28.1.19

DVTV: Kartous: Víceletá gymnázia jsou omyl, kastují společnost, montovny nejsou budoucnost

Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.




Video na Aktuálně.cz.


15 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Moje děti by se na základce nudily a jejich potenciál by šel do kopru. Na osmiletém gymplu měly více práce, už se jelo stejně jako pak na střední a já jsem spokojená. Základka s inkludovanými ale i některými neinkludovanými by prostě pro ně byla brzda. To není nic proti učitelům ani děckám na základce. Jen se to prostě nedá stíhat,ať si píše kdo chce co chce. Jsem rozhodně pro zachování 8letých gymnázií, jen by byl potřeba tam dávat opravdu nadané.

Nicka Pytlik řekl(a)...

aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost

Zdá se, že v dnešní překotně se měnící době celoživotního vzdělávání zůstávají řemeslníci na intelektuální periferii společnosti, mobilů a připojení k netu nemaje. Tak velký důraz na význam školy pro úspěch ve zbytku života by pytlici ale doopravdy nečekali.
Větší pozornost by se měla věnovat už fázi početí, aby jeden nezůstal po celý život pitomcem... nebo auditorem.

zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí

Jakože děti z nemajetných rodin jsou nějaká trdla? Vypadá to, že odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří pocházejí vesměs z rodin boháčů až nezřízených.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by možná víceletá gymnázia přece jen zrušili.
To aby si dítka mohla užívat inkluzivního prospěchu cele.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

opravdu nadané.

A to je co?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nadani se da zmerit. Ppp k tomu maji nastroje.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nadani se da zmerit.

A jaké jsou měrné jednotky?
Něco jako talentní kvocient? Do TQ 50 je to středně těžký matla...

Ivo Mádr řekl(a)...

"jen by byl potřeba tam dávat opravdu nadané."

Souhlasím. Na víceletá gymnázia musí směřovat pouze děti nadané. Nepředpokládám však, že nějaká vláda bude mít odvahu omezit počet tříd víceletých gymnázií. Za současné politické situace je to víc jak nereálné. Inkluze po českém způsobu tak kulhá na jednu nohu. V rámci inkluze došlo pouze k přesunu žáků ze škol praktických na běžné školy hlavního vzdělávacího proudu. Systém je rozdvojen a inkluze po českém způsobu jde k šípku. ZŠ mají problémy s žáky s IQ pod 70. Ve třídách chybí "tahouni", chybí kvalifikovaní asistenti, peníze,...Systém je rozvrácen a náprava bude trvat léta. Nejvíce postiženými SŠ jsou SOŠ. Na průmyslové školy směřují žáci s trojkami a čtyřkami ze ZŠ. Tato podoba inkluze se v ČR evidentně neosvědčila.

Nicka Pytlik řekl(a)...

musí směřovat pouze děti nadané

A co třeba děti pracovité?
S talentem jde mnohé líp, ale vzpomeňme třeba na žáka Hujera. Tou svojí nezměrnou pílí si nakonec známku udržel!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nadání se dá zjistit. Jak jsem již psala, jsou na to nástroje. Jelikož nadané a MIND děti mohou být také zařazeny do PO. Pracuje s tím každá poradna a další nástroje mají i jiné organizace. Ano, pílí se dá něco dohnat. Ale musí tam být ten potenciál.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane Sotoláři, Pytlici,

Vy opravdu zpochybňujete fakt, že existují děti nadané více a méně? A že to jako učitelé nepoznáte i bez měrných jednotek?
No nazdar...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Označkovat dítě ve 12, nebo i v 15, zda je, nebo není vhodné ke studiu mi při připadá velice odvážné. Navíc existují různá nadání, ale jedinou měrnou jednotkou při odchodu na VG je průměr klasifikace a úspěšnost u přijímaček ze dvou předmětů, a to už s nadáním nemá společného vůbec nic. Kromě toho nadání bez píle a bez motivace je pro studijní úspěch málo. VG jsou velice předčasná selekce.

Nicka Pytlik řekl(a)...

opravdu zpochybňujete fakt...?

Pytlici tedy rozhodně ne. Poznat se dá leccos. Například, že talent úspěšně planí.
Jako měrou se ale třepotající se nadání nebo těžká rachota promítá do výsledku práce, pytlici nezjišťují. Jakkoli by to jistě bylo zajímavé. Aby pytlici oddělovali kvalitu zrna, podmínky pro růst či touhu květiny pučet, potřebovali by oni sami býti takovým zrnem, mít podmínky a potřebu tak činiti.
V každém případě si děti doopravdy nadané poradí i bez pytliků. Což pytlici s potěšením sledují. Není pro učitelské pytliky lepšího pocitu, než když je jejich žáci přerůstají.

Josef Soukal řekl(a)...

12 a 15 je rozdíl, velký rozdíl.
Souhlasím s tím, že vybírat žáky osmiletých gymnázií dnešní formou přijímacího řízení není dobré. Po páté třídě hraje z hlediska připravenosti dítěte ke studiu rozdíl každý měsíc, do přijímačkových lavic ovšem usedají i děti s více než ročním věkovým rozdílem, o rodičovské péči, možnostech přípravy, motivaci nemluvě. To neznamená, že by JEDNOU ZE SOUČÁSTÍ řízení neměly být dnešní testy či jejich modifikace, jsou mnohem kvalitnější než školní výtvory. Zcela bych škrtnul předchozí klasifikaci a naopak přidal šetření nadání (berme to jako shrnující pojem shrnující cosi jako obecné studijní předpoklady). To je ovšem nesmírně náročné. Možná mnohem jednodušší by bylo umožnit školám (okruhu škol) vytvářet menší specializované třídy, kde by se mohli setkávat mimořádně nadaní žáci různého věku. (Stejně jako by se v jiných menších třídách scházeli žáci mentálně zaostávající.) Předpokládá to ovšem dostatečné pedagogicko-odborně-organizační zázemí.
Menší třídy si dnes ovšem zaslouží děti bez rozdílu. Úplně to první opatření tudíž začíná někde u předsedy vlády a ministra financí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

To je ovšem nesmírně náročné. Možná mnohem jednodušší by bylo umožnit...

VG žáky, kteří studium nezvládnou, vrátit na základky. Odpadlo by složité a drahé přijímací řízení.

Jenomže oni to zvládají všichni, v Brně, v Praze 25-30% ročníku. Jsme šťastná země s takovou mírou mimořádně nadaných.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Rozhodně by věci prospělo, kdyby žáci nižších ročníků víceletých gymnázií, museli pro postup do vyšších ročníků absolvovat stejné přijímací řízení, jako jejich vrstevníci v devátých třídách základních škol.
By to bylo tak nějak logické. A snad i spravedlivé.

Okomentovat