12.11.18

Radka Hrdinová: Školám chybí matikáři i fyzikáři

Školy zoufale shánějí matikáře či fyzikáře. Ale fakulty chrlí učitele češtiny a dějepisu. Mladých učitelů je málo a obory, které vystudovali, se navíc často nepotkávají s potřebami škol. „Řada ředitelů si stěžuje, že se jim hlásí absolventi s nepoužitelnými aprobacemi,“ říká Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů základních škol.


Z článku v MF DNES vybíráme:

Ředitelé, kteří musí výuku zajistit, proto čím dál častěji svěřují učitelům i jiné předměty. Čím větší hlad v regionu po učitelích je, tím více hodin odučí. „V Jihočeském, Moravskoslezském, Zlínském nebo Olomouckém kraji zajišťují aprobovaní učitelé výuku z 80 až 85 procent, v Karlovarském kraji je to pouze 60 až 68 procent,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Učitel, který učí „svůj“obor, toho přitom podle zkušeností České školní inspekce v průměru naučí víc.

Kolik učitelů jednotlivých předmětů na školách chybí a do budoucna bude chybět, v tuto chvíli nikdo neví. Ministerstvo školství se na analýzu situace teprve chystá. „Šetření je připravováno na přelom listopadu a prosince letošního roku, až budou mít školy usazený pedagogický sbor. Mělo by zodpovědět nezbytné otázky a umožnit řízení nabídky a poptávky po práci učitelů,“říká mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Ani samy pedagogické fakulty nemají detailnější přehled o potřebách regionu, pro který vzdělávají budoucí učitele. Počty míst v oborech zhruba odpovídají tomu, kolik hodin ve školních rozvrzích daný předmět zaujímá, a tím, jak velký zájem o jednotlivé obory zájemci o studium mají.

Výjimkou je plzeňská pedagogická fakulta. Ta se škol v Plzeňském a Kralovarském kraji zeptala, kolik učitelů různých předmětů budou potřebovat za pět let, tedy v době, kdy budou studium končit studenti, jež nyní přijímá.

„Podle našeho průzkumu z roku 2017 budou školy v nejbližších pěti letech například potřebovat více než sto nových učitelů matematiky, ale u nás za pět let ukončí studium maximálně 25 studentů, takže se deficit zvýší o 75 učitelů,“říká děkan fakulty Miroslav Randa. Ještě horší je to u fyziky či chemie. Naopak poptávku škol po tělocvikářích, učitelích dějepisu, výtvarné výchovy nebo zeměpisu by jeho fakulta pokrýt měla.

6 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

No to je fakt překvapení. Za totáče se jednalo o preferovaný obor s docela tučným preferenčním stipendiem, na který bylo přijímáno dvakrát tolik studentů než na ostatní kombinace s matematikou. A dokonce na něj byli přijímáni i studenti, jejichž rodiče měli politický škraloup, protože nebylo zbytí.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tytam jsou doby, kdy se studovávalo to, co tak nějak uživilo. Už se povětšinou nestuduje ani to, co baví. Dnes se vesměs studuje, co je nejsnadněji průchodné.

mirek vaněk řekl(a)...

No ono to sníží náklady na školství. Budou učit neaprobovaní a bude důvod jim dávat míň peněz. Kvalita výuky přece léta nikoho nezajímá.

Ivo Mádr řekl(a)...

Zakopaný pes je ve finančním ocenění. Když učitel nedosáhne ani na hypotéku, pak není divu, že nenastoupí do školy. Druhým aspektem je náročnost studia a schopnost logicky myslet. Toto bolí studenty velmi. Raději se nabiflují sto stránek textu. To "bolí" méně.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Raději se nabiflují sto stránek textu.

V dnešní překotně měnící se době už ani to ne.
Odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoři jim prozradili, že všechno pro život ze všeho ale doopravdy úplně nejvíc nejpotřebnější se dá najít na netu a v kurzech měkkých dovedností.

Ivo Mádr řekl(a)...

To znamená, že vrcholu bylo dosaženo a nyní se po exponenciální křivce vracíme někam hluboko dolů. Ale co bude s těmi 90% takto vzdělávané populace? Trend 19-20. století v ekonomice byl od zemědělství přes průmysl ke službám. Služby však již nebudou schopny absorbovat toto obrovské množství polovzdělaných lidí. Jejich včlenění díky digitalizaci, robotizaci,..do průmyslu je nemožné. V zemědělství stačí díky novým strojům a technologiím na 300 ha jeden traktorista. Asi nezbývá, než dát všem "nepracujícím" nějakou pevnou minimální dávku. Ta by postačila na přežití (pokouší se nyní o to ve Finsku, Švýcarsku,...).

Okomentovat