8.11.18

Václav Klaus ml.: Podpořme technické a kvalitní vzdělání

Republika vykročila do nového století existence. Aby byla silná a měla i za sto let co slavit, měla by řešit systémové a důležité věci. Táhnout za jeden provaz v základních směrech vývoje.

Z komentáře na Novinky.cz vybíráme:

Je otázkou, kolik tohodle všeho ještě republika vydrží. Jestli by se neměla zaměřit spíš na vážné problémy. Co se státním dluhem? Jak to bude s důchody systémově? Nebo třeba zda budeme o potřebě technického vzdělávání jen kafrat, ale skutek utek a náš vysokoškolský systém připomíná švédský stůl, kde si každý cokoli nabere. Využívá ho čím dál více mladých lidí (často už ani ne moc mladých) a stát jen, jak dojná kravička, přisype každoročně nějakou tu miliardu navíc, aby se stůl prohýbal – ale on je sakra přesto furt skoro vyjedený, nikdo neřeší, kdo všechno si tam může nabírat a taky proč.




31 komentářů:

V. řekl(a)...

Opět: Děkuji, pane poslanče.

Petr řekl(a)...

Tak hloupé, že ani nemá cenu komentovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Komentovat nemá cenu úvahy rozumné.

Jirka řekl(a)...

Úvahy rozumné nemá cenu komentovat.
Rozumné úvahy komentovat cenu nemá.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pana Klause moc nemusim. Presto s tim, co napsal dnes souhlasim.

P. Vršecký řekl(a)...

Však se nebojte, příteli Petře. Vy jste tady dost známý na to, aby skoro nikdo ten váš příspěvek nekomentoval, upozorňování na jeho kvality je IMHO nošení dříví do lesa.

Petr řekl(a)...

A v čem přesně a proč s tím Klausem souhlasíte? Máte snad pocit, že stát je schopen posoudit, kdo má co studovat, lépe než ti, kterých se to přímo týká? Myslíte, že je kdokoli schopen stanovit, že za 5-7 let budou potřeba 3 kunsthistorici, 300 strojních inženýrů, 200 lékařů (nejde o ta konkrétní čísla, ale o princip). Takhle to fungovalo naposledy v 80. letech v teorii, v praxi nikdy. Existuje snad nějaká teorie, která dokládá, že nejlepší investice do budoucnosti je studovat něco, co člověka vůbec nezajímá jen proto, že mu to systém vnutí?

Nepřestává mě fascinovat, jak se Václav Klaus (ve starší i mladší inkarnaci) hlasitě ohání svobodou jen v případech, kdy je to irelevantní. Těmhle lidem o žádnou skutečnou svobodu jedince nejde. Hodí se to nanejvýš jako heslo proti Bruselu nebo globálnímu oteplování... ale běda, když by to někdo bral doslova: žádný švédský stůl, soudruzi, společnost si žádá 3 kunsthistoriky a 300 strojních inženýrů a stát ví nejlépe, koho kam.

Absurdní, ubohé, dávno mrtvé myšlenky. Ale kdejaký renegát jim zatleská i dnes.

Jana Karvaiová řekl(a)...

A ono se dnes neurčuje, kolik studentů se přijme na medinu nebo historii? Samozřejmě že ano. Proč se na vejšku dělají zkoušky?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jediné, v čem s ním nesouhlasím (v tom článku), je to o marodění.

Petr řekl(a)...

Asi moc nechápu, co se snažíte říct. Možná si to představujete trochu jinak, než to funguje.

Přijímacím řízením prochází samozřejmě každý uchazeč o vysokoškolské studium, což nicméně neznamená, že každý vykonává nějakou zkoušku. Na některé obory se dostanete beze zkoušky (třeba na základě prospěchu, doložených středoškolských aktivit typu nebo prostě bez "jen tak"), někde sice píšete test, ale na přijetí vám stačí i málo bodů, někde ani s poměrně vysokým skóre ze zkoušek neuspějete, protože je v dané oblasti obrovský převis poptávky a volných míst málo (typicky třeba lékařství, psychologie, umělecké obory). Tam, kam se chce dostat hodně lidí, je větší konkurence, to je v zásadě celé.

Stát rozhodně neříká vysokým školám, kolik mají přijmout do jednotlivých oborů studentů (i když v posledních letech existují jisté snahy státu přisypávat peníze adresně na nějaké vybrané obory typu všeobecné lékařství výměnou za příslib, že jich škola přijme víc). Obecně ale stát dává každé veřejné vysoké škole nějakou souhrnnou částku, jejíž výši určitým způsobem ovlivňuje i to, kolik má vysoká škola
celkem studentů (je to ale poměrně složité a žádná jednoduchá přímá úměra mezi počtem studentů a výší rozpočtu už dávno neplatí). Kolik do jakého studijního oboru vysoká škola přijme studentů, je zcela její věc, striktně vzato dokonce odpovědnost každé fakulty.

Je v pořádku, že stát dává nějaký velmi rámcový signál, kolik lidí má asi tak studovat za veřejné prostředky (jestli desetina, čtvrtina nebo polovina populačního ročníku). Ale tam role státu v zásadě končí. Jak by asi tak mohl stát prakticky určovat, kolik "míst" má být ve vysokém školství pro techniky, kolik pro ekonomy, kolik pro právníky, kolik pro lékaře, kolik pro historiky? Na základě čeho by to někdo rozhodl? Na základě nějaké prognózy vývoje pracovního trhu? Aktuální rébus: leckde (prý) chybí učitelé. Opravdu se to vyřeší tím, že stát zavelí, kolik se má nabrat na pedagogické fakulty studentů? Jak stát takovou regulací vysokého školství zajistí, že ti lidé a) dostudují, b) po dostudování budou chtít učit, c) budou chtít učit v místech, kde bude po učitelích poptávka? (Kdyby byla řeč o lékařích, lze doplnit d) nezdrhnou do Německa za mnohem lepšími podmínkami?)

Takže vývody pana Klause sice mohou znít na první poslech logicky, ale v praxi je to zcela mimo realitu. Což ostatně platí skoro o všem, co VK napíše. Stopové množství pravdy rétoricky rozpuštěné v koktejlu dogmat, manipulací a lží.

poste.restante řekl(a)...

Pane Petře, myslíte, že stát má být tedy v pozici toho, kdo platí a do ničeho nekecá?

Jestli se nepletu, tak stát si zřizujeme my, občané mimo jiné proto, aby zajistil funkce, které nejsme schopni zajistit sami jako jednotlivci, ani skupinově.
Například vzdělávání, nebo zdravotní péči.

Takže se teď ptám, jak má, podle Vás, stát zajistit, aby bylo dost učitelů, lékařů i za 20 let, až ti současní padesátníci budou v důchodu a vystudované absolventy těchto oborů mít nebudeme?

Petr řekl(a)...

Stát v zásadě říká tři věci, 1) jaké jsou obecné definiční znaky vysokoškolského studia, 2) jaké veřejné vysoké školy mají existovat (jsou zřizovány zákonem) a 3) přibližně kolik studentů je stát ochoten financovat z veřejného rozpočtu. To mi připadá zcela v pořádku, protože zejména to druhé a třetí nikdo jiný ani říct legitimně nemůže.
Uznávám, že by stát ryze teoreticky mohl chtít říkat i kolik studentů má studovat v jakém oboru. Za všechny existující výhrady proti takovému nápadu zde uvádím jen jedinou: stát by takové rozdělení prostě neuměl udělat dobře. Pokud to neuměl udělat ani v systému centrálně plánované ekonomiky se zavřenými hranicemi, v současné situaci by musel zcela zákonitě selhat. Ještě vcelku dovedu pochopit zájem státu o personální zajištění sektoru vysoce profesionalizovaných veřejných služeb, jako je zejména zdravotnictví a (v o něco nižší míře) učitelství. Proto nejsem extrémně proti tomu, aby v těchto oblastech stát s vysokými školami vyjednal nějaký zvláštní kontrakt a studium takových oborů podpořil. Je třeba ale mít na paměti, že samo o sobě to valný efekt nepřinese, pokud zároveň nebude stát (a samosprávy), vytvářet podmínky pro to, aby v těchto oblastech veřejných služeb lidé po absolvování chtěli působit (Mladí lékaři neutíkají z českých nemocnic do Německa jen kvůli penězům, ale taky za mnohem lepším systémem postgraduální přípravy, například). Klaus vychází z představy, že nejlépe lidi nasměrujeme do společensky preferovaných profesí tak, že jim prakticky znemožníme studovat něco jiného. Opravdu se podle vás takhle zajistí kvalitní lékaři a učitelé??

Mimo oblast přípravy odborníků pro veřejné služby nevidím sebemenší důvod, proč a dle jakého klíče by měl stát nějak regulovat počty studujících. Na základě objednávky zahraničních majitelů zdejších fabrik, které tu za 10 let možná nebudou? Je to zcela absurdní představa ve věku překotných technologických změn, globalizované ekonomiky a volného pohybu osob po Evropě.






Josef Soukal řekl(a)...

Nemyslím si, že by se jednoduchá řešení, jež VK ml. nabízí (na cokoli), měla realizovat. Ale když si tak čtu vyjádření řady vyučujících VŠ nebo si uvědomím, jak také lze získat vysokoškolský diplom (https://www.ascestinaru.cz/diplomky-bakalarky-seminarky-akcni-ceny-mnozstevni-slevy-problem-ministryne-male-aj-je-pouze-zviditelnenou-spickou-ledovce/), říkám si, že neexistuje jediný důvod, proč by měl být nynější systém pseudovzdělanosti zachován.

P. Vršecký řekl(a)...

Božínku. Jestli jsem někdy pochyboval o vaší identitě, tak teď už tomu fakt věřím. Pražská kavárenská bublina. Vytáhněte si konečně hlavu z vlastní "liberálně demokratické" a sluníčkové řiti a račte se jet podívat i mimo Prágl. Uvidíte, že i ve fakultních nemocnicích chybí lékaři, na školách v krajských městech učitelé v obtížnějších aprobacích, chybí zubaři, ale třeba i kvalitní řemeslníci všech oborů. Jestli něco bolševik uměl, tak naplánovat počet odborníků v jednotlivých oborech. Samozřejmě to měl snažší vzhledem k zadrátovaným hranicím, neexistenci soukromého sektoru, atd. Stát by neměl bránit někomu studovat VŠ dle jeho výběru, ale pokud ten výběr nekoliduje se společenskou potřebou, tak za svoje. Obava, že někdy za deset let šikovný vyučený řemeslník nesežene práci, když zkrachuje jeho zaměstnavatel fabrikant? Nenechte se vysmát, šikovný řemeslník se uživí i sám a má se jak prase v žitě. Zdejší učitelská veřejnost může jen závidět. Tenhle stát nikdy nezaplatí své lékaře, učitele, ale ani soudce nebo policisty tak dobře, jako Říše. Aspoň dokud budeme západoevropská kolonie, a na tom se v dohledné době zcela určitě nic nezmění ( ne, že by nám snad v řiti ruského medvěda mohlo být líp). To je prostě osud malého státečku s malým počtem obyvatel a bez strategických surovin. litím veřejných prostředků doslova do kanálu se zdejší stát a jeho obyvatelstvo mít lépe nebude, ať si budou levičáci mlít cokoliv.

Petr řekl(a)...

Slabomyslný urážky nějakýho zhrzenýho vocasa jsou mi vcelku fuk. Zvlášť když světu kolem sebe rozumí jako koza petrželi a věcné argumentace je neschopen.


Nicka Pytlik řekl(a)...

Slabomyslný urážky nějakýho zhrzenýho vocasa jsou mi vcelku fuk.

Evidentně nejsou. Ani vcelku, ani počástech.

P. Vršecký řekl(a)...

"Zhrzenýho vocasa"? To vypadá na pohled do zrcadla, soudruhu Pavlíku:-) Úroveň vaší "argumentace" mne nepřestává překvapovat....A celkem chápu, že pod takové příspěvky se bojíte podepsat.

P. Vršecký řekl(a)...

Jinak prakticky každý švédský stůl má omezený okruh konzumentů, a to z celé řady důvodů. A samozřejmě ho někdo musí zaplatit. A když někdo platí, tak obvykle ví proč, nebo by to aspoň vědět měl. Že to socani všech odstínů, obvykle při hrabání v cizích kapsách, považují za podružný detail, na tom nic nemění. Tenhle stát vyhazuje ročně desítky miliard za 3,14čoviny typu "podpora OZE", ale to ještě neznamená, že musí plýtvat na nesmysly úplně všude. Nepřestává mne fascinovat, jak si levičáci vašeho typu nevidí na špičku nosu. Rapidní početní nárůst technické inteligence je jediná šance, jak se tahle pidizemička může snad vymanit z pozice koloniální montovny pro západní Evropu se všemi negativními důsledky z toho vyplývajícími - viz. např.moje poznámky a odkaz pod článkem o tom, jak neomarxisti kritizují koncentraci slabých žáků v jedné plzeňské škole. Ale to je marný, marný, marný. Jedinci vašeho typu tu hlavu z vlastní řiti nikdy nevytáhnou .....

Jiří Kostečka řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane Vršecký,

v naprosté většině případů se plně ztotožňuji s Vašimi názory, ale k příspěvku z 9. 11. ve 23:05 mám malou připomínku, konkrétně k větě „To je prostě osud malého státečku s malým počtem obyvatel a bez strategických surovin.“

Singapore ukazuje, že to není tak docela pravda. Je to malý státeček, začínal r. 1819, kdy my jsme za sebou měli téměř 1000 let historie, v bažinách zamořených moskyty přenášejícími všechny myslitelné tropické nemoci. Má sice moře, ale prakticky žádné přirozené pláže, na nichž by se dala postavit turistika. Celé pobřeží kol dokola bylo ponořeno do mangrovníkových houštin a nedaleko břehů rejdily doslova hordy žraloků. Území obývalo pár tisícovek Číňanů, postupně ho kolonizovali Evropané, Malajci a Indové – věru výbušná směs čtyř antagonistických náboženství. Za 2. sv. války byli okupováni krutou cizí mocností. Strategických surovin mají nula nula nic, pitnou vodu dokonce dovážejí z Malajsie...

Byl jsem tam dvakrát v 90. letech, už tehdy to byla neskutečně prosperující země, naprosto bez rasových či náboženských třenic, s čistými ulicemi, perfektně fungující infrastrukturou včetně ŠKOLSTVÍ, kam se hrnuli další a další přistěhovalci. Abych to zkrátil: letos v říjnu jsem se tam zastavil na několik dnů u přátel potřetí. A město jsem až na pár chrámů a tepnu Orchard Road nepoznal. Ti neposkočili jen do 22. století, ti jsou už přímo ve Star Treku. Mají skvělé zdravotnictví, školství, dostatek řemeslníků; nadále je tam čisto a úpravno, nové domy nejsou králikárny, ale více než příjemná místa k žití. Atd.

Jak to ksakru dokázali, když jsou územně tak malí? Ono se to ví, ale není politicky korektní to naplno napsat.

P. Vršecký řekl(a)...

Pane Kostečko, bingo. Jak to dokázali je politicky nekorektní napsat. Ale jestli to tam někdy vezmou do ruky "liberální demokraté", tak i v Singapuru to může jít fofrem do kopru. Singapur je jedním z míst, kam bych se jednou chtěl podívat.

Petr řekl(a)...

Jediné, co mě na této debatě těší, je fakt, že vaše zvrácené fantazie se v naší zemi nikdy neuskuteční.

P. Vršecký řekl(a)...

Hošku, to je otázka zbožného přání vás, "liberálních demokratů", co ve skutečnosti nejste ani liberálové, ani demokrati. On se ten vám ten všeobecný rozvrat základů společnosti samozřejmě hodí, ale nemylte se. Až v Říši přepnou pokokoví soudruzi strunu přes únosné maximum, přijde nějaký nový sekáč a ten už se nezakecá. A ty další pseudodemokracie pak spadnou jak domeček z karet. Fendrychové a spol jen změní azimut a znovu budou tepat nepřítele na objednávku. A troubové vašeho ranku budou dělat užitečné idioty někomu dalšímu. Troubové všech zemí, spojte se!

Nicka Pytlik řekl(a)...

fakt, že vaše zvrácené fantazie se v naší zemi nikdy neuskuteční

A cožepak je zvráceného na představě pracovitosti, odpovědnosti, čistoty a pořádku?

Petr řekl(a)...

Gratuluji, právě jste popsal nedotknutelné oficiální hodnoty každé totality. Ještě jste zapomněl klid na práci a bude to komplet.

P. Vršecký řekl(a)...

Tohle jsem přesně čekal. Totalitáááááá:-)))))) Záklandí společenské hodnoty jsou fuj, ale ztráta národní suverenity po Lisabonské smlouvě ve prospěch nikým nevolené a nikomu se nezodpovídající Evropské komise mu nevadí. Fakt trouba.

Petr řekl(a)...

Myslím, že byste se neměl vyjadřovat k věcem, o kterých nemáte páru. Působí to směšně.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ještě jste zapomněl klid na práci a bude to komplet.

Každý, kdož se v totalitách alespoň trošku orientuje, ví, že tam patří přinejměnším ještě světový mír a radostně multikulturní internacionalismus!!!
Pytlici už začínají rozumět tomu, proč jsou pracovitost, odpovědnost, čistota a pořádek považovány za přežitek a proč jsou z života zdejší společnosti a tedy i ze současné školy prakticky vytěsněny. Je to tím, že směr rozvoje vytyčují budižkničemná trdla.

Petr řekl(a)...

Jojo, strejdo, však si pindej svoje bláboly dál.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nervíky?
Tři dny po sto prvním výročí Velíkoj Akťábrskoj Sacialístičeskoj Revalúcii?
No fůůůj!

P. Vršecký řekl(a)...

Myslím, že byste se neměl vyjadřovat k věcem, o kterých nemáte páru. Působí to směšně.



Tomu se říká kouzlo nechtěného:-)))))))

Okomentovat