26.1.19

Michaela Těšínská: Češtináři radí zjednodušit výuku. Jsa, jsouc, jsouce mají zmizet ze škol

Jsa zván. Nesouc. Píšíce. Jde o učebnicové příklady jazykové disciplíny s názvem přechodník přítomný. „Přechodníky dnes mají charakter knižní až archaický,“ uvádí ale nejedna příručka.


Z článku v Lidovky.cz vybíráme:

Jazykovědci i učitelé vzkazují komisi shodně: výuku češtiny je třeba hlavně zjednodušit. Bývalý šéf Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva upozorňuje, že normy současné spisovné češtiny byly vytvořeny před přibližně 200 lety, a to ještě na základě češtiny z doby Bible kralické.

„Jazyk prošel značným vývojem. Racionálním řešením problému by tedy bylo tyto a případně další normy citlivým způsobem – bez jakéhokoliv radikalismu – změnit a přizpůsobit je požadavkům a praxi doby,“ říká Oliva. Pak by ani jednu ze zmíněných disciplín z učebnic nemazal.

16 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Zmizí-li přechodníky z učebnic, musí zmizet i z čítanek.

Eva Adamová řekl(a)...

To, že jazyk prošel vývojem, je nesporné, jen je potřeba se zamyslet nad tím, zda je skutečně dobré se přizpůsobit zrovna vývoji, který se odehrává v posledních 20 letech, protože tento vývoj směřuje k analfabetismu. Polovina šesťáků má problém plynule přečíst větu, tři čtvrtiny z nich větě nerozumí a napsat větu je pro ně už zcela nepřekonatelný problém.

Nicka Pytlik řekl(a)...

musí zmizet i z čítanek

A což to rovnou směřovat k zmizení čítanek a následně i učebnic?
Když už tedy zjednodušení, nechť je řádné. I na ty češtináře časem dojde...

Josef Soukal řekl(a)...

Článek jsem nečetl, ale titulek je zřejmě jako obvykle nepřesný - ze strany češtinářů padla pouze doporučení nezařazovat přechodníky do prověřovaného učiva a obecně (aspoň tak jsem to myslel já), přihlížet k tomu, zda je efektivní nutit žáka bojujícího s češtinou, aby se učil tvary zájmena týž či řešil složitější příklady větné skladby. To neznamená, že si v RVP něco zakážeme. Jinak postřeh, že jakékoli zjednodušení stejně nakonec povede k tlaku na další zjednodušení, je přesný.

Radek Sárközi řekl(a)...

Mohl by si někdo z NÚV přečíst stávající RVP? Možná by přestal šířit bludy. Přechodníky tam totiž nejsou už v současnosti...

krtek řekl(a)...

A co Klíma? "Nejsem, jsa Bohem, schopen sebe poznat?" Bez přechodníků zmizí krása jazyka. Ale ony se stejně učily jen jako rozšíření, možná jen na střední škole, resp. gymnáziu. A kdo jiný by si četl Klímu, ...

Radek Sárközi řekl(a)...

A co Vančura? Toho zakážou?

Ygrain řekl(a)...

Když se rušily infinitivy s -ti, také to nepochybně doprovázely nářky, jak národ zhloupne.
Předtím se přestalo říkat "byl pravil", a sličná selka už dávno u potoka nestáše, prádlo nepráše.
V čítankách můžou přechodníky klidně zůstat, prostě se v tu chvíli vysvětlí, že je to archaický tvar. Opravdu, opravdu ale není třeba, aby se je žáci povinně učili rozpoznávat a tvořit, ta gramatika je prostě mrtvá a občasné literární použití ji neresuscituje.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Není třeba resustitace něčeho, co žije. Podstatu vystihl kolega Soukal: nezařazovat přechodníky do prověřovaného učiva. Vše ostatní je pouze omáčka.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nezařazovat přechodníky do prověřovaného učiva.

V tom případě je ovšem nezbytné o této skutečnosti včas a náležitě informovat žactvo, aby se nestalo, že nedejbože pochytí něco zbytečně.

Ygrain řekl(a)...

"Není třeba resuscitace něčeho, co žije"

To, že někteří jedinci jsou schopni přechodník správně vytvořit a použít, naprosto neznamená, že přechodníky jsou živé. Gramatika je živá tehdy, když ji běžný, nepoučený mluvčí vypouští z úst, aniž by musel uvažovat nad tím, že a proč to dělá.

Josef Soukal řekl(a)...

Některé prvky jazyka, nejen gramatické, jsou prostě živé masově, jiné výběrově - to se týká i prvků nespisovných, např. slangu. O tom, zda budou živé i nadále, rozhodnou sami uživatelé. Většina těch žáků na ZŠ, které doposud nerozumní učitelé s přechodníky trápili "na známky" (nevím, kolik těch učitelů bylo, a nevím, zda vůbec takoví jsou), přechodníky stejně používat nebude.

Nicka Pytlik řekl(a)...

přechodníky stejně používat nebude

To se neví.
Třeba pytlici neměli do takových čtyřiceti let věku o přechodnících tuchy. A teď? Pravověrný pytlik chcaje plk ozvláštnit, přechází na přechodníky, že až!

Josef Soukal řekl(a)...

Chtě nechtě musím konstatovat, že mne Pytlik zase dostal.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A co teprve přechodník budooucí!

Jiří Kostečka řekl(a)...

Josefe, u nás na Moravě jen "chca-nechca."

A teď vážně:
Přechodník je tvar v současné češtině již mrtvý, vyjma ustálená spojení jako "takřka", "nepočítaje" apod.
Jako naopak plně živý tvar se ale uplatňuje v mnoha jiných evropských jazycích. Takže kdo nemá to štěstí, aby byl přirozeně bilingvní, leč potřebuje rozumět takovým větám jako "Taking your objection into account, we will reconsider our opinion" (romanisty prosím dodat podobné příklady z francouzštiny či španělštiny), se bez základní znalosti toho, jak vypadá český přechodník a jaké významy vyjadřuje, neobejde.

To je trochu jiný – ehm – levl než lidové "Dívaje se z okna, kopla ho kráva", resp. (abych genderově neurazil či nenarazil) "Dívajíc se z okna, kopla ji kráva" či "Dívajíc se z okna, kopla je (= onoho středního rodu) kráva."
A navíc vše tohle bylo špatně. Správné přechodníkové konstrukce uvedeného příkladu jsou ve spisovné češtině totiž tyto: "Dívaje se z okna byl kopnut krávou. Dívajíc se z okna byla kopnuta krávou. Dívajíc se z okna, bylo kopnuto krávou." (sg.) "Dívajíce se z okna byli kopnuti / byly kopnuty / byla kopnuta krávou. (pl.)

No není ta naše mateřština nádherná?

Jenomže pozor, legraci opravdu stranou, protože jde právě o naši mateřštinu, /do/dnes JEDINÝ svorník a výsostný znak našeho národa:
Pravidla spisovné češtiny, logická a ve svém fundamentu již přes 200 let plně funkční, stanovil největší lingvista a jeden z největších vědců své doby vůbec, Josef Dobrovský, zakladatel bohemistiky a slavistiky, již na přelomu 18. a 19. století v německy (!) psaném díle Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache..." (1809) Nebýt modrého abbého a tohoto díla, možná dnes na sebe mluvíme nějakými českými, moravskými a slezskými dialekty, ale zásadní texty píšeme německy. A kdo ví, v jakém jazyce by skládal Mácha Máj, Erben Kytici a Němcová psala Babičku.

Podle Dobrovského pravidel dodnes užíváme češtinu při veřejné komunikaci. (Tedy vyjma idiotské takyžurnalisty, kteří by se měli stydět za to, s čím si na veřejnost dovolují pravidelně, ale bez pravidel lézt.)
Podle Dobrovského pravidel v zásadě učíme i v 21. století češtinu ve školách. Jistěže s inovacemi, to je přirozený vývoj. Ale pořád je to spisovná čeština. To si na ni vážně necháme plivat?

Panebože, kdy už se konečně přestanou na všech webech světa vyjadřovat neumětelové k oboru, kterému totálně nerozumějí? Včetně vystudovaného češtináře, který na jistém webu neustále dává na odiv svoji vzdělanost citacemi kdekterého veleducha, a pak se omluví za údajnou nepozornost (ve skutečnosti za hrubou pravopisnou chybu) a ve STEJNÉM omluvném příspěvku si plete shodu přísudku s podmětem se shodou podmětu s přísudkem… (Což už není tolerovatelný překlep nebo nedoklep, ale odborný blundr posledního řádu – asi jako kdyby si matematik pletl sčítání s odčítáním...).

Okomentovat