15.12.18

SCIO: Více než polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě

Do anonymního dotazníkového šetření Mapa školy se každoročně zapojují školy, které chtějí získat zpětnou vazbu na své fungování a ucelený pohled na klima ve škole. Do letošního ročníku se zapojilo 164 základních škol, celkem odpovídalo 70370 respondentů – žáků, rodičů, učitelů a provozních zaměstnanců. Výsledky šetření přináší nejen komplexní pohled na celkovou míru spokojenosti se školou, ale především znepokojující data odrážející stav šikany na školách z pohledu žáků.


Z šetření vyplývá, že více než třetina žáků se ve škole necítí dobře. „Celé tři čtvrtiny žáků prvního stupně a dvě třetiny druhého se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Z toho více než 15 % uvádí, že k fyzickému ubližování dochází často,“ říká Jon Šotola ze společnosti Scio. „93 % učitelů současně v šetření naopak udává, že se se šikanou setkává jen výjimečně nebo vůbec,“ doplňuje Šotola.

Na 163 školách z celkových 164 zapojených do Mapy školy, se se šikanou setkává alespoň čtvrtina žáků, přičemž míra šikany dosahuje různého stupně. Z šetření lze vypozorovat velmi silnou závislost mezi slovními útoky a fyzickým ubližováním. Čím více se ve školách a třídách vyskytuje slovní ubližování mezi žáky (nadávky, ponižování apod.), tím častěji se žáci setkávají i s ubližováním fyzickým. Co naopak na šikanu nemá významný vliv, je velikost školy či třídy.

Za alarmující fakt vyplývající z šetření považujeme, že jen 43 % žáků zná ve škole někoho, komu by se bez obav svěřili se svým problémem. Obdobné procento žáků uvádí, že ve škole neví o nikom, kdo umí dobře řešit problémy se šikanou mezi žáky.

Ve srovnání s předchozím jsou však se školami nejvíce spokojeni rodiče, z nichž 93 % pozitivně hodnotí pedagogické schopnosti vyučujících. Pouhých 6,5 % rodičů není spokojeno s celkovou úrovní výuky. Podle rodičů by školy měly naučit žáky především samostatně myslet a řešit problémy, spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi a umět se učit.

Zatímco na prvních dvou kýžených cílech školy se rodiče shodují s učiteli, za třetí nejdůležitější cíl učitelé na rozdíl od rodičů považují naučit žáky dodržovat pravidla. Největší neshoda mezi rodiči a učiteli panuje v očekávání přípravy žáků na přijímací zkoušky ze strany školy, což významně preferují rodiče. Jako nejméně důležitý cíl školy vidí rodiče i učitelé naučit žáky respektovat životnímu prostředí.

Učitelé jsou nejvíce nespokojeni s působením MŠMT, nespokojenost deklaruje celých 75 %. Naopak přístup vedení oceňuje 95 %. Z dotazníkového šetření lze současně vyčíst, že ať už se jedná o celkovou spokojenost se školou, kvalitu výuky a schopnost dobře vysvětlit látku anebo výuku informatiky, nemá délka praxe učitelů na výsledek prakticky žádný vliv.

V rámci šetření jsme se dotazovali i ředitelů, jakých rizik se v souvislosti se svými školami nejvíce obávají. Největší nebezpečí pro školu ředitelé spatřují ve změně legislativy, hned další místo pak přisuzují nezájmu rodičů o spolupráci se školou.

Další ročník šetření Mapa školy bude probíhat během celého února 2019, přičemž mateřské, základní i střední školy se mohou přihlásit až do 28. ledna.

Zdroj: scio.cz

4 komentáře:

Radek Sárközi řekl(a)...

"Mezi rodiči obecně panuje spokojenost se školami, do kterých docházejí jejich potomci. S celkovou úrovní výuky je spokojeno 88 procent rodičů, podobný podíl by školu ohodnotil známkou jedna nebo dva. Také s pedagogickými schopnostmi vyučujících nemají rodiče z velké většiny problém."

poste.restante řekl(a)...

Jezuskote.
A ví výzkumníci SCIO, že tomu tak bylo vždy?
A že by tomu tak bylo, i kdyby neexistovaly žádné školy?
Nebo si snad myslí, že děti jsou nějaké andělské, éterické bytosti?
Jsou schopny děti a potažmo SCIO rozlišovat mezi "fyzickým ubližováním" a skutečnou šikanou?

Mám jen na hlavě dvě jizvy, ke kterým jsem přišel ve škole a jednu, kterou jsem získal mimo školu. Jedna z těch školních byla získána při regulérní rvačce.
Protože kluci se občas poperou.
Jenže my tomu neříkali nikdy šikana. Ta totiž vypadá úplně jinak.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A co s tím na svých školách uděláte, pane Šteffle?

Nicka Pytlik řekl(a)...

se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě

To je ovšem alarmující. A co to znamená? To 'setkávání se'...
Jakože to fyzické ubližování:
1. vidí kolem sebe,
2. zažívá jej,
3. sám jej činí?
Pytlici to nechtějí zlehčovat, ale jak vzrůstá agresivita ve společnosti, vzrůstá i přecitlivělost na osobní nepohodlí, a především pak dochází mnohem čatější k zmatení pojmů se sklonem k až přehánění. Kolikrát i jen požadavek na dodržování stanovených pravidel bývá označen za ukrutnou šikanu. Stav, kdy se neděje nic dramatického, je mnohdy vnímán ne jako pohoda, ale jako neskonalá nuda.
Stačí si jen pustit televizi. Možná si ještě někdo vzpomene na počátky těch dnes zběsilých realityšou typu výměna manželek nebo prostřeno, kdy manželské páry zůstaly přátelé nebo lidi předvedli svoje kuchařské umění a poseděli v příjemném rozpoložení.
'A kdy k tomu znásilnění došlo, slečno?'
'Vždycky, když jsem jej pozvala k sobě domů.'

Okomentovat