7.1.19

Janetta Roubková : Děti stále častěji trpí úzkostmi a depresemi. Sehnat odbornou pomoc je ale problém

Všimli jste si u svých dětí, že častěji pláčou, nemají chuť k jídlu, nebo si pravidelně stěžují na bolest hlavy a břicha, i když k tomu nemají důvod? Možná je trápí úzkosti. Dětí s touto poruchou totiž přibývá. Podle odhadů České psychiatrické společnosti úzkosti trápí každé desáté dítě. Odborná pomoc je přitom těžko dostupná - dětských psychiatrů je málo. V některých krajích je jen jeden, jinde není žádný. Tématu se věnuje Radiožurnál.




Z článku na webu Českého rozhlasu Radiožurnál vybíráme:

„Objevuje se řada různých i somatických obtíží - bolesti hlavy, bolesti břicha, někdy závratě, zvracení a podobně,“ řekl Radiožurnálu. V takovém případě by rodina měla zamířit k odborníkovi. Jenže těch je v Česku málo.

„Ve Zlínském kraji je jen jedna paní doktorka na 800 tisíc obyvatel, Severní Čechy jeden a pak jsou kraje, kde není vůbec nikdo, například kraj Vysočina,“ říká předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslav Matýs.

Na pomoc tak pacienti musí čekat až půl roku. Nedostatek dětských psychiatrů podle Matýse způsobila i změna ve vzdělávání. „Když jsme měli samostatnou atestaci, tak za tři roky jsme měli 30 dětských psychiatrů. Pak to bylo vyřazeno na nějakou dobu z rozhodnutí ministerstva a za tři roky byli tři dětští psychiatři,“ uvedl.




4 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

dětských psychiatrů je málo. V některých krajích je jen jeden, jinde není žádný.

Vypadá to, že počet dětských psychiatrů nebude v celéé republice vyšší než takových dvacet. Těch dětí je pytlikům upřímně líto. Zdá se, že ty potíže dětí udeřily z čista jasna, aniž by si jejich nástupu někdo povšimnul, a státní sprava mohla učinit účinná opatření. Ví se už o tomto problému na ministerstvu zdravotnictví a školství? A nebo tam pořád řeší jen platy lékařů a učitelů?
Dětskému psychiatrovi Pacltovi by pytlici doporučovali, aby se čas od času zašel podívat do některé ze škol v okolí, aby se blíže seznámil s tím kladením stále vyšších nároků ze strany učitelů. A pak se zastavil u některého ze svých dospělých kolegů.
S těmi rodiči má ale pravdu. Pytlici slyšeli o případech, kdy rodiče od svých dětí vyžadovali, aby po sobě děti uklízely šatstvo i hračky, a někteří dokonce, by se děti pravidelně myly!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Děti jsou pořád stejné. Jen ta výchova je jiná. udělali jsme z nich skleníkové kytičky. Potom potřebují doktory. jediný recept - trochu více života a zažít neúspěch. A pochopit, že to není konec světa.

A ti,co doktora potřebují opravdu, ti mají smůlu. pojišťovny trvají na tom, že je jich dost. A kdo platí, má pravdu.

Ygrain řekl(a)...

Děti jsou opravdu stále stejné. Psychosomatické obtíže se vyskytovaly už za totáče, akorát pomoci se člověk nedočkal.
A ať už hraje roli výchova nebo životní styl nebo něco jiného, výsledek je stejný - děcko s problémy, které potřebuje pomoc. Třeba i proto, aby si pak budoucí dospělý lépe poradil s vlastními dětmi a jejich úzkostmi.

Nicka Pytlik řekl(a)...

stále vyšší nároky, které na děti kladou rodiče, ale i učitelé.

Ani jedno, ani druhé. V duchu ideje, že každé dítě má nárok na úspěch, žijí mnohé děti v povědomí, že ty úspěchy přicházejí tak nějak samy sebou bez nějakého výrazného přičinění se. Není nic příjemného sledovat upřímné zděšení nebohého dítěte, když vyjde najevo, že je nějaké jiné dítě rychlejší, chytřejší, hezčí...
Pytlici se už několikrát setkali se vztekajícím se dítětem, které trvalo na tom, že nejlepší musí být ono, protože ono bylo doposavád vždycky nejlepší, přecééé!

Okomentovat