21.12.18

Piráti se postavili omezení přístupu ke středoškolskému vzdělávání v Karlovarském kraji

Na prosincovém zastupitelstvu Karlovarského kraje byl připraven tisk k reformě středního školství podle představ předkladatele návrhu radního Bradáče. Součástí tohoto tisku je doporučení ministru školství, aby konal a tuto představu implementoval v rámci celé ČR. Hlavním bodem této reformy má být omezení přístupu ke vzdělávání na středních školách těm, kteří nesplní předem určený bodový limit v 9. třídě ZŠ. Těm, kdo se do těchto tabulek nevejdou, zbude na výběr buď učňovský obor, či nástup do nekvalifikované pracovní pozice ihned po ukončení povinné školní docházky.

Piráti jsou proti tomu, aby o budoucnosti dětí rozhodoval jeden test, který bude plošně aplikován na území kraje s cílem omezit přístup k maturitnímu vzdělání pro část populace. Již nyní je kvalita školství v KvK nejhorší v rámci celé ČR, a dle stanoviska Pirátů podobné reformy tuto nelichotivou pozici pouze prohloubí. Piráti zastávají názor, že budoucností našeho kraje je vzdělaná populace připravená na výzvy znalostní ekonomiky. Nikoliv vzdělanostní struktura odpovídající pouze aktuálním potřebám výroby s mizivou přidanou hodnotou.

Piráti nerozporují konkrétní popisované problémy středoškolského vzdělávání v dané koncepci, ale nesouhlasí s tím, že materiál obsahoval konkrétní návodná řešení a zavádějící stanoviska – provázanost inkluze se zvýšeným zájmem studentů o studium osmiletých gymnázií, plošné uzlové testování na ZŠ, nepodkročitelnou hranici bodů při přijímacích zkouškách (tzv. CUT-OFF skóre), snížení počtu osmiletých gymnáziích, návrh zákonných povinností lékařů a rodičů ve vztahu k absencím žáků, zákonnou povinnost pokračovat ve středním vzdělávání a dokonce snahu o rozdělení žáků do jednotlivých oborů podle Gaussovy křivky.

Tato opatření mají charakter restriktivních pravidel a Piráti naopak preferují cestu motivace žáků s cílem zvyšování úrovně všeobecné vzdělanosti v kraji.

Materiál prošel prakticky s kosmetickou změnou v počtu 25/45 hlasů…

Zastupitelstvo Karlovarského kraje

• bere na vědomí
materiál Oborová struktura středních škol zřizovaných Karlovarským krajem dle návrhu

• bere na vědomí
že z předloženého materiálu, obdržených připomínek k návrhu jeho Analytické a strategické části i z diskuzí v rámci odborné i širší veřejnosti vyplývá, že současné školství se potýká s řadou problémů, které není možno řešit z pozice krajů, ale je zde nutná ingerence státu:
základní školství – roztříštěnost školních vzdělávacích programů, špatné nastavení společného vzdělávání (inkluze) a s tím spojený neúměrný odliv žáků ze základních škol do víceletých gymnázií (devalvace základního vzdělávání), neexistence centrálního testování v uzlových bodech základního vzdělávání, problematika vysoké absence (včetně omluvené) žáků základních škol a s ní spojená neúspěšnost žáků a jejich nízká motivace k dalšímu vzdělávání ve středních školách, nízká míra vymahatelnosti povinností ze strany zákonných zástupců, nedostatečné zákonné vymezení kompetencí aktérů vzdělávacího procesu (škola, Policie ČR, OSPOD, lékaři) a jejich vzájemné provázání
střední školství – neexistence zákonné povinnosti pokračovat ve středním vzdělávání a s tím spojený trend rostoucího počtu žáků, kteří po ukončení základní školy nepokračují ve vzdělávání (otázka prodloužení povinné školní docházky), neexistence zákonné nepodkročitelné minimální hranice při přijímací zkoušce (cut-off score) a nízká efektivita přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání (neúměrná časová i finanční náročnost), neexistence podmínky získání základního vzdělání při přijímání do maturitních a některých učebních oborů vzdělání, neexistence dvouletých a jednoletých učebních oborů vzdělání pro žáky, kteří nezískali základní vzdělání
sociální oblast – způsob nastavení systému dávek, který nemotivuje k pokračování ve středním vzdělávání
oblast zdravotnictví – neexistence zákonné povinnosti lékařů vystavovat žákovi/zákonnému zástupci potvrzení jako podklad k oprávněnosti omluvenky z vyučování (trend rostoucí absence a s ní spojené neúspěšnosti žáků)

• bere na vědomí
že výše uvedené jevy mají dopad do oblasti středního školství a jsou pro Karlovarský kraj nepřekročitelnou bariérou, kdy kraj nemůže problematiku středního školství samostatně řešit bez jasného a konkrétního podílu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

• bere na vědomí
že výše uvedené jevy není možno pro jejich složitost, rozsáhlost a provázanost do velkého množství právních předpisů napříč resorty řešit prostřednictvím zákonodárné iniciativy jednoho kraje

• vyzývá
ministra školství, mládeže a tělovýchovy k celostátnímu řešení, zejména k tomu, aby
bylo zavedeno testování znalostí a kompetencí žáků v uzlových bodech základního vzdělávání s provazbou na přijímání ke střednímu vzdělávání,
případně, aby bylo v rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání zavedeno cut-off score s tím, že musí být nastaveny stejné podmínky pro školy veřejné i soukromé

• vyjadřuje
podporu zákonodárné iniciativě Moravskoslezského kraje ve věci zavedení cut-off score v rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání

• pověřuje
Mgr. Janu Mračkovou Vildumetzovou, hejtmanku Karlovarského kraje, k jednáním s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zavedení cut-off score a dalším výše uvedeným oblastem dotýkajícím se středního školství

• ukládá
odboru školství, mládeže a tělovýchovy pokračovat v úkolu uloženém Zastupitelstvem Karlovarského kraje ve věci přípravy zákonodárné iniciativy (usnesení č. ZK 326/09/18) v tom smyslu, že všechny výše uvedené jevy budou prostřednictvím dopisu hejtmanky Karlovarského kraje předloženy kompetentním ministerstvům jako podnět ke změnám příslušné legislativy

Termín kontroly plnění usnesení: 28.02.2019

Zodpovídá: Mgr. Monika Havlová
vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy

Důvodová zpráva

Jedná se o předložení materiálu Oborová struktura středních škol zřizovaných Karlovarským krajem dopracovaného v návaznosti na obdržené připomínky k návrhu Analytické a strategické části Koncepce středního školství v Karlovarském kraji a návrh dalšího postupu řešení této problematiky.

Usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje (dále jen „zastupitelstvo“) č. ZK 541/12/17 ze dne 7. prosince 2017 bylo odboru školství, mládeže a tělovýchovy uloženo zpracovat komplexní koncepci středního školství v Karlovarském kraji. Zároveň zastupitelstvo pověřilo Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost k pravidelnému projednávání dalších kroků Karlovarského kraje v úpravě oborové struktury jím zřizovaných středních škol

Vzhledem k rozsáhlosti a závažnosti dané problematiky a zejména s ohledem na požadavek široké diskuze byla koncepce rozdělena na Analytickou a strategickou část s tím, že teprve po jejím projednání v zastupitelstvu kraje dne 26. dubna 2018 bude na základě připomínek a návrhů zpracována Realizační část s návrhy konkrétních opatření s účinností od školního roku 2019/2020.

Zastupitelstvo svým usnesením č. ZK 148/04/18 ze dne 26. dubna 2018 vzalo na vědomí návrh Analytické a strategické části Koncepce středního školství v Karlovarském kraji (dále jen „koncepce“) a uložilo odboru školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „odbor školství“) rozeslat předložený návrh k připomínkování starostům obcí, ředitelům veřejných základních a středních škol v Karlovarském kraji, členům Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Výboru pro regionální rozvoj a Komise pro rozvoj venkova, Karlovarskému inspektorátu České školní inspekce, Radě hospodářské a sociální dohody Karlovarského kraje, Krajské hospodářské komoře Karlovarského kraje, Radě hospodářské a sociální dohody Sokolovska a Úřadu práce ČR – krajské pobočce v Karlových Varech. Dále uložilo odboru školství seznámit zastupitelstvo se zaslanými připomínkami na jeho jednání v září 2018.

Na jednání dne 13. září 2018 vzalo zastupitelstvo svým usnesení č. ZK 324/09/18 zaslané připomínky k návrhu Analytické a strategické části koncepce na vědomí a uložilo odboru školství tyto vyhodnotit, v souladu s nimi případně upravit Analytickou a strategickou část koncepce a na jeho jednání dne 6. prosince 2018 předložit Realizační část.

Vzhledem k obsahu obdržených připomínek, zejména k jejich různorodosti a protichůdnosti, a s ohledem na skutečnost, že zastupitelstvo nedefinovalo konkrétní zadání pro zpracování Realizační části koncepce a nedošlo ani k odsouhlasení cílových záměrů jako hlavního východiska pro návrh konkrétních realizačních opatření úpravy oborové struktury, byl vedení kraje, Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, Výboru pro regionální rozvoj a Komisi pro rozvoj venkova předložen následující návrh na realizaci usnesení zastupitelstva č. ZK 324/09/18 ze dne 13. září 2018:

neměnit formu materiálu na koncepční materiál se všemi jeho náležitostmi, protože tímto je v oblasti regionálního školství Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Karlovarském kraji, který splňuje všechny atributy koncepce, přičemž jednu jeho část tvoří problematika středního školství včetně navrhovaných opatření, kterými jsou pro roky 2016 – 2020 „harmonizovat skladbu oborů středního vzdělávání a provázat efektivněji jejich strukturu s potřebami trhu práce, využívat predikci potřeb regionálního trhu práce jako jedno z kritérií při úpravě počtu otevíraných tříd prvního ročníku oborů středního odborného vzdělávání; podpořit výuku v těch oborech středního vzdělávání, u jejichž absolventů je předpoklad dlouhodobého uplatnění na trhu práce“, „podporovat obory technického a přírodovědného zaměření s ohledem na technický pokrok a požadavky trhu práce“ a „nenavyšovat kapacity a počty tříd gymnázií“,

celý materiál pojmout a dopracovat jako další etapu úpravy oborové struktury středních škol zřizovaných Karlovarským krajem s tím, že
– v Analytické a strategické části materiálu budou pouze opraveny případné nesprávné dílčí údaje,
– v Realizační části materiálu budou navržena
– variantní řešení dokončení úpravy oborové struktury středních odborných škol včetně stanovení cílových záměrů jednotlivých oborů vzdělání,
– variantní řešení problematiky gymnázií a lyceí,

opatření vyplývající ze schválené varianty řešení dokončení úpravy oborově struktury středních odborných škol a varianty řešení problematiky gymnázií a lyceí následně zapracovat do Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Karlovarském kraji na následující období.

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a Komise pro rozvoj venkova doporučily navrhovaný postup dopracování materiálu k řešení problematiky oborové struktury středních škol zřizovaných Karlovarským krajem; Výbor pro regionální rozvoj k návrhu nepřijal usnesení.

Ambicí předkládaného materiálu Oborová struktura středních škol zřizovaných Karlovarským krajem (dále jen „materiál“) je tedy především shrnout veškeré relevantní údaje týkající se problematiky středního školství v kraji, upozornit na možná rizika, definovat východiska a předestřít možné varianty pro případné další kroky ze strany kraje.

Obdržené připomínky, jejichž sumář byl zastupitelstvu předložen na zářijovém jednání a který je přílohou č. 14 materiálu, podněty z diskusí se zastupiteli, členy výborů a komisí, řediteli škol, zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery byly podkladem pro zpracování SWOT analýzy, z níž je mimo jiné patrné, v jakých oblastech mohou být přijata opatření přímo ze strany kraje, případně i obcí jako zřizovatelů základních škol, a naopak, ve kterých je již nutná ingerence státu a je ji možno řešit prostřednictvím zákonodárné iniciativy, respektive podnětu k ní (souběžný úkol odboru školství ve věci případného prodloužení povinné školní docházky, usnesení Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost č. 149/10/18 ze dne 11. 10. 2018).

Po vypořádání obdržených připomínek lze konstatovat, že je lze v zásadě shrnout na tři základní oblasti – otázka počtu míst v gymnáziích, komplexní pojetí problematiky školství v kraji a celokrajské versus okresní až lokální pojetí problematiky středního školství v kraji.

K požadavku na komplexní pojetí problematiky školství v kraji jsou v předkládaném materiálu uvedeny realizované činnosti a aktivity kraje a krajského úřadu, z jejichž výčtu je patrné, že se nesoustředí pouze na oblast středního školství. V základním vzdělávání je v připomínkách nejvíce akcentována problematika inkluze (společné vzdělávání), přičemž v této oblasti je největším přínosem kraje poskytování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím Krajského vzdělávacího centra (zejména vzdělávání sboroven).

V rámci všech dosavadních optimalizačních snah se objevuje nejednotnost v nahlížení předmětné problematiky, kdy je často upřednostňováno okresní a lokální hledisko. Návrh Analytické a strategické části koncepce a předložený dopracovaný materiál přitom vychází z celokrajského pojetí, neboť v podmínkách tak malého kraje jakým je Karlovarský, není možné trvat na okresním rozložení zastoupení škol, respektive oborů vzdělání. Historicky se ukazuje, že tradiční školy, jako je pedagogická, zdravotnická, uměleckoprůmyslová, logistická velmi dobře celokrajsky fungují. Jako jediná výjimka se i z hlediska obdržených připomínek jeví oblast Mariánskolázeňska, která vyžaduje zejména s ohledem na svoje územní specifikum (sousedící s Plzeňským krajem, omezená dopravní dostupnost) samostatné řešení.

Otázka adekvátního počtu přijímaných do gymnázií se jeví pro další rozhodování o změnách v oborové struktuře středních škol zřizovaných krajem jako nejzásadnější a rovněž nejrozpornější, přičemž problém se týká pouze 8letých gymnázií, kdy se v průběhu času vytrácí jejich původní smysl, tj. vzdělávat mimořádně nadané žáky. To potvrzuje mimo jiné i skutečnost, že 8letá gymnázia jsou jediným segmentem, kterého se nijak nedotkl negativní demografický vývoj, což má nepříznivý dopad na výrazný pokles počtu uchazečů o 4letá gymnázia a jejich kvalitu. Přitom právě tato by měla být těžištěm gymnaziálního vzdělávání. Důvodem přechodu žáků na 8letá gymnázia je velice často snaha rodičů reagovat tímto na problémy spojené s novým pojetím inkluze. S tímto argumentem však není možné se spokojit, naopak je nutno apelovat na povinnost zajistit kvalitní vzdělávání všem žákům především v základních školách. Odlivem těch nejnadanějších a navíc i těch dobrých žáků (třídních tahounů) se ze základních škol vytrácí podnětné prostředí, a to jak z hlediska sociálního, tak i z hlediska vzdělávacího.

Z obdržených připomínek, z diskuzí v rámci odborné, ale i širší veřejnosti a z názorů sociálních partnerů a zaměstnavatelů v kraji je patrný střet dvou filosofií, kdy jedna skupina jsou zastánci proporcionálního rozdělení záměrů počtu přijímaných mezi všechny skupiny vzdělání s tím, že gymnázia jsou určena především pro ty, kteří chtějí pokračovat v terciárním vzdělávání (a 8letá gymnázia pouze pro ty nejnadanější), a střední odborné vzdělávání má rovněž svoje nezastupitelné místo, obzvlášť v našem kraji, kde je ve firmách dramatický nedostatek odborně vzdělaného personálu včetně středního managementu. Druhá skupina naopak považuje gymnaziální vzdělávání za universální a nepovažuje za potřebné nějak do počtu nabízených míst zasahovat.

Pozornost byla v diskuzích věnována rovněž 6letému gymnáziu, které je v Karlovarském kraji zastoupeno pouze 1 třídou v rámci Gymnázia Sokolov. Při zřízení tohoto oboru před 5 lety bylo záměrem vytvořit třídu 6letého gymnázia s celokrajským záběrem a se specializací na přírodovědné oblasti. V tomto smyslu se podařilo cíl zřízení tohoto typu gymnázia, který má svoje zastoupení ve všech krajích ČR, naplnit, protože Gymnázium Sokolov vytvořilo pro výuku vynikající zázemí, vybavenost technikou a přístroji je na té nejvyšší úrovni a rovněž z hlediska personálního zabezpečení je žákům poskytována zcela kvalifikovaná a aprobovaná výuka. Pokud se týká celokrajského dopadu a naplnění třídy až do počtu 30 žáků, tohoto se bohužel nepodařilo prozatím dosáhnout, přičemž hlavní důvod lze spatřovat ve vysokém počtu 8letých gymnázií, která odčerpávají žáky s potřebným studijním potenciálem. Vzhledem k tomu, že žáci tohoto gymnázia budou poprvé skládat maturitní zkoušku až za rok a k tomu, že není dosud vyřešena otázka počtu tříd 8letých gymnázií, nejeví se jako vhodné rozhodovat o existenci 6letého gymnázia izolovaně.

Je rovněž nutné zdůraznit, že nelze přijímat další opatření pouze v oblasti středního odborného školství, ať už maturitního či učňovského, ale je nutno celou problematiku řešit v celém komplexu, tzn. včetně gymnázií. V rámci diskusí, které ohledně úpravy oborové struktury probíhají již od roku 2010, se totiž stále opakuje jeden alarmující aspekt vyplývající ze skutečnosti, že značný pokles celkového počtu žáků nastupujících do středních škol se vůbec neodrazil na počtu žáků vzdělávajících se v gymnáziích. Ve víceletých gymnáziích, která jsou ze své podstaty určena pouze pro nejnadanější část populace, studuje řada žáků, kteří nemají potřebné studijní předpoklady. V důsledku toho pak dochází k „lavinovému efektu“, kdy se nedaří naplňovat již ani 4letá gymnázia, a pokud ano, tak často méně kvalitními žáky, a v některých oborech středních odborných škol pak žáci chybí, anebo nemají takové studijní předpoklady, aby vzdělávání úspěšně ukončili („úmrtnost“ v průběhu studia, vysoká neúspěšnost u maturitních zkoušek). Nejhorší situace je pak v učebních oborech typu H, kde se pokles celkového počtu žáků projevil nejvíce, přičemž ke vzdělávání jsou přijímání i ti žáci, kteří nejsou schopni výuku zvládnout, což se týká jak teoretických předmětů, ale i odborné praxe. Dokladem může být příklad, kdy do takového oboru je do prvního ročníku přijato 15 žáků, avšak neabsolvuje jej žádný z nich. Nenaplněny pak zůstávají učební obory typu E, které jsou určeny právě pro tyto žáky.

S ohledem na výše uvedené, kdy z připomínkového procesu nevzešla shoda na tom, zda je či není třeba pokračovat v započatých úpravách oborové struktury, a pokud ano, za jakých podmínek a s jakými parametry (výrazná neshoda je především v názoru na počet nabízených míst ve víceletých gymnáziích), a rovněž vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti středního školství se ukazuje řada negativních jevů, které nelze řešit z úrovně kraje, je navrhováno přijmout usnesení v navrhovaném znění.

Pokud se týká východisek pro případná budoucí realizační opatření ze strany kraje, která jsou předestřena v úvodu Realizační části předloženého materiálu, spočívají v dosažení shody na cílových záměrech, respektive procentuálním rozložení počtu přijímaných do jednotlivých skupin vzdělání v členění na 8, 6 a 4 letá gymnázia, střední odborné školy – M + L, střední odborná učiliště H a E. Tímto nebude dogmaticky stanoven konečný cílový záměr pro jednotlivé skupiny vzdělání konkrétním číslem tak, jak bylo předloženo v původním znění přílohy č. 11 návrhu Analytické a strategické části materiálu. Pro stanovení návrhů Varianty I. a II. na procentní rozložení počtu přijímaných byl za základ vzat počet uchazečů 2 600, tzn. počet žáků vstupujících do středních škol navýšený tak, aby v krajem zřizovaných školách mohli být případně vzděláváni i žáci, kteří jsou v současné době v soukromých středních školách, a dále ti, kteří ke střednímu vzdělání v kraji nenastupují. Takto nastavený cílový záměr umožní reagovat na demografický vývoj, kdy procentní rozložení mezi skupinami oborů vzdělání zůstane zachováno a měnit se bude pouze výchozí základna počtu uchazečů. Varianty cílových záměrů v jednotlivých skupinách vzdělání jsou navrženy následovně. Základem je optimální procentuální rozložení věkové kohorty podle Gaussovy křivky (studijního potenciálu), kdy 5 % populace má předpoklad se vzdělávat v 8letém, 1 % v 6letém, 7 % ve 4letém gymnáziu, 42 % v maturitních oborech středních odborných škol, 39 % v učebních oborech H, 5,7 % E a 0,3 % C (Varianta I.). Varianta II. je zmírněním Varianty I. tak, aby zásah zejména do 8letých gymnázií nebyl ihned tak razantní. Zároveň je počet přijímaných uchazečů do gymnaziálních oborů vzdělání stanoven s ohledem na maximální počet žáků ve třídě, tj. 30.

Z tohoto důvodu byla příloha č. 11 Analytické a strategické části materiálu přepracována tak, že není již koncipována po jednotlivých oborech vzdělání a školách, ale pouze po oborech, přičemž prozatím neobsahuje žádné konkrétní návrhy záměrů. Tyto mohou být dopracovány (případně variantně) až na základě zastupitelstvem schváleného dalšího postupu.

Dopracované části materiálu jsou v textu vyznačeny červeně.

Navržené varianty procentuálního rozložení počtu přijímaných do jednotlivých skupin vzdělání byly předloženy Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Karlovarského kraje na jeho jednání mimo řádný termín dne 15. 11. 2018, přičemž výbor doporučil realizovat Variantu I.

Přílohy:

  • Oborova_struktura_SS_2018.docx
  • P1a_absolventi_odhad_skutecnost.xlsx
  • P1b_absolventi_odhad_skutecnost_graf.xlsx
  • P2_vychodiska.xlsx
  • P3_zaci_v_typech_SS.xlsx
  • P4a_zameryxprijati.xlsx
  • P4b_zameryxprijati_graf.xlsx
  • P5_pocty_prihlasek.xlsx
  • P6_vyvoj_kvalifikovanosti.xls
  • P7a_PZ_po_skolach_CERMAT.xlsx
  • P7b_PZ_sumar.xlsx
  • P7c_PZ_projekce_zprisnenych_PZ.xlsx
  • P8a_MZ_porovnanu_5let.xlsx
  • P8b_MZ_porovnani_5let_komentar.docx
  • P9_zaverecne_zkousky.xlsx
  • P10_cilove_zamery.xlsx
  • P11_upravy_zameru_obory.xls
  • P12_modelace_poctu_zakuG.xlsx
  • P13_stipendia_strednich_skol.doc
  • P14_sumar_pripominek.docx
  • P15_SWOT_analyza.docx
  • Usnesení z 14. zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Karlovarského kraje konaného dne 15. listopadu 2018

1 komentář:

Miroslav vaněk řekl(a)...

"dokonce snahu o rozdělení žáků do jednotlivých oborů podle Gaussovy křivky"

Že by piráti nesouhlasili s názorem ČŠI testovat hlavně studijní předpoklady?

Okomentovat