7.12.18

Otevřený dopis Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť

Z otevřeného dopisu rodičů dětí s mentálním postižením vybíráme: "Sdělujeme vám, speciálním pedagogům z organizace ASP, že o našich dětech, které mají mentální postižení, chceme rozhodovat my, jejich rodiče. Neodpírejte nám právo zvolit pro jejich vzdělávání běžnou základní školu. My známe naše děti nejlépe, nám na nich záleží, my máme představu o tom, jak je motivovat i kam chceme, aby směřovaly. O tom, kde se budou naše děti vzdělávat, přemýšlíme a rozhodujeme se vší odpovědností. Víme, proč chceme, aby byly vzdělávány s ostatními dětmi."

Dne 6. prosince 2018

Otevřený dopis Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť

Vážené dámy a pánové, vážený pane Pilaři,

Možná nevíte, co to inkluze je, možná jen nechcete změnit svůj pracovní styl a podmínky a učit děti s postižením společně s ostatními. Možná si nedovedete představit svoje působení v jiné škole, než speciální. Možná, že nevěříte ve schopnosti učitelů běžných škol. Je to ale dostatečný důvod k tomu, abyste odmítali se na inkluzi podílet a zastrašovali rodiče, kteří si pro své dítě cestu inkluze vybrali? Svým vystupováním jednáte proti zákonům, právům a zájmu našich dětí.

Sdělujeme vám, speciálním pedagogům z organizace ASP, že o našich dětech, které mají mentální postižení, chceme rozhodovat my, jejich rodiče. Neodpírejte nám právo zvolit pro jejich vzdělávání běžnou základní školu. My známe naše děti nejlépe, nám na nich záleží, my máme představu o tom, jak je motivovat i kam chceme, aby směřovaly. O tom, kde se budou naše děti vzdělávat, přemýšlíme a rozhodujeme se vší odpovědností. Víme, proč chceme, aby byly vzdělávány s ostatními dětmi.

Zdá se, alespoň podle vystoupení pana Pilaře, že do vaší asociace ještě nedosáhla znalost toho, co inkluzivní vzdělávání je a na jakých principech je založeno. Usuzujeme tak z dehonestujících výrazů, které pan Pilař při argumentaci a obhajobě svého pohledu na inkluzi využívá. Usuzujeme tak především i z konstatování, že „učitel nastolí stejné tempo a oni to nestíhají“. Kompetence učitele ve 21. století nespočívá snad v tom, že stojí na startovní čáře, udává tempo a měří výkony. Inkluze stojí na principu poskytnutí podpory na základě možností žáků a tempo je dané individuálním plánem. Slovo individuální znamená v praxi, že je sestaven právě pro jedno konkrétní dítě, stojí na znalosti tohoto dítěte a je sestavován týmem lidí, kteří dítě učí, starají se o něj, znají ho a mají ho dokonce rádi! Dobrý plán je sestaven podle možností dítěte a umožňuje je zapojit do výuky i hodnotit. Plán se upravuje, přehodnocuje, jsou do něj začleněny způsoby motivace dítěte, pomůcky, pracovní postupy. Ujišťujeme vás, že ani jeden či jedna z nás od běžné školy neočekává, že tam postižení našich dětí „vymizí“. Ale známe spoustu speciálních pedagogů, kteří skvěle pomáhají v tom, aby inkluze našich dětí byla úspěšná.

Ptáme se, proč se zrovna vy, speciální pedagogové z organizace ASP, nepodílíte více na pomoci svým nepřipraveným kolegům v běžných základních školách, když víte, jak na to? Proč nevyužíváte svých odborných znalostí k tomu, abyste pomohli dětem dosáhnout co nejlepších výsledků? Proč nehledáte cesty, jak se připravit, místo toho, abyste jen kritizovali a vyjadřovali různý stupeň znepokojení nad stavem? Možná, že jen nevíte, jak se do takové podpory zapojit? Možná, že týmová práce s učitelem běžné základní školy a s rodiči není to, co jste se ve škole učili?

Myslíme si, že na přípravu společného vzdělávání měli učitelé i ředitelé několik let čas. Jde o evergreen, který máme dle pana Pilaře poslouchat ještě 12 let? Už jsme to slyšeli od našich rodičů, teď se o tom snažíte přesvědčit naše děti a podle plánu pana Pilaře to uslyší i naše vnoučata. Oddalováním jen zastíráte své segregační postoje vůči lidem s mentálním postižením a upíráte jim místo v běžné škole, komunitě, sousedství.

Nechceme samozřejmě, aby byly naše děti ve škole pouze trpěny. Jsme si vědomi, že potřebují expertní podporu od vás, speciálních pedagogů. Víme také, že to nemáte jednoduché, že vaše místa, znalosti a zkušenosti nejsou v procesu změny dostatečně zohledněny. Jsou toto důvody, proč bráníte další generaci se učit společně, a proč jste se postavili proti rodičům dětí s postižením?

S pozdravem

(v abecedním pořádku)
Lukáš Bartoň, DiS, Svatobořice-Mistřín (rodič dítěte s MP), Mgr. Pavla Baxová, Praha (rodič dítěte s MP), Jindřiška Blovská, Brno (prarodič dítěte s MP), Dagmar Holá, Praha (rodič), Mgr. Hana Kubíková, Liberec (rodič dítěte s MP), Ing. Andrea Lásková, Brno (rodič dítěte s MP), Gabriela Lhotská, Unhošť (rodič dítěte s MP), Ing. Olga Měkotová, Kralupy nad Vltavou (rodič dítěte s MP), Ing. Milena Němcová, Brno (rodič), Mgr. Kamila Novotná, Kostelec nad Ohří (rodič), Bc. Petra Obrtalová, Havlíčkův Brod (rodič dítěte s MP), Dagmar Paulíková, Brno (rodič dítěte s MP), Ing. Jana Podhorská Fečková, Břeclav (rodič dítěte s MP), Mgr. Kateřina Pavlásková, Litoboř (rodič dítěte s MP), Dagmar Pekařová, Deblín (rodič dítěte s MP), Mgr. Bc. Jindřiška Riesnerová, Brno (rodič dítěte s MP), Ing. Karla Trusková, Brno (rodič dítěte s MP), MgA. Jitka Vrbková, Brno (rodič dítěte s MP), Mgr. Hana Zemanová, Lelekovice (rodič dítěte s MP)



Poznámka redakce: Otevřený dopis Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť je reakcí na interview Jiřího Pilaře v DVTV.

19 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Neodpírejte nám právo zvolit pro jejich vzdělávání běžnou základní školu.

Ony ty běžné základní školy nebudou zase až tak špatné, jak jdou zvěsti krajem.

Eva Adamová řekl(a)...

Ono ani tak v rámci inkluze po česku nejde o to, že by se rodičům upíralo právo zvolit si pro vzdělávání svého dítěte s LMP běžnou základní školu, ale o to, že se mnohým z nich bere právo zvolit si školu dříve nazývanou praktickou. A stačilo k tomu tak málo, befel shora pro poradny - diagnózu LMP nepřiznávat. Bohužel už i na naší malé škole s 200 žáky máme dva takové případy.

Ygrain řekl(a)...

"Myslíme si, že na přípravu společného vzdělávání měli učitelé i ředitelé několik let čas"

Inu, myslet si můžete, co chcete, ale jestli máte pocit, že běžný učitel může zvládat si za pochodu doplňovat speciálně pedagogické vzdělání (a myslím tím skutečnou odbornost, ne nějaký seminář nebo rychlokvaškový kurs), čeká vás ošklivé rozčarování. Inkluze měla začít masivním rozšířením oboru speciální pedagogika a přisypáním financí školám, aby tyto speciální pedagogy mohly zaměstnat, nejlépe hned několik. Současný stav dává asi takový smysl jako chtít zvyšovat dostupnost zdravotní péče bez toho, abyste navýšili počet doktorů.

A když už jsme u těch doktorů...

Pane doktore obvoďáku, ne, já nechci se svým pochroumaným kolenem na chirurgii, já chci tady k vám. Kolegové chirurgové vám přece mohou radit, jak to máte dělat, nebo si to můžete ve svém volném čase dostudovat. Sestřička si pak dodělá rehabilitační rychlokurs, aby se mi mohla individuálně věnovat. Kolik času a energie vám to zabere, mě nezajímá, a jestli péče o mě nepůjde na úkor vašich dalších pacientů, mě taky nezajímá. Já mám právo a já chci, já chci, já chci. Kdo a jestli to zaplatí, mě taky nezajímá. Já prostě chci.

" Kompetence učitele ve 21. století nespočívá snad v tom, že stojí na startovní čáře, udává tempo a měří výkony. Inkluze stojí na principu poskytnutí podpory na základě možností žáků a tempo je dané individuálním plánem. Slovo individuální znamená v praxi, že je sestaven právě pro jedno konkrétní dítě, stojí na znalosti tohoto dítěte a je sestavován týmem lidí, kteří dítě učí, starají se o něj, znají ho a mají ho dokonce rádi! Dobrý plán je sestaven podle možností dítěte a umožňuje je zapojit do výuky i hodnotit. Plán se upravuje, přehodnocuje, jsou do něj začleněny způsoby motivace dítěte, pomůcky, pracovní postupy."

Nádherná myšlenka. Takhle by ideálně mělo vypadat vzdělávání jednoho každého dítěte - což je bohužel v praxi realizovatelné asi tak jako komunismus. Ale my tu inkluzi vybudujeme za každou cenu, a kdo nejde s námi, jde proti nám, že? Drzý Pilař si dovolil říct, že inkluze může jít proti zájmu postiženého dítěte i proti zájmu zbytku třídy, čímž se z něho stal třídní nepřítel, který "brání další generaci učit se společně a postavil se proti rodičům postižených dětí". Skoro by jeden řekl, že jsou speckaři taková zákeřná organizovaná skupina. Čekám, kdy od pranýřování v médiích dojde k věšení na kandelábrech.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Možná by měl napsat otevřený dopis také nějaký svaz rodičů, kteří taky mají děti s LMP, ale přejí si ,aby jejich děti měly právo se vzdělávat ve speciálních školách. jenže ti rodiče žádný svaz nemají.Není je slyšet. já jim to nevyčítám. proto taky za ně bojují jiní,včetně mě.
Bohužel, zveřejněný dopis napsali rodiče, kteří chtějí speciální školství úplně zrušit.Zcela. Prý to odporuje mezinárodní úmluvě o právěch lidí se zdravotním postižením. Máme se na co těšit.
Jinak jestli jste si všimli, vypukla obrovská ofenziva, média i televize jsou plná článků spřátelených organizací, které dští síru na ministerstvo školství a všechny, kteří si po dvou letech dovolili po zkušenostech s inkluzí napsat pár připomínek z praxe do nově připravované vyhlášky. Vypadá to, že pokud bude vyhláška přijata v podobě, která je navržena, nastane totální armagedon. A to je možná slabota. prostě konec světa. Teda říkal to ŠImáček a spol a ten tomu fakt rozumí.

Lexxa řekl(a)...

Kompetence učitele v 21. století stojí a padá s konečným numerem na výplatní pásce. Uvědomte si vážení protestující rodičové, že drtivá většina učitelů se svou prací živí. Ukažte mi laskavě profesi či zaměstnání, kde se přidává práce a nepřidává se za ni spravedlivá odměna.

A uvědomte si taky, že pokud chcete, aby učitelé věnovali více času potřebným, tak pořád má vyučovací hodina jen 45 minut. Teď jen správně trefit, v rámci té spravedlivosti, který žák v pětadvacetihlavé třídě je potřebnější, že?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Já mám právo a já chci, já chci, já chci.

S tím praktickým lékařem je to, paní Ygrain, přesné. Kdyby v tom neřádu nepoletovala ta chauďata děti, byli by nejspíš pytlici výrazně příkřejší. Takhle jen, že jim to připomíná Tu naši dobrou známou Marfušku.
Pak je tu ještě otázka, proč si případně rodiče nezřídí svoji vlastní běžnou školu.

Josef Soukal řekl(a)...

"Možná nevíte, co to inkluze je, možná jen nechcete změnit svůj pracovní styl a podmínky a učit děti s postižením společně s ostatními."
Možná, vážení rodiče, jste si navzdory vznosným větám o tom, že máte právo o svých dětech rozhodovat i v oblasti jejich vzdělávání, dosud nenašli čas na tak elementární věc, jako zjistit si, za jakých podmínek se inkluze realizuje tam, kde není jen heslem a klackem na speciální školy. Je to stejné, jako byste nechali běhat děti v dřevácích, protože jste se dosud nedopracovali k pojmu sportovní obuv.

Ygrain řekl(a)...

Pane Pytliku, já už byla výrazně přísnější, jenže jsem se pokaždé kousla do klávesnice, napočítala do deseti a raději to smazala.

Nicméně, ještě s jednou věcí neodolám - pánové a dámy rodičové zřejmě nikdy neslyšeli o opěvovaném Finsku, kde mají - považte! - segregované speciální třídy. Děti se inkludují tam, kde to rozumně jde, na tělocvik, výchovy atd., ne na matematiku. A v té speciální třídě bylo, tuším, 9 dětí na 2 speciální pedagogy plus nějaké ty asistenty. Myslím, že proti takovéto inkluzi by pan Pilař asi nic nenamítal. Takže, rodičové drazí, když už se chcete politicky angažovat, nakopněte, prosím, nějaké ty zadky na ministerstvu, ať tohleto zařídí, a můžeme inkludovat o sto šest.

Radek Sárközi řekl(a)...

Zvláštní náhodná shoda?

http://www.rodicezainkluzi.cz/kdo-jsme

Ygrain řekl(a)...

Aha, tak to už jsem doma. Agresivní konspirační rétorika, a v koordinačním výboru jakýsi pan Klempár. To asi nebude jen shoda jmen.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pámbu s námi a zlé pryč.
Proč už si konečně nezaloží vlastní z běžných škol tu široko daleko nejběžnější?

P. Vršecký řekl(a)...

Ygrain to trefila přesně. Jenom by mne zajímalo, jestli aspoň někoho z těch bojovných rodičů napadlo, zda také mají právo něco požadovat pedagogové a "normální" děti a jejich rodiče. Nebo ti všichni jenom mohou držet hubu a krok?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Běžných škol je třeba nezbytně. Kdyby totiž některá dítka docházela do škol neběžných, řekněme alternativních a svobodných, mohlo by vyjít najevo, že případné problémy netkví nutně v té škole. Na běžnou školu se to snadno hodí. Otírat se o běžnou školu se dnes nosí rádo.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tak, a konec té přitroublé uštěpačnosti. Signatářům dopisu se patří poděkovat, protože jako jedni z mála nejenže vnímají nezpochybnitelnou kvalitu běžných škol, ale nerozpakují se nést svoji kůži na trh v nepřátelském světě zaprodaných médií a zmanipulovaných debat navzdory všem odbornickým, konzultantským a auditorským štváčům proti běžným školám.
A vědomi si oprávněných zkompetentňovacích potřeb svých dětí jsou pevně rozhodnuti udělat cokoli pro to, aby je do těch kvalitních běžných škol dostali děj se co děj. Díky!

Jirka řekl(a)...

My ty běžné školy změníme, i kdybychom je měli zničit! Pak si teprve založíme tu svou alternativně běžnou. Možná už jen běžně alternativní.

Ivo Mádr řekl(a)...

"vypukla obrovská ofenziva, "
"tak pořád má vyučovací hodina jen 45 minut. Teď jen správně trefit, v rámci té spravedlivosti, který žák v pětadvacetihlavé třídě je potřebnější, že?"
"neslyšeli o opěvovaném Finsku, kde mají - považte! - segregované speciální třídy."

Všechno je naprosto pravda. Rodiče s vyšším IQ toto rychle pochopili a hbitě své ratolesti přemísťují na školy soukromé a víceletá gymnázia. Na ZŠ zbudou do pár let pouze žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáci inkludovaní. Vznikne nový typ škol, který se bude jako vejce vejci podobat současným školám praktickým a speciálním. A zase nám tady vznikne segregace. A co nastane potom?

Jana Tunysova řekl(a)...

Prosím, je tu někdo, kdo opravdu učí dítě s mentálním postižením ve třídě a myslí si, že to má význam pro jeho budoucí povolání? Zvládá 25-28 žáků a má asistenty pedagoga s kurzem? Bez pedagogického vzdělání? Protože asistenti nejsou , nejsou dobře placení? Tak spočítejme kolik rodičů doopravdy má své dítě v běžné třídě,rozklíčujme kolik to stojí úsilí, financí. Těch tříd bude po republice několik.Jasná jména učitelek, které to zvládají a jak, za jakou cenu lidskou pro všechny atd... Jinak papír snese cokoliv a jakékoliv kecy. Je to únavné. Tak vážení rodiče, kteří tvrdíte, že je inkluze v této podobě OK dejte seznam škol, kde se to děje ať je to jasné , průhledné. Nakonec je to za peníze nás všech a systém by měl být průhledný. Já tomu totiž nevěřím, protože neumím nic jiného než pracovat s dětmi a umím to dobře. A já bych to nedala. A každý spec. pedagog s mozkem v hlavě a s odpovědností a zkušenostmi řekne, že to s 25 dětmi a dalšími zátěžemi kvalitně nedá. Přestaňte už tlačit normu někam, kam jít nemůže. My jsme se v této zemi zbláznili. Místo abychom budovali systém s odborníky a lidmi se zkušenostmi , tak budujeme systém s lidmi, kteří nemají praxi, nemají znalosti. Rodiče tlačí školy i pracovníky škol do situací, kdy poslouchá celá škola rodiče, bojí se jich a učitele skáčí podle toho, co si rodiče diktují, aby nepřišli o práci. Takže dnes se řeší ve školství převážně to, že hranice spolupráce rodiče škola je úplně mimo zdravý rozum. Jana Tunysová

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ono je to asi tak, že ta děcko tou školou prostě nějak prolezou. Většinou se to dělá stylem - nech brouka žít. Dítě odejde na éčkové učiliště. jenže je levé jak šavle, protože na základce mělo poslední dva roky pouze teoretické pracovky, a předtím půl roku dílny a půl roku kuchyň a taky semo tamo práci na zahradě. Většinou sotva rozezná pilku od šroubováku. Za ním do stejného učiliště nastoupí žáci ze specky, kteří většinou )až na pár výjimek, kdy pán bůh opravdu nenadělil) umí pracovat rukama, mají pracovní návyky. kde jsem to vzala? No přece na každoročních exkurích s deváťáky do učiliště, kde vždy sdělují, kdo je lepší a s kým je méně práce. Vyhrávají stále speckaři. To je fakt dost divný.

A máte pravdu, někdo se zbláznil neříkejty my, fakt tam nepatřím a vy taky ne. A spousta dalších lidí taky ne. Zbláznili se věrozvěsti.A vypadá to, že bude hůř, protože se chystají zcela zničit celý systém speciálních škol. Prý to odporuje Úmluvám. Spíš to odporuje zdravému rozumu. Ale jak víme, kdo je rozumu mdlého, ten o tom vlastně ani neví.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A co nastane potom?

Co by. Novela novel vyhlášky.

Okomentovat