19.1.19

Hana Boříková: Náměstek na školství Pícl: Na nové přijímačky by doplatily ty nejchudší regiony

Víceletá gymnázia již přibývat nebudou, říká Václav Pícl. S náměstkem ministra školství pro řízení sekce vzdělávání si týdeník Euro povídal o tom, jak by se mělo změnit střední odborné a učňovské školství, co dál s víceletými gymnázii, jak se změní školní osnovy, kde vzít učitele nebo jak to bude letos se státní maturitou.


Z článku v Euro.cz vybíráme:

Zlepšilo by podle vás úroveň středních škol tzv. cut-off skóre, o kterém se hojně diskutuje a které navrhuje hejtmanka Karlovarského kraje? Nebo je to jen prostředek, jak zajistit školám či firmám učně?
Zavedení státem stanovené nepodkročitelné hranice úspěšnosti při přijímacím řízení do oborů s maturitní zkouškou je sice na první pohled přitažlivou formou výběru žáků do střední školy, ale i tato forma výběru má svá významná úskalí. Testy jednotné přijímací zkoušky mají ověřit základní znalosti žáků, poskytnout ředitelům středních škol nástroj pro rozlišení úrovně žáků při přijímacím řízení a stanovení pořadí uchazečů pro přijetí ke studiu. Výsledky jednotných přijímacích zkoušek vykazují velmi výrazné mezikrajové rozdíly, které jsou dány zejména rozdílnou strukturou oborů středních škol (uchazeči na gymnázia jsou většinou lépe připraveni než do ostatních oborů s maturitní zkouškou), rozdílnou strukturou populace v regionech a také rozdílnou úrovní znalostí žáků přicházejících ze základních škol.

Jaké rozdíly?
Z analýz vyplývá, že pokud by byla nepodkročitelná hranice úspěšnosti centrálně zavedena, největší dopady by byly zejména v krajích s nízkým socioekonomickým a vzdělanostním zázemím – Ústeckém, Moravskoslezském, Libereckém a Karlovarském a dále pak ve Středočeském kraji, pro který funguje jako spádové vzdělanostní centrum Praha. V těchto regionech by také nemusela být přijata řada uchazečů, kterým by bylo maturitní vzdělávání odepřeno hned na vstupu do systému jen kvůli horšímu výchozímu postavení, aniž by dostali šanci se v následném studiu zlepšit. Naopak u maturitní zkoušky musí všichni, kdo chtějí získat maturitní vysvědčení, centrálně stanovenou hranici úspěšnosti překročit. To je hlavní rozdíl mezi oběma typy zkoušek.

Důsledky centrálně stanovené hranice na vstupu do vzdělávání by se tak mohly projevit především v krajích s vyšší nezaměstnaností a nižší úrovní vzdělanosti, kde by zavedení nepodkročitelné hranice neúspěšnosti mohlo vést k dalšímu prohlubování sociálních rozdílů mezi kraji a ke snižování socioekonomické situace těchto krajů, a zřejmě by také byly znevýhodněny obory odborného školství.

2 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

Takže žijete-li v Praze nebo v jiném místě, kde jsou školy více naplněny a kde na váš vybraný obor (školu) existuje třeba výrazný převis zájemců, musíte si "vybrat" obor, který vás vůbec nezajímá. Nebo vám bude "maturitní vzdělávání odepřeno hned na vstupu do systému (...)", aniž byste "dostali šanci se v následném studiu zlepšit".
Zkrátka budeme dělat všechno pro to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jen ne řešit podstatu problémů.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Na nové přijímačky by doplatily ty nejchudší regiony

Kolik těch nejchudších regionů je? Ze čtrnácti deset?
A kolik je největších pitomců, asi tak?

Okomentovat