9.1.19

Kateřina Perknerová: Přijímačky na SŠ potřetí. Zatím bez laťky

Děti letos nečekají žádné převratné změny. Potřetí žáci devátých (eventuálně pátých a sedmých) tříd projdou plošnými přijímacími testy z češtiny a matematiky na maturitní obory. Úspěšné zvládnutí této zkoušky tvoří 60 procent ze sumáře podmínek přijetí. Stát ale neříká, na kolik bodů uchazeč musí test udělat. Například na Gymnáziu Ostrava-Hrabůvka bylo loni možné získat ve všech položkách maximálně 120 bodů (z toho v obou testech 1OO). Pro úspěšné vykonání přijímacího řízení stačilo dosáhnout 40 bodů. Přijati pochopitelně byli ti, kteří měli co nejvyšší skóre. Přesto hejtmani tlačí na to, aby se kritéria zpřísnila a stát určil nepodkročitelnou hranici pro přijetí. Ministr školství Robert Plaga to odmítá. Podobně jako nová šéfka CERMAT Michaela Kleňhová varuje před rozevíráním sociálních nůžek a nerovností vstupních podmínek.


Z článku v Deník.cz vybíráme:

Ředitelka CERMAT Michaela Kleňhová řekla Deníku:

Hejtmani žádají, aby ministerstvo školství zavedlo nepodkročitelnou hranici pro přijetí na SŠ, tzv. cut-off score, která by měla být dost přísná. Jaký je váš názor?
S nastavením hranice moc nesouhlasím. Základní školství je roztříštěné, děti chodí z 9. ročníku znalostně různě vybavené, takže bychom je víceméně trestali za to, jak je škola připravila, respektive nepřipravila. Navíc by se začaly rozevírat sociální nůžky, protože movitější rodiče by svým dětem dokázali obstarat lepší podmínky pro zvládnutí přijímacích zkoušek. Systém by ale měl být nastaven tak, aby nikdo nemusel mít doučování a základní školy připravily žáky k přijímacím zkouškám dostatečně. Pokud by to tak bylo, můžeme se bavit o stanovení laťky.

Krajští šéfové argumentují velkou propadovostí u státní maturity. Každoročně to je zhruba 22 procent u matematiky a deset u českého či cizího jazyka v řádném jarním termínu. Není to skutečně příliš moc?
Čísla, která zmiňujete, jsou z jarního termínu, tedy zejména z „prvního pokusu“. Většina těchto žáků v dalších pokusech maturitu složí. Po pěti letech po prvním přihlášení k maturitní zkoušce maturitu neudělají pouze čtyři procenta těch, kteří se ke zkoušce dostaví. Je zřejmé, že většina žáků, kteří u prvního termínu neuspějí, se nakonec dokáže vše doučit a u zkoušky uspěje.

1 komentář:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

by se začaly rozevírat sociální nůžky

Paní se zjevně probudila z delšího spánku.

Okomentovat