12.12.18

Ptáček R, Vňuková M, Raboch J, Smetáčková I, Harsa P, Švandová L.: Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol

Výsledný soubor tvořilo 2394 učitelů. Zjistili jsme, že alarmujících 53,2 % učitelů uvádí, že jejich práce je pro ně zdrojem dlouhodobého stresu vedoucímu k vyhoření. Pouze 16 % učitelů uvádí absenci syndromů vyhoření. Vyhoření učitelů je asociováno s životním stylem učitelů, kteří jasně neoddělují práci a jejichž volný čas trpí vyšší formou vyhoření. Dostatečný odpočinek a zdravý spánkový režim je dalším ze signifikantních prediktorů. Vyhoření také významně koreluje s mírou depresivity, a je proto znepokojivé, že až 15,2 % učitelů uvádí střední až těžkou míru deprese.


Ze studie na webu Česká a slovenská psychiatrie, časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Psychiatrickej spoločnosti SLS, vybíráme závěr

Prezentovaná studie je nejrozsáhlejší studií k danému tématu v České republice a vůbec první studií, která zmapovala projevy syndromu vyhoření, depresivity a životní styl u semireprezentativního vzorku učitelů v České republice. Studie poukazuje na relativně vysoký výskyt projevů syndromu vyhoření mezi českými učiteli, ale též na důležité souvislosti mezi intenzitou vnímané nepohody a schopností dodržovat zásady zdravého životního stylu nebo jasně oddělovat volný čas od pracovního (tzv. "work-life balance"). Jedním z klíčových výsledků je také prokázaný vztah mezi vyhořením a učitelskou "self-efficacy", kdy vyšší míra přesvědčení o "účinnosti" vlastních profesních kompetencí souvisí s menší mírou vyhoření. Důležitým je též zjištění o vztahu mezi vyhořením a copingovými strategiemi. Pozitivní, na problém zaměřený coping je významným protektivním faktorem před pocity vyhoření a únavy.

Návaznou součástí studie bude i zprostředkování hlavních nálezů do oblasti školství a edukace učitelů. Ze studie poměrně jasně vyplývá, co lze ve smyslu efektivní prevence činit.

Z výsledků vyplývá, že je ve vlastním zájmu škol, aby jejich učitelé fungovali v co nejvyšší možné míře duševní pohody, protože to nebude mít dopad pouze na učitele samotné, ale také na jejich žáky a v neposlední řadě na pracovní výsledky. To, co školy mohou začít dělat, není ani příliš složité. Zavádění systémů průběžného sledování únavy a spokojenosti učitelů může být doprovázeno základní edukací o psychohygieně, zdravém životním stylu a prevenci negativních důsledků dlouhodobého stresu. Studie totiž jasně dokládá, že i poměrné jednoduché faktory, jako jen např. dostatek času s rodinou, konkrétní zájmy nebo dodržování elementárních pravidel zdravého životního stylu, mohou mít na výkon učitelské profese a spokojenost s ní zásadní vliv. Podpora učitelů v získávání jejich profesních kompetencí a obecně pedagogické jistoty je oblast, které je nutné věnovat pozornost a která může významně přispět ke zlepšení pedagogického procesu i spokojenosti učitelů. Důležité je také to, že výsledky aktuální studie poukazují na to, že řadu dopadů stresu spojeného s výkonem učitelských profesí mohou ovlivnit sami učitelé.

Hlavním apelem studie je, že riziko syndromu vyhoření a obecně dopadů dlouhodobého stresu ve školství se nesmí podceňovat, protože vyhořelý učitel představuje riziko nejen sám pro sebe, ale i pro žáky a potažmo pro celý systém školství.

1 komentář:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Myslim, ze musi nasledovat jeste dalsich cca 1385 podobnych vyzkumu, aby treba odbory pridaly dva pomerance pred vanoci. To by pomohlo, ne?
Nebo si z nas porad nekdo dela p..l?

Okomentovat