19.12.18

Lenka Kozlová: Přínosy a chyby chystané reformy vzdělávání

Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními dokumenty, kterými stát definuje obsah vzdělávacích oborů. Nyní, deset let po zavádění principu do praxe, probíhá jeho první zásadní reforma. Co si o ní myslí Piráti?


Co vůbec jsou Rámcové vzdělávací programy?

Rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) tvoří obecný rámec vzdělání v předškolním, základním, základním uměleckém, jazykovém a středním vzdělávání.  Příslušný zákon byl přijat roku 2004, od školního roku 2007/2008 se podle nich začalo učit v prvním a šestém ročníku.
Zkráceně? Z Národního vzdělávacího programu vychází RVP pro různé oblasti, ze kterých pak vyjdou Školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP). Národní vzdělávací program mimochodem nikdy nevznikl, náš poslanec Lukáš Bartoň se po něm letos ptal a prý ho někdy dostane.
Teoreticky mají RVP ohromnou liberalizační sílu. Relativně volně stanovují cíle, kterých je třeba dosáhnout prostřednictvím klíčových kompetencí. Dávají školám velkou autonomii v tom, jak daných cílů dosáhnout a spoléhají na učitele, kteří mají značnou volnost při volbě didaktických postupů.
Vznosný plán ale narazil na špatnou a zanedbanou implementaci. Učitelé nedostali téměř žádnou metodickou podporu. Školní vzdělávací plány měli chystat prakticky ve svém volném čase a ministerstvu se nepodařilo přesvědčit významnou část sboru o smysluplnosti změn. Výsledek byl rozpačitý. Některé školy využily možností RVP na maximum a vyrobily si vlastní funkční ŠVP, kterými se jasně vyprofilovaly. Většina si do ŠVP jen otočila vlastní osnovy a nebylo výjimkou ani jedna ku jedné zkopírovat ŠVP jiné školy. To sice popírá celý smysl reformy, ale zároveň je to plně pochopitelné: Učitelé nevěděli příliš JAK, neměli KDY a rozhodně neměli pocit, že by něco měli vůbec měnit.
Teď přišel čas na velkou reformu RVP. Co se chystá?

Co se povedlo?

Za prvé je třeba pochválit několik věcí:

Volnost

Pozitivně je třeba hodnotit i to, že se ministerstvo rozhodlo setrvat v konceptu RVP, který přece jen poskytuje lepší podmínky pro inovace a pestré přístupy ke vzdělávání než osnovy.

IT jako prostředek

Jako Pirátka musím ocenit plánované rozpuštění informatiky. Místo teoretické přípravy ve specializované hodině se mají mnohem více zaměřit na praktické použití ve všech předmětech. To je i didakticky výhodné.

Ze škol budou o něco pravděpodobněji vycházet žáci skutečně schopni připravit základní prezentaci, počítat v tabulkovém procesoru a připravit a naformátovat delší text.

Podpora učitelů

A poslední jasně pozitivní bod? Reflexe, že minulá implementace RVP dopadla hrozně a je třeba učitele výrazně více podpořit. Chystají se tak školení, repozitáře společných veřejně dostupných materiálů a i ryze praktické pomůcky jako různé jednoduché nachystané šablony ŠVP připravené pro různé typy škol, ze kterých si bude moci škola jednoduše vybrat a lehce ho upravit pro svoje potřeby. To je řádově lepší přístup, než hodit povinnost na učitele a doufat, že si s tím nějak poradí a bude to krásné. Samozřejmě, ještě uvidíme jestli jsou tyto plány aspoň trochu reálné.

Chyby?


I přes zatím neznámé detaily chystané reformy je už nyní možno vidět pár problémů, které považuji za zásadní a hrozí, že celou reformu úplně zničí.

Black box – Černá skříňka

Předně, celý proces nijak neoplývá transparencí. Odhalení seznamu odborníků, kteří na věci pracují, trvalo nesmyslně dlouho a ani dnes není nijak jednoduché dohledat jakékoliv informace o postupu reforem. Dle Jaroslava Fidrmuce z Národního ústavu pro vzdělávání se má proces od začátku příštího roku výrazně otevřít. Proběhnou semináře, veřejné konzultace, přepracování webu rvp.cz i. Započne spolupráce s nově zřizovanými kabinety, v rámci kterých si budou učitelé vyměňovat oborové zkušenosti.

Ani pokud by se všechny tyto sliby povedlo obratem od začátku roku naplnit, neospravedlňuje to dosavadní postup Národního ústavu pro vzdělávání (který reformu připravuje) a ministerstva jako celku. Obzvláště u změn RVP, které zasáhnou celé vzdělávání je zveřejnění aspoň hrubých obrysů skutečně na místě.


Více kontroly a zkoušek

Skutečně zásadním problémem je ale přidání dvou nových uzlových bodů, ve kterých musí všichni žáci všude splnit podmínky dané RVP. Motivace k takové změně jsou na první pohled pochopitelné. Žáci často mění školy, přibývá dětí ve střídavé péči a školství chce garantovat kvalitu vzdělávání tím, že všichni žáci třetích, pátých, sedmých a devátých ročníků budou mít jisté státem definované dovednosti.

A to je ve skutečnosti mnohem větší problém, než se může na první pohled zdát. Proč to tak moc vadí?

Alternativní školy

Pokud vás někdo každé dva roky kontroluje a máte mít všude podobné výstupy, není možné si například přeskládat pořadí studia dle vlastní potřeby.

Svoboda ŠVP

Jedním ze zásadních principů, na kterých RVP stojí, je svoboda škol a jejich různost. Hrací pole ve kterém se mohou vymezovat a specializovat, se nyní výrazně zmenší.

Příliš testů zabíjí

S centralizovanými testy se to má v základu jednoduše: Pokud chcete žáky připravit na vyplňování jiných centralizovaných testů (např. PISA) a nabírat na tom body, je vhodné je co nejvíce testovat a zkoušet. Pokud po nich chcete cokoliv jiného, jsou testy najednou problém. Úkolem učitele (a rodiče jsou v tomto velmi motivováni) je totiž najednou příprava na testy, ne naučit látku a rozvíjet jednotlivé žáky.

Zástupci NÚV i MŠMT nás uklidňovali tím, že požadované kompetence a dovednosti budou spíše minimální a nijak žáky nezatíží. I kdyby to byla pravda, vznikne princip, který v nejlepším možném případě uškodí jen trochu. A v případě přísné aplikace může být významnou ranou základním školám.

Co s tím dál?

Budeme pozorně sledovat všechny vydané materiály a vyvineme tlak na to, aby se dané RVP co nejvíce liberalizovaly a co nejvíce snížily vliv uzlových zkoušek. Stejně tak se zasadíme o co nejotevřenější projednávání materiálu a pokusíme se navýšit prostředky na přípravu učitelů.

Reforma RVP je po tolika letech rozhodně na místě. Její provedení ale slibné principy zahaluje mlhou a hrozí sešněrovat školy přidanou prací a postupy, které učitelé nepřijmou za své.

Autorka je poslankyní za Piráty a členkou školského výboru sněmovny.

Převzato z Pirátských listů

22 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jako Pirátka musím ocenit plánované rozpuštění informatiky.

A jako učitelka?

Ze škol budou o něco pravděpodobněji vycházet žáci skutečně schopni připravit základní prezentaci, počítat v tabulkovém procesoru a připravit a naformátovat delší text.

Tak snad jen tři otázky?
1. O kolik pravděpodobněji budou schopni?
2. Dnes schopni nejsou?
3. A je právě tohle cílem?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Teoreticky mají RVP ohromnou liberalizační sílu.

Z té síly až mrazí. Zvláště pak, je-li ta liberalizace povinná.
"Už vás, člověče, sledujeme nějakou dobu, a vy se ale ani trochu nechováte uvolněně. Prve jste čekal na přechodu na červenou, pak jste pani pustil do dveří jako první a dokonce jste ten papír hodil do odpadkového koše...
Poslyšte ukažte nám občanský průkaz!"

Jiří Kostečka řekl(a)...

Znovu a dokola stejná hloupost, jakou hlásají zejména ti, kdo nikdy neučili na běžné škole: testování prý způsobuje, že učitelé učí pro test, ne pro život. Bože…
(Viz Wikipedie: /L. Kozlová/ "V profesním životě prošla několika zaměstnáními, pět let působila ve funkci samostatného provozního technika v Dopravním podniku hl. m. Prahy. Po odstěhování z Prahy a po mateřské dovolené změnila obor. Vybrala si vychovatelství a doplnila si vzdělání v rámci doplňujícího pedagogického studia na Univerzitě Karlově v Praze. Následně pracovala 13 let jako vychovatelka v dětském domově.") – Nic proti vychovatelství, je to opravdu hodně náročná a záslužná profese, ale s RVP běžných ZŠ a SŠ má společného pramálo.

K věci, cituji: "S centralizovanými testy se to má v základu jednoduše: Pokud chcete žáky připravit na vyplňování jiných centralizovaných testů (např. PISA) a nabírat na tom body, je vhodné je co nejvíce testovat a zkoušet. Pokud po nich chcete cokoliv jiného, jsou testy najednou problém. Úkolem učitele (a rodiče jsou v tomto velmi motivováni) je totiž najednou příprava na testy, ne naučit látku a rozvíjet jednotlivé žáky."
Paní poslankyně, nezlobte se na mě, ale tohle jste prostě nedomyslela, popřípadě jste bez rozmyslu přejala scestné názory nejrůznějších aktivistů, kteří o školství nevědí zevnitř vůbec nic.
Jestliže totiž učitel skutečně provozuje 4 roky druhého stupně základní školy či 4 roky střední školy pouze "teaching to test", je hodný nejhlubšího opovržení. Dobrý učitel přece učí podle rámcového vzdělávacího programu, který si na každé škole mohli kantoři v školním vzdělávacím programu upravit podle zaměření školy či vlastní úvahy. A ano, pokud mají být žáci testováni, vyhradí si učitel/ka/ rozumný a přiměřený čas na to, aby je připravil/a/ na daný typ testu. Zhruba měsíc. Myslíte si, že přesně tohle ve Finsku nedělali před testy PISA? Že jejich děti měly ty skvělé výsledky s tím, že šly do testu bez sebemenší konkrétní přípravy právě na něj, že ty skvělé výsledky udělaly jen přímo z běžné výuky? Ani omylem!
Dodnes nikdo z kritiků RVP nevysvětlil, v čem že je špatný ten základní koncept: stát stanoví (ústy odborníků v daném oboru) mantinely v RVP; škola je konkretizuje v ŠVP; stát má následně právo zkontrolovat výstupy testem.
Opět se budu opakovat: RVP ČJL GYM jsem před mnoha lety oponoval (nikoli vytvářel), ale mohu potvrdit, že jejich tvůrci připomínky – mnohdy dost tvrdé – zohledňovali. A stojím si za tím, že tento RVP je dodnes v pořádku. Jistěže lze vždycky něco vylepšit, upravit; ale pojetí je správné.

Ceterum autem censeo:
Ti, kteří znovu a znovu zpochybňují maturitní testovou úlohu na epizeuxis jen proto, že název této figury zní cizokrajně, by si konečně měli načíst a uvědomit, že jde o jeden z nejčastěji užívaných prostředků uměleckého ozvláštnění textu jak v poezii, tak v próze i dramatu (a patrně o nejfrekventovanější figuru vůbec). V Katalogu maturitních požadavků je zařazena naprosto právem. Že proti ní veřejně, byť ojediněle, protestují dva či tři češtináři, lze po česku nazvat kálením do vlastního hnízda. (Nebudu pana Wagnera uvádět do mazacích rozpaků užitím přiléhavějšího výrazu.)

Jana Karvaiová řekl(a)...

Testy budou minimalizovane. Aha, takze to bude neco podle vzoru : kolik stoji desetikorunova znamka.?

Pepa řekl(a)...

"Ze škol budou o něco pravděpodobněji vycházet žáci skutečně schopni připravit základní prezentaci, počítat v tabulkovém procesoru a připravit a naformátovat delší text."

Jí bych byl raději, kdyby uměli spíš odpovědět bez přípravy celou větou, spočítat něco bez kalkulačky a napsat smysluplný článeček.

Informatika se bude rozpouštět, čili se nebude učit? Co budeme dělat s ICT učebnami? A i kdyby se počítání s tabulkovým procesorem mělo učit v matematice, kde na to vezmeme stroje pro každého žáka a třídu a čas? Zase něco vizionářského, expertního a neziskového, co s realitou a hlavně domyšleností nemá nic společného.

A to se nám někdo snaží namluvit, že budou semináře a školení a .... - jenže ty budou až potom, co už s tím nepůjde nic dělat. Takhle si přestavujete transparentnost a širokou diskusi?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Většina si do ŠVP jen otočila vlastní osnovy a nebylo výjimkou ani jedna ku jedné zkopírovat ŠVP jiné školy. To sice popírá celý smysl reformy,

A to vše pod dohledem ČŠI, která si teď hraje na chytrého. Kolik ŠVP označila ČŠI za špatné, nevyhovující, odporující reformě?

Ostatně soudím, že ČŠI musí být zrušena. I v zájmu reformy.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Tak nějak se mi vybavilo rčení o tom zahradníkovi.

V. řekl(a)...

připravit základní prezentaci
Samozrejme... Praci dobre odprezentovat je mnohem dulezitejsi nez praci dobre udelat...

Eva Adamová řekl(a)...

Rozpuštění informatiky do ostatních předmětů je blbost na kvadrát.

Kdo učí informatiku a zná schopnosti a limity svých kolegů na poli využívání různého software, je si toho plně vědom. Představa, že češtinář, který používá textový editor tak, že je sotva sám schopen text napsat, a který má velký problém už jen s takovými odrážkami a zarovnáním obrázku, děti bůhvíco naučí, je docela legrační.
Představa, že dějepisář či zeměpisář, který není sám schopen vytvořit solidní výukovou prezentaci, ať už v PowerPointu nebo v jiném programu, to bude schopen děti naučit, je rovněž docela úsměvná.
A ani u velké části matematiků bych si nebyla až tak jistá, že jsou na poli využívání tabulkového procesoru bůhvíjak silní v kramflecích. a podobně je tomu i u výtvarkářů při používání grafických programů.

A kdo tomu nevěří, nechť si zkusí najít nějaké učiteli vytvořené materiály v prvních šablonách, třeba v PowerPointu, protože ten nabízí docela dost možností, a nechť sám posoudí, kolik z těchto možností je většina učitelů relevantně použít.

Ivo Mádr řekl(a)...

A jejej, školství chce přetavit k obrazu svému i Pirátská strana. Ostatně, všichni chodili do školy. A někteří školství rozumí jako koza petrželi.

Josef Soukal řekl(a)...

Jak to vidí autoškoly:
https://ekonomika.idnes.cz/autoskola-cena-komisar-doprava-ridicsky-prukaz-ridicak-piy-/eko-doprava.aspx?c=A181218_446032_eko-doprava_rts

Nicka Pytlik řekl(a)...

školství rozumí jako koza petrželi

V porovnání s odborníky na vzdělání, konzultany a auditory je v dnešní překotně měnící se době koza na petržel machr! O rozpýlení dílších oblastí zkompetentňování v informačních a komunikačních technologiích se mudrovalo hnedle zkraje zkompetentňovací reformy. Tím se také zdůvodňovala ta pikantní časová dotace pro informatiku v základních školách. A výsledek?
Tak si takový přístup napasujme zkusmo třeba na jazyk český. Správně používat mateřský a úřední jazyk se patří ve většině oblastí lidské činnosti. Takže slovesa v tělocviku, vyjmenovaná slova v zeměpise, shodu podmětu s přísudkem v chemii... Nebo tak nějak podobně.
Už se vizionáři zabývali organizační stránkou věci? Je na školách dostatek výpočetní techniky? Už teď je samotná výuka informatiky čím dál tím víc vytěsňována různým testováním, projekty, olympiádami a soutěžemi vůbec.
Ono informatické myšlení přece není jen tvorba strojového kódu v konkrétním programovacím jazyci či prostředí a ta přenáramná robotika. Bez stanovení efektivního způsobu k dosažení stanoveného cíle se snad člověk neobejde od nepaměti. Což takhle to informatické myšlení konečně už dostat do nejen běžného školního života. A do hlav pitomců pak především. Ostatně, Sisyfos by mohl vyprávět...

Charlie řekl(a)...

Kdysi dávno, ještě plný optimismu a a nadšení ze začátku pedagogické praxe jsem se obrátil na několik kolegů s možností spolupráce. Co spolupráce měla obnášet? Z jejich strany jen to, aby zadání úkolů a různých prací bylo na PC a to včetně elektronických výsledků, které by oni zkontrolovali (a třeba ohodnotili) po stránce jejich předmětu (jazyky, matematika, fyzika, dějepis, občanka, zeměpis). Já bych pak hodnotil na téže práci její formu (typografie, použití vzorců, tvorba grafů, formální podoba prezentace).
Výsledek = 0. "Nechceme, je to časově náročné, neumíme s PC na téhle úrovni atd." Tak jsem to používal sám ve fyzice na laboratorní protokoly a prezentace, a tím to skončilo. Svou nabídku včetně určité formy školení a zacvičení jsem nabízel ještě cca dalších 8 let. Zájem byl nulový. Titíž kolegové a kolegyně by nyní měli naučit žáky samotné základy nejen práce s programem, ale i tu "nutnou" teorii okolo? Tak na to se opravdu těším, ačkoli to žákům v žádném případě nepřeji.

Napadá mne kacířská myšlenka: Jak chce učit žáky někdo, kdo sám se novým věcem a technologiím učit nechce?

Jiří Lukáš řekl(a)...

„Ti, kteří znovu a znovu zpochybňují maturitní testovou úlohu na epizeuxis…“

No tak to je patrně většina těch, koho se maturita z češtiny přímo nebo nepřímo týká. A je třeba zdůraznit, že v tomto zpochybnění vůbec nejde o to, jestli je epizeuxis „jeden z nejčastěji užívaných prostředků uměleckého ozvláštnění textu“ nebo „zní cizokrajně“.

Testová úloha s epizeuxí, tak jak byla zadána, symbolicky v podstatě pohřbila důvěru ve smysluplnost státní maturity z češtiny. Ten, kdo tuhle úlohu do didaktického testu prosadil, opravdu neuvěřitelným způsobem „nakálel“ do češtinářského hnízda.

Nicka Pytlik řekl(a)...

opravdu neuvěřitelným způsobem „nakálel“

Ještě, že se společně nematuruje z té milované infošky. Když už je tedy řeč původně o ní. To by bylo kejdy, panečku!

Josef Soukal řekl(a)...

Řekl bych, že důvěra v maturitu, a to jakoukoli, byla pohřbena minimálně několik let před spuštěním maturity státní. O nějakou důvěru či důvěryhodnost ovšem v případě většiny očišťovačů - vzhledem k obsahu kritiky a jejím průvodním okolnostem je na místě spíše slovo kálečů - samozřejmě nejde.

Tajný Učitel řekl(a)...

Takže uzlové body, více testů a počítače do každé hodiny, aby dítka nebyla od své drogy odříznuta příliš dlouho. Bravissimo maestri.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Uzlové body... Taková pedagogická bondáž... Žrádlo pro ČŠI.

mirek vaněk řekl(a)...

Bohužel hezké teoretické shrnutí. Ale opět ukazuje, že pirárti opravdového odborníka na školství nemají. Řada tvrzení vychází z mediálních diskuzí a ne ze znalosti reálné situace na školách.
Problémy jsou mnohem hlubší.

krtek řekl(a)...

"Zástupci NÚV i MŠMT nás uklidňovali tím, že požadované kompetence a dovednosti budou spíše minimální a nijak žáky nezatíží. I kdyby to byla pravda, vznikne princip, který v nejlepším možném případě uškodí jen trochu. A v případě přísné aplikace může být významnou ranou základním školám."
Oni už to tu vlastně napsali všichni ostatní - ta paní nerozumí školství a pravděpodobně ani tomu, co napsala. Napsat, že požadované kompetence a dovednosti budou spíše minimální a nijak žáky nezatíží" vlastně znamená, že chceme, aby žáci nic neuměli. Tak jen tak dál...

Nicka Pytlik řekl(a)...

chceme, aby žáci nic neuměli

Když budou umět, nebude co řešit, a existence mnoha institucí a lidí v nich ztratí smysl. Ona tedy ten smysl nemá už teď, ale alespoň se tváří, jakože nezbytně.

Radek Sárközi řekl(a)...

Text kazí zbytečné chyby v terminologii a část o ICT....

Okomentovat