17.1.19

ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj matematické gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která podrobně analyzuje podmínky a průběh rozvoje matematické gramotnosti v základních a středních školách a dosaženou úroveň matematické gramotnosti u žáků 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol ve školním roce 2017/2018.

6 Závěry a doporučení
6.1 Závěry
 Matematická gramotnost početné skupiny žáků je negativně vztažena k tomu, že matematika pro ně představuje málo oblíbený předmět, v němž tito žáci nevěří ve své znalosti a dovednosti. Postoje žáků k matematice se přitom zhoršují během jejich průchodu vzdělávací soustavou. Žáci středních škol hodnotí svůj vztah k matematice hůře než žáci základních škol a klesá rovněž jejich vnímání důležitosti matematiky pro budoucí vzdělání a pracovní uplatnění.
 Rovněž učitelé vnímají nezájem žáků o vlastní vzdělávání a nechuť žáků k matematice jako významnou překážku rozvoje matematické gramotnosti žáků, přičemž opětovně je tato překážka častěji uváděna učiteli středních škol. Také ředitelé středních škol častěji než ředitelé škol základních zmiňovali jen částečnou spokojenost s úrovní výuky matematiky ve své škole.
 Význam výše uvedených závěrů nabývá na důležitosti vzhledem k existenci vazby mezi žákovou sebedůvěrou v matematice, oblíbeností matematiky a dosahovanou úrovní matematické gramotnosti. V tomto kontextu se jeví jako žádoucí podpora intervencí usilujících o zvyšování zájmu žáků o matematiku, a to se zvýšenou pozorností věnovanou žákům středních škol. Pozitivní vztah takových intervencí k rozvoji matematické gramotnosti však bude sporný, pokud bude vyšší obliba matematiky dosahována na úkor znalostí a dovedností žáků v matematice.
Česká školní inspekce Rozvoj matematické gramotnosti na základních Čj.: ČŠIG-67/19-G2 a středních školách ve školním roce 2017/2018
 Ve srovnání se závěry tematické zprávy pro školní rok 2015/2016 došlo ke zvýšení podílu učitelů hlásících se k jinému než tradičnímu stylu výuky matematiky. Ačkoliv byl tradiční přístup k výuce na hodnocených školách stále převažující31, jsou i na těchto školách konstruktivistické přístupy – v různé míře – nedílnou součástí výuky.
 Obohacení výuky o konstruktivistické přístupy je především spojeno s využitím více různorodých metod výuky32 a s příznivějším klimatem třídy, což se může následně projevovat i ve vzdělávacích výsledcích žáků. Není bez zajímavosti, že konstruktivistické metody rozvoje matematické gramotnosti jsou opětovně o něco častěji využívány na základních než na středních školách.
 V oblasti realizace výuky lze příležitosti k dalšímu zlepšování spatřovat také
ve zkvalitňování formativního hodnocení se vztahem k rozvoji matematické gramotnosti.
 Hodnocení podmínek vzdělávání ukazuje zlepšování materiální vybavenosti škol (počítače, interaktivní tabule) pro výuku rozvíjející matematickou gramotnost. Přesto je však i nadále potřeba věnovat pozornost otázce dalšího zlepšování materiální vybavenosti škol především ICT technologiemi, a to včetně vazby na jejich využití v různých metodách/formách výuky.
 Odborná kvalifikovanost (aprobovanost) výuky a účast učitelů na DVPP se vztahem k matematické gramotnosti zůstává poměrně vysoká. Hrozby a příležitosti, kterým je vhodné věnovat pozornost, je zde možné spatřovat především v oblasti adekvátního personálního zajištění výuky matematiky na některých typech škol (např. menší základní školy, školy s horšími socioekonomickými předpoklady žáků, školy s matematikou jako problémovým předmětem), v oblasti nahrazení aprobovaných učitelů matematiky po ukončení jejich pedagogické praxe (např. přilákání a udržení aprobovaných učitelů s kratší pedagogickou praxí na škole) a v oblasti posilování praktické orientace DVPP se zaměřením na rozvoj matematické gramotnosti.
 Přibližně polovina ředitelů škol uvádí svůj zájem o realizaci změn ve výuce matematiky do budoucna, přičemž preferovaná podoba těchto změn úzce souvisí s výše uvedenými závěry. V tomto ohledu se ukazují především následující poznatky:
▪ Přetrvává vysoký zájem ředitelů o změny edukačních metod s posilováním konstruktivistických přístupů.
▪ Poměrně vysoký, i když ve srovnání se školním rokem 2015/2016 nižší, podíl ředitelů škol uvedl svůj zájem o zlepšení materiální vybavenosti tříd (počítače, interaktivní tabule).
▪ Ředitelé škol uváděli také svůj zájem o zachování/zajištění odborné kvalifikovanosti (aprobovanosti) výuky matematiky do budoucna, o posílení časových možností výuky matematiky (např. vyšší časová dotace, dělení hodin, rozvoj matematické gramotnosti ve více vzdělávacích předmětech/oblastech) a o změny související se zvyšováním přestiže a obliby matematiky mezi žáky. Zároveň vyšší zájem o změny ve výuce matematiky byl zaznamenán v odpovědích ředitelů středních škol.
 Žáci 9. ročníku ZŠ i 2. ročníku SŠ dosáhli, ve srovnání s minulými roky, poměrně dobrých výsledků ve zjišťování dosažené úrovně matematické gramotnosti. Možnosti formulovat jednoznačné závěry však brání různá obtížnost testů a charakteristiky výběrového souboru testovaných žáků. Takto byl test ve školním roce 2017/2018 zaměřen na jednu ze základních oblastí matematické gramotnosti – práci s grafy a tabulkami, což se následně projevuje v relativně vysoké úspěšnosti žáků v testu. Naopak testy v předchozích školních letech obsahovaly více otázek kladoucích vyšší nároky na znalosti a dovednosti žáků.
 Hodnocení ukázalo na existenci korelace mezi úspěšností žáků v testu matematické gramotnosti a jejich známkou na vysvědčení s tím, že výsledek žáků v testu může pomoci k posílení objektivizace dosažené známky.
 Vysoký vliv na rozdíly v dosažené úrovni matematické gramotnosti žáků má studovaný obor vzdělání na střední škole, kdy největší problémy s řešením úloh měli podle očekávání žáci nematuritních oborů vzdělání. Horších výsledků dosáhli také žáci menších škol, žáci škol Ústeckého kraje a dívky. Školy řazené do kategorie méně úspěšných škol jsou dále charakteristické horší atmosférou třídy při výuce, a to především v případě středních škol, kde se projevuje rovněž méně časté využití metod zdůrazňujících vyšší aktivitu žáků. Svou roli zde hraje také vyšší zastoupení žáků s horšími sociokoenomickými předpoklady. Především těmto faktorům by měla být věnována pozornost při rozvoji matematické gramotnosti.
6.2 Doporučení
Doporučení pro školy
 Hledat a využívat možnosti pro zvyšování zájmu žáků o matematiku, například prostřednictvím zavádění vhodných inovací edukačních metod, zachováním či posílením nabídky doplňujících aktivit s vazbou na rozvoj matematické gramotnosti, zvyšováním kvality využití ICT technologií včetně vhodných aplikací ve výuce matematiky a posilováním využití diferencované výuky (např. různá obtížnost řešených úloh) a formativního hodnocení žáků v oblasti matematické gramotnosti.
 Vytvářet podmínky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků napříč předměty a vzdělávacími oblastmi (např. spolupráce učitelů, rozvíjení kompetencí učitelů v této oblasti).
Doporučení pro MŠMT
 Zdůrazňovat důležitost matematické gramotnosti žáků pro jejich další osobní uplatnění, a to včetně významu matematické gramotnosti pro rozvoj přírodovědného a polytechnického vzdělávání, respektovat hrozby spojené s nízkou úrovní matematické gramotnosti některých skupin žáků (např. žáci nematuritních učebních oborů).
 Věnovat pozornost rizikům spojeným s personálním zajištěním odborně kvalifikované (aprobované) výuky v oblasti matematické gramotnosti, a to se zvýšeným zájmem jednak o školy s horšími předpoklady pro nalezení aprobovaných učitelů (např. školy v malých obcích, školy s horšími socioekonomickými předpoklady), jednak o problém náhrady odcházejících učitelů (např. z důvodu důchodového věku; předčasný odchod aprobovaných učitelů po krátké pedagogické praxi na škole).
 Podporovat průběžné a systematické vzdělávání učitelů a dalších zapojených pracovníků školy v oblasti matematické gramotnosti, a to s důrazem na prakticky orientované vzdělávání s průmětem do vlastní výuky.
 Utvářet podmínky pro zlepšování materiální vybavenosti škol pro výuku vztahující se

k matematické gramotnosti, především ve vazbě na využití ICT technologií.

12 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...

Co to je matematická gramotnost? Umět násobilku nebo integrály? Je to vágní pojem, kterým se všichni ohánějí.

Petr řekl(a)...

Co je čtenářská gramotnost? Informační gramotnost? Finanční gramotnost?
Definice viz wiki, ev. RVP.
Dle mého selského rozumu jsou to schopnosti využívat znalosti a dovednosti získané v těch "předmětech" (matika, ICT, ekonomika) v běžném životě.
Např.: Jsem-li informačně gramotný, zjistím si (na Inetu) co je "matematická gramotnost" :-)

Z důchodu zdraví
PetrK

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak znalosti a jejich využití by mělo být součástí každého předmětu. Proto se to asi učíme, ne?

Jiri Janecek řekl(a)...

Co je to "bezny zivot"?

Eva Adamová řekl(a)...

Nejvíce mne z té zprávy baví doporučování konstruktivistického přístupu alias Hejného matematiky.

Takže milí páni inspektoři, nyní máte v závěrech, že znalosti a dovednosti nejsou tak špatné, ale matematika děti nebaví. Jenom abyste za pár let nevydávali zprávu, kde bude uvedeno, že matematika děti sice baví, ale že prd umí.

P. Vršecký řekl(a)...

To nevadí, že prd umí, když je to baví. Pokud někdo někde na netu napíše, že právě tohle je matematická gramotnost, tak je všechno v cajku :-) Hlavně, když si tu blbost, ale napsanou na netu, umí najít. Někteří lidé fakt nikdy nezklamou :-)

P. Vršecký řekl(a)...

Jinak bych myslel, že když se tady před ne až tak dlouhým časem někdo zcela znemožnil, tak sem už nepoleze, přinejmenším bez omluvy. Ale tihle neomarxisti jsou fakt teflonoví.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jsem-li informačně gramotný, zjistím si (na Inetu) co je "matematická gramotnost"

'Jsem-li matematicky gramotný spočítám si, co je informační gramotnost.'
O všech možných gramotnostech pojednávájí především ti, kteří jsou přesvědčeni o tom, že právě oni na rozdíl od většiny ostatních nejsou ale vůbec blbí.

krtek řekl(a)...

"Žáci 9. ročníku ZŠ i 2. ročníku SŠ dosáhli, ve srovnání s minulými roky, poměrně dobrých výsledků ve zjišťování dosažené úrovně matematické gramotnosti. Možnosti formulovat jednoznačné závěry však brání různá obtížnost testů a charakteristiky výběrového souboru testovaných žáků. Takto byl test ve školním roce 2017/2018 zaměřen na jednu ze základních oblastí matematické gramotnosti – práci s grafy a tabulkami, což se následně projevuje v relativně vysoké úspěšnosti žáků v testu. Naopak testy v předchozích školních letech obsahovaly více otázek kladoucích vyšší nároky na znalosti a dovednosti žáků. "
To mně dostalo - udělal se jednodušší test, který žáci zvládli lépe ;-)
Já si to snad přečtu celé!

mirek vaněk řekl(a)...

Stále mi není jasné co to je matematická gramotnost. Definice jsem četl, ale nic neobjasňují.
Co to je využívat matematiku v běžném životě? O jakou úroveň se jedná? O úroveň 1 + 1 = 2 či pokud budu přebíhat dálnici se dvěma pruhy je pravděpodobnost přejetí menší než na dálnici se třemi pruhy. Jde jen o počty, nebo i o matematiku? Jinak užívá matematiku v běžném životě uklízečka, jinak rentiér, jinak politik a jinak učitel.

Nicka Pytlik řekl(a)...

co to je matematická gramotnost

Matematická gramotnost je schopnost vyjmenovat, co všechno se v životě nebude z matematiky ale vůbec nikdy potřebovat. Čím delší seznam, tím větší gramotnost. Příma úměra, normálka...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Kdo si ty zprávy objednává?

Okomentovat