16.12.18

Jana Karvaiová: Proč tolik povyku kolem novely vyhlášky 27/2016?

Blíží se nám další změna tzv. inkluzivní vyhlášky 27/2016. A v médiích se nám doslova začali rojit „odborníci“ na inkluzivní vzdělávání a straší nás, jak to jen jde. Nehodlám tu rozebírat jejich kompetentnost a dostatek přímé práce se žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Chci se zamyslet nad výhružkami, které kolem sebe chrlí.

Jako jedna ze změn by mělo být prosté vypuštění slova „přednostní“ vzdělávání. Ve školském zákoně se toto slovo vůbec nevyskytuje, tudíž vyhláška jde jakoby nad rámec legislativy. Pro žáky se SVP je v zákoně určen §16 a zde se hovoří pouze o podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními, potřebují poskytnutí podpůrných opatření. Převedeno do praxe to znamená, že taková podpůrná opatření jsou poskytována na všech typech škol, které školská soustava ČR má, a to včetně škol speciálních, lépe řečeno specializovaných. Jsou totiž mnozí, kteří potřebují specializovanou péči již od raného dětství a tzv. přednostní pobyt v běžných školách by jim mohl uškodit. Je nutné myslet i na tyto děti, žáky a studenty, a proto je slovo „přednostně“ považováno za zbytečné. Vynecháním tohoto slova se nijak neznemožní vzdělávání v běžných školách, pokud o ně bude mít rodič zájem. Tvrdit opak, je demagogie.

Dalším velkým sporným bodem je zřizování škol, tříd a skupin podle §16. Zde je navrhována vícedruhovost, a to především vzhledem k možnostem dostupnosti specializovaných služeb pro SVP žáky a studenty. Tento návrh je velice vstřícný k těm, kteří by se potřebovali vzdělávat v menších kolektivech a potřebují soustavnou speciální péči, kterou na běžné škole dostat nemohou. Je nasnadě, že pokud bereme v potaz regionální hledisko, pak „nenastřádáme“ v daném regionu nikdy dostatek např. dětí s PAS, které vyžadují klidnější prostředí v menším kolektivu a odsuzujeme je žít a pracovat v megatřídách. Pokud by byla možnost takové děti přiřadit k dětem s jiným postižením, hned by se situace zlepšila. Tento bod nejde nijak proti právům dětí, na základních školách se dnes všichni vzdělávají podle stejného rámcového programu bez ohledu na druh hendikepu. Bonusem malých tříd podle §16 jsou zkušení speciální pedagogové, malé kolektivy, vybavenost pomůckami pro daný typ postižení, zvládání speciálně pedagogických metod práce a možnost zařazení specializovaných předmětů, které učí velice specifickým dovednostem, které jednotlivé hendikepy vyžadují pro zvládání nejen školní docházky, ale přímo celého dalšího samostatného života. Argumentovat narušením specializovaného prostředí je nesmysl. Než někdo začne zřizovat třídy s jiným druhem postižení, musí k tomu mít adekvátní podmínky a speciální pedagogové jsou natolik soudné bytosti, že se asi nebudou hrnout např. do vzdělávání žáků neslyšících, pokud ani jeden z nich neovládá znakový jazyk. Je docela legrační si číst, že zřizováním tříd pro jiná postižení se naruší ta vysoce specializovaná péče a na druhé straně necháváme tytéž děti učit se v běžných školách, kde není ani náznak takové péče, ale je to považováno za inkluzivní, tedy velice prospěšné pro všechny. Zde je vidět, jak se obratně manipuluje s fakty, jelikož se předpokládá, že laická veřejnost nemá dostatek informací v oblasti vzdělávání a uvěří bohulibým myšlenkám, které nejsou podloženy relevantními fakty. V lokalitách, kde specializované školy nejsou, je potřebné podpořit vznik tříd podle §16, se stejnou možností, tedy vícedruhovostí. Jsem si plně vědoma, že by bylo třeba změnit i zákon, ale i to se přeci dá novelizovat. Ten proces začal jako určitý druh pokusu a mělo by se průběžně vše upravovat podle toho, co ukáže praxe. Proto se mnohé věci experimentálně ověřují, aby bylo možné později dolaďovat. Tudíž dolaďujme.

Nejspornějším bodem, který se také týká tříd podle §16, je vyloučení žáků s LMP z možností vzdělávat se s kýmkoli jiným. Tento fakt zcela odporuje myšlence společného soužití. Neexistuje jediný indikační faktor, který by toto vzdělávání nějak znemožňoval. Je zcela logické, že pokud se žáci s LMP vzdělávají v běžné třídě a je to vydáváno za výborný příklad inkluze (tudíž chváleno), pak nevím, proč se někdo až hystericky brání obrácené možnosti. Ale pozor. Nikdo nikdy ani slůvkem nenaznačoval, že by se k LMP žákům vřazovaly i děti zcela bez problémů. To je nějaký umělý konstrukt podstrkovaný kýmsi, koho se mi zde nechce jmenovat. Ne, do těchto tříd by se mohli vřazovat žáci třeba s těžkým SPU (porucha učení), některé děti s PAS apod. V do nebe vynášeném finském školství se ze třídy sebere skupina dětí se SVP a jdou se učit se speciálním pedagogem do jiné místnosti. A nikdo tam neřeší, zda je tam většina děti s mentálním postižením nebo zda a jak přesně je ta skupina namíchaná. Proč by to nemohlo fungovat i u nás? Za nejdůležitější fakt považuji ne to, že někde jsou třídy takové a současně makové, ale to, jak se v těch třídách vzdělává a co dobrého to přinese pro dané žáky. Tedy ten proklamovaný nejlepší zájem dítěte. Je možné, že i někteří kolegové by tento způsob vzdělávání odmítali. Pak bych asi nechala vše na řediteli školy, zda je ochoten mít takové třídy, pokud učitelé jsou schopní v té třídě děti adekvátně vzdělávat. Jsem pamětníkem doby, kdy byli ve třídách pro LMP i intaktní žáci a nebyl problém v jejich vzdělávání. Proto bych vypustila tu „nemožnost“ vzdělávat se s ostatními. Odsuzovat toto apriori s poukazem na rozsudek D. H. je nebetyčný nesmysl a je zde zrcadleno absolutní nepochopení podstaty toho rozsudku.

Jak je to vlastně s těmi právy a povinnostmi ohledně žáků se speciálně vzdělávacími potřebami?

Pokračuji s výhradami, které mám k argumentům některých ministerstev a organizací, které připomínkují nebo jen komentují navrhované změny vyhlášky 27/2016.

Někteří autoři, kteří se v poslední době tvrdě vymezují proti změnám ve vyhlášce, operují
i mezinárodními úmluvami, a to konkrétně Úmluvou o právech dítěte a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Tak jsem si poctivě sedla a znovu jsem si ty dva dokumenty pročetla. Předesílám, že oba dokumenty jsou vlastně sepsané ideály, jak by to mělo vypadat, ale při četbě si zřetelně uvědomuji, že celý svět, a hodlám podtrhnout slova „celý svět“, má k těmto ideálům ještě daleko. Jistě, je třeba směřovat dopředu a snažit se o naplnění co možná nejvíce a nejlépe. Ale jsme zde svědky velkých nedokonalostí a třeba my, občané ČR můžeme děkovat, že tyto úmluvy jsou u nás plněny na velké procento bodů. A nevěřte tomu, že někde to dávají na sto procent. Kdepak. A tak jsem pátrala a četla a nenacházím jediný rozpor s tím, co hlásají Úmluvy a co je třeba v návrhu vyhlášky 27.

Celý text Úmluvy o osobách se zdravotním postižením čítá mnoho stran. Proto bych zde vypíchla asi ten nejzákladnější bod:

2. Při uskutečňování tohoto práva státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí aby:
a) osoby se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny ze
všeobecné vzdělávací soustavy a aby děti se zdravotním postižením nebyly
z důvodu svého postižení vyloučeny z bezplatného a povinného základního vzdělávání nebo středního vzdělávání;
b) osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními
přístup k inkluzívnímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu
vzdělávání v místě, kde žijí;


Tímto se údajně zavazujeme odstranit celý segment speciálního školství.

Nejsem právník. Jsem učitelka. Jen mám dojem, že právo je zde vykládáno poněkud hodně volným způsobem. Jistě, že máme práva. Třeba právo na zdravotní péči, máme právo volební. Jenže dalším našim právem je právo svého práva nevyužít. Nejít volit. Odmítnout lékařský zákrok. Tudíž máme zde velké procento rodičů, jejichž právem je odmítnout vzdělávat své děti inkluzivně, nevzdělávat je v místě svého bydliště. Segment speciálního školství slouží této skupině rodičů, aby mohli dávat své děti do škol, které považují za lepší, více pomáhající. Pokud bychom speciální školství odstranili, diskriminujeme tuto část rodičů. Zajisté mi může někdo oponovat, že inkluzivní vzdělávání by mělo tyto školy plně nahradit. Jistě, jenže tam zůstává ten podmiňovací způsob. Zatím naprosto nic nenasvědčuje tomu, že bychom se byť jen o setiny milimetru nějak přiblížili třeba finskému modelu, který nám byl předkládán jako best off. Já bych byla pro všemi deseti. Tak kde jsou ve vyhlášce navrženy těmi protestujícími organizacemi podmínky, vedoucí k finskému modelu? Nevšimla jsem si vůbec významného tlaku na zásadní posílení státního rozpočtu kvůli takovýmto inkluzivním opatřením. Když se státní rozpočet sestavoval, žádného otevřeného dopisu podobných organizací jsme se nedočkali. Segment speciálního školství tedy bude ještě hodně dlouho (a já to počítám na desítky let) zcela nutnou součástí našeho vzdělávacího systému, ať se to někomu líbí nebo ne. Neexistuje zatím žádná adekvátní alternativa. A i tento systém zaručuje přesně to, co hlásá bod a/ Úmluvy uvedený výše.

Námitky, které se týkají toho, že speciální pedagogové nepodali vstřícnou ruku a neškolí ostatní pedagogy nebo že nepomáhají, je už úplně lichá. Sleduji proces zavádění inkluze celkem dlouho a nejsem si vědoma toho, že by ministerstvo, NÚV nebo třeba i ČOSIV požádali speciální pedagogy o pomoc s procesem inkluze. Naopak, byli jsme svědky mediálního urážení této skupiny pedagogů a naznačování, že obor speciální pedagogika není potřebný, protože stačí vstřícný přístup jakéhokoli učitele. V rámci tzv. šablon jsou pak učitelé ve 40 hodinovém školení seznámeni s tím, co je inkluzivní vzdělávání. To je vše. Naopak, vysokoškolské studium speciální pedagogiky se stává ještě nedostupnější. Jen by popis tohoto problému zabral dalších několik stran textu. Srážení těchto odborníků je nefér už jen proto, že právě tito lidé se celá léta poctivě starali o hendikepované děti a pracují s nimi dodnes.

A pak zde ještě kopíruji další důležitý bod, který se v Úmluvě nachází:

… V žádném státě, který je smluvní stranou této úmluvy, nelze omezovat nebo porušovat kterékoli ze základních lidských práv a svobod uznaných nebo existujících v tomto státě na základě zákona, úmluv, předpisů nebo zvyklosti pod záminkou, že tato úmluva uvedená práva nebo svobody neuznává, nebo je uznává v menším rozsahu…..


Mně, jako laikovi z toho vychází, že naší dlouhodobou zvyklostí a tradicí ve školství je speciální školství, které zde bylo budováno již od první republiky. Tudíž nejsme povinni ho rušit, pokud nenarušuje práva ostatních. Jestliže je právo na inkluzivní vzdělávání a někdo ho využít chce, nechť dá dítě do školy běžné. Ostatním nesmí být bráněno dát dítě do školy speciální, pokud zde ta soustava existuje.

Předpokládám, že MŠMT má dostatek odborníků, kteří si hlídají všechny legislativní procesy a další věci okolo (včetně různých úmluv), aby se pustilo do záměrného porušování těchto všech předpisů. Samotná paní bývalá ministryně Valachová se veřejně mnohokrát zapřísahala, že speciální školství nebude rušeno. Mám chuť jí věřit, neboť nabývám dojmu, že o zrušení speciálních škol se pokouší podivná směsice organizací, které berou inkluzi jako nějakou víru a snaží se jí bezmyšlenkovitě prosadit. Soudný člověk by tohle prostě nedělal. Nemohu stavět dům, když nemám cihly, pozemek, dělníky, kteří mi ho postaví. Logicky musím počkat, až toto mít budu.

Moje poslední otázka pak zní: funguje tady ještě rozum a logika?

Mgr. Jana Karvaiová









11 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

prosté vypuštění slova „přednostní“ vzdělávání

Vzhledem k mnoha pytlikovic zkušenostem, se v sousedství slova 'přednostně', vkrádá pytlikům otázka, na úkor koho?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Přednostně by se mělo naslouchat skutečným odborníkům, na úkor expertů, ideologů a blbců.

V. řekl(a)...

Funguje tady ještě rozum a logika?
Nikoli.
Funguje tady "rozsudek D. H." a na něj nabalení aktivité.

Eva Adamová řekl(a)...

Díky paní Karvaiová, tento článek by zasluhoval pozlatit a publikovat ve všech médiích.

P. Vršecký řekl(a)...

"Nejsem právníčka, ale mám dojem..."

Ten dojem máte správný, paní Karvaiová. Ostatně oni ti kazatelé apokalypsy obvykle také právníci nejsou, případně svou odbornost potlačí na úkor ideologie.

Radek Sárközi řekl(a)...

Poslat na MŠMT !!!

Radek Sárközi řekl(a)...

K rozsudku D.H.

NESOUHLASNÉ STANOVISKO SOUDCE ZUPANČIČE (Chorvatsko)k rozsudku ESLP o potrestání ČR za zařazování dětí do zvláštních škol

Podotýkám, že to je ten rozsudek štrasburského soudu z roku 2007, o který se opírají všichni, kdo vytýkají novele vyhlášky, že odporuje mezinárodním závazkům.

"Jak to výslovně připouští většina soudců v § 198 a 205 rozsudku a nepřímo pak v jeho
ostatních bodech, Česká republika je ve skutečnosti jediným smluvním státem, který se pustil
do řešení konkrétních problémů, s nimiž se potýkají romské děti v oblasti vzdělání. Závěr
Soudu, že Česká republika porušuje zásady boje proti diskriminaci, tak hraničí s absurditou.
Jinými slovy, nikdy by k porušení Úmluvy nedošlo, kdyby stát zůstal v této věci nečinný.
Žádná politicky podložená argumentace nedokáže zastřít skutečnost, že Soud v pro-
jednávané věci posloužil k pozdějším účelům, které nijak nesouvisí se zvláštním vzděláváním
romských dětí v České republice.
Až budoucnost ukáže, jakému účelu tento precedens poslouží."

Nicka Pytlik řekl(a)...

jakému účelu tento precedens poslouží

Pár lidí je přesvědčeno, že byli kráceni na svých právech, a tak se rozbourá fungující systém speciální péče o všechny potřebné děti... Pár rodičů není ochotno připravit svoje děti k nástupu do základní školy, a tak se udělá povinný předškolní rok pro všechny děti... Pár žáků nehodlá smysluplně dokončit ani devítiletou základní školní docházku, a tak se povinná školní docházka uzákoní až do osmnáctého roku věku pro všechny...
Takže ten precedens posloužil výborně. Bravo!
Nutnost jednotné maturity, protože zřejmě všichni ředitelé škol nařídili dát tu maturitu každému... A jednotné přijímačky, protože všichni ředitelé přijímali všechny uchazeče šmahem.
Pak tu máme pro všechny další hodinu tělocviku, protože jsou děti obézní... A jídlo zadarmo také pro všechny, protože děti hladoví... Zákaz mobilu pro všechny, protože děti spolu nekomunikují... Jaký zákaz nebo příkaz přijde teď, když se provalilo, že jsou děti hromadně šikanovány?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pár lidí... pár rodičů... pár žáků...

a především pár neziskovek.

Ivo Mádr řekl(a)...

"že naší dlouhodobou zvyklostí a tradicí ve školství je speciální školství, které zde bylo budováno již od první republiky."

Souhlasím. V tomto jsme byli jedničkou. Bohužel.

Možná nás všechny zajímá otázka, kdo nese za rozvrat základního školství morální, politickou, odbornou odpovědnost. Inkluze po česku totiž zřetelně nefunguje.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdo nese za rozvrat základního školství morální, politickou, odbornou odpovědnost

Nejen za rozvrat základního školství, ale i středního a mateřského.
K tomu je nutno připodotknout, že neodborníky odborná odpovědnost nezajímá, morální odpovědnost dnes zná už jen málokdo, a že politická odpovědnost je prakticky k smíchu. Jediný, koho ta politická ale doopravdy srazila, je bývalý primátor Bém. Ještě docela nedávno na toto téma hořekoval v nějaké televízi.
Dalo by se říci, že na svoloč platí jen odpovědnost trestní. Kdo ale vyčíslí napáchané morální, politické a odborné škody, a kdo komu prokáže zlý úmysl či alespoň nedbalost... Nikdo se zřejmě nějakým zvlášť výrazným způsobem neobohatil, a prošustrovávání miliard je jen dalším důvodem k smíchu. Kdyby se každé vyhazování státních peněz mělo trestat, musela by se většina škol přestavět na káznice.

Okomentovat