17.11.18

Záznam tiskové konference po jednání vlády s Radou Asociace krajů ČR 9. listopadu 2018 aneb Hrubá manipulace předsedkyně Asociace krajů ČR

Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR, použila hrubě manipulativní údaje: "V letošním roce nebylo připuštěno k maturitám a neudělalo maturitu 37,2 procenta studentů. Je to číslo, které hovoří úplně za vše. Čtyři roky tito studenti chodí na střední školy, ale poté nejsou úspěšní u maturity. Proto jsme již v polovině letošního roku požádali pana ministra školství, že chceme hledat řešení, ale napříč všemi kraji. Ne, aby to řešil jednotlivý kraj. My potřebujeme centrální jednotné řešení, aby se ta kvalita na středních školách zlepšila." Skutečnost je taková, že maturitu neudělají ani na třetí pokus pouze 4 % žáků!




Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci. Z časových důvodů poprosím nejprve paní předsedkyni Asociace krajů Janu Mračkovou Vildumetzovou o krátké vyjádření.

Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR: Krásné odpoledne, vážené dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit se k jednání společné asociace krajů s vládou. Chtěla bych se vyjádřit k závěrům dnešního jednání. Především bych chtěla říci, že je to druhé jednání s vládou v tomto roce. To první se uskutečnilo na začátku ledna. Určitě na začátku dnešního jednání jsme poděkovali panu premiérovi a vládě, že uskutečnili jednotlivé výjezdy do krajů, kde se zajímali o konkrétní problémy. Jednotlivé konkrétní problémy se díky těm návštěvám postupně řeší, některé se již vyřešily a jsme také rádi, že paní ministryně pro místní rozvoj vytvořila materiál s názvem tzv. Investiční plán, který bude v budoucnosti a za krátký čas představovat právě Ministerstvo pro místní rozvoj.(...)

Tím druhým důležitým tématem bylo zavedení bodové hranice na přijetí na střední školy, tzv. cut-off score, kde samozřejmě hejtmani vnímají, že kvalita středního školství, si dovolím říct, je opravdu velmi kritická až tristní a hovoří o tom čísla a výsledky maturit z letošního roku. V letošním roce nebylo připuštěno k maturitám a neudělalo maturitu 37,2 procenta studentů. Je to číslo, které hovoří úplně za vše. Čtyři roky tito studenti chodí na střední školy, ale poté nejsou úspěšní u maturity. Proto jsme již v polovině letošního roku požádali pana ministra školství, že chceme hledat řešení, ale napříč všemi kraji. Ne, aby to řešil jednotlivý kraj. My potřebujeme centrální jednotné řešení, aby se ta kvalita na středních školách zlepšila.

Proto jsem ráda, že závěr, na kterém jsme se shodli, že sice tedy uplynula nějaká doba, ale že nám tedy pan ministr školství pošle statistiky a analýzy a že budeme nad tímto materiálem dále nějakým způsobem hovořit. My bychom byli rádi, kdybychom i došli k nějakému výsledku, protože 24. září se uskutečnilo jednání rozšířené celostátní tripartity, kde tedy z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů se došlo k usnesení, a samozřejmě členů vlády, že pan ministr školství musí samozřejmě předložit materiál k podrobné diskuzi, který by bodovou hranici pro přijetí žáků na střední školy zavedl.

Samozřejmě z našich řad pan Ivo Vondrák, předseda komise pro školství, se tomuto tématu velmi detailně věnuje a má zároveň i připraven svůj návrh, který je popřípadě připraven podat tzv. zákonodárnou iniciativou. Úplně v závěru bych ráda řekla jedno číslo, že pokud student navštěvuje čtyři roky tu střední školu, tak se vynakládají finanční prostředky v objemu zhruba 250 000 korun na jednoho studenta. Bohužel kraje jsou zodpovědné za kvalitu středního školství v jednotlivých krajích, ale především na ty střední školy, které kraje zřizují. Ale kraje nemají vůbec žádnou kompetenci na soukromé střední školy. A proto my bychom chtěli, aby bodová hranice a tzv. cut-off score nevztahovalo pouze na střední školy, které zřizují kraje, ale i na ty soukromé střední školy. Proto je nutné, aby do toho vstoupilo Ministerstvo školství a aby bylo zavedeno centrálně, protože my bohužel žádné kompetence vůči soukromým středním školám nemáme. Tyto školy vznikaly v minulosti a vznikaly na základě akreditace, povolení právě Ministerstva školství.

Úplně na závěr bych chtěla poděkovat panu premiérovi za konstruktivní jednání, za všechny kroky, které činí, protože dnes samozřejmě zaznělo především i poděkování za ty 75% slevy pro studenty a důchodce, protože je to velmi pozitivně vnímáno ve všech krajích, samozřejmě z řad studentů, ale především z řad seniorů, kteří vás dnes osloví a řeknou vám, že například z Karlovarského kraje do Prahy dnes cestují za 37 korun, a mohou cestovat v daleko větší míře. Takže za to bychom určitě chtěli poděkovat, ale určitě i za další věci, protože tím, že vláda se zajímá o problémy, tím, že jezdí do krajů, a já věřím, že budou pokračovat v těch výjezdech, tak se nám pak daleko lépe daří ty úkoly plnit.

Takže bych v tuto chvíli poděkovala za pozornost.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji za úvodní slovo a poprosím o komentář pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, velice stručně ke spolupráci. Je pravda, že jsme se setkali jenom podruhé, ale my jsme dvanáctkrát navštívili kraje a na základě těchto poznatků a informací, a byly to vyloženě velice konkrétní pracovní návštěvy, jsme i připravovali dotační programy, které úspěšně fungují, a v rámci programu IROP jsme teď identifikovali všechny převisy, to znamená větší poptávku než nabídku, a postupně to řešíme.(...)

Pokud jsme uspokojili celé zdravotnictví, no tak v této chvíli program na mateřské školky, 600 milionů, se vyprodal za 16 sekund. Je tam větší poptávka o 3 miliardy, takže musíme hledat, protože samozřejmě rodinná politika je pro nás velice důležitá. Důležité je, aby matky a rodiče měli kam umístit svoje děti. My na tom sedíme permanentně, vyhodnocujeme evropské peníze, snažíme se nějak ty peníze prioritizovat a hledat tam, kde je to skutečně velká priorita.(...)

Z hlediska školství to ano, tam můžeme jenom souhlasit, ale názor ministerstva je jiný. Takže my jsme se domluvili, že pan ministr Plaga a jeho poradní tým, který je složen ze všech, pokud vím, téměř ze všech parlamentních stran a hnutí, se potká a nejdřív dodá podklady a potká se s týmem pana hejtmana Vondráka, pokud to tak mohu definovat, a dalšími odborníky ze strany krajů a budou to řešit. V této chvíli ještě jednání samozřejmě probíhá, ale z časových důvodů paní hejtmanka má povinnosti.

Zdravotnictví. Já myslím, že včera byla konference, tam bylo vše řečeno. Myslím, že postupujeme velice konkrétními kroky. Samozřejmě uvažujeme o tom, jak řešit ten kritický nedostatek sester na vícesměnný provoz. Vyřešili jsme peníze pro lékařské fakulty, program na 11 let sedm miliard, abychom měli konečně učitele, kteří budou učit ty studenty, kteří se přihlásili na fakulty, udělali zkoušky, ale nebyli přijati, protože jsme měli tento problém.(...)

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji panu premiérovi. Poprosím, jestli chce něco doplnit pan místopředseda, pan hejtman Čunek.

Jiří Čunek, hejtman Zlínského Kraje: Dobrý den, já se omlouvám, pozvala mě ještě paní hejtmanka proto, že proběhla jednání ohledně zdravotnictví. My v zásadě voláme hlavně po systémovém opatření, protože to, v čem nám vláda vyšla vstříc, to znamená ad hoc peníze na navýšení platů v sociálních službách a ve zdravotnictví především u středního personálu, bylo nesmírně důležité, aby všichni neodešli. Nicméně zvyšování platů v té ostatní, tedy veřejné i průmyslové sféře stále probíhá a my musíme stále konkurovat a být konkurenceschopní, abychom udrželi zdravotní sestry a ten střední zdravotní personál plus pečovatelky v sociálních službách a podobně. Takže tam společně hledáme nějaké systémové řešení.

Cesta ve zdravotnictví dle našeho názoru je pouze taková, že máme být všichni placeni stejně, což v tuto chvíli není, za stejné výkony ve zdravotnictví, což dnes jsou ty rozdíly až dvojnásobné za stejnou práci v některých nemocnicích proti jiným. To je jedna cesta. Co se týká ještě školství, tam nezazněla jedna zásadní informace. Od roku 2026 začne klesat počet žáků středních škol v souvislosti s tím, že vymíráme, takže do roku 2036 bude zhruba polovina žáků na středních školách, která je teď. To znamená, že tato vláda i hejtmani ještě dva roky, vláda ještě tři roky by klidně mohla čekat, nic nedělat, protože to nás jakoby nepostihne, nicméně demografická křivka je velmi nemilosrdná. My na ni už teď musíme reagovat, a proto ta opatření, která tady byla.(...)

Žádné komentáře:

Okomentovat