31.12.19

Pár bodů k maturitě z matematiky, na kterých bychom se mohli v JČMF shodnout

Jako podnět do diskuze připravili Jiří Dolejší a Daniel Hlubinka.

30.12.19

Anketa: Výuka matematiky

Cílem dotazníku Antonína Jančaříka z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je zjistit, jaké je přesvědčení učitelů o cílech výuky matematiky.

29.12.19

Josef Mačí: Další Babišem slíbený dokument, který nikdo neviděl. Plaga ho odmítl sepsat

Premiér Babiš slíbil, že dohlédne, aby Ministerstvo školství do konce roku připravilo Národní program vzdělávání. Dokument ale nevznikl. Už 15 let má Ministerstvo školství ze zákona povinnost vypracovat strategický dokument Národní program vzdělávání. Mezitím se v úřadu vystřídalo 14 ministrů. Ani jeden se ale do jeho přípravy nikdy nepustil.

Radka Kvačková: Kam směřuje české školství? Bude důležité zmenšit objem učiva, říká Jaromír Beran z ministerstva

O tom, kam kráčí české školství, se mluví neustále. Teď ale přišla doba, kdy je potřeba hodit to takzvaně na papír a vytvořit na dané téma oficiální dokument. Říká se mu Strategie 2030 a zatím si můžeme přečíst jakýsi výkop, který pro ministerstvo školství vytvořila osmičlenná skupina jím jmenovaných expertů jako základ široké diskuse. Ředitele kanceláře ministra školství Jaromíra Berana jsme trochu zkoušeli ze všeho, co by mohlo veřejnost v této souvislosti zajímat.

Ivo Bystřičan: „Plácnutí přes zadek“ bývá často surovým týráním. Proč Čechům vadí návrh zákona proti bití dětí?

Česko je jednou z posledních čtyř zemí v EU, kde je povoleno v rodině fyzicky trestat děti. Poslední návrh ombudsmanky na postavení fyzických trestů mimo zákon se setkal s řadou negativních ohlasů z řad veřejnosti. Tři čtvrtiny Čechů takový nápad neschvalují. Snad čekáme na to, abychom si mohli zapsat pohlavky, facky, plácnutí a tanec vařečky na zadku jako kulturní dědictví UNESCO. Anebo ve fyzické svévoli vůči dětem vidíme poslední zbytky svobody.

Ondřej Šteffl: Pseudomatematika: Ukřižovat maturanty & Šířit nenávist k matematice

Ondřej Šteffl otevřel na sociální síti Facebook další diskusi k tématu státních maturit: "A proč se vůbec zabývat povinnou maturitou z matematiky, když je to vlastně jedno. Já mám dva důvody: Je mi líto maturantů. A je mi líto matematiky."

28.12.19

Kateřina Hovorková: Děti neznají hodnotu peněz, nevědí, odkud se berou. To chceme změnit, říká odbornice

Češi se v období Vánoc často zadlužují. Kvůli dárkům. A řada z nich rizikově. "Důvodem je finanční gramotnost, ve které máme ještě stále velké rezervy. Proto je třeba začít s výchovou v co nejútlejším věku dětí," říká Veronika Tomanová z webového projektu Zlatka.in, který se snaží žákům prvního a druhého stupně základních škol vysvětlit, jak správně hospodařit s penězi.

27.12.19

Události ČT: Školství čeká od ledna zásadní změna. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.


Ondřej Šteffl: Jsme od narození hloupější než Finové či Kanaďané? Od narození asi ne, ale od školství aneb Hnojomety si nedají pokoj ani o Vánocích

Ondřej Šteffl na sociální síti Facebook cituje ze sedm let starého článku o maturitě: "Na úrovni, kterou Cermat nastavil pro státní maturitu, uspěje v ČR každý rok asi 60 % populačního ročníku. Na základě dat z PISA lze odhadnout, že na téhle (i když podivně stanovené) úrovni, bude ve Finsku zhruba 85 % populačního ročníku, v Kanadě jen o trochu míň. Jsme od narození hloupější než Finové či Kanaďané? Od narození asi ne, ale od školství."


Digitální sbírka Národní galerie Praha

Přede dvěma lety zpřístupnila Národní galerie Praha na svém webu prvních tři sta uměleckých děl, digitalizovaných ve vysokém rozlišení. Dnes je zpřístupněno k prohlížení i ke stažení již přes dva tisíce děl.

26.12.19

Pavla Lioliasová: ‚Během deseti let nebude mít kdo učit.‘ Učitelé dostanou od ledna přidáno, podle odborů je to málo

Nadcházející rok přinese zhruba 150 tisícům učitelům, jež v Česku pracují v mateřských, základních a středních školách, víc peněz. Platy jim porostou přibližně o 10 procent. Ministerstvo školství si růst platů chválí, odbory s ním ale spokojené nejsou. Na podzim letošního roku kvůli tomu i stávkovaly.

25.12.19

Jiří Kostečka: Z diskuze o nové maturitě...

Z komentáře Jiřího Kostečky u článku Ondřeje Šteffla Povinná maturita z matematiky by matematice uškodila vybíráme: "Proti neobjektivnímu hodnocení u školní maturity neexistuje obrana, leda by při ní došlo porušení legislativy (nebo leda by se nahrávala na audio). Ale i to jen sporadicky: byl jsem jako předseda maturitní komise osobně u toho, jak o známce hlasovala třídní, která ovšem v době dané zkoušky sama zkoušela v paralelce, takže výkon žáka své třídy vůbec neviděla!! A nic jsem s tím nenadělal, členové komise mě suše přehlasovali."

E-kniha pro vás: Rámec profesních kvalit učitele cizího jazyka

Rámec vymezuje a popisuje kompetence učitele nezbytné pro kvalitní vykonávání profese učitele cizího jazyka v podmínkách české školy. Rámec profesních kvalit učitele cizího jazyka poskytuje komplexní obraz práce učitele cizího jazyka. Vychází z Rámce profesních kvalit učitele, který je výstupem národního projektu MŠMT Cesta ke kvalitě a od svého vzniku vešel do povědomí odborné veřejnosti. Hlavním cílem rámce je poskytnout podporu učitelům při jejich profesním rozvoji, tzn. nabídnout nástroj pro systematickou reflexi výuky a vyučování, sebereflexi, identifikaci dobrých kvalit výuky a zároveň možných oblastí dalšího rozvoje. Rámec může být užitečný i mentorům (uvádějícím učitelům), kteří poskytují učitelům metodickou podporu.

Rena Horvátová: Pedagožka Naděžda Vašková: Děti potřebují především čas a zájem rodičů

Odjakživa toužila stát se učitelkou, proto její kroky vedly na střední pedagogickou školu a posléze i na vysokou, kde vystudovala obor speciální pedagogika se zaměřením na logopedii a surdopedii, tedy výchovu a vzdělávání dětí a dospělých se sluchovým postižením. V současné době působí Naděžda Vašková jako speciální pedagog na hodonínské základní škole.

Tomáš Feřtek: Vychováváme doma nový živočišný druh

V českém kontextu nevychází mnoho domácích titulů, které by o vzdělávání pojednávaly v širší sociologické a politologické perspektivě. Takže jsem knihu No future četl pozorně a kriticky, i když ji napsal kolega (Bob Kartous působí jako analytik informačního centra o vzdělávání EDUin). Její základní myšlenková linka je přehledná. Popisuje český vzdělávací systém jako parní stroj, kde učitelsko-rodičovská posádka přikládá, seč může, dokonce k mnohým změnám je ochotná, ale svět technologických i společenských změn jí přesto stále rychleji mizí za obzorem.

24.12.19

Pokoj lidem dobré vůle!

Přejeme čtenářům našeho webu klidné a spokojené vánoční svátky a v novém roce mnoho úspěchů!

23.12.19

9. 1.: Přednáška Cíle vyučování matematiky dle RVP a jak jich dosáhnout

Přednášející Antonín Jančařík se bude zabývat cíli, ke kterým má výuka matematiky směřovat dle v ČR platných kurikulárních dokumentů. Podobě, jakou by výuka matematiky dle těchto dokumentů měla mít a realitě, se kterou se ve školách setkáváme. Pokusí se naznačit cesty, které by mohly tento stav změnit. V tomto kontextu se pokusí představit některé přístupy, které tvoří součást metody, která je někdy nazývaná „singapurská matematika“ a zamyslet se nad tím, nakolik jsou tyto postupy aplikovatelné.

Ondřej Šteffl: Naše školství je zastaralé

Ondřej Šteffl vyvolal rozsáhlou diskusi na sociální síti Facebook komentářem: "Naše školství je zastaralé. Změny, ale musíme řešit s perspektivou deset, dvacet možná i víc let. Když ho teď začneme měnit podle požadavků dneška, tak budeme pořad v situaci jako dnes. Naše školství bude zastaralé."

Petr Valenta: Centra podpory projektu SRP rozšiřují poradenství pro školy

Centra podpory projektu Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP) při krajských pracovištích Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) rozšíří v roce 2020 svou poradenskou činnost. Budou radit také školám, které nejsou přímo zapojené do pilotního ověřování systému podpory strategického rozvoje škol.

Ladislav Šustr: Studenti v nejistotě. Část poslanců boj za povinnou maturitu z matematiky nevzdala

Studenti ve třetích ročnících jsou stále v nejistotě, zda je za dva roky nečeká povinná státní maturita z matematiky. Návrh na odklad od ministra školství Roberta Plagy se totiž zasekl ve sněmovně, kde ho blokuje část poslanců. Zákonodárci zejména z SPD a KSČM totiž nesouhlasí s dalším odkladem. Příznivci Plagova návrhu však argumentují tím, že studenti v maturitní zkoušce z matematiky selhávají ve velkém už dnes, i když si tento předmět zvolí dobrovolně.

Denisa Holajová: Kdo postaví v Praze školy? Město jedná s developery

Tisícovky bytů, tisícovky nových obyvatel, stovky dětí školou povinných. Počínaje příštím rokem se začne rozjíždět výstavba v obřích pražských brownfieldech.

22.12.19

Eduard Palíšek: Bez povinné maturity z matematiky nebude dost vzdělaných lidí pro digitalizovanou společnost

Maturitou z rodného jazyka studenti prokazují dovednost jasně formulovat a předat myšlenku. Maturitou z matematiky, jež je nezbytným základem všech technických a přírodovědných oborů, dokladují schopnost logicky uvažovat a analyzovat. Bez povinné maturity z matematiky nebudeme mít dostatek kvalifikovaných a relevantně vzdělaných lidí pro digitalizovanou společnost.

DVTV: Slavíček: Učíme jako před 900 lety, musíme přestat přednášet. Díky vědě nezblbneme

Řada kolegů má pocit, že vysoké školy pro všechny jsou katastrofa. Nejsme tu ale od toho, abychom lidem říkali, co mají chtít, míní oceňovaný fyzikální chemik Petr Slavíček. Tituly degradují, vzdělání ne. Nemám u svých studentů pocit, že jsou horší než já, spíše naopak, říká vědec, který vystudoval také teologii. Fakulta je přes ulici a chtěl jsem zkusit něco nového, v Boha nevěřím, vysvětluje.


Ondřej Šteffl: Povinná maturita z matematiky by matematice uškodila

Matematika je krásná a je nejlepším nástrojem pro rozvoj logického myšlení, cvičí koncentraci, vytrvalost, ale i představivost a schopnost řešit nestandardní problémy. To vše ale jen tehdy, když se dobře učí. A právě proto jsem proti povinné maturitě z matematiky. Příprava na ni je totiž pravým opakem smysluplnosti a matematice by jen ublížila.

Ondřej Koželuh: O školce část #3

9:05 – přichází kolegyně a když vidí ten dav, chytá se futer, aby nespadla zpátky na chodbu, odkud přišla. Já jen bezmocně krčím rameny ve smyslu ‚Sorry jako‘. Děti Karolínu (to jako ta kolegyně) zdraví a Karolína si sedá k nám do kruhu, abychom se dozvěděli, co dnes budeme dělat. „Dokázal by někdo říct, co jsme dělali včera?“ ptám se nadějeplně, přičemž doufám, že bychom si odpověďmi mohli osvěžit paměť a trochu se namotivovat vzhledem k dnešku. „Včela se Lománek pokadil!“ „A Davídek počůlal!“ „Včeja sem spad do bjáta!“ „Mně stál pindík!“ Koukáme na sebe s Karolínou, propalujeme se všeříkajícími pohledy a přemýšlíme o smyslu života.

21.12.19

MŠMT: Společné získání maturity i výučního listu posvětí vláda

Možnost získání maturitní zkoušky i výučního listu v jednom vzdělávacím cyklu přinese novela nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Mezi obory vzdělání, které to umožní, patří například propojení oboru vzdělání Mechanik strojů a zařízení s oborem Strojní mechanik, oboru Gastronomie s oborem Kuchař – číšník nebo oboru Mechanik elektrotechnik s oborem Elektrikář.

Zabraňte rušení poboček knihoven v Ústí nad Labem

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vyzval dopisem primátora Ústí nad Labem Petra Nedvědického a hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka, aby zabránili zrušení poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Kamenný vrch a Krásné Březno k datu 1. lednu 2020 a pobočky Hornická k datu 30. června 2020.

Zdeněk Sotolář: České školství uvízlo v časové smyčce

Ocitnout se v časové smyčce musí být nepříjemné. Znáte to z různých vědecko-fantastických příběhů. Nikam se nemůžete pohnout. Vše se opakuje. A opakuje, opakuje. A do stejně nepříjemné smyčky jakoby se dostalo celé české školství.

Radek Sárközi: Umělá hysterie kolem maturit

Od roku 2021 by se mělo povinně maturovat z matematiky. Teď je horečná snaha to změnit. Jenže Poslanecká sněmovna, utápějící se v apokalypsách, se ani na tom není schopna domluvit.

Oldřich Botlík: Tajemná „analýza z Cermatu“ byla konečně zveřejněna – díl I.

Dne 17. prosince 2019 zveřejnilo ministerstvo školství analýzu výsledků žáků v maturitních testech z matematiky zpracovanou Cermatem. Podle srpnového vyjádření ministra Roberta Plagy byl tento text, jehož vypracování si vyžádal, jedním z impulsů, proč navrhl zrušit povinnou maturitu z tohoto předmětu. Ve snaze dosáhnout zveřejnění analýzy jsem o ni požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Průběh (ne)vyřizování žádosti skvěle ilustruje, jak si na MŠMT představují informovanost veřejnosti při přijímání školské legislativy.

20.12.19

Stanislav Štech: „Firemní fúze“ na ministerstvu školství může mít závažné důsledky

Ministerstvo školství provádí radikální reorganizaci svých odborných organizací. Měli bychom bedlivě sledovat její důsledky.

CERMAT: Manažerské shrnutí - maturitní zkouška z matematiky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zveřejnilo s půl ročním zpožděním „analýzu“, neboli manažerské shrnutí, které zpracoval CERMAT. Manažerské shrnutí obsahuje základní závěry týkající se výsledků společné části maturitní zkoušky z matematiky, konkrétně údaje o zájmu maturantů o zkoušku z matematiky, o neúspěšnosti maturantů u zkoušky, porovnání výsledků u jednotné přijímací zkoušky a u maturitní zkoušky. Součástí materiálu je i přehled jednotlivých úloh, které dělaly maturantům v letech 2017, 2018 a 2019 největší problémy.

Kristýna Červená: Důslednost ve výchově? Situace, kdy nediskutujeme a naopak necháme dětem volnost rozhodnutí

Rodič, který bazíruje na prkotinách, působí na dítě jako nejistý člověk. Přirozená autorita se pozná jinak. Vnitřně silný rodič může dítěti klidně někdy ustoupit. Důslednost ve výchově nebo benevolentní přístup? Co udělat pro to, aby nám naši potomci nepřerostli přes hlavu a přitom z nich vyrostli samostatní a sebevědomí jedinci.


Radka Kvačková: České školství v mezinárodních testech PISA 2018: Mírně nad průměrem

Šetření Programme for International Student Assessment (PISA) jednou za tři roky je považované za nejdůležitější mezinárodní měření výsledků vzdělávání a ukazuje naše školství ve srovnání s jinými zeměmi. Tentokrát se před nás dostaly i například Polsko nebo Estonsko, které bývaly až za námi. Estonsko se vyšvihlo mezi úplnou špičku.

14. 1.: Seminář Ozoboti: zábava a učení do kapsy

Výbor Oddělení pro vzdělání v matematice, fyzice a informatice JČMF, pobočného spolku Praha (OVMFI JČMF), zve všechny zájemce o edukační robotiku z řad učitelů ZŠ a SŠ, členy a přátele JČMF na seminář Ozoboti: zábava a učení do kapsy.

19.12.19

Eva Henzlerová: Mladý učitel je ohrožený druh

Na základních a středních školách učilo v roce 2017 v Evropské unii téměř 6 milionů pedagogů. Bezmála tři čtvrtiny z nich byly ženy. Nejvyšší podíl učitelek byl v Lotyšsku a Litvě, největší zastoupení mužů bylo na školách v Dánsku a Lucembursku.

Jakub Hrkal: Kolik je v Česku dětí se zdravotním postižením

V Česku bylo v roce 2018 odhadem celkem 117 tisíc dětí do 15 let věku se zdravotním postižením, což představovalo 7 % všech dětí. Podíl chlapců se zdravotním postižením byl oproti dívkám dvojnásobný: 9,2 % všech chlapců oproti 4,6 % všech dívek. Nejčastějším postižením u školáků byly závažné vývojové poruchy učení, které byly diagnostikovány u 5,8 % všech žáků do 15 let.

ČSÚ: V českých školách se vzdělávalo 108 tisíc dětí se zdravotním postižením

V roce 2018 navštěvovalo školy v Česku 108 tisíc dětí do 15 let se zdravotním postižením. Odhad celkového počtu takovýchto dětí od narození do dovršení 15 let věku je 117 tisíc. Představovaly tak 7 % ze všech dětí u nás a ze dvou třetin šlo o chlapce.

EDUin: S aplikovanými úlohami z matematiky má při maturitě potíže i velká část studentů gymnázií a lyceí

Analýza výsledků maturitního testu z matematiky, kterou pro ministerstvo školství zpracoval Cermat, ukazuje, že některé typy úloh dělají problémy maturantům ze všech typů škol, včetně gymnázií a lyceí. Vedle úloh testujících zvládnutí těžšího učiva jsou to úlohy, které jsou v tomto materiálu pojmenovány jako slovní.

Robert Plaga: Cestou není návrat k osnovám

Z projevu ministra školství Roberta Plagy při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 18. prosince 2019 vybíráme: "Co se ale týče Finska, tak Finsko nejede podle jednotlivých učebnic a jednotlivých osnov. Ale ta podstata je skutečně v tom, abychom pomohli těm školám, kde ty výsledky, jak se ukazuje z těch šetření, nejsou dostatečné. Problém není primárně v tom, že by v rámcových vzdělávacích programech něco nebylo. Problém je v tom, že jsou přehlcené. Já jsem tady říkal ty argumenty, které svědčí ve prospěch redukce, resp. určení toho jádrového učiva, a ty se ukazují jak ze šetření České školní inspekce, tak z těch mezinárodních šetření."

Karel Rais: Všichni se soustřeďujeme jenom na maturitní zkoušky z matematiky, ale těch problémů, prostě otevřela se Pandořina skříňka

Z projevu poslance Karla Raise při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 18. prosince 2019 vybíráme: "Odborná veřejnost volá podle mě oprávněně po sjednocení obsahu povinné výuky na základních školách. Současně volné a nedostatečně zpracované rámcové studijní programy mají za následek, že absolventi dvou rozdílných základních škol mohou mít na výstupu po skončení povinné školní docházky, případně na přechodu na víceleté gymnázium, značně rozdílné penzum získaných znalostí. Tento stav je v rozporu s právem dítěte na vzdělání, a také s rovnými příležitostmi při jeho dosažení. Rozdílné penzum znalostí je způsobeno nikoliv schopnostmi dítěte, ale obsahem jeho vzdělávání stanoveného základní školou. A když k tomu ještě přidáme spádovost, tak rodič může jen výjimečně rozhodnout, kde rodič může výjimečně rozhodnout o škole, kterou bude dítě navštěvovat, tak ta situace ještě teoreticky může být horší. Tato situace má za následek nerovné šance žáků na úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek na střední školu."

Pavel Navrátil: Otřesná kvalita škol v Česku? Vlastivědu učí tělocvikáři

Soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech doporučila ministerstvu školství Česká školní inspekce. Ve výroční zprávě, kterou novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030.

18.12.19

David Klimeš: Školxit. Z rozdílů mezi školami jsou propasti. Některé kraje už opustily republiku

Vzdělání u nás teď nezachrání ani peníze pro učitele, ani drcení studentů státní maturitou. Prvořadým úkolem dneška je výběrová pomoc žákům v regionech, které se propadají.

Pavla Lioliasová: Jak souvisí školní výsledky dětí s exekucemi rodičů?

Studijní úspěchy dětí mohou souviset se sociálními problémy rodičů. Naznačuje to analýza sociologů z PAQ Research. Jak se školními výsledky souvisí třeba bytová nouze?


Základní škola Úpice-Lány: Otevřený dopis poslancům Parlamentu ČR

Z dopisu vybíráme: "Působíme ve školství již několik desítek let a přistupujeme ke všem žákům tak, abychom z nich vychovali řádné občany naší vlasti. V posledních deseti letech jsme znepokojeni situací, která nastává, a i přes veškerou naši snahu se nám nedaří přesvědčit některé žáky i jejich rodiče, že vzdělání je základ. Přibývá tak negramotných mladých lidí, kteří nemají žádné uplatnění a vychází školu s tím, že se o ně stát postará. A to je špatně."

Alena Faberová: Od ledna pod novým názvem: Národní pedagogický institut České republiky

K 1. lednu 2020 dochází ke sloučení Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání a vzniká příspěvková organizace řízená MŠMT Národní pedagogický institut České republiky (zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) – zkratka NPI ČR. K této změně dochází na základě Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy č. j. MSMT-33358/2019-1 z 30.října 2019.

Václav Plecháček, Milan Baják: Učitelům ZŠ Úpice-Lány došla trpělivost s problémovými žáky a napsali otevřený dopis poslancům

Učitelé Základní školy Úpice-Lány na Trutnovsku vyzývají v otevřeném dopise poslance Parlamentu ČR k řešení palčivých problémů ve školství. Cítí bezmoc a obavy z dalšího vývoje. Především v sociálně slabších rodinách podle učitelů vyrůstá generace nezodpovědných lajdáků a neplatičů. Nepomáhají třídní důtky, snížené známky z chování, zlepšení nepřináší ani spolupráce se sociálními pracovnicemi. Pedagogové proto vyzývají zákonodárce, aby situaci začali řešit.


ČŠI: Zpráva o přípravě a realizaci hlavního šetření TIMSS 2019

Dokument publikovaný Českou školní inspekcí popisuje přípravu a průběh hlavního sběru dat šetření TIMSS 2019, do kterého bylo v České republice zapojeno 210 základních škol, z nichž 152 se zúčastnilo elektronického testování a 58 testování písemného. Na každé škole s větším počtem tříd ve 4. ročníku byly pro testování vybrány dvě třídy.

Mezinárodní šetření PISA 2018: Koncepční rámec hodnocení čtenářské gramotnosti

Česká školní inspekce zveřejnila podrobnější informace o koncepci testování čtenářské gramotnosti (hlavní testované oblasti) v šetření PISA 2018. Materiál představuje obsahové zaměření testových nástrojů a komentuje změny, ke kterým došlo od cyklu PISA 2009.

Ondřej Koželuh: O školce část #2

Po příchodu dětí do školky nastává tzv. volná hra, svačina a následně úklid.

17.12.19

Připomínky Svazu průmyslu a dopravy ČR k materiálu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (verze z 31. 10. 2019)

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se seznámil s textem materiálu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (HSVP). Prostřednictvím zapojení viceprezidentky SP ČR Mgr. Mileny Jabůrkové jsme měli možnost daný materiál sledovat a přispět k jeho textu již ve fázi vzniku. S konečným výstupem však nemůžeme být spokojeni, jelikož takto závažný materiál některé důležité oblasti vzdělávání zcela opomíjí a jiné marginalizuje. Oceňujeme snahu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o vytvoření dlouhodobé konsenzuální vize pro vzdělávání, nicméně díky výše zmíněným nedostatkům nejsme v souladu s konečným obsahem a vyzněním materiálu.

Stanovisko SKAV k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Za zásadní pro formulaci finální podoby strategie a navazujících revizí RVP považujeme otevřený participativní proces. Jsme přesvědčeni, že cílů strategie nebude možné dosáhnout bez koordinované spolupráce (partnerství) všech zainteresovaných činitelů v rámci celého školského systému. Budou-li naše připomínky zohledněny, jsme připraveni Strategii 2030+ podpořit a na její implementaci spolupracovat.

Ze sociálních sítí: Velmi dobrý text o českém vzdělávání

Ondřej Šteffl upozorňuje na sociální síti na texty z výroční konference Aspen Institute CE: "Velmi dobrý text o českém vzdělávání. Je to něco jiného než Vize 2030+, ale tohle mi nakonec přijde pro politické rozhodování lepší podklad než Vize 2030+."


iDNES.cz: Český způsob výuky zaostává, rozdíly mezi kraji se prohlubují, uvádí ČŠI

V českém školství se prohlubují rozdíly mezi kraji. Ukazují to výsledky činnosti České školní inspekce, která představila svoji výroční zprávu. Dalších problémů je podle inspektorů několik - nízký podíl ve výuce aprobovanými učiteli, nesourodé spojení škol v jednu nebo obrovské množství hodin ve stylu výklad, zápisky.