2.1.19

Petr Kadlec: Kterak si ČŠI lže do kapsy

Česká školní inspekce přišla v předvánočním období se zajímavým závěrem. Za zhoršujícími výsledky českých žáků stojí prý zejména předimenzovanost osnov. Dle mého ČŠI jen vytváří zástupný problém a zavírá oči před těmi skutečnými.

Rámcové (potažmo) školní vzdělávací programy jsou podle inspektorů natolik obsáhlé, že učitel sotva stačí s dětmi látku probrat a nemá téměř žádný časový prostor na procvičování a upevňování učiva. Proto je prý nezbytné podrobit osnovy důkladné revizi neboli řádně je proškrtat. Učitelům se uvolní ruce, děti si oddychnou a výsledky se zase zlepší.

Zní to logicky. Ale zdání klame. Především není pravda, že jsou osnovy předimenzované. Působím ve školství 17 let, a když srovnám nároky na žáky z počátku tisíciletí a dnes, jsou ty dnešní rozhodně menší. Časy socialistické rozebírat nebudu, jen podotknu, že učiva v osnovách rozhodně nebylo méně a zvládly se odučit za osm let.

Abych ale nevypadal jako nostalgický přivolávač starých časů: uznávám, že školní osnovy čas od času revizi zaslouží. Češtinář by určitě ocenil, kdyby místo Ruchovců a Lumírovců mohl věnovat čas důkladnějšímu rozboru stěžejních literárních děl, moderně smýšlející učitel dějepisu bude bezesporu raději řešit dějiny 20.století než tlouct do dětí nicneřešící výnosy bezejmenných českých knížat 10. a 11. století. Ovšem myslet si, že proškrtáním osnov zabijeme hlavní žábu na prameni schopností a dovedností našich dětí, je velmi ošidné.

České děti nemají horší výsledky proto, že by čelily přefouknutým osnovám. České děti se s dobou mění a bohužel nikoli k lepšímu.

České dítě ztrácí respekt k učitelům. Výchovné problémy jsou na školách čím dál častější a berou učitelům spoustu času a energie. Ano, toho času a energie, které by mohli věnovat kýženému opakování a procvičování. Situace je v tomto směru o to závažnější, čím hlubší je inkluze obtížně vzdělavatelných a vychovávatelných dětí v běžných třídách. A o to závažnější, čím horší mají učitelé postavení ve společnosti a nástrojů k řešení problémových situací.

České dítě ztrácí motivaci ke vzdělávání. S bohatnoucí společností přibývá dětí, které mají všechno zadarmo, doma se od nich nic nevyžaduje, a když přijdou problémy ve škole, nacházejí u rodičů často až nepochopitelné zastání.

České dítě ztrácí soustředěnost a trpělivost. Závislost na moderních digitálních technologií vede u dětí ke zkratkovitému a netrpělivému jednání. Zvykly si, že jedním kliknutím se dá uploadovat status, přidat do života přítele i zabít protivníka v počítačové hře. Následkem toho pak projevují vyloženou nechuť k práci, která vyžaduje čas a je náročnější na přemýšlení a soustředění. Větu "Na to kašlu, to je moc dlouhý!" doprovázenou zděšeným výrazem při pohledu na slovní úlohu o třech řádcích od dnešních dětí slyším zcela pravidelně.

Abychom ale nebyli nespravedliví, dodejme, že české děti mají horší výsledky i kvůli učitelům. Jak zkvalitnit i jejich práci?

O platech se už namluvilo dost, takže jen krátce. Jednoduchá úvaha říká, že pokud chcete mít ve školství přetlak dobrých učitelů a postupně vystrnadit ty mizerné, musíte dostat maturanty s potenciálem do lavic pedagogických fakult. A to jinak než finanční motivací lze jen těžko.

Vrcholné orgány školství by také měly výrazně zapracovat na zlepšení pracovních podmínek učitelů. Ministryně Valachová se například kdysi opakovaně zaklínala mantrou omezení školské byrokracie. Skutek nicméně utek. S inkluzí je stav ještě horší a pokud si MŠMT ve své bohulibé snaze zrevidovat vzdělávací programy usmyslí hodit celý proces podobně jako minule na hrb učitelům, bude ještě hůř.

Krátce řečeno, popsané problémy školství jsou podle mého názoru daleko palčivější než předimenzovanost osnov. Vedení resortu je ale nevidí, nebo možná nechce vidět. Proto teď proběhne revize osnov. Až se ale za pár let zjistí, že vzdělanostní úroveň našich dětí nejenže nevzrostla, ale dále klesá, jsem velmi zvědav, jestli se pak konečně někdo z povolaných chytí za nos nebo jestli vymyslí nějaký nový, ovšem opět ryze zástupný důvod.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Především není pravda, že jsou osnovy předimenzované.

Především nejde dost dobře posuzovat dimenzi něčeho, co neexistuje.
Takže v dnešní překotně měnící se době stále platných rámcových vzdělávacích programů zkompetentňovací reformy by se dalo hovořit o výstupech. To, co ty výstupy předepisují, by se dalo zvládnout tak za dva měsíce hravě.
Namátkou:
- Žák objasní základní pojmy z oboru informačních technologií.
Kolik těch pojmů je? Jsou nějak závazně předepsány? Do jaké hloubky se objasňují?
- Žák rozpoznává běžné typy souborů.
Platí to, co u předchozího. Nemá-li dítě snížené rozpoznávací schopnosti, bez problémů rozpozná text, prezentaci, tabulku s grafem, fotografii, audio, video i jakýkoli program. Navíc to má v tom windousovském průzkumníkovi napsáno...
Problém je někde jinde. Už více než deset let pytlici redukují rozsah a hloubku té čím dál tím víc obtížněji stravitelné pícniny, které se říká učivo. Dětičky prostě nezvládají to, co zvládali dřívavějc. To se řeklo, co má žáci udělat, a ti to příští hodinu přinesli. Dnes se musí zadání formulovat podrobně bod po bodu, třikrát vyvětlit, celé to ve škole v průběhu tří týdnů udělat, aby to nakonec polovina z té poloviny, co to odevzdají v termínu, neměla v souladu se zadáním.
A když se k tomu přidá i zkutečnost, že dobrá čtvrtina časové dotace padne na něco úplně jiného, není se moc čemu divit.
Nakonec, osnovy neosnovy, výstupy nevýstupy, inspekce neinspekce, pytlici vždy učili to, co považovali za potřebné, způsobem, který považovali za vhodný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

No, mohli si to ti pytlici po sobě přečíst. 'dětičky zvládali zkutečnost'
Ale co je pár hrubek v porovnání s revoluční revizí reformy...

Eva Adamová řekl(a)...

"Abychom ale nebyli nespravedliví, dodejme, že české děti mají horší výsledky i kvůli učitelům. Jak zkvalitnit i jejich práci?"

Hlavním problémem začíná být zajištění aprobovamé výuky některých předmětů. Už i na poměrně velkých školách a v oblastech, kde jinak není s učiteli jiných aprobací problém, je část těchto předmětů vyučována neaprobovaně, tak jak to má vypadat. A to nemluvím o tom, že se i díky tomuto učí na mnoha školách matematika v každém ročníku čtyři hodiny namísto dřívějších pěti a že díky různým aktivitám odpadá stále více hodin.

Ale zase na druhou stranu, kdyby za totáče stanovila ČŠI v testech jako minimální hranici pro úspěch 67 %, asi bychom nemluvili o úspěšném socialistickém školsví. Ale přijde mi, že i za toho blbého totáče měli tam nahoře v některých záležitostech více zdravého rozumu než dnes. A jednou takovou záležitostí je zavedení povinně volitelných předmětů na úkor předmětů hlavních, takže děti místo češtiny či matematiky absolvují věci, které patří spíše do zájmového vzdělávání (sportovní hry, výtvarný seminář ...). Druhou takovou záležitostí je zavedení povinného druhého cizího jazyka, a zde se dá o nesmyslném přetěžování dětí opravdu mluvit, ale o tom ČŠI bohužel nehovoří, ta hovoří o nabitých osnovách ostatních předmětů.

Nevím jak ostatní, ale já si v tom našem školství začínám připadat jako u blbých na dvorku.

Ivo Mádr řekl(a)...

"sportovní hry, výtvarný seminář " - úniková cesta pro inkludované děti, matematika začala být oklešťována již v devadesátých letech v osnovách ZŠ, Obecné školy. RVP v tom pokračoval a bylo málo osvícených ředitelů, kteří použili disponibilní hodiny na matematiku.
"druhý cizí jazyk" - zavázali jsme se k tomu v rámci EU, pro 80% žáků ZŠ velký problém a naprosto zbytečně zahozený čas.

"Dětičky prostě nezvládají to, co zvládali dřívavějc."
Před 30 lety osmáci běžně zvládali např. lomené výrazy a početní operace s nimi, podmínky řešitelnosti, dokonce rovnice s lomenými výrazy,....Dnes si málokdo troufne "jen" ukázat jak takový lomený výraz vypadá v deváté třídě. Pro jistotu není toto učivo ani v RVP. A na SŠ se potom diví, že žáci mají s tímto takový problém. A není to problém jediný, třeba takové goniometrické funkce,...

Nicka Pytlik řekl(a)...

třeba takové goniometrické funkce

A k čemu potřebuje budoucí odborník na vzdělání, konzultant či auditor v té dnešní překotně měnící se době vědět, čemu se rovná kosínus pí půl radiánů, když by mu mohl stačit letmý pohled ráno do zrcadla?

Jirka řekl(a)...

Druhou takovou záležitostí je zavedení povinného druhého cizího jazyka, a zde se dá o nesmyslném přetěžování dětí opravdu mluvit, ale o tom ČŠI bohužel nehovoří, ta hovoří o nabitých osnovách ostatních předmětů.

Svatá pravda a můj prohraný boj. Odpověď MŠMT na všechny argumenty před zavedením druhého cizího jazyka: chce to EU! Od té doby se i ten mateřský stal cizím, ale inspekce řeší přebujelost výstupů. Takhle se nevyšplháme ani na Říp, natož na Sněžku.

Okomentovat