17.12.18

EDUin: Rozvoj moderní pedagogiky potřebuje více než jen redukci učiva

Česká školní inspekce (ČŠI) při zveřejnění své nové výroční zprávy zkritizovala předimenzovaný obsah rámcových vzdělávacích programů. Ten podle inspekce neumožňuje dostatečné opakování, moderní pedagogiku a pestré metody výuky a potažmo snižuje motivaci žáků. EDUin podporuje redukci obsahu ve prospěch lepší výuky a zároveň upozorňuje, že je potřeba podniknout navazující kroky, které k takovému stavu povedou.


ČŠI tvrdí, že předimenzovanost rámcových vzdělávacích programů spolu s vysokými počty žáků ve třídách do značné míry nutí učitele vyučovat po většinu času pouze frontálně. Jinak by látku nebylo možné probrat. Pro zavedení moderní pedagogiky ale pouhá redukce obsahu nestačí. Zodpovědné instituce a politici musí souběžně pracovat na upevnění moderní pedagogiky jako jediného možného přístupu k výuce oproti školometskému přístupu spočívajícímu v přepisování z tabule a memorování. Výzkumy opakovaně ukázaly, že moderní metody mají pozitivní vliv na sociálně-emoční schopnosti žáků a staví před žáky vyšší kognitivní výzvy.

Je důležité, aby učitelé byli průběžně školeni nejen v oborových znalostech, ale také v otázkách didaktiky, formativního hodnocení žáků či využití technologií ve výuce. Práce s učiteli je ovšem jen polovina cesty. Vedení školy stanovuje pedagogický směr školy a provádí autoevaluaci školy. I jim proto musí být poskytnuty dostatečné zdroje pro nastavení dlouhodobého vývoje pro všechny pedagogy s cílem přijmout moderní pedagogiku jako základ vyučování.

V této souvislosti je třeba připomenout, že reálný obsah výuky se vždy odvíjí od tzv. high-stakes testů, neboli těch, které mají velký dopad na budoucí vzdělávací dráhu žáka. Proto je zásadní, aby spolu s redukcí učiva přišly i smysluplné změny v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy a v maturitní zkoušce. Není možné, aby rámcové vzdělávací programy na jednu stranu podporovaly individualizaci učení, progresivní učební metody a klima spolupráce a na druhé straně stály státní zkoušky postavené výhradně na učení nazpaměť či individuálním nárazovém výkonu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Česká školní inspekce neupozorňuje na nějaký akademický problém. Nadbytečný objem toho, co by měly školy žákům předat, rezonuje mezi spoustou učitelů už dlouho. V souvislosti s revizí rámcových vzdělávacích programů je to hlasitá výzva ministerstvu školství, že by tento proces neměl proběhnout v módu kosmetických úprav, ale skutečné transformace obsahu vzdělávání vzhledem k potřebám rychle se vyvíjející společnosti. Kromě toho kolik a čeho se žáci učí, jde i o vzájemnou proporci.”

14 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A kdo dnes nutí biflovat? Testy. Kdy se proti nim ČŠI ozvala? Nikdy. Naopak, sama ty nejblbější vyrábí. Ostatně soudím, že ČŠI musí být zrušena.

Josef Soukal řekl(a)...

A furt dokola:
Znát určité pojmy a fakta rovná se nabiflovat se je? V kterých testech se prověřují definice?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Nespletli se ti naši čačtí inspektující? Nechtěli napsat, že předimenzovaná je naprostá většina ŠVP? RVP ve své obecnosti není imho základním problémem... Samozřejmě prostor pro redukci, případně přeskupení učiva třeba v češtině je, ale co s učebnicemi? Tam je schováno čertovo kopyto. Pomoct by mohl O. Hausenblas, který má skvělý koncept (bez ironie) nového pojetí (minimálně jazykových) učebnic pro ČJ, jen je ještě nestihl sepsat...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Dokolečka dokola...
Moderní pedagogiku nějaké plnivo hlav, kterému se z pytlikům neznámého důvodu říká učivo, nezajímá. Pedagogika ve zdejším hávu se zabývá kompetencemi. Zejména pak těmi šesti klíčovými. Při smolení školního vzdělávaího programu nám bylo důrazně vštěpováno, že učivo je pouze jedním z nástrojů, jak těch kompetencí dosáhnout. Že se sami buldozeři ne tak dávné kurikulární reformy uchýlili zpátky k pojmům učební látka, to by pytliky čerti vzali, a osnovy, svědčí právě a jen o kompetentnosti těch buldozerů a smysluplnost reformy samotné.
Takže ono se po více než deseti letech přišlo na předimenzovanost obsahu rámcových vzdělávacích programů? A kde po tu dobu dleli všichni ti odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří? Tak akorát chlístali špínu na pedagogické sbory.

progresivní učební metody

Takže nová mantra zní 'moderní pedagogika'? Co to je?
Mohl by některý z těch kartousů alespoň naznačit, které že jsou ty vzestupné, narůstající či postupně probíhající a soustavně se vyvíjející výukové metody?
Prý se musejí dítka učit nazpaměť nějaké vzorečky, či co. Ale kdežpak! Ať si je klidně odvodí.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Zodpovědné instituce a politici musí souběžně pracovat na upevnění moderní pedagogiky jako jediného možného přístupu k výuce oproti školometskému přístupu spočívajícímu v přepisování z tabule a memorování."

No, mate jako obvykle pravdu, pane Pytliku…

Ale za deset let se uz da neco zapomenout… Mne vic desi, ze jeste predevcirem se hlasala pluralita mnoha ruznych vzdelavacich pristupu… To je asi zacala ta volatilni doba 4.0

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

ale co s učebnicemi? Tam je schováno čertovo kopyto.

Proč? Zredukovat obsah učebnice je to nejjednodušší.

Pedagogická komora řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Radek Sárközi řekl(a)...

Projektové vyučování pochází z 19. století - to asi povoleno nebude. Většina moderních metod je z počátku 20. století - to nemůže obstát, protože jsou sto let staré... Eduin by měl vypsat seznam povolených metod. A vedle toho zakázané metody, které jsou na indexu.

Jiří Lukáš řekl(a)...

"ale co s učebnicemi?"

O učebnice, podle kterých se učí, tady nejde. Nebo ne v první řadě.
Jde o lidi, kteří učí. O charakter a schopnost myslet. Myslím, že o to taky především jde O. Hausenblasovi.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Zredukovat množství učiva jistě jde, ale ono by prospělo, kdyby se látka mezi ročníky dala přesunovat. Proč se musejí šesťáci a sedmáci mučit se syntaxí, na kterou ještě většina z nich nemá potřebně rozvinuté abstraktní myšlení? Proč ji nepřesunout spíš do 8. - 9. třídy? A jak to bez učebnic udělat (pokud tedy nebudeme trhat listy a velmi komplikovaně vytvářet své varianty učebnic)? Přitom by stačil systém podobný kroužkovému bloku...
Po učiteli bych požadoval především schopnost učit. U vysokoškolsky vzdělaných lidí se lze nadít, že myslet umějí. A dobrá učebnice s metodickou příručkou je nad zlato - stačí se podívat na angličtinu, podle Teacher´s Book Hutchinsonova Projectu zvládne učit i totální lama a hodina má rytmus, spád a pestrost. S charakterem je to komplikované - co jeden považuje za akceptovatelné, jiný už ne. A dobří učitelé bývají velmi často dobří manipulátoři, což striktně posuzováno zrovna dvakrát charakterní není.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak my na specce jsme zvyklí naprosto bšžně užívat vícero učebnic v roce, protože skoro nejsou a to co je, se nedá použít jako celek. Takže vlastní matroš a skákání z učebnice do učebnice. už jsme si zvykli.

Pro základky jsem objevila supr učebnice v souladu s RVP (nová škola)- Nádherně přehledné.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

systém podobný kroužkovému bloku...

Nebo jakési krabice (to jsme zvažovali s JS jako podobu nové čítanky).

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Možná by stačilo zrušit Ohmův zákon a mnoho expertů a školských podnikatelů by bylo uspokojeno.
Už vidím ty palcové titulky. Zase bysme byli světoví.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Možná by stačilo zrušit Ohmův zákon

Pytlici by se přimlouvali ještě za epizeuxis a karnevalovou čepici...
S otázkou učebnic se pytlici porovnali hned zkraje svého učitelování, a to tak, že žádné učebnice nepoužívají. A redukce onoho učiva nastává tak nějak přirozenou cestou. Pro všelijaké projektování v jiných předmětech, soutěžení a testování odpadá tolik vyučovacích hodin, že se toho v té zkompetentňovací nesouvislosti stihne čím dál, tím méně. Po-ho-da.

Okomentovat