní zamyšlení bude o normálnosti (nenormálnosti) světa a důvěře. A kupodivu se dostanu i ke školství.

ČŠI: Zpráva o vybraných zahraničních přístupech k monitorování spravedlivosti vzdělávacího systému

Česká školní inspekce zveřejnila zprávu popisující na příkladech vybraných zemí a vzdělávacích systémů možné přístupy ke sledování spravedlivosti ve vzdělávání, zejména z hlediska podmínek, ve kterých školy pracují. Zpráva bude využita primárně jako podklad pro další činnosti České školní inspekce směřující k vytvoření národních indikátorů a postupů pro monitoring spravedlivosti vzdělávání v České republice.

Hana Čápová: Gazdík: Kraje už nebudou požadovat cut-off score pro přijímací testy

Ve čtvrtek se sešlo čtrnáct krajských radní pro školství s ministrem Robertem Plagou a jeho náměstky. A po zhruba tříhodinové diskusi došli k tomu, že zavádět cut-off score, tedy minimální hranici počtu bodů ze státních přijímacích testů na střední školy, není dobrý nápad. Cut-off score - které by podle oponentů části dětí zhatilo cestu za vzděláním - prosazoval především Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) a tamní školský radní Stanislav Folwarczny (ODS) spolu s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Naopak ministr Plaga byl proti. Kraje proto zvažovaly, že do sněmovny pošlou vlastní návrh novely zákona. Kritika, kterou ve veřejné diskusi sklidily, je ale nakonec odradila. „Shodli jsme se, že jsou jiné prostředky, jak zajistit kvalitu vzdělávání,“ říká jeden z účastníků jednání, poslanec STAN a školský radní Zlínského kraje Petr Gazdík.

Dotazník: Postoje veřejnosti k inkluzi žáků s lehkým mentálním postižením do běžných základních škol

Studentka speciální pedagogiky Masarykovy university Monika Siruková píše diplomovou práci vztahující se k inkluzi žáků s lehkým mentálním postižením. Prosí o spolupráci na výzkumu vyplněním krátkého dotazníku.

Xtv: "Zeman není dobrým vzorem pro naše žáky. Jeho portrét ve třídě viset nemusí..." říká prezidentka asociace ředitelů ZŠ Hana Stýblová

„Neučí se jako před 300 lety, ubližujeme českému učiteli, snaží se přiblížit žákovi. Vzdělávací programy obsahují učivo, které na každý žák využije. Těžko říct, jestli je to dobře, ale úplně špatně to není. Musíme naučit to, co je povinný základ,“ říká prezidentka asociace ředitelů ZŠ Mgr. Hana Stýblová. Přístup škol a mobilních telefonů je prý na každé škole jinak.


21.2.19

Radek Sárközi: Inkluze po česku nefunguje

Na ministerstvu školství aktuálně finišují práce na novele inkluzivní vyhlášky. Změny ve společném vzdělávání byly sice připraveny již loni na jaře, ale po jejich představení veřejnosti se kolem vyhlášky rozpoutal velký boj.

Ondřej Šteffl: Mobil, který odmaturuje

Dokázali byste dnes odmaturovat z matematiky? Vy možná ne, ale váš mobil ano. Do každého chytřejšího mobilu se totiž dnes dají stáhnout aplikace, které umí bezchybně vyřešit část maturitních příkladů. I s postupem. Stačí příklad vyfotit a jen opsat, co váš mobil vytvoří. Rozumět tomu nemusíte vůbec, ale na čtyřku to stačí.


Jaroslav Mašek: Na Spomocníkovi se zajímavými lidmi o technologiích a vzdělávání – díl 2.: Petra Boháčková

Rozhovory se zajímavými lidmi o technologiích a vzdělávání, tentokrát s paní Petrou Boháčkovou.


Miroslava Šebestová: Velký bratr ve školách? Čipy rodičům hlásí příchody a odchody žáků

Stále větší oblibu si na Chomutovsku získává čipový systém, který rodičům školáků posílá informační zprávy ve chvíli, kdy jejich dítko vstoupí do budovy školy, nebo ji naopak opustí. Krátce poté, co novinku zavedly školy v Klášterci nad Ohří, o ni požádali obyvatelé v celém regionu. Mají totiž v živé paměti pět let starý únos dívky, který měl tragický konec.

Kateřina Perknerová: Školství ze žuly

Hejtmani útočí na ministra školství, ať konečně něco udělá s tím, že se na střední školy dostane prakticky každý, ale více než třetina jejich žáků pak narazí na maturitní zeď. Současný šéf resortu Robert Plaga (ANO) jim říká, že řešením není centrální nastavení bodové hranice pro přijetí, ale vylepšování regionálního školství včetně zavírání zařízení, která nesplňují kritéria kvality. Kraje jako většinoví zřizovatelé středních škol na to mají příslušné páky.

DVTV: Kovář je plagiátor, rozsah opisů je šokující, byl to jeho způsob práce, říká Lomová

Plagiátorství byl způsob jeho práce. Díla Martina Kováře jsou opis starších děl, jsou to spíš překlady. Kovář přebírá celé pasáže textu a argumentaci, není to o tom, zda správně cituje, nebo necituje. Kovář ohrožuje naší vědeckou a pedagogickou práci, kdyby tak postupovali naši studenti, budeme je vylučovat ze studia, říká členka etické komise FF UK sinoložka Olga Lomová.


20.2.19

Pavlína Kosová: Učí se v Česku dějiny prosovětsky? Historici diskutují ve Sněmovně

Sněmovní školský výbor, jemuž předsedá Václav Klaus mladší (ODS), uspořádal seminář, na kterém čeští historici diskutují o tom, jak se na našich školách učí moderní dějiny. „Je výuka dějepisu na českých školách neutrální nebo prosovětská?“ Tak zní název semináře, na kterém během odpoledne vystoupí přední čeští učitelé historie a tvůrci učebnic.


ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj čtenářské gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která podrobně analyzuje podmínky a průběh rozvoje čtenářské gramotnosti na 2. stupni základních škol a na středních školách a dosaženou úroveň čtenářské gramotnosti u žáků 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol (včetně odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) ve školním roce 2017/2018.

Stanislav Šimandl: Cesta k lepšímu školství dlážděna dobrými úmysly...

Trocha ironie nikdy nezaškodí a tak snad stále ještě mohu věřit, bez ztráty kreditu u rozumně myslící veřejnosti, že jednotlivé změny a celkové směřování našeho školství je motivováno dobrými úmysly, bez postranních zájmů ušetřit na dětech. Jít tak daleko a napsat, že na jedné straně mnohdy nedokážeme rozvinout talentované jedince a na druhé straně, že inkluze vede od systémové péče o znevýhodněné děti k jejich pouhému násilnému vřazení do hlavního proudu, by bylo jistě nespravedlivé k upřímným snahám politiků od roku 89. Přes vědomí, že všichni to myslí vlastně dobře a již bude líp, si nemohu odpustit napsat několik odstavců viz níže.

Jaroslav Mašek: Třídní učitel 2.0 – díl 1.: e-mail

První díl seriálu o tom, jak třídní učitel používá technologie, se zaměřuje na emailovou komunikaci.